Ficovy mýty a pověsti: Jak Štúr skákal přes potok, úctyhodný Husák a staří Slováci
KOMENTÁŘ. Když se slovenský premiér Fico v lednu poklonil u hrobu Gustáva Husáka a pochválil posledního komunistického prezidenta, vyvolalo to v Česku až nečekaně velkou pozornost. Poklona Husákovi však nespadla z nebe a Robert Fico říká a dělá podobné věci minimálně posledních patnáct let. Do jeho politického marketingu se vedle Husáka pohodlně vejde třeba i kníže Svatopluk nebo Ľudovít Štúr.
„Zabránil represím v normalizačních 70. letech (…) Udělal i chyby, ale kdo je nedělal a nedělá… Po bitvě je každý generál. Já však cítím, že je mu třeba projevovat úctu a respekt,“ řekl Fico o Husákovi.
Nad jeho poklonou se v Česku pozastavoval kdekdo. Opravdu se ale ještě někdo po třech Ficových vládách na Slovensku může divit, že bývalý kariérní komunista chválí posledního komunistického prezidenta?
Klíčem k Ficovu úspěchu je venkov, myšleno venkov včetně většiny slovenských měst s výjimkou velkých aglomerací typu Bratislava či Košice. Podobně kdysi ostatně Slovensko opanoval Vladimír Mečiar. Ne nadarmo se Fico nechával fotit mezi obilím během žní, podobně jako kdysi třeba Vasil Biľak.
Obrázky Fica ze hřbitova z bratislavské Dúbravky od Husákova hrobu toho řekly mnohem víc o dnešní době prosáklé technologiemi a naší krátké paměti než o Robertu Ficovi samotném. Před patnácti lety říkal veřejně prakticky to samé. Bez sociálních sítí se ale žádný virál nekonal.
„Nežádám, abychom omyly omlouvali, jen abychom je hodnotili lidštěji,“ řekl Fico na Husákovu adresu při oslavách Slovenského národního povstání v roce 2008.
Jako bitka na stohu slámy
Netřeba zde znovu dlouze zdůrazňovat vynikající Ficův politický marketing a to, jak dobře zná své voliče. Více či méně okázalé využívání symbolů socialismu k tomu patří – například výroky typu, že „17. listopadu 1989 si nijak zvlášť nevšiml“, dlouholeté estrádní výjezdy Fica a jeho „boys“ z vedení strany Smer do slovenských regionů při oslavách MDŽ a koneckonců i to, že si jeho strana Smer pro své mítinky vybírá interprety jako Michal David nebo Helena Vondráčková.
Klíčem k Ficovu úspěchu je venkov, myšleno venkov včetně většiny slovenských měst s výjimkou velkých aglomerací typu Bratislava či Košice. Podobně kdysi ostatně Slovensko opanoval Vladimír Mečiar. Ne nadarmo se Fico nechával fotit mezi obilím během žní, podobně jako kdysi třeba Vasil Biľak.
„Lídrovství slovenských vůdců je pokračováním bitkařství na stohu slámy,“ shrnuje lapidárně antropolog Juraj Buzalka v nové knize Postsedliaci o současné slovenské společnosti.
Komunismus podle něj „našel klíče od vesnice za cenu obrovských sociálních nákladů během kolektivizace, a i to až v dalších dekádách své existence“. Podle autora zhruba tak dlouho po komunistickém puči v roce 1948, jako jsme dnes od sametové revoluce. Fico a spol. však našli klíče od vesnice mnohem dřív.
„Úspěšní v tomto dominantně venkovském prostředí jsou lídři, umně zacházející se sociální demagogií a nacionalismem, smíšeným s lidovým katolicismem,“ doplňuje Buzalka. A dnes už čtyřnásobný slovenský premiér skutečně ovládá vše výše zmíněné.
Svatopluk superstar
Dobře to ukazuje jeden vlahý červnový večer roku 2010. Robert Fico na Bratislavském hradě slavnostně odhaloval sochu „Svatopluka, krále starých Slováků“. Navzdory vypjatým diskusím části historiků o tom, že nic jako staré Slováky historie nezná, a Svatopluk byl kníže, a ne král.
