Exředitel Národní galerie: Že ze sbírek mizí obrazy? To má v Česku staletou tradici

S bývalým ředitelem Národní galerie Vladimírem Röselem o kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu v Národní galerii, která odhalila desítky chybějících sbírkových předmětů.

Při deset let trvající inventarizaci sbírky ukončené v roce 2012 Národní galerie (NG) nenalezla například 31 kreseb, mezi které patří díla Josefa Lady, Františka Kupky či Jana Zrzavého. Trestní oznámení kvůli ztrátě Zrzavého kresby Zeyerova zahrada (na obrázku) podala Národní galerie až během kontroly NKÚ, tedy minimálně 13 let od ztráty díla.

• Z Národní galerie podle kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu zmizel mimo jiné Lada, Kupka, Zrzavý… Jde o známé a populární autory. Aši je docela nezvyklé i to, že zmizí 28 plastik jediného autora… Skoro to vypadá, že mohlo jít o objednávku. Je to možné?

Že by v tom byl záměr, to je spekulace a do té bych se nerad pouštěl. Nemyslím si, že z těch odpovědných pracovníků, které jsem v Národní galerii poznal, by takto někdo uvažoval.

• Nicméně po svém nástupu do funkce jste veřejně kritizoval svého předchůdce Knížáka třeba za dlouhodobé zkreslování rozpočtu… S jakým stavem inventarizace jste se tehdy setkal?

Hospodaření Národní galerie je něco jiného, je exaktní, jasně měřené v penězích a je tedy prakticky okamžitě dohledatelné. V tom je možné se zorientovat celkem v krátké době. V případě inventarizace sbírkových předmětů je to něco jiného. Podle výroční zprávy z roku 2010 jsem při mém nástupu v červnu 2011 teoreticky přebíral asi 365 tisíc předmětů v pěti různých sbírkách a lokacích. Mnoho sbírkových zápůjček v zahraničí bylo v té době v riziku zabavení státního majetku v důsledku mezinárodní arbitráže s Diag Human, další byly zapůjčené na různých výstavách a dlouhodobých zápůjčkách v domácích galeriích, probíhaly stále i restituce… Zkrátka inventarizace je mravenčí a dlouhodobá práce, kde se neobejdete bez intimní znalosti děl.

• Po vašem příchodu jste inventuru nařídil?

Při mém příchodu do NG byla samotná inventarizace již několik let v chodu. Jednalo se o desetiletou inventarizaci, která měla skončit k 31.12.2012. Začala tedy už v roce 2002. Já jsem převzal probíhající proces, spíše jeho finalizaci, kde už byli nominovaní odpovědní pracovníci. Faktem je, že jsem záhy objevil porušování všeho myslitelného při správě ve sbírce moderního a současného umění ve Veletržním paláci, což se dalo přičíst pouze a jen odpovědné osobě, která byla promptně odejita…

• Moment, o co konkrétně šlo? Jaká pochybení? Odborné, nebo i kriminální povahy?

Jednalo se o vysoce odborného pracovníka, na pozici ředitele sbírky, jeho pochybení byly v odpovědnosti, evidenci, organizací a řízení jak sbírky tak příslušných pracovníků. Byl to odborný pracovník vzešlý z akademického prostředí bez jakýchkoli organizačních a řídících návyků, nebyl schopen plnit odpovědné funkce související s vedením sbírky.

Účetní hodnotu starých děl neznáme

• Ostatní bylo v pořádku?

Ostatní sbírky personálně zůstaly v kontinuitě a to především kvůli právě probíhající předmětné inventarizaci.

• Znamená to, že z hlediska přehledu o sbírkách, celistvosti, kvalitní inventarizace jste galerii po Milanu Knížákovi přebíral v pořádku?

Inventarirace ukázala, že ve sbírkách byly nedostatky, což lze přičíst i přístupu některých bývalých pracovníků NG a jejich ředitelů. Udržování přehledu o fyzickém stavu děl a jejich umístění není jednoduché. Bezprostředně po skončené inventarizaci, od ledna jsem inicioval proces nápravy jak nakládat se sbírkovými předměty (stálé expozice, krátkodobé výstavy, zápůjčky a výpůjčky, restaurování, depozitáře, dokumentace k sbírkovým předmětům atd.), byl jsem ale odvolán a už k tomu nedošlo. Poté už nikdy takové postupy nevyžadoval. Práce se sbírkovým fondem je přitom o kontinuitě, konzistenci a odpovědnosti. Obávám se, že to tam dnes chybí.

