Clare Hollingworthová pomohla tisícům lidí opustit nacisty obsazené Československo. Zemřela nyní, ve 105 letech
Proslula už před tři čtvrtě stoletím – britská novinářka Clare Hollingworthová jako první na světě informovala o napadení Polska nacistickým Německem a vypuknutí 2. světové války.
Ve svých 105 letech nyní zemřela.
Clare Hollingworth, the legendary foreign corro who broke the start of WW2, has died. @TIME profiled her last year: https://t.co/cjBxwczvqx
— Rebecca Conway (@rebeccajconway) January 10, 2017
Teprve v roce 2015 se přitom poprvé začalo psát a mluvit o dalším aspektu jejího pestrého života, o záchraně Židů z okupovaného Československa.
Příběh, který byl v té době prakticky neznámý popsal vloni HlídacíPes.org. Nyní jej jako připomínku Clare Hollingworthová znovu publikujeme.
Clare Hollingworthová roky pracovala jako novinářka, jako válečná zpravodajka psala mimo jiné pro britské deníky Guardian a The Telegraph.
Krátce po obsazení Československa pomohla zajistit bezpečný odchod pro tisíce lidí prchajících před nacismem z Československa.
Přes Polsko do bezpečí
„Clare Hollingworthová měla na Československo vazbu přes svého britského manžela, který v té době vyučoval na Univerzitě Karlově,“ vysvětluje na dotaz HlídacíPes.org britský novinář a vzdálený příbuzný Clare Hollingworthové Patrick Garrett.
V září 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda, byla v Praze a mohla tak sledovat i příval uprchlíků z obsazených Sudet. Později, po 15. březnu 1939 pomáhala lidem prchajícím přes zelenou hranici do Polska – jak československým židům, tak vojákům i dalším uprchlíkům ohroženým nástupem nacismu.
Clare Hollingworthová podobně jako Nicolas Winton spolupracovala s Britským výborem pro uprchlíky z Československa. Vedla její pobočku v polských Katovicích, které se staly hlavním místem, kam se uprchlíci po přechodu hranic uchylovali.
„Hollingworthová pro ně pomáhala shánět peníze i potřebné dokumenty a víza pro odjezd do třetích zemí, nejčastěji do Británie, Jižní Ameriky a Skandinávie. Celkově s její pomocí do bezpečí odešlo zhruba dva tisíce lidí,“ vyprávi Garrett, který má k tématu i dobové dokumenty či ručně psané dopisy, které zachránění lidé psali Clare Hollingworthové.
Když Clare Hollingworthová, která od 80. let žila v Hong-Kongu, oslavila 10. října 2015 své 104. narozeniny, jejímu příběhu věnovalo hned několik britských médií. Ta však její – dosud detailně nepopsaný – zápis do československé historie zmiňovala jen zcela okrajově.
Příběh Hollingworthové ve vztahu k Československu v lecčems připomíná známou historii spojenou s Nicolasem Wintonem. Sama Hollingworthová se o záchraně lidí příliš nezmiňovala, dokumenty s tím spojené nalezl až na půdě u svých rodičů její prasynovec Patrick Garrett.
Válečný sólokapr
Byla to právě Hollingworthová, kdo jako zpravodajka v Polsku jako první upozornila na to, že vypukla 2. světová válka – zprávou, že německé tanky masivně vtrhly na polské území.
V práci válečné zpravodajky pokračovala i později – mimo jiné v Alžírsku, Pákistánu a Vietnamu.
V rámci kampaně na oslavu 104. narozenin Clare Hollingworthové vzniklo v Británii toto video:
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Plátno ztratilo rám a obraz se stal mapou. Miloš Šejn nenašel u komunistů pochopení
Když Krkonoše připomínaly polomrtvou ještěrku bez ocásku a přežily svou smrt
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
V současné ČR pouhá zasr…sluníčkářka. Highway to hell on line now
Pokud narážíte na tu současnou hrozně chaotickou a komplikovanou migrační krizi, nebyl bych si jist, zda je to srovnání úplně na místě nebo prostě přesné (i když bezpochyby, i mezi těmi mnoha současnými např. blízkovýchodními utečenci ve světě je mnoho těch, kteří jsou ve svých domovinách bezprostředně ohroženi na životech, např. v oblastech ovládaných ISIL)… Každopádně, myslím, že počínání té paní Hollingworth (tak jako jejího zmíněného krajana sira Wintona, který zemřel předloni shodou okolností ve zhruba stejně vysokém věku), bylo eticky vysoce ocenitelné.
Čest její památce. Měla obrovské štěstí, že na sklonku života nenarazila na našeho prezidenta jako nebožák pan Brady a my nebyli svědky další ostudy.
Máte naprostou pravdu, ale v jiném pádu.
On totiž paní Hollingworthovou nikdo na naše vyznamenání nenavrhl. Zeman jí tedy nemohl (ne)schválit. .
Ovšem, sama pak nemusela projít takovou osobní potupou, aby si pak přes svého blízkého politika to vyznamenání mediálně vynucovala jako pan Brady. To byla opravdu světová ostuda, když potom co na to vyznamenání nebyl schválen prezidentem, mu jeho příbuzný ministr Herman domlouval a dohazoval náhradní medaile od dalších spolků co nějaký cingrlátka rozdávaj. Banánová republika hadr…To jsme opravdu ukázali světu jak to u nás chodí. Do toho by se skutečně paní Hollingworthová nezapojila, čest její věčné památce
Jak to,že se ta paní nedočkala uznání jako pan Winton?Jak to,že se neozvaly její „děti“?Jak to ,že naše média dosud mlčela?Je to faul naší společnosti a já se jí za to omlouvám.
Jenom tak pro srovnání, tak i pan Winton se dočkal medializace, slávy uznání veřejnosti a nějakých vyznamenání až někdy po 60 letech,až potom co o něm v 90. letech natočila dokumentární pořad BBC, a potom ještě byl natočen celovečerní film.
A že dokonce „ono vřelé setkání zachráněných dětí s ním a poděkování za záchranu života“ uměle zorganizovala BBC pro natáčení svého pořadu, sám mu nikdo od sebe poděkovat nepřišel.
Smiřte se s tím, že média ovlivňují naše poznání víc než si dokážeme představit. A kdo zůstane mimo jejich primární záběr (protože povětšinou stejně opisují jedna od druhých), zůstane nepoznaný a neznámý, i kdyby udělal pro své bližní sebevíc..
To, co jako člověk paní Hollingwothová vykonala, je úžasné a měl o tom svět vědět, aby jí vzdal úctu již za jejího života. Jen do toho nepleťte našeho pana prezidenta, protože kampaň proti němu je veliká, a to proto, že je svůj, nenechá si do ničeho mluvit, nezaprodává nás, v otázce migrantů se s ním shoduji. Když udělá nějakou drobnost, která je i zdrojem kritiky, média ho úplně rozcupují a nafouknou vše…Mám pocit, že se jako národ rádi živíme drby a necháváme se ovlivňovat tiskem, televizí…aj.