Byla to poslední kapka! Protesty německých zemědělců budou pokračovat
REPORTÁŽ. Po týdnu blokád a shromáždění tisíců traktorů v centrech většiny německých měst byly akce v tomto týdnu prozatím pozastaveny. Zemědělci čekali, jak se k jejich požadavkům postaví vláda. S výsledkem včerejšího jednání ve Spolkovém sněmu ale nejsou spokojeni a s protesty chtějí pokračovat. K další podpoře zemědělců i k zesílení protestů byli už minulý týden připraveni i dopravci, jak pro HlídacíPes.org potvrdili účastníci protestní akce v Bavorsku.
Zemědělci po celém Německu se na začátku roku sjednotili k vůbec nejrozsáhlejší protestní akci v novodobé historii země. 2500 traktorů a nákladních automobilů se shromáždilo minulý týden na náměstí v Norimberku, 2000 v Hannoveru, podobný počet v Münsteru, a na závěr více než šest tisíc vozidel přijelo v pondělí k Braniborské bráně v Berlíně.
Mezitím stovky vozidel blokovaly denně po celé zemi nájezdy na dálnice i silnice při protestních jízdách.
Nepřestaneme!
Kneiting je obec o 600 obyvatelích ležící u Regensburgu na severním břehu Dunaje v oblasti, kde se do něj vlévá řeka Naab. Před dvěma tisíci lety tudy procházela hranice Římské říše a podle historiků bylo toto místo pro staré Římany strategicky významné.
V pátek 12. ledna se vesnice stala shromaždištěm a výchozím bodem pro jednu z hlavních protestních akcí zemědělců v Bavorsku proti ohlášeným vládním škrtům. Traktory, nákladní automobily ale i osobní vozy místních podnikatelů s transparenty se zde po 15. hodině začaly způsobně řadit do kolony, která před čtvrtou hodinou odpolední vyrazila na protestní jízdu do krajského města Regensburg. Akce se účastnilo přes 200 podniků z Regensburgu a okolí.
„Vláda musí zcela zrušit svůj plán na zastavení podpory dieselu pro zemědělce, to je nyní náš hlavní cíl,“ řekl pro HlídacíPes.org Philipp Lehner, jehož rodinná firma pěstuje již po čtyři generace zeleninu a brambory na deseti hektarech při severním břehu Dunaje a prodává ji na farmářských trzích v Regensburgu i okolních městech. Protestních jízd se vozidla farmy Lehner účastnila dosud každý den.
„Nepřestaneme, dokud vláda nesplní zcela naše požadavky,“ tvrdil mladý farmář odhodlaně.
„Na ulici by teď měla vyrazit celá střední třída, současný stav se netýká jen zemědělců,“ podotkl další z účastníků protestní jízdy Markus Islinger, který hospodaří na 270 hektarech v okolí Regensburgu.
„Jde teď především o to, abychom zůstali konkurenceschopní a nebyli znevýhodnění proti ostatním zemím,“ zdůraznil. Dalším cílem pak podle něj bude zjednodušení přebujelé byrokracie. Ta již zabírá zemědělcům neúměrně mnoho času, který potřebují pro práci na svým farmách.
Zemědělci by byli rádi i za větší změny v politice, ale jsou si vědomi, že ani výměna vlády by nyní problémy nevyřešila ze dne na den, dodává Markus Islinger.
Svolat protesty je podle obou farmářů v době sociálních médií jednoduché. Místní zemědělci jsou dobře organizovaní a přes skupinu na WhatsAppu jsou schopni se domluvit v řádu minut.
Zemědělce při protestních jízdách aktivně podporuje také řada dopravců. „Momentálně jsme v situaci, kdy už řešíme základní existenciální otázky našeho podnikání. Potřebujeme být konkurenceschopní, abychom nebyli nahrazeni levnějšími dopravci z jiných zemí,“ řekl pro HlídacíPes.org řidič nákladního vozu, který se představil jako Christian.
