Začalo to před třinácti lety bitcoinem, dnes už je různých kryptoměn několik tisíc. Bitcoin je ale stále nejoblíbenější. V Česku dokonce dosahují zisky z investic do bitcoinu v přepočtu na obyvatele nejvyšších hodnot na světě. Vyplývá to ze studie platformy Chainanalysis zveřejněné v minulém roce.

Na celkovém žebříčku byla Česká republika podle této analýzy na 18. místě, zisky z investic do bitcoinů zde v roce 2020 činily 281 milionů dolarů. Při přepočtu na obyvatele je to zhruba 26,2 dolarů na hlavu. Pro srovnání: V USA, které se ziskem 4,1 miliardy vedou tento žebříček, připadá na obyvatele zisk zhruba 12,4 dolarů. V Německu, které je na šestém místě a prvním ze zemí EU, je to 7,2 dolarů na obyvatele.

„Česko je svým způsobem opravdu bitcoinová velmoc. Vznikl tu například i první těžební pool, ale také první hardwarová peněženka na bitcoin a krypto – Trezor. Češi dokázali zachytit vlnu nástupu bitcoinu už v jeho nejranějších dobách, což je výjimečné,“ připomíná Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Praha? Mekka digitálních nomádů

Souhlasí s ním i další expert z oboru. „Česká republika je bez přehánění světový powerhouse průmyslu kryptoaktiv. V roce 2016 jsem se vrátil z Londýna do Prahy, abych mohl být tam, kde kryptoměny nejvíce táhnou,“ říká makroekonom Jakub Jedlinský, spoluzakladatel společnosti Altlift.

„Já například vyučuji kurzy o kryptu na VŠE už od roku 2014, byli jsme mezi prvními na světě. Popularitu si zde získala tzv. rakouská ekonomická škola, jejíž myšlenky se překrývají s myšlenkou nezávislých peněz. Praha je mekka pro digitální nomády, což má také přesah do krypta,“ vyjmenovává.

Přes 50% Čechů věří, že kryptoměny mají budoucnost Praha je na špici také v počtu míst, kde lze platit kryptoměnami či vybírat je z bankomatů. Podle webu coinmap.org je v současné době takových míst po celém světě více než 28 tisíc. Zatímco v Praze je jich 224, v Berlíně necelá stovka, v Londýně kolem 140 a v New Yorku 157.

Češi byli loni ve vztahu ke kryptoměnám také poměrně informovaní a optimističtí. Z výzkumu, který provedla před rokem agentura STEM/MARK, vyplynulo, že pojem bitcoin zná 95% Čechů a 8 % dotázaných již do kryptoměn investovalo, dalších 17% to v minulém roce zvažovalo. Více než 50% respondentů uvedlo, že věří, že kryptoměny mají budoucnost a budou postupem času hojně využívané.

Na postupném vzestupu kryptoměn a především nejoblíbenějšího bitcoinu by podle odborníků neměl nic zásadního změnit ani současný propad.

Salvadorský vabank s bitcoinem

Větší výzvou pro bitcoin mohou být výroky některých kritiků kryptoměn. „Četní politici, bankéři či finančníci jej intenzivně kritizují částečně proto, že v něm opravdu spatřují riziko, částečně ovšem proto, že se obávají o své stávající postavení, ať už v politice, státní správě nebo byznysu,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Část politiků se podle něj bitcoinu bojí, protože jeho rozmach by je výhledově mohl připravit o moc a vliv. „Pokud by lidé běžně využívali bitcoin, může nakonec vzniknout paralelní finanční systém, krypto-finanční systém, nad nímž politici nebudou mít kontrolu. Nad světem konvenčních měn typu dolaru, eura či koruny kontrolu mají, byť zprostředkovaně, neboť vdechují život centrální bance, která nad danými měnami bdí. Centrální banka má od politiků monopol na vytváření bankovek a mincí a výhradně ona poskytuje licence komerčním bankám, na jejichž základě ty pak mohou vytvářet úvěry – což je také tvorba peněz, byť v elektronické podobě,“ vysvětluje ekonom.

Kritici bitcoinu by mohli využít k jeho potlačení také loňské události v Salvadoru. Tam z bitcoinu vloni udělali oficiální platidlo, což přispělo k další popularizaci a legitimizaci této měny po celém světě. Salvadorské ekonomice jako takové to ale příliš nepomohlo.

„Do značné míry je přijetí bitcoinu výsledkem snahy o osobní PR prezidenta země Bukeleho, který je velkým fanouškem bitcoinu. V bitcoinové komunitě se z něj přes noc stala megastar. Může se ale stát, že tam dojde k vývoji, jenž bude vykládán jako selhání bitcoinu, ač ve skutečnosti půjde o selhání tamních institucí,“ podotýká Kovanda.

Nezmizí úspory s prezidentem?

