Bruselská setba: Boty vyrobené dětmi a otrockou práci nechceme
Bruselská setba je nový podcast serveru HlídacíPes.org. Spolu s Kamilem Blažkem, partnerem právní kanceláře Kinstellar, se bavíme o tématech a opatřeních spojených s Evropskou unií; zejména o tom, co se chystá a co bude mít dříve nebo později dopad na Česko, na lidi, na firmy.
Poslechnout si ho můžete na běžných podcastových platfomách, nebo také zde:
Dnešní téma? Velké firmy budou muset prověřovat spolupracující firmy a dodavatele kvůli jejich vztahu k ochraně životního prostředí, či s ohledem na to, zda nevyužívají dětskou práci nebo třeba otrockou práci Ujgurů. Jde o takzvanou due diligence směrnici, tedy směrnici o odpovědnosti za dodavatelský řetězec nazývanou též zkratkou CS3D, která je před schválením v Evropském parlamentu.
Sami spotřebitelé, zejména v západním světě, mnohem víc než kdykoli předtím řeší to, jak a kým bylo zboží, které kupují, vyrobeno – směrnice a z ní vzešlé zákony však budou mít ale zejména na velké firmy množství nároků…
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Konec kávové kapsle, plastového pytlíku a balení vzduchu. Brusel bojuje s obaly
Bruselský teror? Ne, bruselský efekt. Evropské regulace mají dopad všude po světě
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Pravda, pravda, jak to říkají vietnamští obchodníci, čím víc pruhů, tím víc Adidas.
Podobně tedy čím víc byrokratických předpisů, tím víc demokracie, to je jasný, ne?
Jestli to někomu nedochází, tak ty ty prověřované aktivity jsou stejně ve státech EU zakázané. Ba dokonce i krom EU, jsou zakázané ve většině ostatních civilizovaných zemí.
Takže – v případě dodavatelů z těchto zemí by se nemuselo prověřovat ani dokládat vůbec, ale vůbec nic.
A teprve a pouze když si nějaký podnik něco doveze z těch nespolehlivých států, tak pak by mohla být nějaké to lejstro že ten konkrétní podnik z toho státu co jim to dodal, tyhle aktivity nedělá.
Nic víc, a v ostatních případech už vůbec.
Jinými slovy, petřík by chtěl zdarma otročit v lágru. Zřejmě se domnívá že čim víc otrocké dřiny, tím víc demokracie, nebo adidasu, nebo vietnamců, nebo něčeho…
Hlavně se to netýká jen „západního“ světa. Spousta lidí v Indii, Číně, Bangladéši atd. řeší přesně to co naše ESG…oni sami nechtějí pracovat v šílených podmínkách, ničit si vlastní přírodu chemií, jedovatými odpady, exhalacemi a být ve světové ekonomice na nejnižším vývojovém stupni, kde nabídnou jen lacinou práci. Udržitelnost je důležité téma, které rezonuje i v regionech, kam naše oči tak často nekoukají a o kterých máme naprosto zkreslené představy. Ten tlak na zaměstnavatele a vlády bude jen sílit.
No to je sice hezké, že sílí tlak. Jenomže, ono je to všechno sakra drahé. Takže – jistě ti dotyční žadatelé budou vědět, kde se na to vezmou peníze. Současně tedy na -eko, současně na modernizace, a ještě na navýšení jejich platů. Pokud by to měly platit ty podniky, tak ty si brzo spočítají, že se jim to nevyplatí a přesunou produkci jinam. Pokud by to snad měl platit jejich stát, tak z čeho vlastně, z jejich vlastních daní?
Dnešní silou prosazované éšroty potřebují spousty komodit. Ty se těží hlavně v Africe, kde je dětská práce přehlížená nejen od zelených ekoteroristů. O podmínkách kde musí děti pracovat se nesmí nikde psát-mluvit
„Dárek vyrobený dítětem potěší o Vánocích nejvíce. Kupte svému drahému i-phone“ 🙂