I on je zástupcem čtvrté generace místního rodinného podniku, která poskytuje speditérské služby. Pokud podle něj nyní vláda nezareaguje na požadavky zemědělců, jsou dopravci ochotni podpořit i důraznější formy protestů, jako například blokády zásobování supermarketů. „Chceme jen pokojné protesty, ale potřebujeme změnu v přístupu politiků, takto to dál nejde.“
Oslovení zemědělci i dopravci se ale shodli, že pod onou změnou si nepředstavují převzetí moci stranou AfD, jíž bylo prokázáno v řadě případů napojení na pravicové extremisty. „Jsme nyní sjednocení po celém Německu, máme i podporu velké části veřejnosti. Ale zdůrazňujeme, že nechceme být a nejsme napojeni na žádné pravicové extremisty,“ ujišťuje Christian.
Střední třída do ulic
Protesty podporují i místní obyvatelé, kteří přihlíželi shromažďování vozidel do kolony.
„Stojíme za zemědělci, protesty jsou podle mě oprávněné. Není možné jim takovýmto způsobem škrtnout podporu, musí to být prodiskutováno a oznámeno dostatečně předem. Ale je potřeba říct, že problémy nejen v zemědělství nejsou řešeny dlouhodobě, není vše chybou jen této vlády. Již předchozí vláda Angely Merkelové udělala řadu chyb,“ podotkl Heribert Weinmann, jehož rodina také dříve působila v zemědělství.
„Nebezpečné by bylo, pokud by se zemědělci spojili s pravicovými radikály. To se ale naštěstí zatím neděje,“ dodal.
„Vidíme velmi jasně, že chudneme, že už nebudeme moci žít tak, jak jsme byli dosud zvyklí. Můj kolega se dokonce odstěhoval do Česka a říká, že se tam nyní žije lépe.“
Podobně to vidí i další přihlížející, padesátník Wolfgang z Regensburgu, který pracuje v oblasti nemovitostí. „Zemědělci dělají jen to, co bychom teď měli dělat všichni. Celá střední třída by měla jít do ulic. Můj názor je, že tak, jak to je nyní, už to dál jít nemůže. Vše se ubírá špatným směrem už od hospodářské krize v roce 2008, už tehdy byla učiněna špatná rozhodnutí. V roce 2015 se to pak poprvé vyhrotilo a teď jsme ve fázi, kdy vidíme, že lidé už takto dále nemohou a nechtějí.“
Podle něj jsou protesty zemědělců jen prvním krokem, s problémy se potýká celá společnost.
„Už nemáme důstojné důchody, přičemž příspěvky do sociálního systému se neustále zvyšují. Vidíme velmi jasně, že chudneme, že už nebudeme moci žít tak, jak jsme byli dosud zvyklí. Můj kolega se dokonce odstěhoval do Česka a říká, že se tam nyní žije lépe,“ konstatoval s tím, že součástí problémů v Německu je i příliš mnoho příchozích migrantů. „Tito cizinci stojí peníze, ty ale už nemáme.“
Debata se zvrhla ve spory o migraci
Plánované vládní škrty ohlášené v prosinci se staly pověstnou poslední kapkou a pohár dlouhodobě neřešených problémů přetekl, shodli se zemědělci.
Německá vláda kvůli nutným úsporám v rozpočtu chtěla skončit s částí současné podpory zemědělského sektoru, konkrétně chtěla zrušit podporu dieselu pro zemědělce a daňové osvobození zemědělských vozidel.
Od druhého návrhu následně pod tlakem protestů ustoupila, ale podporu dieselu chce postupně do roku 2026 zastavit. To zemědělci odmítají a trvají na odvolání všech navržených škrtů.
Po pondělní demonstraci v Berlíně jednal Svaz zemědělců s vedoucími parlamentních skupin, ale nedohodli se. „Probírala se témata, o kterých diskutujeme již 30 let bez jakéhokoli výsledku,“ řekl německým médiím předseda Svazu zemědělců Joachim Rukwied. Zemědělci poté vyzvali Spolkový sněm, aby do čtvrtka našel řešení debaty o dotacích na zemědělskou naftu.
