Za poslední roky si u českých firem všímáme přibývajících případů bezostyšného falšování účetnictví, zkreslování finančních výkazů a vytváření podvodných schémat. Účelem je vylepšení obrazu finanční situace společnosti obvykle v souvislosti se snahou zajistit si další financování prostřednictvím emise firemních dluhopisů, směnek či jiných investičních nástrojů.

Konkrétní čísla, která by ukazovala na rozsah tohoto zkreslování a nafukování, nejsou bohužel k dispozici. Na tyto případy se totiž přichází obvykle až v průběhu hloubkového forenzního šetření, které se iniciuje zejména v průběhu insolvenčního řízení věřiteli či insolvenčním správcem.

Pokud taková společnost ještě není v insolvenci, její majitelé sami sebe pochopitelně nenechávají vyšetřovat. Na policii se takové případy dostanou jen zřídka, protože chybí žalobce a důkazy jsou jen v účetnictví pachatele.

Co může pomoct, je prevence. Tedy důkladné prověřování dostupných informací před investicí do takové společnosti, znalost schémat, co se může stát a co je běžné, a tlak na co největší transparentnost emitenta před investicí.

Uměle nafouknutá čísla

Existuje mnoho schémat, jak falšování účetnictví a zkreslování finančních výkazů provést, aby taková manipulace nebyla zjevná a rychle odhalitelná.

Ať už jde o navyšování vlastního jmění prostřednictvím fiktivních pohledávek, nafukování rozvah fiktivními úrokovými výnosy z poskytnutých půjček spřízněným osobám, které ale nebudou splacené, nestandardně vysoká a zmanipulovaná pořizovací cena nabytých účastí od spřízněných osob či transakce se spřízněnými společnostmi s neprůhlednou strukturou.

(Detaily pro zájemce uvádíme i s příklady v této tabulce; pro zvětšení klikněte) 

Nečekat, aktivně jednat

Potíž je v tom, že výše popsaná schémata není jednoduché odhalit pouze na základě veřejně dostupných údajů bez jejich hlubší analýzy.

Co by měl obezřetný investor udělat před rozhodnutím o investici:

1. Před investicí důkladně shromáždit a vyhodnotit všechny veřejně dostupné údaje týkající se finanční situace, reputace, obchodních plánů, vazeb a finančních parametrů emise.

2. Posoudit nejen obchodní záměr, emitující společnost, ale zejména osoby stojící za emitentem. Posoudit transparentnost emitenta, druh a formu zveřejňovaných informací

3. Příliš vysoká hotovost na pokladně naznačuje fiktivní stavy hotovosti.

4. Prověřit podkladová aktiva – tj. co má emitent / fond ve svém portfoliu. Zda se tam nalézají reálné hodnoty nebo jen pohledávky za jinými subjekty. Jaká je hodnota těchto aktiv.

5. Ocenění podkladových aktiv emitenta / fondu. Tedy nechat si poskytnout posudek (pokud došlo k vkladu nebo převodu od spřízněných osob) a prověřit, zda nedošlo ke zřejmému nadhodnocení vkladu aktiv.

6. V případě prodeje či vkladu majetkových účastí prověřit společnosti, jejichž akcie / podíly byly převedeny. Tj. zda nevytvářely ztrátu a jaká je hodnota jejich aktiv.

7. Jaké projekty emitent / fond v minulosti dokončil / vyexitoval a s jakým výsledkem. Tj. jaký zisk na divestovaných / dokončených projektech učinil.

8. Vhodné je též ověřit, jakou zkušenost mají osoby, které stojí za společností, do které investor investuje – tedy jaké projekty a s jakým výsledkem řídily.

9. Primárně tedy nejde o to zjišťovat, co společnost investorům vyplácí, respektive slibuje vyplatit, ale jak úspěšně zrealizovala konkrétní projekty. V případě, že nabízí své dluhopisy, je dobré ptát se, jak jsou zajištěné a opět – jakou historii má jejich emitent?

Pokud už se investice zvrtla a dlužník přestal splácet, důležité je nečekat, ale aktivně konat. Kdo se stará i o své problematické investice, získá více než ten, kdo vyčkává. Tedy minimálně je nutné včas uplatnit svá práva.

Některé nekalé společnosti totiž spoléhají právě na to, že věřitelé po nějaké době ztratí zájem investovat do své právní ochrany, a oni si tak budou moci dělat, co chtějí.

Aby odhodlání neopadlo

Pokud dlužník již delší dobu nesplácí své závazky a je v úpadkové situaci, platí, že rychlost a důkladná ochrana svých práv je nejdůležitější. V ochraně svých práv je nutné nepolevovat a dotahovat vše do konce. Protistrana opět spoléhá na to, že odhodlání investorů odpadne.

I proto je vhodné sdružit se s dalšími obdobně postiženými, iniciovat zahájení insolvenčního řízení, při první schůzi věřitelů pečlivě zvážit výběr insolvenčního správce, který bude řádně vymáhat práva věřitelů.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Zástupce sdružených investorů pak ideálně nominovat do věřitelského výboru a bedlivě sledovat vývoj řízení a podle situace reagovat. Zahájením insolvenčního řízení to rozhodně nekončí.

Na místě je okamžitě iniciovat forenzní šetření hospodaření dané firmy a dohledat, co se dělo s majetkem emitenta v posledních až pěti letech.

Na základě spolupráce forenzního vyšetřovatele, insolvenčního správce a spolupracujících právních zástupců podat odpůrčí žaloby na identifikované rizikové transakce a tvrdě vymáhat vyvedený majetek. A tak i své peníze.

Nejlepší ovšem samozřejmě je se do takové situace, pokud možno, vůbec nedostat. Investování je nedílnou součástí každého úspěšného jedince, který vytváří přebytky. Nebraňte se mu, jen pečlivě vybírejte.

Autory textu jsou Jan Lalka, výkonný ředitel Surveilligence, a Tomáš Rada, zakládající partner advokátní kanceláře DRV Legal