Euro není konkurenční výhoda. Podpora pro jeho zavedení v Česku klesá i mezi zahraničními investory
Přijetí eura už pro zahraniční investory není tak důležité, ukázal průzkum mezi převážně německými a rakouskými firmami v regionu střední a východní Evropy a srovnání atraktivity jednotlivých zemí.
Česká republika je z pohledu zahraničních investorů považována za investičně nejlepší lokalitu. Za první Českem následuje Polsko, které tak po několika letech přeskočilo v pořadí Slovensko. Za nejméně atraktivní považují investoři v regionu Rumunsko a Maďarsko.
Na prvních dvou místech v atraktivitě lokality jsou podle převážně německých a rakouských investorů dva státy, v nichž se neplatí eurem.
„Dokonce i investoři na Slovensku považují Českou republiku za lepší lokalitu pro investice. Stejný výsledek byl i vloni. Plyne z toho to, že euro nemůže být zase tak důležité,“ říká Christian Rühmkor z Česko-německé hospodářské komory, která průzkum od roku 1999 zpracovává.
Evropská unie ano, euro ne
Výsledky průzkumu v posledních pěti letech ukazují, že poptávka zahraničních firem po tom, aby se Česká republika stala členem eurozóny postupně klesá. „Od roku 2014 vidíme lehký průběžný pokles důležitosti tohoto faktoru a současně více podniků říká euru ne. Z toho lze vidět tendenci,“ říká Rühmkorf.
I když euro pro firmy znamená například úsporu transakčních nákladů, odpadá i nutnost zajišťovat se proti měnovým rizikům, euro přestává být pro firmy tématem.
Vloni se v průzkumu mezi německými investory v Česku pro přijetí eura vyslovilo 54 % firem, letos jejich podíl klesl pod polovinu na 49 %. O čtyři procenta (na 41 %) meziročně vzrostl počet investorů z Německa a Rakouska, kteří se přímo vyslovili proti zavedení eura v ČR.
„Roli v tom hraje politická a geopolitická situace, jiné problémy začínají být výraznější a s tím celkově klesá pocit nutnosti zavedení eura pro podnikatelskou činnost,“ vysvětluje Rühmkorf.
Celých 92 % firem by si podle průzkumu ČNOPK jako investiční, lokalitu zvolilo znovu Českou republiku. Nejvýše mezi pozitivními důvody, jež v Česku zahraniční investoři vidí, je samotný fakt členství v Evropské unii. Na dalším místě je kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů (především v souvislosti s automobilovým průmyslem), vysoko je nyní i vnímání hospodářské stability Česka.
„I když ne každý si to může myslet, příkladem mohou být změny v hlášení DPH, ale celkově jsou kroky vlády vnímané jako poměrně transparentní a jasné,“ říká Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.
Práce hodně, lidí málo
V pořadí negativních faktorů spojených s Českem je mezi zahraničními firmami korupce a kriminalita, transparentnost při zadávání veřejných zakázek, flexibilita pracovně – právních předpisů a daňový systém a správa daní. Do první pětky nově pronikla i špatná dostupnost kvalifikovaných pracovních sil.
V průmyslu, který se podílí na 40 % českého HDP, je aktuálně vysoký převis poptávky nad nabídkou pracovních míst. A to přesto, že papírově je v Česku stále přes půl milionu nezaměstnaných.
„Míra nezaměstnanosti se snížila na 6,1 %, což je nejnižší březnová úroveň od roku 2009. Zároveň se opět zvýšila nabídka volných pracovních, tentokrát na více než 117 tisíc. Situace na tuzemském trhu práce se výrazně zlepšuje už třetím rokem,“ komentuje statistiky nezaměstnanosti analytik ČSOB Petr Dufek.
Firmy to ale tak ideálně nevidí. „Nezaměstnanost menší než 5% lze považovat za nulovou, protože tento podíl populace v ČR nebude nikdy pracovat,“ je přesvědčen Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů, která upozorňuje na akutní nedostatek pracovní síly pro český průmysl. Jak kvalifikovaných pracovníků, tak i těch v dělnických profesích.
„Odhadujeme, že lidí jen v dělnických profesích chybí minimálně 70 tisíc,“ doplňuje předseda Asociace exportérů Jiří Grund.
„Česká republika je obětí svého úspěchu. Stávající investoři se rozšiřují a přicházejí noví, boj o zmenšující se pole šikovných techniků se zvětšuje,“ říká Pavel Roman ze skupiny Bosch, jednoho z největších investorů v Česku.