Autor tohoto textu byl na místě osobně a nestačil se divit. Šlo o pompézní show plnou světelných efektů, dramatické hudby a bizarních výroků.
„Věřím, že dno tohoto potoka je všechno zlé, co se stalo v této zemi. A tato strana potoka, na kterou chtěl skočit i Ľudovít Štúr, bude ta lepší část Slovenska, ta lepší budoucnost,“ bájil Fico. Také Štúr je však součástí novodobé slovenské mytologie a Robert Fico si z něj bere jen to, co se mu hodí.
Robert Fico vyzýval vlastence z celého Slovenska, aby k soše vodili děti a nosili květiny. Padala srovnání s pražskými Hradčanami a tehdejší šéf parlamentu Pavol Paška odmítl diskuse o oprávněnosti sochy s tím, že „to by mohly začít i diskuse o tom, jestli má být socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, kde také pravděpodobně historický Václav nikdy nebyl“.
Mimochodem – a to jsme zase u Gustáva Husáka – autorem zmíněné jezdecké sochy byl komunistický sochař Ján Kulich. Na jeho díla včetně těch z doby normalizace narážejí i čeští turisté po celém Slovensku – od slavného „kovového“ Jánošíka v Terchové, přes Dukelský průsmyk až po památníky SNP ve Zvolenu či Bratislavě.
Snaha povzbudit národní sebevědomí nově objeveným králem tehdy Ficovi úplně nevyšla a vzápětí po volbách zamířil do opozice. Ani ne za dva roky byl ale zpět, a jako premiér znovu řečnil o „králi Svatoplukovi“.
„Zjevně a jednoznačně naše mladá dvacetiletá nezávislá Slovenská republika navazuje na všechny produktivní podněty Nitranského knížectví a Velkomoravské říše. Vždyť myšlenka slovenské nezávislosti vyrůstala z přímé tužby lidí a elit, jakými byli bernolákovci a štúrovci,“ přeskočil Fico elegantně až do 19. století.
Když Štúr skákal přes potok
Předloni zase, tehdy coby opoziční poslanec, přeskakoval potok na místě, kde se měl údajně smrtelně zranit slovenský buditel Ľudovít Štúr.
„Dejme si závazek, že se o toto místo postaráme v budoucnu. Naše děti vědí možná víc o amerických prezidentech než o Ľudovítovi Štúrovi,“ řekl Fico a i v samotném přeskakování potoka našel potřebnou symboliku:
„Věřím, že dno tohoto potoka je všechno zlé, co se stalo v této zemi. A tato strana potoka, na kterou chtěl skočit i Ľudovít Štúr, bude ta lepší část Slovenska, ta lepší budoucnost,“ bájil Fico. Také Štúr je však součástí novodobé slovenské mytologie a Robert Fico si z něj bere jen to, co se mu hodí.
„Byl spolutvůrcem mýtu o plebejskosti našeho národa, staletém spánku a současném probouzení,“ píše se v knize Mýty naše slovenské v kapitole o Štúrovi. S dodatkem, že i Štúr sám se stal obětí mýtu a dezinterpretací svého vlastního díla, především v té části, kde doporučoval Slovanům sjednotit se s Ruskem a přijmout ruštinu a pravoslaví – ovšem až se Rusko demokratizuje.
Kniha, kterou lze mimochodem stejně jako výše zmíněné „Postsedláky“ Juraje Buzalky zájemcům o Slovensko jedině doporučit, se vyrovnává s řadou slovenských mýtů: od knížete (či chcete-li krále) Svatopluka přes Cyrila s Metodějem, „tisíciletou porobu“ Slováků pod Maďary až ke Štúrovi, Štefánikovi nebo zmiňovanému Gustávu Husákovi.