Salvadorská konvenční měna navíc ztratila jakoukoli důvěryhodnost a Salvador musel být takzvaně dolarizován. V praxi se tam tak nejvíce uplatní americký dolar a vedle něj teď právě bitcoin.

„Fakt, že se bitcoin stal zákonným platidlem některé ze zemí světa, je sám o sobě bez ironie báječný. Avšak zrovna Salvador je institucionálně i z hlediska tamního právního rámce a jeho vymáhání poměrně slabou ekonomikou. Raději bych viděl, pokud by byl bitcoin zaváděný jako zákonné platidlo v silnější a institucionálně vyspělejší ekonomice, než jakou je Salvador. Neboť takto vážně hrozí diskreditace bitcoinu těmi, kteří si jeho rozvoj nepřejí,“ říká Kovanda.

Salvador zavedl bitcoin jako oficiální měnu loni v září a už v prosinci se objevily stížnosti lidí, že jim bitcoiny záhadně mizí z účtů a vláda to nijak neřeší. Obavu, že se salvadorský pokus může zvrtnout a uškodit pověsti bitcoinu, tak sdílí i ekonom společnosti Altlift Jakub Jedlinský.

„Bitcoin je riskantní, odvážná sázka. Jde o kvalitní měnu, ale vícero věcí se může pro Salvador pokazit,“ myslí si. „Stále tam trvá problém s centralizací. Bitcoin je navržený, aby byl decentralizovaný. Není potřeba žádného ústředí, žádné třetí strany. Pro některé z milionů lidí to ovšem znamená bezpečnost za cenu snížení komfortu a větší osobní zodpovědnosti. Proto vláda připravila aplikaci, peněženku Chivo. Problém s centralizovanými peněženkami je ten, že bitcoiny ve skutečnosti nevlastní uživatel, ale správce peněženky. Občan má pak pouze pohledávku vůči vládě, nikoli ‚pravý‘ bitcoin,“ vysvětluje.

„Kromě uživatelských peněženek občanů nakupuje bitcoiny i Salvador jako stát. Osobně by mě velmi zajímalo, kdo drží tyto soukromé klíče. A pokud je to přímo autoritativní prezident Bukele, co pak zabrání tomu, aby bitcoiny záhadně zmizely, až nebude znovuzvolen?“ zamýšlí se Jedlinský.

Východní Evropa pod palbou podvodníků

Kritici kryptoměn upozorňují také na jejich zneužívání k nezákonným aktivitám. Afrika a východní Evropa jsou těmto podvodům vystaveny nejvíce, vyplynulo ze studie Chainanalysis, jejíž část byla zveřejněna v říjnu. „Jednou z věcí, které stojí za pozornost, je, že východní Evropa posílá na darknetové trhy více kryptoměn než kterýkoli jiný region. To je z velké části způsobeno aktivitou zahrnující Hydra Market. Hydra je největší darknetový trh na světě a je určen pouze uživatelům v rusky mluvících zemích celé východní Evropy,“ uvádí autoři analýzy.

Největší podíl finančních prostředků zaslaných z východní Evropy na nelegální adresy ale tvoří podvody. „Můžeme předpokládat, že většina této aktivity představuje oběti, které posílají peníze podvodníkům. Mezi červnem 2020 a červencem 2021 poslaly adresy z východní Evropy podvodníkům 815 milionů dolarů, což je druhá příčka za západní Evropou,“ upřesňuje studie.

Největší část této aktivity připadá na Ukrajinu, kde podvodné webové stránky hlásí více než dvojnásobek přístupů oproti druhé zemi v pořadí, tedy USA. Celou studii chce platforma zveřejnit v únoru. Bezpečnost je jedním z hlavních argumentů, proč se státy po celém světě snaží nyní co nejrychleji vytvořit regulaci pro obchod s kryptoměnami.

Podvodný broker s registrací v Česku

V České republice podléhají služby spojené s kryptoměnami už od roku 2017 zákonu AML (zákon proti praní špinavých peněz = anti money laundering). ČR byla jednou z prvních evropských zemí, která tuto povinnost zavedla. Od minulého roku navíc platí povinnost záznamu v živnostenském oprávnění pro ty, kdo služby s kryptoměnami poskytují.

Přesto kryptoměnové podvody kvetou i v Česku. Například ruský broker Suex, který přijal mezi lety 2018 a 2021 přes 160 milionů dolarů od útočníků ransomwaru, podvodníků a z darknetových trhů, a byl v září zablokován americkým Úřadem pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC); podle zjištění Chainanalysis byl registrován právě v České republice.

Regulace obchodu s kryptoměnami se připravuje od roku 2020 i na úrovni EU. Na konci listopadu dostal Evropský parlament na stůl návrh dvou předpisů – Nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto-assets (MiCA) a nařízení o digitální bezpečnost finančních služeb v digitálním prostředí (DORA).

Oba dokumenty by měly být schváleny v průběhu letošního roku a do roku 2024 převzaty do legislativy jednotlivých členských zemí.