S výstupy vládních politiků ale opět spokojeni nejsou. „Ministr zemědělství Cem Özdemir konečně pochopil, že něco není v pořádku. Na to jsme ho ale upozorňovali již roky. My ale potřebujeme řešení a požadujeme změnu vládního kurzu. Už čtyři roky leží na stole naše návrhy, vláda nejednala a ani teď nejedná, jen stále mluví o tom, že něco připraví. Proto budeme s protesty pokračovat,“ řekl ve čtvrtek dopoledne televizi WELT TV Marco Hintze, zástupce národního mluvčího Organizace svobodných zemědělců.
Podle deníku Merkur debaty o budoucnosti zemědělství navíc ve Spolkovém sněmu ve čtvrtek nakonec vyústily v politické spory o migrační politiku .
Změnu v přístupu politiků požadují také dopravci, kteří zemědělské protesty po celé zemi aktivně podporují.
„I naše odvětví už toho má dost,“ řekl na shromáždění v Berlíně Dirk Engelhardt, mluvčí Spolkového svazu silniční dopravy, logistiky a likvidace (BGL). Kritizoval zvýšení mýtného pro nákladní automobily, které nyní zahrnuje také příplatek za CO₂.
Tento poplatek má prý prospět transformaci, ale zároveň chybí vhodné dobíjecí stanice a elektrické sítě, potřebné mimo jiné pro přeměnu logistické dopravy na klimaticky šetrnou.
O třetinu méně
V Německu podle zemědělců stále chybí celková koncepce, která by dala farmářům jasnou představu o tom, jak se bude sektor dále vyvíjet. Trápí je proto mimo jiné nejistota v oblasti investic. Není například jisté, zda letos postavená stáj bude splňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat i za pět nebo deset let.
To je pro zemědělce problém, protože někteří splácí financování výstavby stájí i 20 let, upozorňuje stanice BR24.
Problémem je také neúměrný nárůst byrokracie. V posledním desetiletí prošlo zemědělství velkými změnami, které přinesly například přísnější pravidla pro hnojení, vynětí části půdy z produkce nebo plán EU na výrazné omezení používání pesticidů. Výkazy o dodržování nových požadavků a také žádosti o přidělování velkých zemědělských fondů EU s sebou nesou velkou byrokratickou zátěž pro farmáře.
Ztížení podmínek pro podnikání v zemědělství již vedlo ke krachu mnoha menších farem. Podle údajů Spolkového statistického úřadu se počet zemědělských podniků v Německu v minulém roce opět snížil na současných 255 tisíc.
V roce 2001 jich bylo ještě téměř 450 tisíc. I v Bavorsku, kde se rodinné farmy tradičně těší velké společenské prestiži, přestalo během posledních dvaceti let hospodařit přibližně 50 tisíc zemědělců a jejich počet klesl na méně než 100 tisíc, přičemž většina z nich se nyní věnuje zemědělství pouze na částečný úvazek, připomíná deník Fränkischer Tag.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Kurdové opět ztrácí sen o samostatnosti. Jejich autonomie se nehodí nikomu
Tchaj-wanské jaderné dilema. Globální dodávky čipů jsou opět v ohrožení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Je dobře, že se bruselistánský režim začíná sypat v nejdůležitějším bruselistánském státě. Mohlo by to mít podobné následky, jako když se na konci 80. let začal sypat podobný režim v SSSR.
Pokud ovšem budou farmáři a další protestující volit ty samé tydýty, kteří Německo do tohoto konečníku (z větší části zeleného) zavedli jak sestřička na geriatrii čípek pacientovi, pozitivní změny se nemají šanci dočkat.
Kdyby byl apríl, vše by dávalo perfektní smysl. Takže, když si to shrneme…Podporu traktoristům vyjadřují v českém éteru dezolé a populistická antisystémová scéna. Přičemž němečtí zemědělci chtějí bojovat proti konkurenci s ostatních zemí (tzn. proti nám), současně chtějí zachovat dotace na zelenou naftu (tzn. podpora evropské enviromentální politiky), anebo chtějí bojovat proti výkaznictví, které primárně slouží ke kontrole financování (tzn. transparence a boj proti korupci). Současně 1 z nich říká, že se přestěhoval do Česka, protože se zde žije lépe. Prosím, pošlete mi někdo LSD, protože já už nerozumím ničemu 😀 😀 😀
Vy vůbec nevíte, co je tkzv. „zelená nafta“. To není nafta ze zeleného, nýbrž nafta nezatížená spotřební daní (případně zatížená daní nižší než pro ostatní spotřebitele). Vysvětlete nám, prosm, jak evropská enviromentální politika podporuje toto nižší zatížení.
