
Česká kultura poklidu a strachu. Když se nezměníme, půjdeme jen dále na východ
KOMENTÁŘ. Žijeme v nelehké době. Covid, válka na Ukrajině, vysoké ceny energií, konflikt na Blízkém východě, komplikovaná situace v USA. Vše toto a mnohé další naši společnost velmi rozkolísalo. Jedním z důsledků je velký nárůst populismu a extrémismu, na který jakoby nemáme účinnou zbraň.
Česká republika se v mnoha ohledech a ekonomických analýz stala bohatou zemí. Jsme zároveň jednou z nejbezpečnějších zemí na světě, máme špičkovou a poměrně hustou síť zdravotní péče, robustní síť škol, máme vcelku fungující infrastrukturu, navenek fungující instituce a krásnou přírodu.
Pro člověka, jehož hlavním životním cílem je mít se dobře a mít klid, je Česká republika skutečně ráj. Nikdo po vás nic moc nechce, stát vás v zásadě nechá žít, a když potřebujete, nějak se vše nakonec zařídí a většinou se o vás někdo postará.
Zdá se, že jsme takovým idylickým skanzenem oproti nebezpečným částem západního světa plného násilí, uprchlíků, drahoty, placeného zdravotnictví a velké konkurence. Jsme však v tomto našem prostředí skutečně šťastnou společností, která je plná úspěšných, aktivních a schopných lidí?
Jsme opravdu otevřenou společností, kde je radost žít, kde si lidé důvěřují, kde soused sousedovi přeje úspěch a kde lidé věří institucím a cítí odpovědnost za celek? Tedy to, co také můžeme vidět v západním světě? Naše každodenní současnost nám ukazuje, že tohle u nás zoufale chybí.
Když se systém rozsype
Je velký rozdíl mezi životní úrovní (materiální pohodou) a civilizační vyspělostí. Jako měřítko nemůžeme použít jen vnější atributy života či objektivní potíže té které společnosti. Je zapotřebí srovnávat i její vnitřní sílu.
Můžete žít v luxusním domě a mít velmi dobře placenou práci, ale to vše může být v nesvobodné autokracii či přímo v diktatuře. Můžete žít v materiálně bohaté, ale duchovně a hodnotově prázdné zemi.
Na Západě sice mají své problémy, ale mají také demokracii založenou na hodnotách a staletou tradici institucí, které problémy řeší. My máme ten náš klid také jen díky tomu, že jsme v závětří a zatím nás nic pořádně netrefilo. Fakticky neválčíme, nebojujeme s ilegální migrací, nezažili jsme strmý pád životní úrovně, nejsou tady generální stávky.
Jakmile nás ale něco z toho trefí, náš systém se rozsype jako domeček z karet. Prostě proto, že jsme nedokázali vybudovat odolnou společnost založenou na skutečných demokratických hodnotách. Protože to je velmi bolestivý a dlouhý proces, a oproti tomu je jednoduší mít ten svůj klid a řešit jen svou materiální pohodu.
Sametová revoluce v roce 1989 přinesla pro většinu z nás, kteří jsme ji zažili, obrovskou naději a sny o lepší budoucnosti. Naději právě i v tom, že se země brzy vrátí k demokratickým tradicím a hodnotám západní Evropy. Po 36 letech, tedy po relativně dlouhé době, se musíme ptát, zda se to skutečně podařilo?
Máme u nás demokracii a hodnoty jako má západní Evropa? Nemáme. Máme zde jen formální demokracii a žijeme v kultuře klidu a strachu. A celé to zužujeme jen na to, kdy a zda vůbec někdy budeme mít německé platy. O tom to ale přece vůbec není.
Ano, máme u nás svobodné volby. Navenek zde fungují instituce, máme nezávislá média, máme neziskové organizace pečující o veřejný prostor a služby, máme nezávislé soudnictví, můžeme se svobodně vyjadřovat a nikomu nehrozí trestní stíhání za politický názor, můžeme zcela volně cestovat, studovat a pracovat kdekoliv na světě.
Už nepotřebujeme politické procesy ani výslechy na StB. Stačí hypotéka na 30 let, strach ze ztráty zaměstnání a společenský tlak na „úspěch“.
Tyto věci jsou nesmírně důležité a musíme si velice vážit, že tyto možnosti máme. Není to ale ve své podstatě jen taková fasáda a vnitřek je úplně prázdný? Nejde pouze o formu bez hlubšího hodnotového ukotvení?
Západní společnosti, s mnoha svými závažnými problémy, fungují na úplně jiném základě. Demokracie založená na hodnotách. Je to demokracie, která je nepohodlná, náročná a vyžaduje pravdu a odpovědnost za své jednání.
Demokracie, která spočívá u odvahy unést upřímnost druhého, a která se nebojí (hodnotových) konfliktů. A co jsou ty hodnoty? Například právní stát, ochrana menšin, občanská společnost, důsledná dělba moci, kultura dialogu, kdy oponent není nepřítel, kterého je třeba zničit, ale partner v diskusi.