„Dříve se na naše nabídky hlásilo deset patnáct lidí, dnes se na technické pozice hlásí tři čtyři. Naopak na ekonomické pozice a kontroling se hlásí 20 – 30 lidí. Je to ohromný nepoměr k tomu, co firma žádá. Volných ekonomických pozic jsou jednotky, technických jsou desítky,“ říká Roman.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
8 komentářů
„Práce hodně, lidí málo“ (citace nadpisu v článku)
Těžko se může někdo ucházet o místo, když nemá kvalifikaci, kterou firma požaduje.
Přesnější by bylo psát „Práce hodně, lidí s požadovanou kvalifikací málo“.
Máme dostatek ekonomů,co víc si přát.
To je logické. Zahraniční investoři hledají levnou pracovní sílu a manipulace ČNB s korunou sráží cenu českého pracovníka specielně pro zahraniční investory. A znevýhodňuje české zaměstnance ale i firmy oproti zahraniční konkurenci.
Jen to český volič není moc nevidí jak zchudl o 10% oproti Slovákům, Polákům atd.
Také těžko někdo půjde do práce, když je na podpoře, která je sice malá, ale nějak postačí. Nedávno se někde mluvilo o rodině ve vyloučené lokalitě, jak se eufemisticky říká mizernému místu k žití, a rodina s 7 dětmi dostává 35 000 kč. Za to uživit 9 osob je problém. No, ale ono vydělat 35 000 je strašná dřina, navíc stát takovému chudákovi sebere na daních 29 000 kč. Kdo bude pracovat, když polovinu mu stát sebere?
Tak sám nevím, kam se ten tzv. sociální stát ubírá.
Vlastní zkušenost? Podpora Vám „nějak postačila“? Víte o tom, že podpora se, ze zákona, vyplácí jen půl roku? Ale jen za podmínky, že za předchozí 2 roky má (čerstvě) nezaměstnaný odpracován 1 rok.
To je ale velmi diskriminační a nespravedlivé. Pokud dejme tomu zaměstnanec chce pracovat, ale dokáže sehnat jen sezonní práci, nevzniká mu nejen zkrácený nárok na podporu, ale žádný. Přitom pracuje třeba půl roku v roce normálně, ale nedostane vůbec žádnou podporu. Hledat si práci aspoň na sezónu tak ztrácí smysl. A vlastně dál ožebračuje ty chudé. České sociální zákony jsou asociální.
Pak je určitá možnost v sociálních dávkách, ale na ty není právní nárok, jejich přiznání(udělení) závisí na subjektivním posouzení úředníků.
1. Žadatel soc. dávek nesmí mít žádný tzv. zbytný majetek. Pokud má, tak je mu pouze doporučen jeho prodej.
2. Následně úředníci zjišťují příjmy členů rodiny žadatele. Pokud nějaký člen rodiny má jen trochu větší příjmy, tak je žadatel odkázán na něj. Týká se to i bývalých členů rodiny, ze zákona platí vzájemná vyživovací povinnost mezi manželi i po rozvodu, a to doživotně.
3. Žadatel si musí nejprve vyžádat své zákonné pohledávky. Např. svobodná matka nemůže tajit(neudat) jméno otce dítěte. Pokud neudá jméno otce, tak se to posuzuje, že překazila možnost vyžádat si od otce dětí alimenty(zákonnou pohledávku), tudíž nemá na sociální dávky nárok.
4. Když předchozí, podle posouzení úředníků, selhalo, tzn. žadatel o sociální dávky vše splnil, ale přesto nedostal žádné peníze, tak ani tehdy nevzniká nárok na sociální dávky. Úředník, zcela subjektivně, může žádost žadatele posoudit tak, že si své příjmy může zvýšit prací.
5. Teprve tehdy, když úředník posoudí, že si žadatel nemůže zvýšit příjmy prací, tak vzniká nárok na sociální dávky.
6. Pokud se žadatel, podle posouzení úředníků, dostatečně snaží si najít práci, tak má nárok na životní minimum, tzn. 3410 Kč měsíčně.
7. Pokud se žadatel, podle posouzení úředníků, dostatečně nesnaží, tak má nárok pouze na existenční minimum, tzn. 2200 Kč měsíčně. Někdy je dokonce vypláceno po částech, tzn. po tisícovce.
Z výše zmíněných důvodů nechtěla přijmout amnestii známá recidivistka Marie Lavičková zvaná „Máňa“. Do vyhledávače YouTube stačí zadat slova „amnestie“ a „Máňa“. O vyplácení tisícovky dotyčná ve videu mluví. Z ekonomického pohledu, z důvodu zajištění své existence, se má Marie Lavičková ve vězení lépe než na svobodě.
Je jasné, že Čína ani Rusko nemají zájem na zavedení eura V České republice. Doufám, že pan přehláskovaný Ruhmoker není na jejich výplatní listině.