Premiér Bohuslav Sobotka to v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži prezentuje jako horkou novinku: informace tajných služeb podle něj naznačují, že teroristé využívají Česko jako tranzitní zemi.

Nabízí se však spíše otázka, k čemu politikům slouží zprávy tajných služeb a kolik pozornosti jim skutečně věnují. Zprávy o tom, že Česká republika slouží, či může sloužit, jako logistická základna, si totiž pravidelný čtenář zpráv BIS musí vybavit.

Česko, vhodná lokalita

K dohledání jsou i ve veřejně dostupných zprávách. Tajné zprávy – přístupné jen vládě či prezidentovi – jsou z logiky věci informačně výrazně bohatší.

„Máme prostřednictvím našich zpravodajských služeb indicie, že Praha, respektive ČR, je využívána jako místo tranzitu, ale není to zdaleka otázka jen České republiky,“ řekl premiér Sobotka v reakci na informace francouzských úřadů a médií.

Podle nich strůjce teroristických útoků v Paříži Abdelhamid Abaaoud měl dalším džihádistům radit, aby do západní Evropy cestovali právě přes Prahu.

Zprávy o tom, že Česko je vnímáno jako „klidný přístav“ i tranzitní bod, lze ve zprávách BIS najít už v roce 2005. „Existuje určité riziko, že některými teroristy může být naše území vnímáno jako vhodná lokalita pro různé podpůrné činnosti v podobě finančních, tranzitních a materiálně-logistických aktivit,“ varovala BIS ve výroční zprávě za rok 2005.

Volnost schengenského prostoru

O tom, že Česko je „zatím spíše zemí tranzitní, ale zkušenosti z poslední doby ukazují, že se zlepšujícími se ekonomickými podmínkami se ČR stává rovněž zemí cílovou“ psala i o rok dříve.

„Zahynout budou muset další stovky a možná tisíce lidí, aby politici začali brát hrozbu terorismu konečně vážně. A přestali třeba – jako ti čeští – diskreditovat vlastní zpravodajské služby,“ poznamenal v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý ředitel české zahraniční rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák.

Hrozbu terorismu a zejména rizika spojená s návratem občanů EU z islamistických výcvikových táborů a bojů v zahraničí zpět do Evropy a s volným pohybem v rámci schengenského prostoru BIS analyzovala opakovaně i ve zprávách posledních několika let.

Follow @brestan

• 2014

Rok 2014 byl velmi dynamický v nárůstu teroristických hrozeb. Rozvíjela se zejména rizika spojená s nástupem tzv. Islámského státu (dále též IS) a jeho vlivem na bezpečnostní situaci na našem území.

Největším rizikem z hlediska členských států EU, včetně ČR, se stali navrátilci z výše uvedeného konfliktu. Jedná se o radikály, kteří disponují válečnými zkušenostmi, kontakty v mezinárodních džihádistických sítích a zpravidla motivací provést teroristické útoky na území svých domovských zemí.

V roce 2014 BIS prověřovala několik případů cizinců, kteří na území ČR s různou intenzitou působili a u kterých existovalo důvodné podezření, že odjeli do Sýrie, aby se tam zúčastnili bojů.

Standardní postupy členských států EU vůči migrantům jsou v případech zadržených džihádistů v mnohém neúčinné a v důsledku toho jsou příčinou bezpečnostní hrozby. Tito jedinci jsou si vědomi konkrétních nedostatků a umí jich velmi dobře využívat. Zneužívají systém ochrany základních práv a svobod v azylovém řízení.

Zahraniční džihádisté, které se nepodaří vyhostit, zůstávají v schengenském prostoru v jakémsi právním vakuu, bez jasného statusu a dohledu. Stávají se tak jednou z vážných hrozeb spočívající v šíření a podpoře islamismu a terorismu v Evropě.

BIS spolupracovala v roce 2014 na případu džihádisty původem z Blízkého východu, který cestoval s padělanými cestovními dokumenty s cílem zapojit se do bojů v Sýrii. Podle závěrů zjištěných vlastním šetřením i poznatků získaných prostřednictvím meziresortní a mezinárodní spolupráce BIS hodnotí volný pohyb takových osob v ČR i v schengenském prostoru jako vážné bezpečnostní riziko.

• 2013

Nárůst džihádistické propagandy teroristických skupin se ve světě negativně odrazil ve vyšším počtu dobrovolníků odcházejících bojovat do Sýrie. Mezi těmito dobrovolníky byli také radikálové ze zemí Evropské unie. Někteří z těchto válečníků se ještě v roce 2013 stihli vrátit do Evropy. Tyto osoby jsou vzhledem k získané zkušenosti vážným bezpečnostním rizikem v celém schengenském prostoru.

• 2012

Současným celosvětovým trendem v muslimských diasporách je větší důraz na dodržování islámského práva (arab. šarí´a). V zahraničí je tento jev považován za jednu z forem prosazování myšlenek islamismu. Konkrétně jde o úsilí zavádět prvky islámského práva paralelně s platným právním systémem většinové společnosti. Podobné snahy zaznamenala také BIS v muslimském prostředí na území ČR.

• 2011

Významným bezpečnostním rizikem je šíření džihádistické propagandy na internetu, jejíž autoři se hlásí k AQ. Kromě využívání moderních informačních technologií se tito autoři pokusili o přesnější zacílení psychologické manipulace. Jejich cílovou skupinou se stali velmi mladí muslimové žijící na Západě. Není doposud možné přesně zhodnotit úspěšnost tohoto druhu propagandy, ale vzhledem k nárůstu osamocených extremistů, kterým byl internet hlavním radikalizačním podnětem, lze očekávat další zvýšený výskyt takto ovlivněných osob.

• 2010

Hlavním ideologickým nástrojem teroristické propagandy jsou dezinterpretace událostí v zahraničí, zejména pak v islámském světě, které účelově poukazují na škodlivý vliv Západu. Hlavním účelem je manipulace mladších generací potomků imigrantů, kteří nejsou ve spojení s děním v zemích původu svých rodičů a prarodičů, a jsou natolik nezkušení, že nejsou schopni kriticky rozpoznat v dezinformacích snahu o psychologickou manipulaci.

Teroristická uskupení typu al-Qá´idy si tímto způsobem chtějí vybudovat rezervoár ochotných sympatizantů a dobrovolníků, které budou moci využívat pro finanční a jinou logistickou podporu, další propagandu, jako kurýry pro netransparentní finanční převody a v nejzazších případech i jako případné sebevražedné atentátníky.

V případě působení evropských občanů v islamistických a teroristických hnutích hraje určitou roli angažovanost dané země v oblastech ozbrojených bojů s místními radikály. Hlavním ohniskem je pomezí Pákistánu a Afghánistánu, kde působí také český vojenský kontingent. V této hraniční oblasti, převážně na pákistánské straně, existují teroristické výcvikové tábory, kterými prošlo minimálně již několik desítek Evropanů.