ANALÝZA. Dnes naposledy lze veřejně a bez omezení nahlédnout do evidence skutečných majitelů firem. Od 17. prosince Ministerstvo spravedlnosti tento registr znepřístupní. Opírá se v tom o sérii soudních rozhodnutí, podle nichž byl dosavadní volný přístup k údajům v evidenci „nezákonným narušením soukromí evidovaných osob“.

Užitečnost přístupu do rejstříků skutečných majitelů dokládá situace, kdy se Andrej Babiš v roce 2017 formálně „zbavil“ Agrofertu a převedl jej do svěřenských fondů.

Postupem času vyšlo najevo, že i tak je nadále ovládající osobou a skutečným majitelem. Byl tak uveden v evidenci skutečných majitelů na Slovensku a ve Velké Británii.

Tou dobou byla evidence majitelů v Česku neveřejná. Měli do ní přístup výhradně „osoby a subjekty, které mají povinnost podle zákona proti praní špinavých peněz provádět kontrolu svých klientů“, dále policie a úřady, které rozhodují o přidělení dotací či zadavatelé veřejných zakázek.

Od ledna 2021 ji ale tehdy nově přijatý zákon otevřel (v určitém rozsahu) všem. A teď se evidence opět uzavírá a bude znovu přístupná jen výše popsaným „oprávněným osobám a subjektům“.

Kruh se uzavřel.

Varování ministerstva spravedlnosti na webové stránce Evidence skutečných majitelů

Česko lhůtu nestihlo

Podle nevládní protikorupční organizace Transparency International to „představuje zásadní překážku nejen v omezování korupce“ a navíc to „vysílá špatný signál v boji proti praní špinavých peněz a porušování mezinárodních sankcí“.

„Evidence skutečných majitelů umožňuje zjistit, kdo v konečném důsledku profituje z které právnické osoby, či kdo je takovou právnickou osobu schopen ovládat. Jedná se tedy o způsob, jak prohlédnout přes složitou korporátní strukturu a zjistit, kdo je skutečným člověkem, který danou společnost ovládá a má z ní finančních prospěch,“ vysvětluje vedoucí analytik TI Marek Chromý.

Na druhé straně sama evidence nezaručovala jistotu, že uvedené údaje byly a jsou pravdivé. Záleží totiž pouze na samotných firmách, jaké – a jak realitě odpovídající – údaje do evidence dodají.

Faktickou správnost zanesených dat také příslušné rejstříkové soudy nikdy aktivně nekontrolovaly. Podle dřívějšího vyjádření Ministerstva spravedlnosti by se obsah evidence řešil pouze „na kvalifikovaný podnět profesionála, který předloží argumenty, proč jsou podle něj údaje v evidenci nesprávné.“

A proč že se Evidence skutečných majitelů počínaje zítřkem (17. prosincem 2025) v Česku veřejnosti uzavírá?

Na počátku stálo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z prosince roku 2022, který rozhodl, že se původně obecný přístup k evidencím skutečných majitelů má omezit s ohledem na ochranu soukromí. Ale že přístup k údajům má být nadále poskytnut těm osobám, které prokážou oprávněný zájem.

V tomto smyslu měly členské státy EU své příslušné zákony upravit. Lhůta na to byla k 10. červenci 2025.

„Česká republika doposavad tuto povinnost fakticky plnila, neboť byla evidence skutečných majitelů otevřena všem. To se však změní. Po uzavření evidence se nově ke klíčovým údajům nebudou automaticky schopni dostat ani ti, kteří oprávněný zájem prokážou. Taková situace je vskutku kuriózní, a je škoda, že se jí včasnou, přesnou a proaktivní transpozicí novely směrnice nepodařilo ze strany Ministerstva spravedlnosti předejít,“ vysvětluje Kryštof Doležal, právník Transparenci International.

Dokažte oprávněný zájem

Na druhé straně by mělo být možné žádat o informace z evidence prostřednictvím žádostí u příslušných soudů. To, zda jim pak soud vyhoví, ale rozhodně nebude automatické.

Vysvětlení ministerstva spravedlnosti ad oprávněný zájem

A protože se Česko požadovanou úpravou zákona (včasnou transpozicí evropské směrnice) neobtěžovalo, tak veřejná kontrola například nad těmi, kdo čerpají dotace a veřejné peníze bude dosti ztížena.

„Přístup na základě žádosti u soudu, navíc bez jasného právního základu, lze za souladný se směrnicí označit jen těžko. Nevíme, jak bude vypadat rozhodovací praxe soudů, která se navíc v podobných případech může lišit. V neposlední řadě pak ani netušíme, jak dlouho takové vyřízení může trvat. V důsledku je tedy možné, že tato cesta bude nejen neefektivní, ale i nefunkční,“ říká právník TI Kryštof Doležal.

Nyní nezbude než vyčkat (či aktivně otestovat), zda cesta prostřednictvím ad hoc žádosti o poskytnutí informací z evidence skutečných majitelů bude skutečně fungovat. „Což je v situaci, která neměla nikdy nastat, vcelku málo,“ podotýká Doležal.

V současnosti prý ale Ministerstvo spravedlnosti připravuje novelu zákona o Evidenci skutečných majitelů. Jak slibuje, podrobně prý upraví pravidla přístupu veřejnosti na základě prokazování tzv. oprávněného zájmu.