Celkem 51 tisíc dávek přípravku remdesivir má americká firma Gilead Sciences dodat v období od října 2020 do března 2021 českému Ministerstvu zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) účinky remdesiviru při léčbě covid-19 zpochybnila, přípravek se ale v nemocnicích používá v podstatě jako jediný dostupný lék na covid. České Ministerstvo zdravotnictví čeká na „mezioborové expertní stanovisko“.

„Ke dni 6. 1. 2021 zaplatilo Ministerstvo zdravotnictví celkem 175 729 752,01 Kč včetně DPH za dodávky léčivého přípravku s léčivou látkou remdesivir,“ shrnula na dotaz HlídacíPes.org mluvčí resortu Barbora Peterová. Další platby za lék prodávaný pod obchodním názvem Veklury budou brzy následovat.

Podle českého zastoupení americké společnosti Gilead za rok 2020 už od ní totiž Ministerstvo zdravotnictví nakoupilo 30 tisíc dávek remdesiviru v souhrnné hodnotě 278,5 mil. Kč bez DPH (306,35 mil. s DPH).

„Další část dodávek léčivého přípravku Veklury byla v loňském roce dodána naší společností zdarma a část byla hrazena Evropskou komisí v rámci tzv. Emergency Support Instrument,“ dodává generální manažer českého zastoupení Gileadu Pavel Březina. Celkem z unijních zdrojů dorazilo vloni do Česka 5300 dávek remdesiviru.

Vloni na jaře Gilead remdesivir poskytl ještě jako experimentální lék na základě individuální dohody s českou vládou. V polovině loňského října pak české Ministerstvo zdravotnictví uzavřelo s americkou společností rámcovou smlouvu, která počítá s tím, že je „Gilead povinen dodat a Ministerstvo zdravotnictví odebrat v době od října 2020 do března 2021 minimálně 51 000 lahviček přípravku Veklury“ za souhrnnou sumu 481,4 milionu korun.

Zatím poslední objednávka zanesená v Registru smluv je z 18. prosince – na 6000 kusů přípravku za 54,24 milionu korun.

Cena jedné dávky je 345 eur, pacient s nemocí covid-19, u nějž lékař o nasazení remdesiviru vzhledem k závažnosti průběhu nemoci rozhodne, obvykle potřebuje šest dávek.

Nákup jen přes ministerstvo

Část rámcové smlouvy na dodávku 51 tisíc dávek přípravku Veklury.

Tuzemský Registr smluv obsahuje stovky položek, kdy si jednotlivé nemocnice objednávají u Ministerstva zdravotnictví lék Veklury. Získat jej přímo od výrobce není možné.

„Všechny členské státy EU objednávají remdesivir pouze prostřednictvím mechanismu společného nákupu. Nákup probíhá formou objednávek od výrobce v rámci rámcové smlouvy, kterou zajistila na dobu 6 měsíců, do března 2021, Evropská komise. Na bilaterální bázi není léčivý přípravek stále dostupný,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Peterová.

Skladování a zacházení s léčivým přípravkem Veklury řeší Gilead v prostoru svých skladů ve Vestci u Prahy a dále jej distribuuje odběratelům na základě požadavků Ministerstva zdravotnictví.

Remdesivir byl v Česku poprvé podán konci loňského března třiapadesátiletému taxikáři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Ten se navzdory těžkému průběhu z nemoci zotavil.

Zda pacientovi zachránil život remdesivir, nebo to byla profesionální péče a včasný zásah lékařů z oddělení Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, není a nebylo prokazatelné.

S druhou vlnou pacientů v Česku dramaticky přibylo. Aktuálně bylo k 11. lednu (7:59 hod) v českých nemocnicích hospitalizováno s covid-19 celkem 6 622 pacientů, z toho 1071 v těžkém stavu s nutností vysoce intenzivní péče.

Remdesivir je jedním z mála antivirotik, která můžou lékaři na koronavirovou infekci nasadit, v Česku jej dostalo jen vloni již přes šest tisíc pacientů.

Během loňského roku se ale objevily pochybnosti o tom, zda remdesivir, vyvíjený původně proti nemoci ebola, skutečně na covid-19 zabírá. Světová zdravotnická organizace (WHO) vloni 20. listopadu dokonce oznámila, že léčbu remdesivirem nedoporučuje.

Počkáme na expertní stanovisko

Podle expertního panelu WHO je léčba remdesivirem neúčinná bez ohledu na to, zda se u pacienta jedná o lehčí průběh nemoci nebo o těžký stav. Remdesivir sice neškodí, ale údajně ani nepomáhá.