Publikace vyšla v roce 2005. O rok později se Robert Fico stal poprvé slovenským premiérem a od té doby jako by jednotlivé kapitoly pečlivě četl a jednu po druhé si odškrtával. Dnes už můžeme říct, že se ve své rétorice či konkrétních politických krocích vypořádal téměř se všemi slovenskými mýty. Ten o Husákovi je jen jedním z mnoha, které mu dobře posloužily.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
24 komentářů
Pamatuji si dobu, kdy p. Fico zakládal Směr, takto soc. demokratickou stranu, Naše ČSSD tehdy byla na trajektorii vzestupu. Jaka, je situace obou stran v současnosti, Fico premiér, Smarda starosta NMnM, kde bude MS v biatlonu. Premiér Fico s ostatními položil kytici na hrob G. Husáka významného slovenského politika a československého prezidenta a tak uctil jeho pamatku. Premiér Fico se vrátil, byla to složitá cesta a mění kurs k Ukrajině a na Slovensku. Navázal spojenectví s p. Orbanem, madarskym statnikem a budou se podporovat. S kým bude utuzovat přátelství p. Fiala s p. Tuskem? Tak to bude jízda na horské draze, že nám bude z toho blivo. Nebo p. Nehammer, to nebylo špatné, ale obávám se, že na to nemá je to zkrátka profesor češtiny, nebo politolog, nepřipomíná vam tu tragikomickou postavu lajtnanta Duba s virtualnim okresním hejtmanem. Budoucnost je nejistá, to věděli již stari Římané.
Husák byl významný … významná komunistická svi.ě. Pro info, další svi.ě tentokrát náckovská maďarská se nejmenuje staník orbán, jmenuje se viktor. S horskou dráhou máš pravdu, poručíku dube. Ta nastane, až zas orbán vybalí, že Slovensko je vlastně Felvidék, tedy horní Uhry a že je třeba zrušit Benešovy dekrety nebo možná i Trianonskou dohodu. A nebo možná nenastane, protože mafiánu ficovi, který to na Slovensku vede tak, že po pár měsících jeho vlády už ani tajné služby ostatních zemí se nechtějí s tou slovenskou dělit o informace, nezbyde nikdo jiný než maďarský nácek, který vlastně tvrdí, že fico je jeho poddaný.
On ten Husák zas tak špatný prezident nebyl. Slovákům dal tu federalizáciju, udělal pro ně hodně. Tak ho kladně hodnotí. Čemu se divit.
Jenže Gustáv Husák přece nebyl zdaleka pouze prezidentem Slováků. Byl prezidentem i Čechů, i když lidmi nevoleným a nechtěným. Kromě toho byl i prvním tajemníkem UV KSČ. Do této funkce byl dosazen Rusy a vykonával pak politiku podle jejich pokynů. Do obou těchto funkcí se nacpal sám s ruskou pomocí i za cenu podrazů na Alexandra Dubčeka. Ano, Husák vytvořil ze Slováků něco jako privilegovaný národ ve federaci. Přestože se za Husákova působení na Slovensku vytvářela necelá čtvrtina prostředků, tak něco přes jednu třetinu prostředků vytvořených v celém státě šlo na Slovensko. V roce 1973 to byla téměř polovina. Těch několik málo disidentů, kteří se na Slovensku vyskytovali, také neměli na růžích ustláno, ale v porovnání s tím, jak bylo zacházeno s disidenty českými, kterých bylo podstatně více, to byla ještě selanka. V bývalém Československu bylo mnoho různých položek nedostatkového zboží. Kromě osobních aut Škoda se téměř všechny ostatní nedostatkové položky vyráběly na Slovensku a do Čech se prostě nedostaly. Češi si pro toto nedostatkové zboží na Slovensko museli jezdit. Vzpomínám si, jak jsem v té době rekonstruoval koupelnu a nemohl jsem nikde sehnat půlcoulová kolínka. Měl jsem ale náhodou cestu na Slovensko a tam jsem náhodou v železářství objevil kolínek spoustu. Přesto však bylo i v době Husákovy vlády ze Slovenska slyšet stále nějaké fňukání, jak Češi Slovákům ubližují. Slováci mají asi skutečně nějaké důvody vzpomínat na Husáka v dobrém, ale Češi rozhodně žádný takový důvod nemají. Když si dám dohromady mé zkušenosti z doby Československa, z toho, co se dělo v době jeho rozpadu a z toho, co se na Slovensku děje v době současné, nestýská se mi ani po Gustávu Husákovi, ani po společném státě. Měl jsem rád slovenské televizní hry, rád si přečtu knížku ve slovenštině, rád si poslechnu slovenské písničky, ale jsem velmi rád, že se slovenskou politikou už v přímém kontaktu nejsem.