Nejde o to, že by snad na Západě byli lidé chytřejší, vzdělanější či měli jiné potřeby. Ne. Jiný je systém založený na hodnotách a odpovědnosti. Systém, který generuje aktivní občany. Občany, kteří požadují vymahatelnost práva, transparentnost, kteří se nebojí (hodnotového) konfliktu, kteří mají nulovou toleranci ke korupci.
Náš systém, velkým dílem i z historické zkušenosti, vede k něčemu úplně jinému. Až na výjimky odměňuje konformitu a trestá vizi a aktivitu. Nutným výsledkem je pak kultura klidu a strachu.
Moderní nástroj k ohýbání páteří
Pojďme si ten problém názorně ozřejmit na základních rozdílech mezi Východem a Západem. Z mého pohledu jsou v zásadě tři: vztah k autoritě, odpovědnost za celek a definice úspěchu.
Na Východě je autorita nedotknutelná věc, málokdo si vůči ní ze strachu něco dovolí. Na Západě je autorita podrobována diskusi a (hodnotovému) konfliktu.
Na Východě se člověk stará hlavně o svoje soukromé potřeby a veřejný prostor je pro něj něco špinavého, v čemž nemá smysl se angažovat. Na Západě si občané uvědomují svoji odpovědnost za celek (společnost) a je u nich výrazné vnímání svobody a spravedlnosti společnosti.
A konečně, úspěch je na Východě definován tím, že se má člověk lépe než ostatní. Kdežto na Západě je úspěch spíše o tom, že člověk dokázal změnit svět kolem sebe k lepšímu. K čemu má Česká republika v tomto výčtu blíže? Bohužel jednoznačně k Východu.
Co jsme zde za 36 let společensky (hodnotově) vybudovali? Prostředí, kde je většinová neochota vyčnívat, neochota ozvat se proti nespravedlnosti, zastat se slabšího nebo přijmout osobní odpovědnost za věci veřejné.
Je zde ekonomický a sociální tlak jako moderní nástroj k ohýbání páteří. Už nepotřebujeme politické procesy ani výslechy na StB. Stačí hypotéka na 30 let, strach ze ztráty zaměstnání a společenský tlak na „úspěch“.
Ten aktivní, často mladý idealistický člověk, který chtěl měnit svět (nebo školství, zdravotnictví, veřejnou správu atd.), a je jich mezi námi hodně, se tak velmi rychle ocitne v kleci, kde si musí vybrat: buď bude bojovat s větrnými mlýny se systémem, který se nechce měnit (a přijde o energii, peníze i přátele), nebo se přizpůsobí, aby uživil rodinu.
Jen málo z nás má tak silnou osobní integritu a odvahu, aby to ustál. Jako by zde nastala nová normalizace, ne nepodobná té po roce 1968. Tedy: budu držet ústa a krok, nebudu se starat o slabé, postižené, o inkluzi, o uprchlíky, o spravedlnost, o politiku… a vy mi za to dáte klid na můj osobní prospěch, slevy v supermarketu a pivo.
Neustále opakujeme mantru o nutnosti reformy školství, ale málokdy si přiznáme, v čem spočívá její skutečné jádro, a proto k žádné zásadní reformě v této oblasti nikdy nedošlo.
Chybí nám, čest výjimkám, odvaha, aktivita, odpovědnost. Schováváme to vše za rodinné štěstí a rezignovali jsme na okolní svět. Ten, kdo by to mohl změnit, tedy naše děti, v nás vidí to, že je pro nás veřejný prostor něco zkaženého, v němž nemá cenu se angažovat.
Vidí v nás, že osobní pohodlí je víc než pravda. A že být zticha se vyplácí víc než se ozvat, když se děje bezpráví. Tímto ale našim dětem připravujeme budoucnost v nesvobodě.
Pokud děti uvidí, že táta nebo máma sklonili hlavu pro klid v rodině, udělají v dospělosti totéž a kolotoč rezignace nikdy neskončí.
Základní problém je v systému, který odvážné, aktivní a hodnotově založené občany většinou izoluje. Společensky, vztahově, profesně. Proto raději lidé přejdou do pasivity a volí taktiku chytré adaptace.
Využijí života ve formální demokracii, vystudují, najdou si místo v korporátu nebo ve svobodném povolání, zajistí si hypotéku a materiálně dobrý život, jezdí na zahraniční dovolené, mají pěkná auta a přežijí v soukromém luxusu. Je toto však řešení? Není. Je to duchovní chudoba v materiálním nadbytku.
Vystoupit z komfortní zóny
Přitom by ten náš současný systém šel změnit. Nezmění jej většinová společnost, ale menšina, v jejíchž schopnostech to je: lékaři, právníci, učitelé, novináři, akademici, ekonomové. A zajisté politici.
V budoucnu pak naše děti, pokud u nich tedy přerušíme onen řetězec apatie a cynismu ke společenským hodnotám. Přitom nejde o to tvořit revoluci, ale systém měnit malými krůčky.
To znamená ozvat se, když se druhému děje nespravedlnost, zastat se slabšího, pomáhat druhým lidem, v práci neshodit kolegu jen proto, abych se se zalíbil šéfovi, podpořit učitele svého dítěte, když chce učit jinak, nenechat se otrávit závistí, když se někomu daří poctivě, zajímat se o své okolí.