Zpráva WHO se odkazuje na individuální klinické testy více než sedmi tisíc pacientů s covid-19. Výrobce, Gilead Sciences, ale namítá například to, že šlo o vzorek pacientů převážně z Afriky či Latinské Ameriky, kde je léčebná péče – jak píše – výrazně více heterogenní než v Evropě nebo v USA.

Ke kritice WHO se české Ministerstvo zdravotnictví staví zdrženlivě: „Léčivý přípravek s obsahem remdesiviru je v České republice používán v souladu s platným rozhodnutím o registraci. V současné době je připravováno mezioborové expertní stanovisko, jehož cílem je vyhodnocení stávajícího stupně odborného poznání k účinnosti remdesiviru,“ říká mluvčí Peterová.

Přípravek Veklury je v EU registrován zatím jen podmínečně „pro léčbu onemocnění COVID-19 u dospělých a dospívajících starších 12 let se zápalem plic vyžadujícím léčbu doplňkovým kyslíkem“. Podmínečná registrace znamená, že výrobce musí postupně předkládat další údaje týkající se bezpečnosti a účinnosti léčivého přípravku, které budou k dispozici.

„Společnost Gilead Sciences je zklamána, že WHO ignoruje důkazy o účinnosti v době, kdy se dramaticky zvyšuje počet případů po celém světě a lékaři se spoléhají na Veklury jako na první a jedinou schválenou antivirovou léčbu u pacientů s COVID-19,“ konstatuje Pavel Březina. Schválení či registraci má podle něj přípravek v padesáti zemích světa. Argumentuje i doporučeními různých národních organizací jako je americký Národní institut zdraví nebo společnosti infekčního lékařství v Japonsku, ve Velké Británii nebo v Německu.

Evropská léková agentura studii WHO analyzovala, doplnila o vlastní data a studie a došla k stanovisku, že přípravek Veklury zkracuje dobu zotavení a má vliv na léčbu zejména, je-li podán včas. Vliv na léčbu pacientů v těžkém stádiu, například s již nasazenou mimotělní podporou ECMO, ale podle Evropské lékové agentury už prakticky nemá. 

Pohled českých lékařů

Čeští lékaři z praxe mluví ve vztahu k remdesiviru a jeho účinnosti velmi podobně. „Na základě naší klinické zkušenosti napříč regiony se domníváme, že remdesivir má svoje místo v terapii nemocných s covid pneumonií. Musí k tomu ale být splněna poměrně přísná kritéria. Pak může remdesivir pomoci,“ řekl už dříve deníku Právu Tomáš Vymazal, přednosta KARIM, kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny motolské nemocnice.

Vedoucí lékař Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík má za to, že remdesivir ochránil mnoho pacientů před nutností intenzivní péče.

„Naše zkušenosti jsou takové, že při dodržení specifických indikačních podmínek lék funguje. Dokonce jsem přesvědčen, že mnoho pacientů ochránil před přechodem na intenzivní péči,“ řekl Českému rozhlasu, i když postoj WHO přímo komentovat nechtěl.

„Mírný efekt je nepochybný, ale musí se podat velice záhy, optimálně v prvních šesti dnech od začátku klinických příznaků,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus i přednosta Kliniky infekčních nemocí Ústřední vojenské nemocnice Michal Holub.

Právě se včasným podáním může být problém. Pacienti totiž přicházejí do nemocnic až s dušností, která se rozvíjí sedmý až desátý den nemoci. „Optimální situace pro podání remdesiviru je prvních několik dní, kdy jsou klasické chřipkové příznaky jako horečka, bolesti kloubů, svalů. Nějaký efekt tam je, ale je třeba přiznat, že remdesivir není zázrak,“ upřesnil Holub.

Lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče pražské motolské nemocnice Lukáš Pollert na svém facebookovém účtu nedávno konstatoval, že se remdesivir stále používá, protože „nic lepšího zatím není“. „Vše je to pouze podpora. Když nestačí vzduch, dá se kyslík, pak ventilátor s vysokou frakcí kyslíku a když ani to, pak ecmo což je oxygenace krve „mimo tělo“, tak abychom vůbec nějaký kyslík dodali přímo do krve,“ popsal.

Zájem tuzemských nemocnic o remdesivir nadále trvá a je pravděpodobné, že se s vývojem české pandemické situace bude dále zvyšovat. „Poptávka po přípravku do značné míry kopíruje průběh pandemie v České republice, je tedy kolísavá, jak se mění počty hospitalizovaných pacientů v nemocnicích,“ říká za Gilead Pavel Březina.