Vím kam míříte a rád Vám to vysvětlím. Součástí evropské enviromentální politiky je také ochrana a údržba krajiny (a s tím spojená spotřeba hnojiv, kvalita půdy, eroze…), což se bez lidí hospodařících v zemědělství a lesnictví neobejde. Jedním z mnoha opatření je tak i „zelená nafta“, jež by měla zprostředkovaně pomáhat s cílem přitáhnout a udržet v tomto sektoru co možná nejvíce lidí, kteří by hospodařili udržitelným způsobem.
Ono by stačilo zrušit nesmyslný „boj za klima“ a řada problémů by se vyřešila. A ona „péče o krajinu“, snůška nesmyslů vyprodukovaných „panelákovými odborníky“ krajinu nezachrání. Vzpomeňte jak ekologové zdevastovali Šumavu. Ani moji vnuci tam neuvidí les. Leda klády natřené na zeleno.
V Německu bojují rodinné zemědělské závody o svou existenci. To jsou ti, které v českých zemích fyzicky ničila a okradla komunistická kolektivizace a morálně dorazila Klausova privatizace. Bez podpor státu nelze konkurovat velkým společnostem, kterým jde jen a jen o zisk, nikoli o přírodu, krajinu a důstojný život lidí na venkově.
Zase je to trochu složitější: Nerovnováha mezi velkými a malými podniky je dána legislativou EU, mj. musí farmář vyplnit ty samé tisíce dotazníků a formulářů jako megafirma a hrozí mu za jejich špatné vyplnění stejně vysoké pokuty.
Ono by bohatě stačilo, kdyby stát, potažmo EU, do téhle oblasti přestal strkat své špinavé pracky.
MMC, v péči o krajinu a podobné nesmysly mají velké podniky stejné povinnosti jako ty malé, jen je to, vzhledem k rozsahu podnikání, podstatně méně zatěžuje.
Občani se nikdy nebudou chtít smířit s koncem nárokové ekonomiky. Nějakou dobu to potrvá, než všem dojde, že staré zlaté časy dotační hojnosti a vysokých důchodů definitivně končí a už nikdy se nevrátí! Buďto se lidi začas uskromní, anebo přijde nějaký nový führer a zařídí opravdovou katastrofu.
Nárokovou ekonomiku tu vytvořila stále více se socializující (či fašizující, píchni jako řízni) EU.
Lidi nepřipravuje o benefity, na které mají nárok (protože tak je nastavena ekonomika, znemožňující, aby se lidé postarali sami o sebe – a zpravidla lépe, než když se o ně „stará“ stát) nějaká objektivně existující nouze, ale naprosto nesmyslné vyhazování peněz do kapes podvodníků, ať už jsou to „svědkové covidovi“, nebo obchodníci se sluncem a větry.
„Naše“ vláda okradla důchodce o valorizaci, ale současně vydala daleko vyšší částky na bezcenné klimanesmysly. Takže peníze na důstojný život občanů i ekonomický růst jsou, jen je třeba odstavit od moci špínu, která je cpe do podvodnických kapes. Na úrovni EU i jednotlivých členských států. Jinak opravdu přijde ekonomické a pak i politické zhroucení (jako v Německu za časů Velké hospodářské krize), které dostane k moci nějakého nového „Ádu“. A lidé v celé EU ho podpoří minimálně ze msty vůči těm, kdo tu krizi vyvolali.
Jak je možné, že to co ví pan Kroulík naši politici nevědí!
Bude nám Německo ještě stále vzorem? S jeho západními hodnotami? A budou německé podniky stále u nás čerpat 50 miliard dividend ročně?