Husák – myslím, kopání do Husáka není zrovna případné. Byl prezidentem v nějaké době, která nebyla zrovna klidná, řešil problémy, které nebyly jednoduše řešitelné – byly li vůbec řešitelné. A jeho řešení těžce dopadlo na spoustu lidí – včetně mého otce. Přesto bych Fice zrovna za vzdání úcty Husákovi u jeho hrobu nevyčítal.
Husák byl darebák.Byl poturčenec horší Turka.Svůj charakter ukázal na konci války,kdy dopisem žádál Stalina o připojení Slovenska k Sovětskému svazu.Brežněvovi bylo jedno,kdyby bylo u nás povolené podnikání,zrovna tak nemusel zničit životy tisíců tzv.pomýlených.Lezl bez mýdla do zadku Brežněvovi.Je pravdou,že v tom nebyl sám.Byl capo di tuttis dalších darebáků jako byli de Bilak,Jakeš,Jindra,Hofman,Fojtík,Štrougal,Kapek a Štěpán.Normalizace po roce 68 se dělala s podporou té části komunistů,kteří se chtěli dostat ke korytu místo těch,co už u koryt byli.To vše se dělo za rezignace zastrašeného obyvatelstva na politiku.Měl skončit ve vězeňské nemocnici a ne v ůdajné péči řadových sester.
husak tady zaved normalizaci, opet zavrel hranice, zariznul naznak pocinajiciho maleho ponikani, zatocil s klicici demokracii, ekonomicky a moralne nas poslal ke dnu a vymenoval si francouzaky s breznevem.
dobre, kdyby to nebyl on, byl by to mozna nekdo jinej
ale byl to husak se svejma pohunkama, ne nekdo jinej
nechapu jeho obhajbu
Fakta nejsou kopáni. Husák byl svině, která řešila jediný problém. Jak se dostat ke korytu a udržet se tam.
Až na to, že Štefánik byl přesvědčený „čechoslovakista“ a podporoval teorii o jednotném československém národě.
A že si Fico ještě nevzpomněl na toho „prvního Slováka“, jak byly asi v r.1976 nazvány kosti pračlověka, vykopané v Tatranských Zrubech.
Není to o Ficovi, Burešovi, Trumpovi, Pitomiovi…tyto figurky jsou snadno zaměnitelné a budou se tu střídat jak svatí na orloji, jen se budou měnit konkrétní tváře a dobové kulisy. Jejich marketingové týmy zkrátka umí používat techniky, které fungují na přesně definovanou cílovku. A cílovka plebejců, idiotů a ignorantů bude vždy mnohem mnohem větší, než podíl lidí, kteří mají alespoň trochu rozumu, rozhledu a zodpovědnosti.
Moderní marketing má klíče od našich hlav a je jedno zda se bavíme o běžném byznyse, politice, nebo hybridních operacích. Místo housek na krámě a slevy na bránik nám tito hochštapleři prodávají nejrůznější sentimenty, falešné obrazy o světe kolem nás, zcestná „řešení“ a drnkají na první signální soustavu. Ti nejjednodušší z nás bohužel budou skákat na hesla populistů pořád dokola, jako na dopisy nigerijských podnikatelů, prodej hrnců a vyhřívaných dek, nebo návodů na rychlé zbohatnutí…Lidská hloupost je nekonečná 🙁
Shodou okolností jsem právě před dvěma dny začal číst knihu od Petera Bárdyho Fico posadnutý mocou. Pro mě je to sice kniha zajímavá, ale měli by ji číst především Slováci. Češi mohou s Ficem udělat pramálo. Mám obavy, aby si zmíněnou knihu nepřečetlo více Čechů, jak Slováků. Jenže přímo pro Čechy pan Peter Bárdy tu knihu asi nepsal.
