Česko otvírá České centrum na Tchaj-wanu a slibuje víc havlovského přístupu
POZNÁMKA. Dá se čekat, že Peking tahle zpráva nepotěší. Ostatně netěší jej žádné informace, které napovídají, že Tchaj-wan rozhodně není vzbouřeneckou kolonií, ale svébytnou a úspěšnou zemí. Česko právě dnes, 14. června, v Tchaj-peji otevírá nové České centrum.
Nové České centrum v tchajwanském hlavním městě je součástí širší strategie představené novou ředitelkou Jitkou Pánek Jurkovou. Dá se očekávat, že se najde dost těch, kteří z toho budou vidět rudě, ale plánem je víc zapracovat na takzvané veřejné diplomacii, což tento týden na setkání s šéfy a šéfkami celkem 28 Českých center v Černínském paláci formuloval ministr zahraničí Jan Lipavský i takto:
„Jsem rád, že se do prezentace Česka v zahraničí daří prosazovat myšlenky vycházející z odkazu Václava Havla – podpora lidských práv, svobody a demokracie po celém světě.“
A i nová ředitelka tchajpejského Českého centra, sinoložka Markéta Záhumenská (která donedávna byla součástí projektu Sinopsis), vedle přirozeného důrazu na českou kulturu hodlá „navazovat na havlovskou tradici“:
„Sám Václav Havel vztahy s Tchaj-wanem rozvíjel a my to vnímáme tak, že naším úkolem je demokratické tradice udržovat.“
Někdo možná namítne, že lidská práva a důraz na hodnoty nám prosperitu nepřinesou, jenže zrovna příklad Tchaj-wanu dokládá opak.
Konec zemanovských časů
Tchaj-wan je v Česku významným investorem, objemem hravě překonávajícím Čínu, a hodlá v trendu pokračovat. Například v Praze má letos v září otevřít mezinárodní tréninkové centrum na návrh čipů, další má vzniknout v Brně.
To byly ovšem časy, kdy zde Číně umetal cestičku prezident Miloš Zeman, lidé v jeho okolí i velký byznys v čele s PPF. A ty jsou pryč.
České centrum v Tchaj-peji bude ve skutečnosti zatím spíš jen malá kancelář v rámci již fungující České ekonomické a kulturní kanceláře. Ta de facto supluje funkci velvyslanectví, podobně jako Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Praze supluje velvyslanectví Tchaj-wanu, na což bývá Peking docela háklivý.
Stačí připomenout diplomatický incident z roku 2019, kdy (již poněkud zapomenutá) bývalá ministryně průmyslu Marta Nováková na nátlak čínského velvyslance požádala zástupce tchajwanské (pardon tchajpejské) kanceláře, aby opustil setkání zahraničních diplomatů se zástupci českého ministerstva průmyslu.
To byly ovšem časy, kdy zde Číně umetal cestičku prezident Miloš Zeman, lidé v jeho okolí i velký byznys v čele s PPF. A ty jsou pryč. Vztahy s Čínou prudce ochladly, ty s Tchaj-wanem se naopak prohlubují. Zásadním zlomem byla cesta předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wan, vypovězení partnerské smlouvy mezi Prahou a Pekingem a naopak podepsání smlouvy z Tchaj-pejí v roce 2020.
Česko sice Peking nechce prvoplánově provokovat, uznává „princip jedné Číny“, ale víme, že i na gesta jsou Číňané dosti citliví. Za takové hodnotové gesto lze považovat i zahájení činnosti Českého centra v Tchajpeji.
Je jisté, že Peking vše spojené s Tchaj-wanem bedlivě sleduje. Když třeba před dvěma lety Litva otevřela ve Vilniusu Tchajwanský zastupitelský úřad, byl z toho diplomatický konflikt, kybernetické útoky i otevřená čínská snaha poškodit litevskou ekonomiku – v podstatě jen kvůli tomu slovu Tchaj-wan v oficiálním názvu úřadu.
Lze očekávat, že havlovský apel na lidská práva, s nímž chtějí – mimo jiné – Česká centra také pracovat, se Číňanům ve vztahu k Tchaj-wanu moc líbit nebude.
Zatím bez protestů
Mimochodem, když jsme v úvodu zmínili veřejnou diplomacií: s tou začali relativně nedávno cíleně pracovat i Číňané. Patrné je to na sebeprezentaci jejich pražské ambasády: na sociálních sítích se snaží budovat dobrý obraz země skrze čínské jídlo, starodávné památky, bohatou kultura a dějiny, ale i moderní technologie.
