Yperit i sarin se vyráběl v Československu. Chemické zbraně dvacet let od zákazu stále vraždí
Úmluva o zákazu chemických zbraní oslavila dvacet let své existence – zhruba v době, kdy chemické zbraně vraždily civilisty v konfliktu v Sýrii.
Na základě mezinárodní dohody bylo údajně na světě zničeno 95 % všech chemických zbraní, k úmluvě se připojilo 192 zemí světa. Od roku 2013 se k ní přidala i Sýrie…
Československo a chemický arzenál
„Chemické zbraně mělo ještě v roce 1997 prokazatelně sedm zemí. A ty to také deklarovaly. Dnes už pouze čtyři – Rusko (ještě z dob Sovětského svazu), USA (které je likvidují), Indie a Sýrie,“ řekl pro Aktuálně.cz Vratislav Osvald, ředitel odboru výcviku Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení NATO.
Sýrie podle něj nyní disponuje nervovými látkami jako je sarin, tabun a soman i zpuchýřujícími látkami, jakou je například yperit.
V minulosti se – na základě dokumentů z amerických archivů – objevila informace, že i Československo má na stávajícím chemickém arzenálu Asadova režimu svůj podíl. Údajně cvičilo nejen syrské chemické specialisty, ale dodávalo také vojenské systémy.
Obchod se speciálním materiálem vedl někdejší podnik zahraničního obchodu Omnipol. Dokumenty o dodávkách do zahraničí z období před rokem 1989 firma nearchivuje, předala je státu.
„Na základě informací získaných od bývalých zaměstnanců naší společnosti jsme také přesvědčeni, že Omnipol ani před rokem 1989 nikdy nedodával žádné komponenty pro výrobu chemických zbraní,“ říká mluvčí Omnipolu Marika Přinosilová.
V době před rokem 1989 se vývozem veškerých chemikálií zabýval podnik zahraničního obchodu Chemapol. I jeho bývalé archivy má stát.
„České mezinárodní smlouvy o dodávkách speciálního materiálu i z doby před rokem 1989 jsou dodnes přísně tajné,“ říká vojenský historik Prokop Tomek. O přímých dodávkách chemických zbraní či jejich komponentů z tehdejšího Československa do Sýrie či jiných zemí však pochybuje.
„Ve fondech ÚV KSČ a ve fondech Vojenského historického ústavu nelze předpokládat, že by takovéto položky ve smlouvách byly konkrétně rozepsány,“ podotýká Tomek.
„Lze předpokládat, že Československá lidová armáda (ČSLA) chemické zbraně měla nebo měla zajištěné průmyslové kapacity pro jejich výrobu a dodávky. V operačních plánech pro použití ČSLA ve válce ale plány na nasazení chemických zbraní chybí; ovšem nasazení jaderných zbraní tam přitom je,“ dodává.
Československé chemické vojsko mělo oficiálně v náplni své činnosti ochranu proti zbraním hromadného ničení, nikoliv nasazení chemických zbraní proti nepříteli.
Yperit, Jozef Gabčík a NATO
K možnosti, že by komunistické Československo mohlo vlastnit chemické zbraně připravené k okamžitému použití – s výjimkou menších zásob pro účel výcviku protichemických jednotek a diagnostiky – jsou skeptičtí i další odborníci.
Zdeněk Polčák, vedoucí oddělení sbírkových fondů Vojenského historického ústavu, však upozorňuje na to, že československá armáda vyráběla chemické zbraně v období první republiky i po 2. světové válce.
„V období 1918–1939 to byly dělostřelecké granáty a miny plněné bojovými otravnými látkami (BOL) nebo BOL pro přímé použití,“ říká Polčák.
Ve 30. letech byly tyto látky vyráběny v továrně v Žilině, kde se vyráběl yperit. Právě zde byl před válkou zaměstnán pozdější velitel paraskupiny Anthropoid Jozef Gabčík. Zde také málem přišel o zrak, když se nadýchal výparů yperitu.