Pokud by se nám dařilo tyto krůčky v našich životech činit, výsledek by se dostavil, a za dekádu už bychom žili v mnohem lepší společnosti, která je soudržná a v krizi odolá.
Samozřejmě, že ve svém souhrnu je to vše náročné. Vidíme to na příkladu školství. Neustále opakujeme mantru o nutnosti reformy školství, ale málokdy si přiznáme, v čem spočívá její skutečné jádro, a proto k žádné zásadní reformě v této oblasti nikdy nedošlo. Západní společnost začíná tam, kde škola přestává být trenažérem poslušnosti a stává se dílnou charakteru. Integrita se nedá naučit z učebnice. Učí se tím, že dítěti dovolíme pochybovat, oponovat autoritě a nést za svůj postoj odpovědnost.
Pokud budeme dál děti učit, že úspěch v životě se rovná schopnosti proplout systémem bez jediného škrábance na pověsti bezproblémového žáka s výbornými známkami, pak z nich nevychováváme budoucí aktivní a odvážné občany, ale jen další generaci lidí, kteří sklopí hlavu před každým, kdo na ně zakřičí silnějším hlasem nebo kdo nad nimi bude mít (zdánlivou) moc.
V České republice žije spousta schopných, aktivních, vzdělaných a pracovitých lidí. Pokud tito lidé v sobě najdou vnitřní sílu změnit popsaný systém a umožní zde vznik společnosti, která je založená na hodnotách, v České republice zachováme demokracii a svobodu a budeme moderním, prosperujícím státem, který se směle vyrovná těch nevyspělejším státům světa.
Pokud toto vystoupení z komfortní zóny nebude aktivní menšina (ke které se pak přidá zbytek) ochotna podstoupit, o uvedené hodnoty přijdeme. A to při prvním větším otřesu, který v budoucnu bezpochyby přijde, naše nynější formální demokracie neustojí.
Autor je právník, doktorand na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, externí vyučující na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, autor odborných publikací a článků v oblasti veřejného práva a lektor právnických vzdělávacích programů.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též

Historie, která se vrací: Kniha Pole paměti jako memento v čase nárůstu antisemitismu

Jan Urban: Pochvala od nahého Donalda pro filistra Trumpetra Macinku
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)











65 komentářů
V Česku je se členstvím své země v EU spokojeno jen 42 procent.
Čímpak to bude?
Máme tu svobodná, nezávislá, demokratická, hodnotová méédia a ta včetně těch veřejněprávních stojí pevně za prosazováním evropských hodnot. Máme tu oligarchy, kteří platí internetové platformy plné těch nejhodnotnějších hodnot.
Tak sakra, PROČ už pravda a láska nezvítězila na celé čáře, PROČ?
Že by se poodhrnula opona a že by lidé jedním okem zahlédli pohledem na západ výsledky hodnotové politiky? ŽEBY?
A Vy vidíte nějaké hodnoty na východě?
Co do toho pletete východ? Čína? 3000 let si jdou svou cestou. Je jich postupy řízení státu jsou stejné za vlády komunistů jako za dynastie Tchang.
Je to něco, na co by jsme si asi těžko zvykli.
To samé je to z Ruskem. Četl jste Vojnu a mír? Tam to je. Tam je popsáno to, co je vícekrát zachránilo a na čem mnozí pohořeli. A také to není chutný recept pro nás. Autor plače nad tím, co my tu máme zakódováno v hlavách ve střední Evropě. Podle mě je to zdravá skepse k novotám a odpor k šílenostem. Například šílenostem, jdoucím k nám již delší dobu z EU.
No jistě, Asiati jsou jiný živočišný druh ale to neznamená brát si od nich recepty. Vyhovuje mi život v Evropě a není nic co bych Asiatům záviděl.
Kissinger kdysi jásal, jak nad Rusy a Čínskými komunisty vyhrál. Přitom Číňani s celým Západem ukázkově vy……
Reálná výroba se za výhodných podmínek stěhovala masově do Číny, oni si na i jednoduchých výrobách vyškolili technické kádry, rozvinuli technické školství, na tom základě rozjeli výzkum a vývoj. Bez vrácení reálné výroby zpět domů, je Západ z delšího pohledu ztracen. Trump mluví o zvrácení vývoje ALE – fabrika se zruší jedním podpisem, vybudování nové na zelené louce se vším, co k tomu patří trvá generaci. Pravdu dí Kmoníček, který tvrdí, že v budoucnosti budeme západním výběžkem asijského kontimentu a že se máme snažit, aby to moc nebolelo. To, co v tom kontextu dělá EU, jde naprosto proti zdravému rozumu a já jen mohu chválit českou skepsi.
Nesmysl, výrobu do Číny nikdo direktivně nepřesunul. Vyhnali ji tam zdivočelí odboráři se svými nereálnými požadavky. Vaše tvrzení je na stejné úrovni jako blábol, že Havel zrušil zbrojní výrobu na Slovensku.
A co ti brání, plavčíku, se odstěhovat do číny a dobrovolně se přihlásit v koncentráku pro Ujgury nebo svou dceru prodat těm milionům číňanů, který díky demografické politice čínských komunistických papalášů nikdy nebudou mít vlastní ženu, na hraní.
