Přijetí eura už pro zahraniční investory není tak důležité, ukázal průzkum mezi převážně německými a rakouskými firmami v regionu střední a východní Evropy a srovnání atraktivity jednotlivých zemí.

Česká republika je z pohledu zahraničních investorů považována za investičně nejlepší lokalitu. Za první Českem následuje Polsko, které tak po několika letech přeskočilo v pořadí Slovensko. Za nejméně atraktivní považují investoři v regionu Rumunsko a Maďarsko.

Na prvních dvou místech v atraktivitě lokality jsou podle převážně německých a rakouských investorů dva státy, v nichž se neplatí eurem.

„Dokonce i investoři na Slovensku považují Českou republiku za lepší lokalitu pro investice. Stejný výsledek byl i vloni. Plyne z toho to, že euro nemůže být zase tak důležité,“ říká Christian Rühmkor z Česko-německé hospodářské komory, která průzkum od roku 1999 zpracovává.

Evropská unie ano, euro ne

Výsledky průzkumu v posledních pěti letech ukazují, že poptávka zahraničních firem po tom, aby se Česká republika stala členem eurozóny postupně klesá. „Od roku 2014 vidíme lehký průběžný pokles důležitosti tohoto faktoru a současně více podniků říká euru ne. Z toho lze vidět tendenci,“ říká Rühmkorf.

I když euro pro firmy znamená například úsporu transakčních nákladů, odpadá i nutnost zajišťovat se proti měnovým rizikům, euro přestává být pro firmy tématem.

Vloni se v průzkumu mezi německými investory v Česku pro přijetí eura vyslovilo 54 % firem, letos jejich podíl klesl pod polovinu na 49 %. O čtyři procenta (na 41 %) meziročně vzrostl počet investorů z Německa a Rakouska, kteří se přímo vyslovili proti zavedení eura v ČR.

„Roli v tom hraje politická a geopolitická situace, jiné problémy začínají být výraznější a s tím celkově klesá pocit nutnosti zavedení eura pro podnikatelskou činnost,“ vysvětluje Rühmkorf.

Celých 92 % firem by si podle průzkumu ČNOPK jako investiční, lokalitu zvolilo znovu Českou republiku. Nejvýše mezi pozitivními důvody, jež v Česku zahraniční investoři vidí, je samotný fakt členství v Evropské unii. Na dalším místě je kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů (především v souvislosti s automobilovým průmyslem), vysoko je nyní i vnímání hospodářské stability Česka.

„I když ne každý si to může myslet, příkladem mohou být změny v hlášení DPH, ale celkově jsou kroky vlády vnímané jako poměrně transparentní a jasné,“ říká Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.

Práce hodně, lidí málo

V pořadí negativních faktorů spojených s Českem je mezi zahraničními firmami korupce a kriminalita, transparentnost při zadávání veřejných zakázek, flexibilita pracovně – právních předpisů a daňový systém a správa daní. Do první pětky nově pronikla i špatná dostupnost kvalifikovaných pracovních sil.

V průmyslu, který se podílí na 40 % českého HDP, je aktuálně vysoký převis poptávky nad nabídkou pracovních míst. A to přesto, že papírově je v Česku stále přes půl milionu nezaměstnaných.

„Míra nezaměstnanosti se snížila na 6,1 %, což je nejnižší březnová úroveň od roku 2009. Zároveň se opět zvýšila nabídka volných pracovních, tentokrát na více než 117 tisíc. Situace na tuzemském trhu práce se výrazně zlepšuje už třetím rokem,“ komentuje statistiky nezaměstnanosti analytik ČSOB Petr Dufek.

Firmy to ale tak ideálně nevidí. „Nezaměstnanost menší než 5% lze považovat za nulovou, protože tento podíl populace v ČR nebude nikdy pracovat,“ je přesvědčen Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů, která upozorňuje na akutní nedostatek pracovní síly pro český průmysl. Jak kvalifikovaných pracovníků, tak i těch v dělnických profesích.

„Odhadujeme, že lidí jen v dělnických profesích chybí minimálně 70 tisíc,“ doplňuje předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

„Česká republika je obětí svého úspěchu. Stávající investoři se rozšiřují a přicházejí noví, boj o zmenšující se pole šikovných techniků se zvětšuje,“ říká Pavel Roman ze skupiny Bosch, jednoho z největších investorů v Česku.

„Dříve se na naše nabídky hlásilo deset patnáct lidí, dnes se na technické pozice hlásí tři čtyři. Naopak na ekonomické pozice a kontroling se hlásí 20 – 30 lidí. Je to ohromný nepoměr k tomu, co firma žádá. Volných ekonomických pozic jsou jednotky, technických jsou desítky,“ říká Roman.