• Lze úplně vyloučit, že by se s některými díly v obchodovalo? Nebylo by to ostatně nic až tak neobvyklého. Je řada známých případů, kdy se z různých knihoven dlouhodobě ztrácely staré tisky nebo mapy.

Pokud byly ty sbírkové předměty odcizeny, což nevíme, tak zřejmě i za účelem obchodu a mohou se tedy případně ukázat na trhu. Ovšem ta díla, která jsou evidovaná jako zmizelá, jsou na oficiálním trhu prakticky neprodejná, natolik NG spolupracuje s policejními databázemi ukradených uměleckých předmětů. Ale nedokáži říci jakou hodnotu těch 33 nedohledaných sbírkových předmětů v tuto chvíli má. Díla nejsou evidována v tržní hodnotě, pokud jim je vůbec nějaká peněžní hodnota ve spravovaném majetku přisouzena. Účetní hodnota sbírkových předmětů se týká jen v poslední době nabývaných děl, ale historická sbírka takto přeceněna není ani se to nikde ve světě nedělá.

Tradice je to dávná…

• Skoro to ale vypadá, že drobné “mizení” částí sbírek; má dlouhou tradici. V nálezu NKÚ se píše i to, že šest sbírkových předmětů nebylo nalezeno již při inventarizaci v roce 1979 a 23 chybějících “předmětů bylo inventarizováno naposledy v roce 1979”.

To, že se část sbírek nedaří dohledat, je běžné už od dob, kdy různé panovnické, šlechtické a církevní sbírky vznikaly. Tedy po několik staletí. Uvedu třeba i příklad Německa, kde nedávno vyšla zpráva státního soudního auditu ve věci veřejných sbírek v programu Kunst am Bau, který spravuje od roku 1950 celkem 3 500 sbírkových předmětů a audit jich nenalezl 500 a to tam mají digitální evidenci. Audit připsal nedostatky evidence na vrub špatného řízení sbírek a depozitárních-skladovacích praktik. Je to jako vždy o lidech, pokud mají vztah ke sbírce, tak to funguje i v podmínkách neodpovídajících 21 století.

• Je stejný důvod i u Národní galerie?

Viděl bych za tím i změnu zákona, kdy v roce 2000 vznikly nové požadavky na evidenci. Některé sbírkové předměty byly rozepsané, jiné shluknuté do jednoho čísla a tak vznikly prázdné či zmizelé položky.

• Chápu, že je položek jsou statisíce, často jsou díla seskupená pod jedním číslem, ale to asi není omluva pro to, že něco prostě zmizí…

Ono je otázkou jestli to opravdu zmizelo ze světa nebo se dají díla ještě dohledat. Například ve slavném madridském Museo del Prado, kde inventarizace proběhla shodou okolností také v roce 2012, se podle zprávy španělské obdoby NKÚ z roku 2014 evidovalo chybějících 885 sbírkových položek z celkových 27 509. V NG je sbírkových předmětů podle posledních údajů ministerstva kultury 368 385. Zda sbírkové předměty v evidenci NG opravdu zmizely je třeba došetřit s řediteli sbírek a příslušnými kurátory.

• Musel jste vy sám v době vedení galerie nějak řešit problém s chaosem v inventarizaci, s tím, že se něco nemohlo najít, či se to ztratilo?

Chaos nastává vždy, když jej někdo nebo okolností přináší do organizace zvenčí. Největší riziko takové případně situace je také při výstavách mimo vlastní expozice. To pak záleží jak odpovědní pracovníci jsou schopni zvládnout takové přesuny. Opět to je o lidech, jejich zkušenostech a návycích.

• Jak jsem si přečetl; ředitelé odmítají odpovědnost, současný šéf Jiří Fajt chystá kvůli nápravě reorganizaci. Kde se tedy stala chyba?

Reorganizace tak, jak je představovaná, je především postavena na snížení počtu odborných pracovníků. Jenže podle mne jde hlavně o to, jak je vedení schopné zaměstnance řídit a odpovídajícím způsobem využít jejich zkušenosti. Když se bavíme o inventarizaci, tak tu mohou dělat jenom odborní a věci znalí pracovníci, ne najatý brigádník nebo jinak outsourcová neodborná osoba.