Senilní trumpeta alias agent krasnov ničeho nedosáhne, protože hysterickými adhoc nápady, které většinou mají jen odvádět pozornost od jiných afér abez respektování ekonomických zákonnitostí dlouhodobých cílů dosáhnout nelze. Stejně tak ničeho nedosáhnou rusáci – ti se v dohledné době stanou dílem čínskou kolonií a dílem islamistickým kalifátem. Čínu zase vzhledem k vlastní katastrofické demografii a vnitřnímu extrémnímu zadlužení čeká deflace po vzoru Japonska ovšem krát sto. Rusořiťolezci a čínomilové jako zahradil nebo kmoníček jsou leda pro smích stejně jako tvoje dojmy nad čím prý kissinger jásal. Rusácko v soutěži s volným trhem a svobodným myšlením několikrát zkrachovalo a z žumpy je musel tahat Západ. Pro čínu platí totéž. Teď ke stejnému cíli, tedy velkolepému krachu tyto dvě země opět velmi rychle směřují.
On tam tu výrobu nikdo direktivně přesouvat nemusel. koncerny ji tam poslali rády a sami. Za zlomek nákladů se sbíraly obr zisky a kdo tam nešel, šel do kopru.
Číňani se tomu jen nebránili, udělali tomu podmínky, vsadili na chamtivost. Vsadím se, že krom Číny by tohle asi nikdo nesvedl.
Pokud nejsi schopen si zjistit ani základní fakta, tak se raději nesázej plavčíku.
Pavel – dokážete si představit, kdyby takovou příležitost, nával investorů, řešila EU 🙂
Dokážu si predstavit, plavčíku, že nechceš makat sedm dní v týdnu, deset hodin denně, nebo jako otrok v koncentráku pro ujgury. Protože jestli chceš takový příliv zažít tak ti nic jiného nezbyde.
Pavel – vždyť píšu – tu příležitos by žádná jiná země nedokázala zvednout. Pro lidi tam bylo „makat 7 dní v týdnu “ příležitost. Jejich vedení strategicky udělalo vše pro to, aby to klaplo. A taky jsem psal, že by se nám asi jejich kultura moc nelíbila. Možná před 150 lety. A nevím, proč do toho peletete Ujgury.
Ujguři nežijí v Číně?
Prozatím plavčíku to vypadá, že neumíš číst. Tskže znova a pro lopaty. Čína si strategicky zruinovala stavebnictví, tedy sektor který generoval většinu jejího hdp, čína strategicky giganticky zadlužila své regiony, jen aby se mohla malovat na růžovo, jak dobře se tam mají, čína si strategicky zruinovala demografii. Příležitost pro čínu vytvořil kissinger, na kterého ty tady kydáš špínu, tím že vytvořil čímeriku. Teng siaoping tuhle příležitost využil pouze částecně .. a soudruh si ji zahodil docela.
Pavel – my si asi nerozumíme, já v žádné případě nevyzdvihuji čínský způsob řízení společnosti. On je stejný už 3000 let a je jedno, jetli ho praktikuje KSČ nebo dynastie Tchang. Z dlouhodobého pohledu jsou výsledky přibližně stejné – období růstu a prosperity střídají období úpadku a zmatků.
Tak to je. A nevybereme si. Čína skončila své úpadkové údobí odchodem Maa pádem kulturní revoluce a koncem „velkého skoku“ a nástupem Teng Siao Pinga otevřením se světu chytrým smířením se s Kissingerem. Díky tomu dohnala svět. Chyby? Byly jsou a budou. Také Čínu nepochybně čekají zákonitě problémy.
Evropská unie? My jsme právě v období konce „velkého skoku“. Míříme střemhlav z výšky přímo na ksicht. Evropský Ten Siao Ping není v dohledu.
Čínský způsob samozřejmě vůbec není stejný plavčíku. Stejně jako kdekoliv jinde se relativně liberální časy střídají s těmi totalitními a podle toho je čína úspěšná nebo směřuje do díry. Z čehož se samozřejmě ďá odvodit to, že tvoje dojmy kam padá eu bere vážně jen ten co žere seno. Nejhůř v eu jsou na tom ti jejichž vládci v rámci udržení se u koryt si hrají na konzervy.
Pavel – Obhájce velkého skoku až do hořkého konce? I když už je zřetelně vidět, do jakých sraček se střemhlav řítíme?
To jim teda Kchon přeju.
Prozatím se řítí do řiti leda orbánistán a ficostán skákající plavčíku. Ještě ti evidwntně nedošlo, že totality ani ty poněkud soft narozdíl demokracií nedokážou nesmyslná rozhodnutí korigovat.
Na na U-KRAJině KUMÁNsko kipčacké K(H)ONfederce,jiste ZLATOzáchodkové hordy a tele, IZRAELitů TIMURa a jeho party!!!
Ještě jste se nenaučil psát ani obsluhovat klávesnici, takže nic.
Na tom „východě“ rozhodně nepropagují zvrácenosti LGBT+. A stojí na křesťanských hodnotách. Západní civilizace je v úpadku morálním a ekonomickém.
Raději východní dvorek než bruselské šílenství.
Tady se zas propaguje zvrácenost jménem „radka“.
