Občanství České republiky mohou po svých předcích získávat lidé i vnuci původních držitelů československého občanství. A vyšší zájem je mezi lidmi s českými kořeny v poslední době patrný. Mezi novopečenými Čechy a Češkami jsou i zajímavá jména spojená s pohnutými dějinami 20. století.

Dvaatřicetiletá Shawna Lum neskrývá, že má velkou radost. I když sama je rodilá Američanka z Kalifornie, k českým kořenům se hlásí, Česko opakovaně navštívila a teď i získala české občanství.

O historii své rodiny se živě zajímala již od dětství, její dědeček Rudolf (Rudy) Meisl a prastrýc Hugo Meisl (později si změnil příjmení na Marom), byli bratři, kteří ve svých sedmi respektive deseti letech odjeli vůbec posledním vypraveným Wintonovým vlakem do Anglie.

Příběhu Rudyho Meisela a Huga Maroma, i okolnostem toho, jak nyní jejich vnučka (a praneteř) Shawna Lum získala české občanství, se budeme detailně věnovat v textu, který na HlídacíPes.org vyjde v pondělí 10. listopadu.

„Získání českého občanství je pro mě neuvěřitelnou ctí, byl to velmi emotivní a krásný proces, který mě hluboce spojil s historií mé rodiny. Jsem opravdu vděčná, že nyní mohu být součástí české komunity,“ říká Shawna v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Česky nemluví, nicméně pro tento typ získání občanství – takzvaným prohlášením – se znalost jazyka, ani tuzemských reálií nevyžaduje. Stejně jako ona nově české občanství získala například i její matka Pamela Meisl, dcera Rudyho Meisla.

Napravit minulé křivdy

Nejvíce českých občanství dostali vloni zájemci z řad krajanů, respektive jejich potomků, na konzulátu v brazilském Sao Paulu (115), v Los Angeles (104), v New Yorku (92), Washingtonu (74) a v Londýně (50). Celkem takto prohlášením získalo za rok 2024 české občanství 762 lidí (kompletní tabulka ZDE).

„Žadatelé mohou na zastupitelském úřadě podávat žádosti o nabytí státního občanství podle zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství ČR. V agendě nabytí občanství prohlášením jsou ale zastupitelské úřady pouze v pozici ,pošťáků‘, kdy zasílají žádosti a související doklady k vyřízení na úřady v ČR,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Mariana Wernerová.

Zájem o získání českého občanství pokračuje i v letošním roce, jak potvrzuje český generální konzul v Los Angeles Arnošt Kareš: „Za rok 2025 jen u nás evidujeme 85 podání prohlášením o nabytí českého státního občanství, z nichž 51 je již kladně vyřízených.“

Připouští, že administrativní proces spojený se získáním občanství není jednoduchý, podstatná je ale podle něj snaha o nápravu křivd minulosti. „Jakýkoliv náročný administrativní proces nabytí českého státního občanství nesmí převážit naši morální a institucionální podporu při snaze potomků. Snažíme se proto naší součinností o lidské gesto i výraz státu napravit minulou křivdu,“ říká.

Mezi těmi, kdo nedávno české občanství formou prohlášení získali, je dokonce i přímá účastnice Wintonových transportů z Prahy do Londýna: Eva Paddock žijící dnes v americkém Bostonu.

„Je jí už přes devadesát let, ale i ve svém věku uvažuje o možnosti přestěhovat se do ČR,“ říká Kareš.

Zcela čerstvým držitelem českého občanství je i přímý potomek rodiny generála Sergeje Vojcechovského, jeho pravnuk Mark Voicechovski.

Vojcechovský byl generálem československé armády, velitelem československých legionářů, zemským velitelem a členem protinacistického odbojového hnutí Obrana národa. V květnu 1945 byl v Praze zadržen sovětskou vojenskou kontrarozvědkou SMĚRŠ , deportován do Sovětského svazu a internován v gulagu, kde v roce 1951 zemřel. Jeho rodina následně emigrovala do USA.

Čtvrt milionu Čechoslováků

V loňském roce vláda souhlasila  s návrhem zákona, který by umožnil žádat o občanství i potomky ještě o jednu generaci  dále, až do úrovně čtvrté generace, parlamentem ale změna nakonec neprošla.

Nadále je i u získání občanství takzvaně prohlášením nutné doložit svůj vztah k těm členům rodiny, kteří občanství Československa původně měli. Například formou oddacího listu, úmrtního listu, rodných listů rodičů či prarodičů či dokladu prokazující datum a způsob pozbytí českého či československého státního občanství.

Před totalitními režimy 20. století, nacismem a komunismem, uteklo do zahraničí až čtvrt milionu někdejších občanů Československa. Odhady se v tomto směru liší a zjistit, kolik potenciálních (staro)nových Čechů a Češek v zahraničí žije, je v podstatě nemožné.

Aktualizováno 7.11. – oproti původně publikované verzi opraveny nepřesné informace týkající se novely zákona o státním občanství