Rok a půl už funguje Evropský parlament v novém složení po posledních volbách. Za tu dobu mnohokrát rozhodoval o tom, jak se postavit k porušování lidských práv ve světě či k ruskému režimu. Analýza hlasování teď ukazuje, že europoslanci ze střední Evropy jsou oproti zbytku EU k autoritářům kritičtější. Už méně to však platí konkrétně pro Česko a třeba zástupci SPD či KSČM patří v tomto ohledu k nejhorším v Unii.

Interaktivní projekt „Autoritářské stíny v Evropské unii“ několika středoevropských think-tanků v čele s Political Capital mapuje, jak se europoslanci ze všech zemí EU zachovali za poslední rok při 19 hlasováních týkajících se zejména Ruska a Číny.

Nešlo vždy přímo jen o Peking či Kreml, ale i o země, kde obě mocnosti mají své zájmy – například při hlasováních o situaci na Ukrajině, v Íránu, Venezuele nebo na Kubě.

Konkrétně například hlasování odsuzující Madurův režim ve Venezuele, hlasování o nebezpečí zahraničního ovlivňování voleb v EU, hlasování o znepokojení z průběhu bolivijských voleb či ze situace s právním státem na Kubě, o ruském „zákoně o zahraničních agentech“, o porušování práv Ujgurů v Číně či o autonomii Hongkongu.

Téměř ve všech případech europarlament jako celek hlasoval ve prospěch lidských práv a proti autoritářským praktikám (viz graf), často dvoutřetinovou většinou.

Kompletní výsledky 19 sledovaných hlasování v europarlamentu 2019-2020 (Graf: Political Capital)

Ostrá střední Evropa, shovívavé Česko

Výsledky hlasování analýza sledovala zhruba rok, od začátku funkčního období europarlamentu v červenci 2019 do letošního léta. Analytici z nich sestavili dva indexy – první udává, jak moc je daný europoslanec (či poslankyně) kritický k autoritářským praktikám, ten druhý pak konkrétně tvrdost jeho postojů vůči Putinovu Rusku. Studie byla publikována letos na podzim.

Zvláštní pozornost věnuje dokument středoevropským europoslancům, kromě těch z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska také rakouským, bulharským a rumunským. Dohromady jich je 175 a ke každému studie kromě jeho „osobního“ antikremelského a antiautoritářského ratingu přidává i podrobný profil, včetně relevantních citátů.

Data ukazují, že středoevropští europoslanci patří v rámci Unie k těm výrazně kritickým vůči Kremlu i autoritářským režimům ve světě. Jsou však mezi nimi veké rozdíly (nejkritičtější v celé EU je Rumunsko, o něco méně Polsko). Čeští europoslanci mají sice v rámci EU nadprůměrné skóre, z okolních států regionu jsou však v kritice autoritářů přece jen nejsmířlivější (viz graf).

Velké rozdíly analýza ukázala i v rámci české národní delegace, když europoslance rozdělila podle jejich stranické příslušnosti. Jako nejkritičtější ze srovnání vyšlo (v tomto pořadí) hnutí STAN, KDU-ČSL, TOP09, ANO2011 a ODS. Jejich europoslanci dosáhli v obou indexech skóre nad průměrem EU. Těsně pod ním pak skončili Piráti, výrazně níže pak SPD a KSČM.

Hlasovat pro Kreml, nebo se zdržet

Právě trojice europoslanců za Okamurovce a komunisty (Hynek Blaško za SPD, Ivan David za SPD a Kateřina Konečná za KSČM) výrazně vybočuje i ve srovnání s celou střední Evropou. Jejich způsob hlasování totiž autoritářským režimům i Kremlu výrazně nahrává.

Hynek Blaško je v pořadí protiautoritářského indexu až na 763. místě. Vstřícnější postoj k nedemokratickým zemím tak na základě zmíněných hlasování vyjádřilo jen dvacet dalších europoslanců. Na „anti-kremelském“ indexu patří Blaškovi 675. příčka z celkových 783 sledovaných.

Skóre Hynka Blaška (Grafika: Political Capital)

Druhý zástupce SPD v Evropském parlamentu Ivan David se v obou žebříčcích vešel do poslední stovky (Skončil na 753. respektive 706. místě).

Skóre Ivana Davida (Grafika: Political Capital)

Jediná zástupkyně KSČM se v kritickém postoji vůči autoritářům propadla až na 771. místo, v indexu hodnotícím postoje vůči Kremlu je pak na místě 690.

Skóre Kateřiny Konečné (Grafika: Political Capital)

S těmito hodnotami se česká trojice suverénně umístila na chvostu středoevropských europoslanců, za sebou nechala i zástupce krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby (viz tabulka).

Europoslanci s nejnižším skóre v rámci střední Evropy (Grafika: Political Capital)

Kateřina Konečná například hlasovala proti odsuzujícímu usnesení vůči venezuelskému lídrovi Madurovi, proti byla i v otázce zahraničního vměšování do evropských voleb, jindy (jako v případech porušování lidských práv v Íránu nebo v ujgurské oblasti v Číně) se hlasování zdržela.

Podobně se choval i Hynek Blaško (SPD), který se často v lidskoprávních otázkách zdržel hlasování. Jak připomíná analýza, vysvětloval to i tím, že „EU není stát a neměla by dělat zahraničněpolitická rozhodnutí“.

U Ivana Davida (SPD) skóre nevylepšila ani jeho podpora pro odsuzující usnesení vůči porušování lidských práv Ujgurů v Číně. U většiny ostatních zmíněných lidskoprávních otázek totiž hlasoval proti, nebo se zdržel.

Zvláštní případ Zahradil

Kromě této trojice je tu však ještě jeden Čech, kterého analýza výslovně zmiňuje, přestože jeho skóre dosahuje úplně opačných hodnot.

Jan Zahradil (ODS, člen europarlamentní frakce evropských konzervativců a reformistů) drží na obou žebříčcích 446. a 306. příčku, a například jeho postoje vůči Kremlu jsou tak výrazně kritičtější než je středoevropský i unijní průměr.

Skóre Jana Zahradila (Grafika: Political Capital)

Na druhou stranu studie Zahradila popisuje jako „klíčovou pročínskou osobnost“. Zahradilem vedená skupina přátelství mezi EU a Čínou je dlouhodobě považována za blízkou čínskému komunistickému státu.

„Zahradil opakovaně vyzdvihuje Čínu a její aktivity na sociálních médiích a zároveň kritizuje novináře, think-tanky a politiky, kteří se proti zemi vyjadřují. Dále také poskytuje rozhovory různým čínským médiím,“ shrnuje analýza.