Podle české kontrarozvědky BIS, která čínské aktivity v Česku přirozeně monitoruje, to má hlubší význam: „Má to své pokračování ve snaze se etablovat na Západě jako spolehlivý partner, který by měl mít přístup třeba k zajímavým technologickým projektům. Naopak je snaha potlačovat témata, která Čína komunikovat nechce, jako je třeba vztah k lidským právům, postup proti Ujgurům a podobně.“
Lze tedy očekávat, že havlovský apel na lidská práva, s nímž chtějí – mimo jiné – Česká centra také pracovat, se Číňanům ve vztahu k Tchaj-wanu moc líbit nebude. Zatím jsou v modu stand-by: proti otevření nově tchajpejské kanceláře dosud neprotestovali.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
11 komentářů
Našel jsem údaje za rok 2021. Vzájemný obchod Česko Čína – 832 miliard. Česko Tchaj-wan 36 miliard…
Taiwan – 23 508 428 obyvatel
Čína – 1 425 745 995 obyvatel (60x lidnatější)
„… V roce 2021 měl investovaný čínský kapitál v ČR hodnotu 43 miliard Kč, tchajwanský 53 miliard Kč…“
https://www.asiaskop.cz/asie-cr/jaka-je-realita-ceskeho-obchodu-s-cinou-a-tchaj-wanem
… no to si ale musíte odpovědět ideově, že těch 36 miliard je „demokratických“ a nad tím musí takový Vystrčil skákat radostí… Nebo jak říká staré „žižkovské“ přísloví, že „nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte“, proto pro nás je 36 mld.vítězství…
„nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte“ – pochybuji, že i takto upravené „přísloví“ vypustil z úst nějaký Žid, protože Jan Žižka, kterému je originální „věta“ přisuzována s jistotou Žid nebyl.
Hned je vidět, že ekonomickým ukazatelům moc nehovíte, zato v ideologii jste kovaný. Zřejmě pozůstatek komunistické převýchovy.🙂
… no a já jsem psal o „nějakém židovi ? Já jsem napsal : staré „žižkovské přísloví…“ – tedy Vy ve své vygumovanosti uvádíte bludy, které jste si ad hoc vyblouznil… Když už tedy neblafujete takovými pojmy-dojmy jako „GDP per capita..“, tak neumíte přečíst ani jednoduchou větu… Převýchova by asi prospěla Vám..
A proč jsi ty „nalezené“ údaje nedoložil? Že bys toho nebyl schopen? Jinak chápu, že pro staré frontové bojovníky z kauflandu tvého ražení je levný dovoz šuntu z číny prostřednictvím temu, což představuje většinu těch tvých miliard, to první i poslední. Zdravá ekonomika ale dává přednost něčemu jinému, například přímým investicím z Tchajwanu.
Ono by to chtělo spíše hlubší diskuzi o tom co byl a je ten havlovský přístup. Protože, ten měl nějaký smysl a účel v rámci disentu – kde ale nutno zdůraznit, že tito lidé tehdy nesli reálné riziko, že za něj budou komunistickým režimem persekuovani a trestáni (díky jim za to),
jiný rozměr měl v rámci budovani právního státu u nas – už tam bylo vidět, že se mnohé nepovedlo a Havel sám se stal postupně filozofem na Hradě..
Až tedy k dnešku jako součásti naši zahraniční politiky. A tady upozornit na tu zásadní chybu našich posthavlovských politiků. Chyba samozřejmě není v pozitivním přístupu ke Tchaj-wanu, za což lze tleskat. Chyba je v současné negativní až vulgární otevřené politice vůči Číně..
Možná by měli ti zkušení diplomaté (pokud nějaké máme), měli říct politikům, že takhle se diplomacie dělat nedá, ta se má dělat vždycky diplomaticky korektně, vůči komukoliv. Pokud tedy chceme vůbec vést nějakou vlastní zahraniční politiku a nikoliv jen za naše spojence servilně dělat špinavou praci.
„Dirty Deeds Done Dirt Cheap“, jak to kdysi zpívala skupina AC/DC. Mimochodem, ještě v době, kdy my jsme u nás stejně upřímně nadávali na americké imperialisty..
No a o tom ze dodnes funguji tkzv. Konfuciovy skoly v Ceske Republice a ze neni vypovezena smlouva o predavani Cinanu cinskym policajtum ani slovo.
Havlovský přístup, tím je asi myšleno humanitární bombardování?
Čecháčkovská lež.
Václav Havel nikdy nevyslovil formulaci „humanitární bombardování“.
… ale to mu už nikdo neodpáře… On to sice v originálu neřekl – to měl být Richard Falbr, ale Havel tento „slogan“ rád přejal a pak ho použil v dubnu 1999 v rozhovoru pro Le Monde… Falbr tedy pak „zanikl“ – ačkoli ještě žije, Havel sice už zemřel, ale „jeho“ slogan žije dál.. S tím se v demokracii musí holt počítat, že dobré skutky se obrátí v něco jiného…