V slovenských Zemianských Kostolanoch se vyráběl adamsit a počítalo se i s výrobou dalších bojových chemických látek.
Po druhé světové válce se bojové chemické látky v Zeminaských Kostolanoch začaly vyrábět znovu – už jen pro účely výzkumu a výcviku. „Ale i tak to bylo velké množství, uvědomíme-li si velikost tehdejší československé armády oproti dnešku,“ říká historik Zdeněk Polčák.
Dnes Zemianské Kostolany slouží jako výcvikové a testovací centrum chemických a toxických látek Severoatlantické aliance.
Chemie jen s povolením
O tom, že by Československo před rokem 1989 dodalo chemické zbraně (či komponenty pro jejich výrobu) do Sýrie, tedy informace nejsou.
„Tyto informace nemám a ani jsem na ně nenarazil. Vyptával jsem se ještě kolegů zabývajících se novějšími dějinami naší armády, kteří museli v nedávné době na podobné otázky odpovídat a se stejným výsledkem,“ konstatuje Zdeněk Polčák.
Do Sýrie se sice před rokem 1989 vyvážely zbraně a technika, ale výrobu chemických zbraní si Syřané pravděpodobně zajišťovali sami. „Získat potřebné know-how mohli samozřejmě u nás či v Sovětském svazu, ale to je jen spekulace,“ upozorňuje Polčák.
Vývoz chemických látek potenciálně využitelných k výrobě chemických zbraní dnes podléhá v Česku kontrole a schválení mimo jiné ze strany licenční správy ministerstva průmyslu.
„Česko takto například vloni povolilo vývoz takových látek (například pro výrobu čisticích prostředků pro průmyslové použití) do Ruska, Srbska, Izraele či Malajsie,“ řekl při své prezentaci na konferenci k výročí úmluvy, která se v dubnu konala v Černínském paláci, Svatopluk Leitgeb z licenční správy ministerstva průmyslu.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Otázkou je, kdo a pro jaké potřeby ve skutečnosti takové akce, jako byl chemický útok v Sýrii připravuje a realizuje. Mějme na paměti, že wermacht vtrhnul do Polska díky zincenovanému přepadení vysílače v Gliwicích. Součástí válečné strategie se tak stávají média. Případ sestřelení boeingu 777 nad Ukrajinou. K zamyšlení – kdo by měl zájem sestřelit letadlo plné neviných lidí? Pokud ovšem letí v blízkosti stihačky, které komunikují a nějaká obsluha na radaru vidí jen tři tečky, je malér na světě. Zodpovědnost by měl nést ten, kdo vůbec schválil přelet nad válečnou zónou.
Amerika dokázala o co jí jde v Saudské Arábii. Byznys. Slova o morálce a mírumilovnosti islámu byla zbytečná. Zbrojní kontrakt bude hrotit napjaté vztahy s Íránem z důvodů mírumilovnosti islámu – šíité a sunnité, tedy zase krok k nestabylitě východu. Kolik Evropa zažije hrůz, jako v Nice, Paříži, Berlíně, Bruselu či nyní v Manchesteru, aby politická elita zakročila? Můžeme rozebírat kdo kdy vyráběl a používal chemické zbraně, ale asi je nabíledni už zahájit ochranu Evropy a jejich obyvatel. EU se chová jako státní celek s vyjímkou armády, která tuto myšlenku by chránila. Média by měla mít otevřené oči a svobodná „ústa“, pokud mají chránit demokracii a svobodu. PS. Dění v Evropě je podobné dění na sklonku starého Říma – elity neměly zájem o občany, ale o vlastní prospěch….
Amerika dokazala o co ji jde v Saudske Arabii? Zapomel jste na SSSR dnes Rusko o co usilovala co ji slo a jde i dnes.
Článek hezký, ale měl by mít i další díl.
I nejničivější chemické zbraně lze vyrábět z dílčích komponentů, u mnohých není konečná fáze výroby složitá.
