Zájmy Ruska, Číny, ale i Turecka, USA, Evropské unie se i v 21. století potkávají v Evropě, na Balkáně, konkrétně pak v malé Černé Hoře. Své politické a ekonomické zájmy tam má i Česko.

„Myslím, že po těch více než dvaceti letech od válek v bývalé Jugoslávii jsme na region západního Balkánu trochu pozapomněli a měli bychom se o něj jako mezinárodní společenství více zajímat,“ říká Janina Hřebíčková. Ta poslední tři roky vedla jako česká diplomatka misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Černé Hoře.

Celý rozhovor s Janinou Hřebíčkovou nabídne HlídacíPes.org zítra.

„Máme tu nové typy bezpečnostních hrozeb, nové typy útoků nejen ze strany barbarů jako je takzvaný Islámský stát. Jsou tu nové bezpečnostní výzvy, jež mají svůj odraz právě i v dění na Balkáně,“ upozorňuje Hřebíčková, jež dříve jako novinářka a ředitelka televize OSN zažila pět různých válek v bývalé Jugoslávii a na Blízkém východě.

Tichá studená válka

Region Balkánu je dlouhodobě předmětem zájmu mocností, nejen USA, Evropské unie, Ruska, Turecka a dalších zemí.

V radikální podobě se to vloni na podzim projevilo v Černé Hoře. Před parlamentními volbami měl v Černé Hoře proběhnout pokus o převrat včetně zavraždění tehdejšího premiéra Mila Djukanoviče a dosazení proruského vedení. V pozadí byli údajně srbští a ruští nacionalisté.

Svůj vliv mohl mít i fakt, že v té době finišovalo schvalování vstupu Černé Hory do Severoatlantické aliance.

„V Černé Hoře je taková tichá studená válka mezi západními a východními hodnotami a zájmy,“ poznamenává Hřebíčková. Hybridní válka se tam podle ní projevuje „přes banky, pojišťovací agentury, hotely, turistické agentury, přes peníze, obchodníky a obchody“.

Zakázka nejistá

Svůj strategický projekt měla v Černé Hoře mít i Česká republika – výstavbu druhého bloku uhelné elektrárny Pljevlja. Zakázka za zhruba deset miliard korun měla být společným černohorsko-česko-slovenským projektem.

Jenže od 1. ledna 2017 je v rámci zemí OECD de facto zakázáno státní financování a pojišťování exportu takzvaně špinavé energie a vidina zakázky pro českou Škodu Praha je dosti nejistá.

„Jednání mezi českou a černohorskou stranou pokračují, hledají se další cesty spolupráce,“ říká Hřebíčková s tím, že probíhají diskuse o jiných možnostech financovaní.

„Když se staráte jako diplomat a šéf mise OBSE v Černé Hoře s ostatními kolegy o bezpečnostní a demokratizační reformy, tak víte, že místní vláda by určitě raději viděla české, slovenské či jiné evropské investice, než nějaké jiné. Zda a jak se ale Škoda Praha s Černohorci domluví a která banka kterého státu to případně zafinancuje a zda to černohorská vláda přijme, to ještě uvidíme,“ konstatuje Hřebíčková.

• Jak vypadá radikalizace různých náboženských skupin na Balkáně?
• Jak se v Černé Hoře i jinde v Evropě projevuje ruská hybridní válka?
• O co na Balkáně usiluje a má usilovat Česká republika?
• Je důvod obávat se nové uprchlické vlny směřující právě přes oblast Balkánu?

DOZVÍTE SE ZÍTRA NA HlídacíPes.org V ROZHOVORU S JANINOU HŘEBÍČKOVOU