Agenda Agrofertu má v Bruselu třetí položku. Podle informací HlídacíPes.org Evropská komise zkoumá roli Jaroslava Faltýnka, který zasedá v dozorčí radě fondu SZIF a zároveň je také ve vedení Agrofertu i poslaneckého klubu hnutí ANO. SZIF každoročně rozděluje 30 miliard zemědělských dotací, ze kterých značná část míří rovněž do pokladny gigantického koncernu ministra financí Andreje Babiše.

Již před časem jednali poslanci kontrolního výboru europarlamentu s Evropskou komisí o možném podvodu při dotaci na rekreační středisko Čapí hnízdo, který vyšetřuje i tuzemská policie. Z čerstvých informací deníku Neovlivni.cz pak vyplývá, že komise předala protikorupční agentuře OLAF žádost místopředsedy představenstva Agrofertu Petra Cingra, podle které ministerstvo průmyslu upravilo svou dotační politiku.

Právě Faltýnkův případ je nejlepší ilustrací střetu zájmů, do kterého se dostal ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš (ANO). Jako největší příjemce eurodotací v Česku má na starost kontrolu, jestli se správně rozdělují. Pro srovnání – největší příjemce zemědělských eurodotací v Německu si v roce 2014 dosáhl na pouhých 15 procent částky, kterou ve stejném roce získal Babišův Agrofert.

Další peníze pro Čapí hnízdo

Ze zemědělských dotací dosud inkasoval Babiš několikrát vyšší částky, než z tzv. strukturálních fondů zaměřených například na podporu podnikání a ochrany životního prostředí. Firmy koncernu Agrofert vyčerpaly v letech 2010-2014 celkem 1,63 miliardy korun ze strukturálních fondů. Přitom pouze v roce 2014 dostalo 66 Babišových zemědělských podniků od SZIF 709 milionů korun eurodotací. Od roku 2010 tak mohla celková částka překročit čtyři miliardy.

Ministr financí vylučuje při zemědělských dotacích střet zájmů tím, že jejich převážnou část tvoří tzv. dotace na půdu, která dosahuje až šesti tisíc korun na hektar. Přehled dotací tak ukazuje, že Agrofert hospodaří zhruba na sto tisíci hektarech.

Koncern neúčtuje Bruselu své požadavky najednou. Částky od několika stovek tisíc do desítek milionů ročně inkasují desítky malých podniků. Nejmenší položkou je podpora slavné Farmy Čapí hnízdo, která dříve dostala 42 milionů na výstavbu hotelu, teď ročně pobírá 200 tisíc za to, že hospodaří na okolních pozemcích. Dalších 151 tisíc předloni dostala za to, že dodržuje ekologické předpisy. Sedm tisíc korun poslal Faltýnkův fond na podporu chovu telat masného typu.

Nejvíc zemědělských dotací Babišovým jménem požaduje moravský podnik Agro Jevišovice, který má ročně nárok na 37 milionů. S 35 miliony následuje Alimex Nezvěstice a s 34 miliony společnost ZEM z Lužce nad Cidlinou. O další milion méně má ZEAS Puclice na Domažlicku a o tři miliony méně DZV Nova z Bystřice u Benešova.

Role předsedy Faltýnka

Ve skutečnosti se SZIF na dotace na půdu neomezuje. V roce 2014 například SZIF podpořil sedmnácti miliony stavbu bioplynové stanice pro firmu Jave Pork z hodonínského okresu. Společnosti Vodňanské kuře a Výkrm Třebíč mohly z evropských zdrojů utratit po 30 tisících za poradce, kteří pomáhali zlepšit jejich konkurenceschopnost. Mlékárna Olma si vyžádala od Faltýnkova fondu 34 milionů na nákup nového vybavení.

Faltýnkova účast ve vedení fondu SZIF je ovšem důležitá především z jiného důvodu. Státní úřady jiných členských států unie často odmítají žádosti velkých koncernů, jako to v Německu v roce 2014 zažily například Nordmilch, Baywa nebo Vion.

Argumentem je fakt, že u velkých podniků slouží dotace jen k vylepšování zisku akcionářů, kteří jako Babiš nemají s prací na poli nic společného a mohou peníze vydělat vlastními aktivitami. Velké firmy mají ještě nárok na podporu za obhospodařovanou půdu, při žádostech nad 5000 eur ročně se však příděly na hektar postupně snižují. Proto byl největším příjemcem zemědělských dotací v Německu podle listu podnik „Pfalzmarkt für Obst und Gemüse“ se 4,5 miliony eur, tedy s patnácti procenty částky pro Agrofert.

A předseda poslanců ANO Faltýnek, může jménem Agrofertu ve vedení dotačního úřadu může dohlížet na to, aby podobné nápady nezapustily kořeny také v Česku.

150 milionů od Jurečky

Obavy europoslanců o zemědělské dotace vyplývají podle informací HlídacíPes.org z nedávného opatření, kterým Faltýnkův fond se souhlasem ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšil maximální částku na jeden podporovaný projekt z dosavadních 30 na 150 milionů korun. Tyto částky mohou těžko žádat drobní zemědělci či malé venkovské obce, ale pouze kapitálové silné podniky, které dokážou drahé projekty předfinancovat a doplnit vlastními miliony.

Tím SZIF napodobil postup ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD), který na žádost manažera Agrofertu Cingra zdvojnásobil objem evropských dotací pro velké podniky.