Dětští uprchlíci do Česka. Snahu europoslankyně Šojdrové inspiruje „dítě“ Nicholase Wintona
I v křesle u stolu v její bruselské kanceláři je na europoslankyni Michaele Šojdrové znát, že ji nedávná cesta do řeckých uprchlických táborů zasáhla. Poté, co se z cesty vrátila, představila svůj plán na to, aby Česká republika přijala 50 dětí – sirotků, či těch dětí, které žijí v táborech v Řecku či v Libanonu bez příbuzných.
„Češi mohou mít obavu z nelegálních uprchlíků, potenciálních islamistů, ale dítě je pořád dítě – je schopné vzdělání, formování, je ovlivnitelné tak, aby přijalo zásady naší kultury,“ říká Šojdrová, která pro svou ideu shání podporu i u ostatních politiků a věří, že si tuto pomoc dětem vezme za svou i vláda. HlídacíPes.org plán Michaely Šojdrové detailně popsal ve svém včerejším textu.
Jako kdysi v Československu
Podle Šojdrové by přijetí dětí z řeckých uprchlických táborů mělo i svou symboliku. Tehdejší Československo v roce 1949 v době řecké občanské války přijalo na dvanáct tisíc Řeků, mezi nimi množství dětí, a poskytlo jim bezpečné útočiště.
Podobně by prý Česko mohlo oplatit pomoc, kterou dětem z bývalého Československa před začátkem a během 2. světové války poskytla Británie. Známá je především iniciativa Nicolase Wintona.
Šojdrová letos na konci dubna navštívila spolu s britskou europoslankyní Julií Girling několik řeckých uprchlických táborů.
„Mají tam speciální bezpečné zóny pro takzvaně nedoprovázené děti. Určení věku je někdy problém, ale jsou to děti nejčastěji ve věku 12 – 17 let, zhruba 70 % je chlapců,“ shrnuje Šojdrová.
Je to podle ní kvůli tomu, že syrský prezident Asad do armády nyní rekrutuje již i nedospělé chlapce a rodiče je proto raději posílají ze země pryč.
„Bylo by ale jen na nás, koho bychom si vybrali. Jako civilizovaná země se můžeme postarat o 50 dětí, máme tu ostatně kvalitní institucionalizovanou péči o děti, naučit je česky, integrovat je,“ říká Šojdrová.
„Jsou metody, jak věk určit – psychologické i exaktní… A pokud bychom chtěli pomoct menším dětem, je nepochybně dost sirotků v táborech v Libanonu,“ konstatuje Šojdrová, která přiznává inspiraci od člena britské Sněmovny lordů Alfreda Dubse.
Ten je původně sám zachráněné uprchlické – tzv. Wintonovo – dítě. Narodil se v srpnu 1932 v Praze a jako šestiletý byl jedním z více než 660 židovských dětí, které stihly opustit Prahu před vypuknutím druhé světové války.
Češi nejsou nesnášenliví
Dubs navrhl dodatek k britskému imigračnímu zákonu, podle něhož měla Británie přijmout tři tisíce nedoprovázených uprchlických dětí.
Původní verzi novely parlament zamítl, ale později schválil upravenou verzi. Vláda jej začala naplňovat, objevily se ale spory týkající se celkového počtu dětí a jejich umístění, za které jsou odpovědny místní orgány.
Do Británie bylo na základě této iniciativy zatím přemístěno 350 dětí původem z Eritreje, Sýrie a dalších zemí. Vybrány byly převážně z táborů ve francouzském Calais a v Řecku.
Z přístupu středoevropských zemí k pomoci uprchlíkům je lord Dubs podle svých slov zklamaný. Zejména přístup k dětem má být podle něj mnohem lidštější.
„Jsou tu tisíce dětí, které bloudí Evropou. Samy, bez péče, kterou potřebují, nemají nikoho, kdo by je ochránil. Hrozí jim, že budou zataženy do prostituce, zločinu, drog. Jsou to těžké časy. Podle Interpolu zmizelo už deset tisíc dětí. Samozřejmě nevíme, jak jsou ty důkazy silné, ale jen představa, že v Česku nebo v Británii zmizí jedno jediné dítě, je děsivá,“ řekl Dubs již vloni v rozhovoru pro Český rozhlas.
