Coburg byl před 95 lety prvním německým městem, které ovládli nacisté. Poté se stal doslova experimentální laboratoří Adolfa Hitlera. Ten si zde zkoušel metody ovládnutí lidí, které poté uplatňoval ve zbytku Německa. V poválečných letech se město snažilo tuto černou kapitolu svých dějin vygumovat. Letos ale vychází kniha, která má všechno změnit. Historička Eva Karl za peníze města sedm let bádala v archivech a v nové knize popsala, co a proč se v Coburgu ve 20. až 30. letech vlastně dělo.

Coburg je 40tisícové město v severním Bavorsku, které historicky proslavila především sasko-koburská dynastie, jež sídlila ve zdejších honosných zámcích. Nejznámějším členem rodu byl bezpochyby vévoda Albert, který se v roce 1840 oženil s britskou královnou Viktorií. Ten ale zemřel téměř 70 let předtím, než Coburg ovládli nacisté.

V červnu roku 1929 se v Coburgu konaly výjimečné volby vyhlášené na základě referenda. Hitlerova NSDAP zde tehdy získala přes 43 procent hlasů a s 13 mandáty obsadila absolutní většinu v 25členné městské radě.

Radnice v Coburgu, kde visela v roce 1931 jako na první německé radnici vlajka s hákovým křížem. Foto: Lucie Sýkorová

Coburg se v následujících letech stal prvním městem Německa, které ovládli nacisté. Nebylo to zcela nečekané, Coburg byl už v té době znám jako bašta národně socialistických spolků a politických uskupení.

Nacistická historie města se začala psát už o deset let dříve. U jejích počátků stál poslední vévoda sasko-koburské dynastie Karel Eduard, vnuk britské královny Viktorie a prince Alberta.

„Po skončení první světové války a zániku vévodství se Coburg nacházel ve fatální situaci. Mezi obyvatelstvem panovala nejistota a dezorientace, a to více než jinde v Německu,“ popisuje historička Eva Karl, která se meziválečnou historií města zabývala intenzivně posledních sedm let.

Foto: Lucie Sýkorová

„Zvláštní roli v těchto bouřlivých letech sehrál vévoda Karel Eduard. I po své abdikaci v listopadu 1918 měl stále vliv na obyvatelstvo a otevřeně se hlásil k podpoře nacionalistických organizací. Jak Karel Eduard, tak tehdejší městská buržoazie hledali politickou sílu, která by nejen oživila ‚staré dobré časy‘, ale i zajistila opětovný vzestup Coburgu. A v NSDAP našli to, co hledali.“

Čestný občan Hitler

V té době již bývalý vévoda Karel Eduard vyhledával hned od roku 1919 spojení s národně-konzervativními a nacionalistickými kruhy a brzy začal podporovat i přímo Hitlera.

Později, ihned po vítězství NSDAP ve volbách do Říšského sněmu v roce 1933, nechal na rodové pevnosti Veste Coburg vyvěsit vlajku s hákovým křížem. Vstoupil do NSDAP, kde získal mnoho čestných funkcí, byl mimo jiné prezidentem Německého Červeného kříže. Finančně podporoval i SS.

I díky němu byl Coburg v roce 1931 prvním městem, na jehož radnici zavlála vlajka s hákovým křížem. O rok později Coburg jako první německé město udělilo Hitlerovi čestné občanství. A v roce 1939 se již Coburg mohl nazývat „prvním nacionálně socialistickým městem v Německu“.

Do nacistických dějin města, které až donedávna zůstávaly spíše skryté, se zapsal už rok 1922. V říjnu toho roku se v Coburgu konal nacionalistický „Německý den“, na který přijel z Mnichova vlakem Adolf Hitler a 650 jeho příznivců. Podle historičky si zde v krvavých pouličních bojích s protidemonstranty poprvé vyzkoušeli použití násilí k ovládnutí veřejného prostoru.

Velká část místních s nacionalisty spolupracovala. Podle historičky byli později i hrdí na to, že jejich město bylo zmíněno v Hitlerově Mein Kampfu.

Experimenty s metodami převzetí moci

Podle Evy Karl se Coburg stal pro Hitlera a NSDAP pokusným polem i v dalších směrech. „Šlo o metody převzetí moci legálními prostředky. Ty se v Coburgu cvičily a koordinovaly po dohodě s ústředím NSDAP v Mnichově. V Coburgu se například vyzkoušelo pronásledování politických odpůrců, dokud se nevzdali, a později se uplatnilo v celé říši,“ popsala historička na přednášce k představení své knihy.

Pevnost Veste Coburg. Foto: Lucie Sýkorová

Jako příklad uvedla případ policejního inspektora Wilhelma Janzena. Ten byl v roce 1924 povýšen na policejního ředitele a přestože byl politicky německý nacionalista a zpočátku sympatizoval s nacionalistickým táborem, dal si za úkol zakročit proti politickým nepokojům, a tím i proti stále silnější NSDAP.