Taky tady máme plavčíka, který místo informací a kritického myšlení raději spoléhá na to co k němu proudí z prostoru mezi půlkami agenta bureše, puťky vyskoče nebo soudruha si.
42% je překvapivě dost, vzhledem k tomu na jaké dno se EU dostala ,a v sestupu stále pokračuje!!!
Tedy, dovolil bych si tvrdit opak. Že Česko už je dávno součástí teho Západu. A že i ty nedostatky které pan Kočí snaživě popisuje, existují právě že i teď na tom Západě. A stojí spíše za hlubokou diskuzi, zda sami o sobě ten Západ posilují nebo destabilizují.
Ono tedy – si přiznejme, že na Západě má člověk tu svobodu, to právo „být pasivní nebo aktivní“. A že i spory se dají řešit různě.
Třeba že si ten člověk svoje (opakuji svoje) spory řeší právní, resp. soudně právní cestou, resp. najme si na podporu kvalifikovaného právníka.
Není tedy nutné, aby se kvůli tomu stal členem nějakého protestního hnutí které vyřvává svoje požadavky na náměstích, demoluje obchody a podpaluje auta, s obvinováním vlády, že přece ta sama za všechno může.. Tohle je ta situace právě na Západě, ke které u nás zatím, bohudík nedochází.
Naše spolky sice na těch náměstích svoje požadavky vykřičíí, ale pak se pokojně a spokojeně rozejdou, s představou, že „tím už svou část splnily, a že teď „někdo a nějak “ dokoná zbytek.
Zatím.
No a pokud se týče potřebné reformy školství, tak ta snad probíhá naprosto permanentně, takřka co vláda, to nová reforma, Že minulý ministr Bek vyhlásil další reformu – asi tak 3/4 roku před koncem své vlády – a že její spuštění nařídil pouhý měsíc před volbami, kde jeho vláda končila. Takže se o její podpoře dá jistě pochybovat.
Ale že – ta situace na školách je skutečně složitá. Jen pár bodů.
– že šikana a teď nově kyberšikana je globální problém, který neumí řešit ani „na tom Západě“
– že jsme (i po vzoru Západu) u nás spustili před řadou let inkluzi, – že jsme (i po vzoru Západu) do našich škol přijali spoustu dětí řadu dětí z jiných s
– že skutečně (a pan doktor práv by to chápat měl) má pan učitel pramálo prostředků, jak by ty děti měl „vychovávat“ – ať se tím míní cokoliv. (Sice jím na to „jak je to správně“ může udělat přednášku (po novu prezošku), ale tu mohou zcela ignorovat. No vlastně – pan učitel by se měl projevovat ve třídě jako autorita – jenže a kupodivu to přece pan Kočí považuje za chybu,
– ostatně nakonec, ono dnes školství už ztrácí tu zásadní úlohu ve aby ty děti /mládež vůbec něco garantovaně naučilo. Už před delší dobou se šířil trend, že ty děti se nemusí učit tvrdá fakta vůbec, ale stačí, když nějako (jak?) pochopí vztahy a pak o nich bude diskutovat. Což ale lze právě v těch „´tvrdých “ vědeckých oborech těžko. Protože i tam ty vztahy z těch faktů vycházejí.
Ovšem, i to už je dneska zastaralý trend, dnes už se víceméně počítá s tím, že študákům všechno nejen vymyslí ale i napíše ve formě studentské práce, fenomén AI.. Takže, proč by se snažili. Jistě takové práce, kde za ně všechno bude dělat AI, a zaměstnavatel jim za to bude platit, seženou spousty.
Toto období je přelomove, nastala situace obdobná, jak po Videnskem kongresu, kdy byl eliminovat Napoleon.Stredni Evropa musí chytít šanci za pacesy. Expremiér politolog Fiala zvoral co se dalo. Trio Babiš, Fico, Orban, mohou
zrealizovat mnohé, nesmí se bát a sr-t v sini. Metternich dokázal mnohé, ale dynastie Habsburgu se historicky se slechtou postupně odepsala. Nyni jde o celé narody a ty musí zvitezit nad hrozbami a nebezpečným zpatecnictvim. Boží pravda zvítězí. Ať se daří.
Hezky popsané, jenomže je nutné si popsat jaké vlastně byly důsledky toho Vídeňského kongresu, který skutečně – diplomaticky eliminoval vliv Francie (něco jiného je sama vojenská porážka Napoleona- to už je na další story.
Každopádně, nejvíc na tom Kongresu dlouhodobě vydělalo Prusko, které už tehdy plánovalo militantní spojení německých států do jednoho ohromného superstátu, Německého císařství.
Rakousko na tom zase tolik nevydělalo, to spíše tehdy požadovalo, klid, renesanci podmínek před napoleonskými válkami (a nejlíp ještě před Francouzskou revolucí), ale to už fakt nešlo.
.Takže se sice dalo ještě nějaký čas ve Vídni tančit valčík, ale ta situace v Evropě se už postupně zase destabilizovala. Ostatně samo Rakousko si zvolilo svou militantní expanzi na jih do balkánského podbřišku, kde to bylo fakt riskantní. Takže když pak padly výstřely v Sarajevu, byl to spíš už jeho politický konec.