Šojdrová iniciativu lorda Dubse označuje za velmi inspirativní. „Mým cílem je nabídnout toto řešení. Může to být kompenzace za nedůvěru, kterou k nám v EU mají kvůli našemu postoji k uprchlíkům. Nebyli bychom ti, kdo a priori nikoho nechtějí, ukázali bychom dobrovolnou solidaritu. Myslím, že Češi nejsou nesnášenliví, sehrálo by to pozitivní roli,“ věří Šojdrová.
Podle ní by česká pomoc pěti desítkám dětí zlepšila vyjednávací pozice České republiky před podzimním jednáním o revizi celoevropské azylové a migrační politiky, takzvaném Dublinu IV.
Podpořte nezávislou žurnalistiku.
Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní stostránkovou publikaci „Babiš. Vůdce pro 21. století“.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
12 komentářů
1) Tak v tom je nejspis zakopany pes – musi to byt nekdo ovlivnitelny, aby prijalo zasady nasi kultury. Nesmyslnost takoveho pozadavku si predstavte jako kdybychom vyjednavali deklaraci o vztazich s Nemeckem a porad jim predhazovali, ze Nemecko kdysi rozpoutalo valku. Nevyjednalo by se nic. Co kdybychom vyuzili tuhle prilezitost, abychom nasi kulturu obohatili? Konecne by se podarilo rozvratit tenhle bily, xenofobni, bolsevicky skanzen. 2) Cesi nejsou nesnasenlivi? Podivejte se na libovolny pruzkum verejneho mineni, diskuze na webu nebo volebni vysledky populistu a xenofobu. Kdysi jsem se bavil se svou matkou o imigraci. Vyjadrila neurcite obavy. Zeptal jsem se, jestli nekdy nejakeho imigranta videla na vlastni oci. Na to odpovedela, ze nechce, aby k tomu vubec doslo.
„Rozvrátit tenhle bílí, xenofobní, bolševický skanzen…“ Ale když se nad tím zamyslíte globálně, kdo rozvrátí ty „černé, xenofobní, kmenové skanzeny“ v Africe – napadá mě, namátkou, Uganda…(???)
To je totiž hrozně iritující, protože mi to přijde až takové nedovzdělané, že na jednu stranu se tady mluví o nějakých migrantech z Afriky nebo Asie, ale na druhou stranu se pěstuje děsný eurocentrismus, tzn. srovnávání se jen s jinými evropskými státy, ale s dalšími už ne…
Já bych se o to přesto pokusil… Píšete nebo naznačujete, že jsme jako národ xenofobové… Odhaduji, že podle Vás větší než třeba naši němečtí sousedé… Tak bych vytvořil takový trojúhelník, v němž bych k nám a Německu přidal ještě Saúdskou Arábii.
Tak nejprve bych tu Saúdskou Arábii srovnal s Německem. Podobně jako naši němečtí sousedé, také Saúdoarabové jsou dost otevřeni cizincům. Tak jako Němci občas připomínají, že se turečtí gastarbeiteři podíleli na jejich hospodářském vzestupu, tak i Saúdoarabové uznávají, že se ty masy cizinců (Indů, Pákistánců, Bangladéšanů atd.) podílely na vytvoření jejich ropné prosperity. Ale zase si nedokážu představit, že by si křesťané v Saúdské Arábii (a která mimochodem financuje stavbu mešit např. i v tom Německu) dovolili totéž, co muslimové v Německu – a jako, že těch křesťanských cizinců v Saúdské Arábii je také dost (hlavně Filipínců, ale jsou tam trvaleji i lidé třeba z Evropy, USA atd.). Vím, že (už tedy před delším časem) tam byl nějaký Filipínec odsouzen k smrti za šíření křesťanství, ale mám za to, že to nebyl jediný případ…
Takže z toho nám vyjde, že obyvatelé Německa jsou asi méně xenofobní než obyvatelé Saúdské Arábie. No jo, ale co když si položíme otázku- kdo je tedy více xenofobní, ČR nebo Saúdská Arábie? To už může být asi skoro rébus, ne…(?)