Nacistická frakce v městské radě proti Janzenovi intrikovala ihned od nástupu k moci v Coburgu v roce 1929. O dva roky později se rozhodli přimět Janzena, aby odešel do důchodu. Když Janzen odmítl, převeleli ho a zároveň začali sledovat.

To vedlo k Janzenově nervové slabosti, načež magistrát pořídil odborné lékařské zprávy, aby mohl policistu zcela vyřadit ze služby. V roce 1932 se městské radě konečně podařilo dostat Janzena do důchodu. Ihned po převzetí moci NSDAP v Německu byl Janzen poslán do koncentračního tábora Dachau.

Se zlou se potázal také starší učitel Oskar Engel, který byl v roce 1929 veřejně napaden SA a před mnoha občany na náměstí pranýřován, protože zakázal svým studentům křičet „Heil Hitler“.

Nacisté experimentovali v Coburgu i s dalšími metodami, aby získali komunitu pro svoji národněsocialistickou věc. Vyzkoušeli si především rozdmýchávání strachu občanů z komunistů a jiných „rudých hord“ a vyvíjení nátlaku a násilí na nespokojence. Represí, mobilizací a pobídkami se do strany a jejích poboček brzy přidalo přes 90 procent zaměstnanců města.

„Během volební kampaně v roce 1932 se Hitler odvolával na události z roku 1922 a chlubil se, jak osvobodil Coburg od nadvlády tehdejších ,rudých‘. Sliboval, že se mu podaří totéž s celým Německem,“ říká historička. „Na začátku roku 1933 nabídl sebe a svou stranu jako zachránce týraného národa. Adolf Hitler slíbil Němcům práci, prosperitu a mír. A drtivá většina mu uvěřila.“

Destabilizovat systém pomocí novin

Vedle bývalého vévody Karla Eduarda měl Coburg ještě jednoho mocného muže, který přispěl k tomu, že se z města stala nacistická bašta. Byl jím horlivý nacionalista Franz Schwede, který se rovněž podílel na experimentování nacistů v Coburgu.

V roce 1926 založil plátek Der Weckruf (Budíček), první nacistické propagandistické noviny na lokální úrovni v Německu. Sám v nich publikoval lživé články o údajných skandálech, které měly destabilizovat politický systém Výmarské republiky.

Schwede byl v srpnu 1930 zvolen náměstkem starosty a stal se tak prvním nacistou, který dosáhl této funkce. V říjnu 1930 byl zvolen poslancem bavorského zemského sněmu a v roce 1931 se stal prvním nacistickým starostou Coburgu.

V březnu 1933 byla pod jeho vedením zahájena kampaň proti Židům a odpůrcům nacistů. Do konce dubna bylo zatčeno 152 lidí, kteří byli ve vazbě tvrdě týráni, mnozí z nich v Schwedeho přítomnosti. Během říšské křišťálové noci 9. listopadu 1938 dohlížel Schwede na ničení pomořanských synagog.

Stezka vražedným režimem

Město Coburg si temnou kapitolu svých dějin dosud nikde nepřipomínalo. Před dvěma lety si všiml reportér deníku Süddeutsche Zeitung, že v propagačních materiálech města je popsána řada historických detailů včetně data otevření Růžové zahrady, ale o tom, že byl Coburg prvním nacistickým městem a laboratoří Hitlera, se návštěvník nedozví ani slovo.

V té době už ale na zakázku města zpracovávala historička Eva Karl nový pohled na meziválečné dějiny města. Kniha, která má mít více než 700 stran, má vyjít letos na podzim, potvrdil webu HlídacíPes.org mluvčí města Louay Yassin. Publikace by měla stát jen třicet eur, aby si ji mohl dovolit každý.

Vedení města se s temnou minulostí snaží vypořádat i dalšími způsoby. V loňském roce pojmenovalo náměstí v centru města Ilse-Kohn-Platz. Ilse Kohnová byla coburská Židovka, kterou nacisté deportovali a zavraždili v koncentračním táboře Osvětim.

Názvy dvou ulic (Franz Klingler, Sally Ehrlich) jsou již delší dobu pojmenovány po obětech a lidech pronásledovaných nacistickým režimem. „Pracuje se také na přípravě naučné stezky, která bude připomínat vražedný nacistický režim. Povede přímo městem a bude mít mnoho zastávek. Vzniknout má v příštím roce,“ upřesnil Louay Yassin.

Kromě toho již bylo ve městě položeno více než 120 stolpersteinů. Po vydání knihy Evy Karlové by měla následovat série veřejných přednášek na téma přehodnocení historie města.