Dobrý den, no to je jednoduche, kdyby tu dal vladli bolsevici, tak soudruh Fico, jako byvali svazak bude jiz clenem UV KSČ, myslim, ze další komentář je zbytečný, zdrastvuj 🤔🍖🍗🍗🙄🤕
Z knihy od Petera Bárdyho Fico posadnutý mocou, vydaly aktuality.sk v roce 2013, strana 29:
Už na gymnáziu bol obdivovateľom marxizmu-leninizmu. Jeho vtedajšia spolužiačka Katarína Šípošová si na neho spomínala ako na snaživého a angažovaného študenta, ktorý dokonca istý čas predsedal triede. „Na každom predmete sa prvý hlásil, pričom mal vždy poruke príklad, čo všetko bolo vyrobené v Sovietskom zväze. Hovoril, že všetko na svete vyskúmali sovietski vedci….Bolo nám to smiešne.
„Keď boli oslavy 1. mája, vždy sme sa z toho snažili vyvliecť. Vymýšľali sme si choroby, a keď sme tam už museli ísť, obliekli sme si roláky. Pre Roberta však bola radosť, keď mohol ísť v kravate a v košeli. Vnímali sme ho ako šplhúňa, ktorý sa rád predvádzal,“ dodala spomienku bývalá spolužiačka.
tamtéž strana 30:
Fico v prihláške do strany písal, že už ako gymnazista bol predsedom základnej organizácie SZM a pokračoval v nej aj na vysokej škole. „Ako ročníkový učiteľ poznám s. Fica ako veľmi dobrého študenta, organizátora, seriózneho a najmä politike našej strany oddaného a presvedčeného súdruha. Aj ako kandidát KSČ si splnil svoje povinnosti. Bude dobrým členom strany. Jeho prijatie odporúčam za prácu v SZM a najmä medzi spolužiakmi,“ napísali o ňom ručitelia z komunistickej strany. Okrem toho sa vyznal, že je ateista, čo bolo pre režim dôležitým signálom oddanosti.
Konec úryvku z knihy Petera Bárdyho.
Omlouvám se za překlep: kniha byla vydána v roce 2023, ne v roce 2013.
Kromě Masaryka (který měl vysoký kredit až do smti) všichni naši prezidenti měli před zvolením prezidentem vysoký kredit, který si svými kroky během prezidentovani pokazili. Jako bojovníci proti nacismu pak v prezidentském křesle Beneš ustoupil komunistům, Gottwald nastolil totalitu a Svoboda ustoupil sovětské okupaci. Disident Havel v roli prezidenta nechal StBaky a jejich spolupracovníky prevleknoiut kabáty a vládnout dál jako „demokraticke“ majitele koncernu, médií a polit. stran. A Klaus se Zemanem se do této Stbacke hry na demokracií zapojili..
A nebyl náhodou Dr. Edvard Beneš po válce k takovému počínání československými a hlavně českými voliči Misote dotlačen? Kdo si to ty komunisty v roce 1946 v poměrně ještě svobodných volbách, v porovnání s tím, co přišlo potom, zvolil? Nevím koho tehdy volil sám Dr. Edvard Beneš, ale jsem si jist, že komunisty tehdy nevolil. Zvolili si je tehdy čeští voliči, i když tehdy české voliče ještě k volbě komunistů nikdo nenutil. A co se týče Václava Havla, tak bývalé estébáky tehdy v době privatizace připustil „k lizu“ Václav Klaus, ne Václav Havel. A kdo si to tehdy Václava Klause zvolil Misote? Dám krk za to, že sám Václav Havel tehdy Klause nevolil. Ti ostatní prezidenti si pak už v době totality dělali co chtěli a voličů se pochopitelně neptali.