No a pokud se týče, současné situace, tak ani to trio Trio Babiš, Fico, Orban, tu situaci nezvrátí I Babiš opakuje, že je proevropský , a otevřeně s EU do sporu nepůjde. Spíše asi doufá, že by se povedlo vyjednat mnohem širší blok, třeba s Itálií, a tím politicky porazit to jádro EU kolem von Leyenové.. Pokud by se toto povedlo, byl by to nepochybně úspěch
Úspěch? Naše prohra.
Prozatím petříku, bureš, v rámci penězovodů do vlastní kapsy tak akorát skákal jak Leynka pískala.
No jak jsem napsal, musel by Babiš sehnat vyjednat mnohem širší blok, třeba s Itálií, a tím politicky porazit to jádro EU kolem von Leyenové.. To že potom by ty dotace dostával dál, jest doufám logické
Nebo tedy, možná že jste Babiše poslouchal v posledních dnes špatně. Ale on to řekl jasně. právě teď nedostává Agrofert dotace žádné.
Ale až potom, až bude spuštěn, ten jeho zázračný fond, tak potom Agrofert ty dotace bude dostávat stejně a dál, Babiš neBabiš.
Logické je aby vyjednával a dosáhl tím výhod jak to učinili poláci nebo Pan Premiér Fiala. Bureš akorát skákal jak leyenka pískala, petříku. Právě teď bureš přiklepl anofertu další čtvrtmiliardu, petříku. Fantamagorie o blocích s Itálií bere vážně ten co žere seno.
Proč? Na to je jednoduchá odpověď, protože Češi, národ plný lokajů, čeledínů a veksláků a to se nikdy nezmění, protože Češi.
A co z toho jste vy, duševní genie?
Zdá se, že vše, co vyjmenoval.
Nikoli, já jsem stál mimo, ale nejblíž asi ten vekslák. I když ani to neodpovídá.
Tak to docela sedí, ze jste mimo.
Mimo ve smyslu, že jsem stál mimo většinovou populaci a nikdy jsem netoužil stát v nějakém týmu či houfu. Jsem bytostný individualista.
Něco se určitě změní až vedeme mít sto let demokracie zažrané pod kůži jako na západě. Taky tam vzhledem k různým vlivům není vše růžové, jak se autor snaží naznačit.
A už vůbec s demokracií nepohneme, pokud místo diskuze volíme nálepky. Místo komunikace označíme protivníkův názor za populistický, nedemokratický, extremistický, proruský, nacionalistický, hloupý, demagogický, manipulativni a podobný bez jediného argumentu.
Těch argumentů je dost ale Vy je nechcete vidět. Společnost může fungovat pokud se shodne na základních principech a lišíte se v názorech jak těch společných cílů dosáhnete, ale nikdy pokud nemůžete najít ani společnou řeč a ani to čeho vlastně chcete dosáhnout.
Nikoliv
1) Společnost se musí dohodnout na společných principech. To je pravda. Jenže těch principů je mnohem míň, jak jsou uvedeny v ústavě. Když to simplifikuji
a)vláda, která má pravomoc řídit stát, spravovat veřejné záležitosti na základě – platných zákonů. To „platných“ je důležité – tím se míní, že vláda sama nemá oprávnění ty zákony měnit.
b) parlament, který má oprávnění ty zákony měnit. Přičemž – Ústava (ty principy) nezná koalici ani opozici píše se tam – že každý poslanec hlasuje sám za sebe. Čili – snad chápete v čem je ten princip. Když se ti poslanci dohodnou mezi sebou – zákon se změní. Ale když se nedohodnou, zákon se nezmění – a vláda, jakékoliv reformy, založené na změně zákonů dělat nemůže.
c) Jsou to soudy, které mají pravomoc rozhodovat v případě právních sporů při porušování zákonů. Tady bych si dovolil upozornit – samozřejmě že je optimální, když co nejvíc občanů ty zákony uznává a řídí se jimi. A čím víc je neuznává, a řeší ty své spory mimo ně, tím víc se ten systém destabilizuje. A neb – jak praví název známého thrilleru „Tato země není pro starý).
— To je všechno, více těch principů není Tedy, můžem se dohodnout třeba na dalších, třeba na známém Desateru. Jenže, v případě zákonů kterých jsou tuším, asi 2 miliony, by se ta debata nedostala ani za jejich promile. A mezitím už by se jich půlka změnila :)))
—-
Ovšem – pokud píšete dále „jak těch společných cílů dosáhnout“. V tom je ten rozpor – řekněme, že jsou nějaké ty cíle společné všem stranám. Ale bohužel, právě ty nejen názory, ale hlavně postupy, které se použijí, právě za ty si nese právě ta vláda (a její koalice v parlamentu) to podstatné, svou politickou zodpovědnost.
A vzhledem k tomu, že jak asi víte, spousta reforem v minulosti u nás zkrachovala, nebo nepřinesla to kýžené řešení (a o tom je spousta kritik), tak přece nechcete aby snad opozice nesla společně s vládou politickou zodpovědnost, když to přece chtěla řešit úplně jinak…:))))
Nikde jsem nepsal o Ústavě ani o zákonech a už vůbec ne Parlamentu. Jací občané, takový Parlament a taková Ústava. Ti zákonodárci se nevyloupli z mimoprostoru, vybrali je voliči a když vyberou póvl, tak to podle toho dopadne. Takže jsme oklikou opět u těch“ Češích“.
