Česká chemička Draslovka Kolín se stala světovou jedničkou ve výrobě kyanidu. I když to tak nezní, je to velmi lukrativní byznys. Firma, která má sama o sobě pozoruhodnou historii, dokončila nákup svého amerického konkurenta a chce dále expandovat.

Kolínská chemička za dobu své více než stoleté existence do značné míry odráží novodobé české dějiny. Od vzniku za Rakouska přes výrobu plynu Cyklon B za války, komunistické hospodaření, bezmála krach po roce 1989, privatizaci do rukou bývalého manažera Chemapolu až po nynější úspěchy na globální scéně. Firma je i jedním z největších sponzorů politického hnutí STAN.

Expanze za miliardy

O Draslovce Kolín širší veřejnost nejvíce slyšela asi počátkem roku 2006. Tehdy z výroby unikl do více než 80 kilometrů toku Labe kyanid a v řece zahynuly tuny ryb. Šlo o největší ekologickou havárii za poslední desítky let. Firma se ale k pochybení hlásila, přiznala únik a vše skončilo dvoumilionovou pokutou. Mimochodem právě toto rychlé nalezení viníka se nedávno dávalo do kontrastu s tím, jakým způsobem probíhalo marné pátrání po původci loňské otravy řeky Bečvy.

V poslední době ale o Draslovce můžeme číst v pozitivnějších souvislostech. Firma počátkem prosince oznámila, že dokončila akvizici divize Mining Solutions americké společnosti Chemours v hodnotě 521 milionů dolarů. Díky tomu se stala největším světovým výrobcem pevného kyanidu sodného a světovým lídrem ve výrobě speciálních chemických produktů na bázi kyanovodíku.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Jde o látky, které se po celém světě používají mimo jiné při těžbě nerostných surovin. Relativně malá kolínská firma v posledních letech postupně expandovala dále do Evropy, Severní i Jižní Ameriky, Austrálie a Oceánie nejen v těžebním průmyslu, ale i v zemědělství a dalších průmyslových odvětvích.

Počátkem prosince se měla podle původních předpokladů dotáhnout do konce i druhá velká akvizice – za více než 2,2 miliardy korun měla Draslovka převzít jihoafrickou společnost Sasol South Africa Limited, taktéž podnik na výrobu kyanidu sodného. Investici ale zatím nepovolil tamní antimonopolní úřad. Na to, že byla kolínská chemička v 90. letech na pokraji krachu, jde i tak o nebývalý rozmach. Příběh firmy je vůbec v mnohém zajímavý a stojí za to jej připomenout; obsahuje i temnější období.

Vzpomínka na Václava Junka

Chemička, pod názvem Akciová společnost pro zpracování draselných louhů (odtud pozdější Draslovka), vznikla ještě za Rakouska-Uherska v roce 1906. Poměrně slušně prosperovala a už tehdy se soustředila na výrobu kyanidu sodného, který vyvážela až do zlatých dolů v jižní Africe. Během druhé světové války byla jednou z továren, které pro potřeby nacistické vyhlazovací mašinerie vyráběly a dodávaly jedovaté plyny, konkrétně nechvalně známý plyn Cyklon B.

Za tuto svou historii, i za zneužití přípravku určeného na hubení hlodavců a dalších škůdců ve skladech a silech k masovému vraždění, dnešní firma samozřejmě nemůže, ve výrobním programu měla přípravek pod názvem Uragán D2 do roku 2018; již jej dále nevyrábí.

Na konci války byla kolínská továrna vybombardovaná spojeneckým letectvem tak, že z celé výroby zbyl v podstatě jen komín. Nově postavený závod pak už zůstal v rukou státu.

Manažersky firmu nyní vede Pavel Brůžek mladší. V rodinném byznysu prý začínal od píky, jako pomocná úřednická síla. Dnes řídí velkou zahraniční expanzi. „Výrobní areál v Kolíně nám už kapacitně nestačí. Když k tomu přičteme, že naši zákazníci a růstové trhy jsou ve valné většině případů mimo Evropu, je expanze do zahraničí nejlogičtější,“ plánoval už vloni na jaře.

Původním strůjcem vzestupu firmy je ovšem jeho otec Pavel Brůžek starší. Jeho manažerskou kariéru stojí za to připomenout. Brůžek senior se jako inženýr chemie v oboru pohyboval už před rokem 1989. Po Listopadu se ale vrhl do politiky, stal se na čas náměstkem ministra průmyslu, posléze ředitelem sekce odpovědné za chemický a petrochemický průmysl, kolem nějž se později točilo hodně vlivných hráčů.

