Češi za 25 let: v čele státu bude žena a platit budeme eurem. Mimozemšťanů se nebojíme
Češi vidí budoucnost světa i své země poměrně optimisticky. Mimo jiné odhadují, že virtuální realita bude běžnou součástí našeho života, budeme mít chytré oděvy i osobní roboty.
Plyne to z průzkumu společnosti EY, která na vzorku 1200 lidí zjišťovala, jak lidé v Česku odhadují budoucnost pro příští čtvrtstoletí.
Hlavní rizika pro Česko
Zajímavé je poměrně široké očekávání, že se do čela země – ať již na Pražský hrad či do Strakovy akademie – poprvé v historii za 25 let probojuje žena. Věří v to dokonce více muži (76 %) než ženy (66 %).
Výsledky průzkumu do jisté míry ovlivňuje složení dotazovaného vzorku, z velké části šlo o studenty, podnikatele, či manažery, z nichž většina žije či pracuje v Praze; ze dvou třetin byli ve vzorku zastoupeni muži. Je pravděpodobné, že podobný průzkum provedený v regionech by dopadl výrazně jinak.
V očekávání hlavních rizik pro budoucnost se odráží současné dění: zhoršujících se vztahy mezi Západem a Východem, následuje obava z islamizace Evropy a ze zhroucení ekonomického systému.
„To v průzkumu zmiňovali hlavně top manažeři. Šlo by o kolaps celého současného ekonomicko-politického uspořádání, rozpad trhů…,“ vysvětluje Petr Knap, partner podnikového poradenství EY v ČR a ve střední a jihovýchodní Evropě.
Jedno procento lidí mezi nejvýznamnější rizika zařadilo mimozemskou civilizaci.
Nejvýznamnější rizika pro Českou republiku za 25 let
Podle 51 % Čechů bude v roce 2041 největší světovou ekonomikou Čína, na druhém místě lidé nejčastěji tipují USA (24 %), „nějakému islámskému státu“ věští zářnou ekonomickou budoucnost jen jedno procento dotázaných.
Celkem 7 % lidí přisuzuje vedoucí roli Evropské unii; 19 % Čechů je dokonce přesvědčeno, že se EU zcela rozpadne.
Česká republika však bude podle 97 % Čechů existovat za příštích 25 let se stejným státním zřízením jako dnes – tedy demokratická republika. I když si třetina lidí myslí, že již nebudeme součástí Evropské unie, polovina dotázaných zároveň odhaduje, že se na našem území začne v průběhu příštího čtvrtstoletí platit eurem. Desetina Čechů do budoucna vsází na blíže nespecifikovanou kybernetickou měnu.
Z hlediska toho, jak do našich životů budou vstupovat nové technologie byla nejčastěji zmiňována virtuální realita, virtuální osobní asistenti, 3D tisk, chytré oblečení autonomní roboti, implantované čipy, ale různé vize a nápady se sešly i v kategorie „jiné“.
„Což je logické, protože 25 let je dlouhá doba a v tom, co budou hlavní technologie se neshodnou ani velcí vizionáři,“ podotýká Petr Knap.
Která z nastupujících technologií bude běžnou součástí života většiny Čechů v roce 2041?
Svět a inovace neustále zrychlují tak, že doba, kdy budeme potřebovat aktivní podporu umělé inteligence nemusí být daleko. „Můj osobní názor je, že lidé budou potřebovat podporu umělé inteligence, aby se s rychlostí změn světa vyrovnal,“ říká Knap.
Vezme vám stroj práci?
S rozmachem robotizace přijde i výrazná změna na trhu práce. „Má se za to, že 46 % současných pracovních míst zanikne kvůli robotizaci. Místa budou nahrazena jinými, ale pro část ekonomicky aktivní populace, která není tak sžitá s novými technologiemi jako generace Y a Z, to bude problém,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti EY v ČR.
„Máme různé studie na různé aspekty budoucnosti, zabýváme se tím cíleně. Ale vždy je tu samozřejmě otázka, jak se ono věštění vyplní. Svět se mění a zrychluje neskutečným způsobem,“ konstatuje Magdalena Souček.
„Věštění“ budoucnosti u dotazovaných i proto vychází převážně ze znalosti současného stavu. A tak podle názorů Čechů budeme i nadále pracovat osm hodin denně (i když s flexibilní pracovní dobou), angličtina bude druhý nejrozšířenější jazyk a 82 % Čechů věří, že se v průměru dožijeme přes 80 let. V úplné vymýcení korupce věří 3 % lidí.
Z hlediska průmyslu by se nic zásadního měnit nemělo. Stále by měly hrát prim automobilky, v závěsu s IT sektorem, mezi nejvýznamnější zaměstnavatele bude podle přesvědčení dotazovaných patřit státní správa.
„Když velcí hráči na území ČR zachytí hlavní trendy, pořád bychom tu měli mít stabilní automobilový průmysl,“ komentuje to Petr Knap.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
K čemu je vůbec „průzkum“, když vzorek není reprezentativní?
Vzorek je reprezentativní: reprezentuje ty, co tu rozhodují / budou rozhodovat. Může se nám to nelíbit, můžeme proti tomu protestovat, ale šéf firmy, která je klientem EY, ovlivňuje tuto společnost podstatně více než vy nebo já …
To není pravda:
„…z velké části šlo o studenty, podnikatele, či manažery, z nichž většina žije či pracuje v Praze; ze dvou třetin byli ve vzorku zastoupeni muži.“
Co znamená „z velké části“? Ze všech studentů určitě nebudou manažeři. Co znamená „většina (pracuje v Praze)“? Odpovídají dvě třetiny mužů jejich zastoupení v těch segmentech (které ani nejsou specifikovány)?
Vůbec není uvedeno, na základě čeho byl vzorek sestavován. Prostě všechno možné, jen ne profesionální přístup.
Největším problémem vztahy Západ – Východ, přičemž ale z onoho průzkumu není jasné to nejpodstatnější, a sice zda se Češi vidí jako Západ nebo Východ.
Já to už totiž nevím. Tipoval bych spíš Západ ale opravdu nevím.
Petre.To je i muj problem,ze nevim,kam se tato zeme priklani,na zapad,nebo vychod.Nejhorsi ovsem je,ze to nevi ani nase vlada.
Patřím mezi lidi, kteří se bojí o životní prostředí (13%), což je u členky SZ celkem pochopitelné :). Jsem zvědavá, zda za 25 let budeme mít prezidentku.