Vidím že vůbec nechápete ten zásadní princip voleb. Voliči si vybrali určité politiky do vedení státu protože ti jim něco naslibovali v předvolebních programech.
Jestli ti politici pak během té vlády ty sliby nesplnili, tak potom si voliči v příštích volbách zvolí politiky jiné. Tak je to prosté -a takhle ty principy demokracie fungují.
Vládl u nás Babiš, řada lidí asi nebyla (zvlášt během covidu) s jeho vládou spokojena, takže potom vyhrál volby Fiala. A opět něco lidem nasliboval, ale nesplnil. Takže si pak lidé zvolili zase Babiše.
Zase nic lepšího od demokracie čekat nemůžete, jak kdysi řekl už Churchill.
Prezident nedodržuje ÚSTAVU a pohrdá PS. Veřejně se tím prezentuje a tak i občané podle jeho vzoru, můžou na zákony kašlat. Když to děla hlava státu, tak proč ne my? Stát v rozkladu a bude hůř.
Pak je ten princip špatný a nebo je špatný typ demokracie. Je nesmysl volit na základě slibů. To tak leda děti na základce. Vím ale, že levičák nebude dělat pravicové kroky a naopak. Problémem je, že ta hranice se smazává a funguje politika chaosu začínají vládnout gangsteři bez zásad.
Radko, nepředkládejte svůj dojem za realitu.
Pěkně napsáno. Občas je prostě nutné vystoupit z komfortní zóny. Jinak naše země přinejlepším bude stagnovat.
Větší část společnosti ČR nevyznává žádné hodnoty, nebo ještě lepe rusácký způsob života.🙈 Cílem je pokud možno se bez práce mít dobře. Proto byla většinou zvolen šestislepenec s ANOtrestancem v čele. Nezůstane po nich nic pozitivního jenom dluhy. Na druhou stranu, slabý Fiala se svoji levicovou vládou se kromě dluhů též nepředvedl.🙈
Neznám v Evropě vyspělý stát, kde by si do parlamentu zvolili trestně stíhané osoby, dokonce 2 do vlády.🙈 To hovoří jasně. Ubohost v přímém přenosu. Češi nejsou většinově chytré obyvatelstvo s nějakými hodnotami. Už 100 let (1925-2025) si pravidelně volí do parlamentu (ex)komunisty. Kromě Rusácka, neznám jinou zemi s podobně mentálně postiženým obyvatelstvem.
Poslední pravicová vláda v ČSR vznikla po volbách v roce 1935 v podstatě podvodným přepočtem hlasů, když volby v Československu vyhrála Sudetoněmecká strana.😂
Když se mi naskytne stejný obchod s Čechem a Němcem, tak si raději zvolím za obchodního partnera Němce. Mám s nimi lepší zkušenosti. Ještě se mě nikdy nesnažili napálit…
„Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.“ Cyril Höschl – zakladatel a emeritní ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Od konce. Říká se tomu Gausova křivka a platí, Doucha div se, všude na světě. Pokud jde o ty vaše ostatní oikofobni narážky, věčná škoda že jste to neřekl všem těm západním firmám než tu založili své profitující mnohamiliardové podniky,ať jdou jinam, že Češi jsou líní. Vy jste vážně exot. A komu prodáte ty kozí bobky je vážně jedno.
Neřekl bych, že platí všude na světě.
Kolik znáte států na světě, kde si už 100 let (1925-2025) volí komunisty a exkomunisty do parlamentu a soudem usvědčené zloděje do premiérského křesla? Vám to připadá normální, ale mně tedy ne. Dovedete si představit, kde by bylo dnes třeba Švýcarsko s politikou ANOparazitů a Babiše? Skoro všude v západní Evropě žijí chytřejší, pracovitější a solidnější lidé, než v ČR. Tam se ještě tolik nelže, nekrade, nevymlouvá a neškemrá.
No a ty firmy v ČR mohly být přece české, ale nejsou. Svět se pouze vrátil k normálu. Za 1. republiky patřila většina firem v ČSR Židům a Němcům, ne Čechům…🙂
Za ČSR patřila většina kapitálu Živnobance a Legiobance. Ne Němcům a vůbec ne Židům. Na Západě se nejraději, tam se jen vykořisťují kolonie že? Tvz. Belgické Kongo by mohlo vyprávět, Indiáni jakbysmet. Češi po revoluci neměli kapital, ale to se teď dost mění, mozna byste si mohl taky někdy přečíst nějaké články o hospodářství. Ze všech vašich příspěvků je cítit jen ubohá frustrace a oikofobni manipulace fakty. Všem Čechům splátek, ale sám jste ten nejmenší čecháček.
Tvoje dojmy co by kdo mohl vyprávět bere vážně ten co žere seno. Nejhůř totiž dopadli domorodci na Sibiři pod rusáckou koloniální botou.