Jako děti jsme škodolibě děsili penzisty na zahrádkách výbuchy pomocí Travexu smíchaného s cukrem uzavřeného v uříznuté trubce zahrabané do jejich kompostu, zápalnici nahradil doutnák ze stočených novin nasáklých hypermanganem.
Asi není o moc složitější z nesčíslného množství dnešních chemikálií volně prodejných vytvořit víceméně cokoliv.
Největší firma Merck má v katalogu rozlišenu prodejnost chemikálií podle nebezpečnosti/omezení, ale to je iluzorní, odborník vše uklohní z komponentů třeba v kotlíku na ohništi.
Špatnou cestou je omezování prodeje a složení chemikálií (zde vede v buzeraci EU), lepší cestou je OBČANSKÁ KONTROLA tajných služeb, které mají veškeré globální teroristy infiltrovány a musíme vznést hlasité medializované dotazy, co proti nebezpečí demokratické (možná trochu i ty autokratické) dělají.
Předem se ohrazuji proti výtce, že spící buňku a teroristický čin nelze predikovat. Samozřejmě lze, i u klasických konspiračních trojic odboje v „Protentokrátu“ byla SD nepříjemně efektivní.
Pamatuji si osobně irácké vysoké důstojníky, kteří studovali v Pardubicích teorii a technologii výbušnin (80-tá léta). Takže bych klidně věřila tomu, že před nimi byli v ČSSR Syřané, ale s těmi jsem se nesetkala. Při troše snahy a znalostí se dá uvařit ledaco, ani to nemusíte přepravovat přes půl světa.
Tedy omlouvám se za své nedostatečné znalosti z oblasti průmyslové chemie. Ale je možné aby naše chemické zbraně vyrobené a dodané někomu před listopadem 1989 byly dnes (resp. před několika lety)ještě vojensky použitelné a funkční.. Pokud se tedy zmiňují v souvislosti podporou Asada?
Chemické sloučeniny, tedy i chemické zbraně jsou, z hlediska jejich skladovatelnosti pro pozdější použití jednak dlouhodobě stálé, na př. chlorid sodný – sůl kamenná, či síran vápenatý – sádra, nebo nestálé, které se rozkládají různou rychlostí různými působky, jako je světlo, vzdušná vlhkost, vzdušný kyslík, voda (nestálé ve vodném roztoku), samovolný rozklad za normální nebo zvýšené teploty, atd. Ovšem i nestálé sloučeniny jsou, zamezí-li se působení rozkladných působků, dlouhodobě použitelné.
Sarin, Soman, Tabun, Yperit, Fosgen, Difosgen, se vyráběl svého času všude, všechny armády ho měly ve svém vybavení. Nechápu autora, proč se snaží poukazovat zrovna na ČSSR a ČR, jako bychom byli snad příčinou toho, že tyto chemické zbraně zabíjí.
A proč při tom zmiňuje Sýrii, to už je úplně mimo chápání, zvlášť když už se prokázalo, že si to islámističtí hoši umí smíchat sami, nehldě k tomu, že jim naši spojenci z NATO, ochotně přispěchají na pomoc, když jim něco neklape.
Třeba tak, že vyšlou Bílé přilby, aby útok nejen připravily, ale hned i nafilmovaly.
Proč? Přiznám se, že mě podstatně víc zajímá, co se stalo (děje) s českými chemikáliemi než s americkým třebas horším svinstvem …
Co, proč? Ono to americké zabíjí tak nějak, demokraticky, takže to nevadí tolik, jako to české?
Jde o to Draku, abychom si zametli před svým vlastním prahem, než začneme ukazovat na smetí na cizím dvorku. Jde o to, abychom se nechovali jako putinovské Rusko, které rádo ukazuje ať už na skutečné nebo vymyšlené smetí v Evropě nebo USA, přičemž zcela ignoruje chlív, který má na dvoře vlastním.