Dovětek, : Na toho hlavního, o kom je článek, jsem zapomněl : Husáka v 50.letech věznili komunisté, aby pak v roli prezidenta nastolil tuhou normalizaci..
Strýc mojí paní seděl s Husákem 3 roky v jedné cele. Na poznámku (80. léta), že by to teď mohl mít z tohoto titulu dobré odvětil, že hnusnějšího xindla, udavače spoluvězňů, kolaboranta s dozorci atd. za celou svou „kariéru“ v komunistickém vězení nezažil.
Tak, pokud jde o Husáka, je povahově Ficovi nejblíž a i ten Svatopluk do této skupinky zasahuje. Slováci se rádi hlásí k odkazu Velké Moravy a křesťanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje berou jako svije světce. Jenže si neuvědomují jednu věc. A to, že tyto dva mnichy pozval na Velkou Moravu Velkomoravský kníže Rostislav, který, aby udržel státní útvar, musel bojovat s Franky a boj vedl vítězně do doby, kdy ho Frankům vydal napospas Nitranský kníže Svatopluk. A Frankové se s Rostislavem nepárali, oskepili ho a uvrhli do žaláře. A tento Svatopluk je Slováky oskavován jako otec slovenského národa. No, a pak tu byl další – Tiso. A není vůbec divu, že na Slovensku sílí hlasy k jeho rehabilitaci. Nemyslím si, že by byl slovenský národ špatný, znám tam dost lidí a jsou naprosto super, ale jeho mnohdy uměle vytvořené dějiny s glorifikace podrazu a totální absence sebereflexe od jeho představitelů mě hodně, ale hodně vytáčí
To, jestli Svatopluk byl kníže nebo král, je spíš otázka terminologie té doby. Je dobré si uvědomit, že titul „král“ vznikl až zkomolením jména Karel (Veliký), který žil jen cca sto let před Svatoplukem.
Aha, tak o tohle jde „..Netřeba zde znovu dlouze zdůrazňovat vynikající Ficův politický marketing a to, jak dobře zná své voliče. “
Jasně že – a že jsem o tom kdysi četl v jednom pojednání o amerických prezidentech.
Samozřejmě že vůdčí politik MUSÍ znát své voliče a MUSÍ mluvit tak aby mu rozuměli.
Jak jazykem, jednoduššími výrazy, tak ale jako zde – s odkazy na znalosti , které mají. Takže a SAMOZŘEJMĚ pokud ti voliči znají své národní mýty, moudrý politik na tyto mýty odkáže i ve svých projevech.
Ale toto přece není žádný populismus, to je právě to co našim koaličním politikům chybí (krom tedy jiného), tedy vůbec schopnost komunikovat se svými voliči..
Jenomže aj tahle schopnost k té práci politika patří. A i podle toho se pak vyhrávají nebo prohrávají volby.
A jak to opakuji často, aby se zase u nás někdo o příštích volbách nevymlouval na agenty Kremlu a ruské špijony.
Právě že i ten vůdčí politik by měl být schopen uznat svou porážku..
Tak on Svatopluk byl král, respektive jej papež v nějakém dopise takto označuje, co si pamatuji, ale Slováků fakt ne a ani Čechů, nýbrž Velké Moravy.
Je zajímavé, jak magoři putinovského střihu ve střední Evropě pociťují potřebu se ve své veřejné činnosti opřít o mýticko-historické instrumenty. Pravda, Babiše se to zatím netýká, ale děsím se dne, kdy i on se rozpomene na staré pověsti Lojzy Jiráska, nechá si vyvést kteréhosi Šemíka ze své poslanecké stáje a skokem z vyšehradské skály vyklene ve vzduchu mohutný oblouk až za Vltavu, a vydá se směrem k Neumětelům, tedy, v jeho případě, spíše k Umětelům.
Už aby Babiš něco takového udělal. Bude mi však přece jen líto toho Šemíka.