Brůžek z ministerstva poměrně brzy odešel do velkého byznysu a začal jako generální ředitel řídit AliaChem, chemickou společnost, jež byla později součástí Chemapolu jednoho z prvních českých miliardářů a podnikatelů „nové doby“ Václava Junka. Část jeho podniků, především právě z chemické divize, později získal Agrofert nynějšího premiéra v demisi Andreje Babiše. Poté, co firmu Babiš převzal, Brůžek AliaChem v roce 2001 opustil.

Firma byla v té době těžce zadlužená, hospodařila se ztrátou kolem tří miliard, jak ale později vyšlo najevo, management si vyplácel na svou dobu astronomické platy. Sám Brůžek bral před dvaceti lety přes 250 tisíc korun měsíčně a odešel navíc s – tehdy hojně mediálně propíraným – zlatým padákem ve výši tří milionů korun.

Miliony pro STAN

Tou dobou už paralelně vedl Draslovku Kolín, kterou získal prostřednictvím své firmy ITCE, s.r.o. (nyní již v likvidaci) v privatizaci v roce 1996. Jako znalec oboru zjevně dobře znal potenciál, který se v krachujícím podniku ve skutečnosti skrývá. To se také časem potvrdilo. Firma investovala do moderní výroby, vlastního výzkumu a z obratu 56 milionů v roce 1996 se vloni dostala na sumu přesahující 1,7 miliardy.

V roce 2013 pak vznikla Draslovka Holding BV, do níž většinově vstoupila investiční skupina BPD Partners Vasila Bobely, Petra Pudila a Jana Dobrovského, někdejších manažerů Mostecké uhelné společnosti (respektive Czech Coal a.s.). Majiteli holdingu jsou tedy nyní čtyři rodiny; Brůžkovi se naopak angažují i v rámci investic BPD.

„Letos budeme mít celkový obrat přes 400 milionů dolarů, bude pětkrát větší než vloni,“ řekl k Draslovce pro magazín Forbes Petr Pudil. Podle něj má kolínský podnik nakročeno k tomu, aby z Česka vybudoval globální a ve svém oboru dominantní firmu.

Draslovka je i významným sponzorem. V Kolíně, který jako starosta vedl dnešní předseda hnutí STAN Vít Rakušan, sponzoruje Draslovka nejen různé sportovní i kulturní aktivity, ale právě i hnutí STAN. Mezi lety 2015 – 2020 přispěla do stranické pokladny bezmála pěti miliony korun. Jen vloni to bylo 1,5 milionu Kč. Dříve podpořila například i neúspěšného prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše.

Pozn. red.

Mediální zástupce Draslovky Kolín požádal o reakci na vydaný text i o upřesnění a opravu některých informací:

Titulek vyvolává nesprávný dojem, že současná Draslovka se podílela na výrobě Cyklonu B. Jde o nevhodnou mediální zkratku, a sice, že dnešní Draslovka je nástupcem firmy vyrábějící Cyklon B. Není tomu tak. Nechceme měnit dějiny a víme, že stejně jako v řadě jiných původně českých firem pracovala pro nacisty během II. světové války také továrna v Kolíně. Jak ale sám autor uvádí, po válce z ní nezbylo prakticky nic a vznikla nová znárodněná firma, která měla s tou původní stejný jen název. Uragán D2 společnost Draslovka už od roku 2018 nevyrábí a ani neprodává.  

Pavel Brůžek st. do Synthesie, pozdějšího AliaChemu, přišel v listopadu 1998 již z Draslovky, kterou v roce 1996 už jako privatizovanou firmu vykoupil od jejích tehdejších akcionářů (investičních fondů, bank a minoritních akcionářů) na pokraji krachu. Do krachujícího AliaChemu přišel jako krizový manažer na přání bank a věřitelů firmy s úkolem společnost restrukturalizovat a vyvést z vážných ekonomických problémů. Proto také dostal zmíněný plat. Věřitelé i banky díky restrukturalizaci získaly zpět své peníze a firma začala normálně fungovat. Pavel Brůžek st. se rozhodl z AliaChemu odejít a vrátil se zpět do Draslovky. Není tedy pravda, že by jej vyhodil Andrej Babiš, jak tvrdí v textu jeho autor, ale odešel v lednu 2001 z vlastního rozhodnutí zpět do Draslovky.

Tvrzení o „nezanedbatelných deseti milionech korun“ je nesprávné. Draslovka darovala ve zmiňovaném období na podporu Hnutí STAN 4,75 mil. Kč a všechny tyto dary jsou řádně vedeny v účetnictví společnosti.