Myslím, že občas je dobré zamyslet se i v takových dimenzích (a dodávám, tím, co jsem napsal o Saúdské Arábii, vůbec nechci říci, že by křesťanstvím nebyla obohacena, abych užil Vaši terminologii, kultura jiných muslimských zemí)…
Přístup paní europoslankyně Šojdrové je chválihodný, a dal by se – při ošetření některých rizik /jak popsáno v diskuzi u minulého článku/ uskutečnit.
Jenomže prosím – zapomeňme na to, že by jak -zde v závěru uvedeno mohlo “ zlepšit vyjednávací pozice České republiky před podzimním jednáním o revizi celoevropské azylové a migrační politiky, takzvaném Dublinu IV.“ Už totiž jednání v roce 2015 ukázalo že takto to v EU nechodí. Že si „tvrdé jádro kolem Německa protlačuje své jednoznačné požadavky a řešení – a žádné jiné a kompromisní návrhy od opozičních států střední Evropy nepřijímá. Naši politici samozřejmě už tehdy v tom roce 2015 mohli v Bruselu argumentovat a jistě to dělali – že jsme přijímali a dosud přijímáme poměrně silnou vlnu migrantů z Ukrajiny (je jich u nás asi 118 000),a i řady dalších států. Později jak známo u nás byla spuštěna akce na příjem migrantů z Afghánistánu (později ukončena, neb od nás odešli do Německa) – ani toto se nám v Bruselu „v dobrém nezapočetlo“.. Ani případné návrhy – a jistě padly ohledně naší případné pomoci přímo v migračních táborech Řecka. Požadavek západu EU byl jednoznačný – přijmete určenou kvótu migrantů z těch zemí které určíme ANO nebo NE, o ničem jiném se nejedná a jednat nebude…Načež spuštěna poměrně silná mediální propagandistická vlna, kterou převzala žel i naše média i naše média, o o tom že ˇCeši jsou nějací lakomci a surovci.. A samozřejmě se v této propagandistické vlně nezmínilo to podstatné – naše vina nebyla v tom, že jsme ty migranty nepřijali, naše vina byla v tom, že jsme to oficiálně odmítli. Protože – a alespon nezávislá média to měla říct pravdivě, ve skutečnosti počet požadovaný kvótami nesplnila většina států EU..Doporučuji nahlédnout do tabulky zde
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kvoty-zatim-nefunguji-povedlo-se-rozdelit-jen-osminu-planovanych-bezencu-o-ktere_1706190900_jab
Jestli vidím správně, tak ten kvótami určený počet migrantů splnilo dokonce i Německo POUZE NA 20 procent . Sice se to zdá nesmyslné – jenomže znovu si uvědomit, ty kvóty jak byly nadirigovány z Brusele, nebyly na přijímání migrantů do státu jakkoliv a odkudkoliv – ale pouze těch které ten stát přebere Bruselem určenou procedurou od jiného určeného státu EU – a tehdy šlo zejména o Řecko a později Itálii – a těm těmito kvótami ani západ EU stejně příliš nepomohl..Ale ani to naše média ani naše elity lidem neřekly.
Dobrý den, nebyl to Afghánistán, ale Irák. A permanentní mechanismus na přerozdělování uprchlíků (stálé kvóty pro případ budoucích migračních vln), které platit nezačaly, není totéž co jednorázové kvóty na přerozdělení určitého počtu uprchlíků z Itálie a Řecka, které platit začaly, byť proti vůli některých států. Rozhodně ale česká média nezamlčovala, že jde právě jen o relokaci 160 tisíc lidí jen z Řecka a Itálie (i článek z iRozhlasu, který citujete, to zmiňuje hned v perexu) a veřejná byla i informace, že se povedlo z těch 160 tisíc lidí umístit jen malou část.
Ja bych se přimlouval za zajištění bezpečného návratu dětí do jejich vlasti a materiálního zajištění ve spolupráci s vládami jejich zemí. To by jsme snad mohli jako stát s mohutnou pomocí našich neziskovek zvládnout.