Možná by to chtělo naučit se chápat psaný text. Nepsal jsem nic o bankách, ale o firmách na území 1. republiky. Čecháčci se dostali k průmyslu až díky okradení svých spoluobčanů Benešovými dekrety(1945), které neušetřily nikoho chytrého a pracovitého. Nejen Baťa by mohl vyprávět. Wichterle-(Kovařík)-Wikov, Kolben byl Žid, rodina Ringhofferů (Němci), Rothschildové (Vítkovice),…
Legiobanka s největší pravděpodobností hospodařila s majetkem nakradeným v Rusku. Legionáři byli zrádci rodné země, Rakouska-Uherska, dezertéři a zloději… Což vypovídá o mnohém i obrovské národní tradici…, lhaní a okrádání…🙈😅👎
Vy to v té kedlubně máte hodně vydlabané. Babiš doteď není odsouzen a vám zřejmě imponuje že v Lb. kraji pořád vládne odsouzený korupčník.
Svět je plny snilků.Ne od lidi, ale od fungovani instituci musí přijít impulz. Aby lidi viděli, ze platit daně se vyplati, spravedlnosti se domuzou v mesicich a ne desetileti…… nevim kde tento snílek žije. Ze pry instituce funguji….. 😀😀😀😀😀😀
Ten článek by měl být povinnou četbou na 1. Máje, před průvodem.
Takovou propagandu nevytvořil ani Kojzar v Rudém Právu za pomoci sekretariátu UV KSČ.
„Přitom by ten náš současný systém šel změnit. Nezmění jej většinová společnost, ale menšina, v jejíchž schopnostech to je: lékaři, právníci, učitelé, novináři, akademici, ekonomové. A zajisté politici“. Není to náhodou podvracení republiky a jejího demokratického zřízení?
Kočí je ideolog jako za starých časů.
Jak už jsem psal, všeobecné volební právo je zásadní chyba. Stvořili ji kavárenští snílkové kteří naivně věřili v jakousi přirozenou inteligenci a neuvědomili si, že svět se podobá spíše “ Jedové chýši“.
Omyl, tvůj propagandistický blábol stojí za starou belu.
Pan akademik by mohl vysvetlit zda demokraticka justice funguje na principu…… Premier Fiala rozhodl budeme stihat nepohodlne nazory…… Okamura dnes rekl nebudeme uz stihat nepohodlne nazory…… takto ma jiste fungovat nezavisla, nestranna justice co ma kazdemu merit stejne?…… to je spis parodie a udajna nezavisla justice je spis politicka a kona na prikaz.
Okamura hlásá ,že nebude stíhat názory které mu vyhovují.
Mám pocit, že když autor taktně nespecifikuje koho konkrétně myslí tím „Západem“ tak ve skutečnosti mluví o „Severu“ – Norsko, Švédsko, Dánsko, nikoliv o Francii, Německu, UK a USA, jejichž institutce a hodnoty jsou v poslední době na velice vratkých nohách, třebaže jejich (řekami krve zaplacené) hodnotové základy jsou, alespoň na venek, pevné.
Ono, kdyby tenhle článek vyšel před ještě tak cca 5ti lety, tak bych s ním asi plně souhlasil, ale dospěl jsem k přesvědčení, že tohle neustále tíhnutí k (médii/ideology manipulovaného) západu, potažmo k (autoritáři řízenému) východu je zpátečnické.
Možná by bylo na čase některé ty hodnoty přehodnotit, nebo alespoň prioritizovat a když už jsem u toho, tak si také konečně ujasnit kam by měl stát mít pravomoc zasahovat a hlavně kam ne.
Nakonec, ono to spolehání na děti, potamžmo další generace, je víc než usměvné, když už několik let vidíme, že prakticky celý západ, včetně nás, doslova vymírá – nerodí se dost dětí, což je naprosto základní faktor, který ale zdá se nemůže být víc ignorován. Chápu, lepší toto řešit imigrací, zvláště když to dělá dobře v bříšku vzhledem k jedné z těch „hodnot“. No, hodnoty se nedají vnutit, jak ostatně dokazují volby nejen u nás, ale i v romantizovaném západě a taková snaha má spíše opačný efekt. Je naprosto bizardní, jak rychle ochránci těchto hodnot sahají po institucích a praktikách režimů, které byly naprosto v rozporu s těmito hodnotami.
Na vratkých nohách stojí tvé bláboly ivánku.
Bohužel, ta hlavní hodnota , kterou jsme ztratili, je křesťanství.
Historie našeho státu vznikleho rozpadnem R-U, není prichazka růžovým sadem. Je to na silné žaludky. Pánové Babiš, Fico a Orban, chtějí změnu. Současná situace na Východě dává naději na změnu, když se připojí Rakousko. Tak by mohla vzniknout geopoliticka situace, obdobná po Videnskem kongresu, kterou Habsburkove za sto let zvorali. Budoucnost je nejista, přeje připraveným a smelym. Washington a Berlín nejsou proti. „Kdo se bojí s-re v sini“ , říkají karbanici pri fleku. Ať se zadari.
Vy snad vidíte nějakou naději na východě? Proboha, jen to ne, to je cesta do pekel. Z východu nikdy nepřišlo nic dobrého.
Ano, jsme vyčůraní a přitom pokakaní plížiči kolem stěn