Je to rozhodně lepší než ty chudinky děti tahat do kulturně a jazykově vzdálených Čech.
Jinými slovy navrhujete uzavřít dohodu o navrácení sirotků s Bašárem Asadem, před kterým utekli?
Vám pořád nedochází, že v Sýrii je válka?
Paní Šojdrová jezdí na výlety, které má jistě velmi dobře placené a klidně by těch 50 sirotků ze svého platu mohla ubytovat a uživit. Proč to neudělá a myslí si, že se postará někdo jiný? Věk 12 až 17 už nejsou děti. A je si jista , že časem tyto děti nepozabíjejí v zájmu jejich zvrácené víry její děti ? ´Je velmi smutné , že jsou někde váleční sirotci. To ale nevyřeší paní Šojdrová když v politice existují takový burani, jako jsou prezidenti Ruska a USA.
Wintonovy děti i děti z Řecka zůstaly v oblasti evropské kultury!… „přesadit“ osiřelé děti z arabského světa do Evropy není dobrý nápad!
A už ne sem do Česka! Pohled na tyto cizince je u nás pořád úplně jiný, než třeba v Anglii, Francii nebo i v Belgii, kde pohled na cizince, běžně žijící v jejich společnosti, prakticky už nikoho neznamená! Jsou na to už zvyklí! Na právě probíhajícím minstorvství světa ve fotbalu je to vidět, že například zrovna národní mužstvo Belgie je takových cizinců plné a v Belgii to nikomu nepřijde divné …. nejsme na to tady vůbec připraveni a ti sirotci tu budou trpět! Tady nejsou tisícihlavé komunity jejich „příbuzných“ a předků, kam by se uchýlili, kde by se domluvili svojí řečí, kde by našli třeba práci, nebo svoje náboženství……
Mnozí politici a sociologové tvrdí, že není pravda, že sem nechtějí, protože jsme neměli kolonie! Je to pravda, kdyby tu mohli žít, tak nějak mezi svými, už by tu dávno byli …..
Poslat je domů, vyroste z nich přesně to, jací jsou rodiče, kteří je opustili, mají jiné návvyky, nikdy se nepřizpůsobí, ať se raději staráme o naše děti. Romové tu žijí stovky let a výsledky žádné, jsou pořád stejní, pracovat neumí a nenaučí to ani své děti. Máme našich problémových dětí dost, cikání své děti neposílají do školy a OSN nás kritizuje, že jsme xenofobové, vezměte si jich stovky k sobě a uvidíte, jak se zlepší, budou se učit a studovat. Už mám těch hloupých názorů dost.
Nechci moc hodnotit co je hloupé, stejně na to asi máme jiný pohled. Budu tedy používat spíš slovo „divné“.
Každopádně věci málokdy z mé zkušenosti bývají tak jednostranné, Např. ke vzdělávání Rómů, pokud Vás to tedy zajímá, si stačí např. do googlu zadat třeba „Romové a školy“. Budete se možná divit :).
Nevím, jestli je český národ v současné době xenofobní. Popravdě těch názorů podobných jako máte Vy, mám kolem sebe jakoby více a více. Dokonce mně ty počty nutí se zamýšlet, jestli nejsem divný, když mi přijde divné bát se přijmout 50 dětí odkudkoliv a z jakoukoliv pletí nebo „kulturou“.
No, zatím se snad stále držím přesvědčení, že divné je spíše poslat dítě zpět do války nebo třeba bídy než mu pomoci.
Zajímavé je, že zřejmě i paní poslankyni to přijde takové trochu divné, ve své snaze hledá cesty jak vysvětlit Čechům, že můžeme ty děti přijmout, aniž bychom přišli k úhoně … vždyť mi se je přece převychováme! Děti ještě můžeme.
Jen doufám, že na to nebudeme stavět koncentrační tábory a nebudeme brát jen ty děti, které se nechají na blond. To už by opravdu bylo divné.
Zkuste si to představit! Jste pražák (brňák, plzeňák….) je vám deset, nemáte na světě nikoho a odvezou vás do Teheránu, nebo třeba do Bagdádu …. nedokážete se tam zeptat ani kolik je hodin…..