Britové volí parlament. Proč by to mělo zajímat i Čechy a koho byste volili vy

Britové vyberou své poslance v parlamentních volbách. Ty jsou důležité i z hlediska českých zájmů. Jaké jsou postoje hlavních britských stran na témata daní, sociálních dávek, přistěhovalectví nebo setrvání v Evropské unii?

Pojďme se podívat na unikátní data z Volební kalkulačky, kterou připravilo sdružení KohoVolit.eu

Volební kalkulačku pro volby ve Velké Británii si můžete vyzkoušet přímo zde. Uvidíte, pro jakou stranu byste měli hlasovat, kdybyste se účastnili britských voleb. Volební kalkulačka je krátký test, kde odpovíte na sadu důležitých politických otázek a následně se dozvíte, pro jakou stranu byste měli v nadcházejících volbách hlasovat podle toho, jak se shoduje s vašimi odpověďmi:

V tomto článku využijeme data z Volební kalkulačky a podíváme se na britské politické spektrum trochu podobněji. Každá britská politická strana odpověděla na celkem 24 otázek obsažených ve Volební kalkulačce buď “ano”, “ne” nebo “nevíme”. Na tabulky odpovědí všech stran na všechny otázky můžeme použít statistickou metodu zvanou analýza hlavních komponent. Jejím výstupem je následující graf:

Poznámka: Graf je interaktivní – po najetí myší na barevnou bublinu se zobrazí název odpovídající strany.

V tomto grafu odpovídá každé politické straně jedna bublina. Velikost bubliny koresponduje s celostátním podílem hlasů, který strana nejspíš získá ve volbách podle předvolebních průzkumů. Čím blíže se k sobě dvě strany nachází, tím podobněji odpovídali na otázky ve Volební kalkulačce – kdyby nějaké dvě strany odpověděly na všechny otázky úplně stejně, byly by v grafu na přesně stejném místě.

Tuto statistickou metodu jsem použit nejen pro analýzu odpovědí stran ve Volební kalkulačce (např. v Česku nebo Německu). Stejně dobře se dá použít i pro sledování hlasovacích koalic v parlamentech a jiných zastupitelských sborech, třeba v Poslanecké sněmovně, Senátu, obecních zastupitelstvech Prahy, Brna či Ostravy nebo pro hlasování států v OSN.

Dvěma hlavními stranami jsou už tradičně levicová Labour Party (Dělnická strana) a pravicová Conservative Party (Konzervativní strany). Obě mají nyní v průzkumech okolo 30 % hlasů. Kvůli britskému volebnímu systému nejspíš získají drtivou většinu poslanců, na ostatní strany zbude jen zlomek křesel. Konzervativci byli v tomto volebním období vládní stranou a jejich předseda David Cameron byl premiérem. Labouristé tvořili největší opoziční stranu.

Třetí největší stranou je nyní UKIP (Strana nezávislosti Spojeného království) se 13 %, jež ale kvůli volebnímu systému získá jen asi 3-5 mandátů z 650! UKIP je opoziční krajně pravicovou stranou, která je výrazně proti Evropské unii a imigraci cizinců do Velké Británie. V parlamentu dále najdeme Liberální demokraty s 8 % hlasů. Ti byli dosud součástí vládní koalice Davida Camerona.

K malým stranám patří Green Party (Strana zelených) s 5 % a pak dvě regionální strany – Scottish National Party (Skotská národní strana) a Plaid Cymru (Strana Walesu). Obě jsou slabé z celostátního hlediska, ale poměrně silné ve svých domovských zemích (tedy ve Skotsku a ve Walesu). Obě strany jsou považovány za spíše levicové. Ve Velké Británii se nachází ještě další regionální strany (vlastní stranický systém má např. Severní Irsko), ty ale nejsou v kalkulačce zahrnuty.

Jak je vidět, i v grafu odrážejícím odpovědi stran pro Volební kalkulačku jsou strany seřazené zleva doprava – vpravo najdeme UKIP a konzervativce, liberální demokraté a Skotská národní strana jsou uprostřed a labouristé, zelení a Plaid Cymru nalevo.

Každou otázku položenou stranám pro Volební kalkulačku můžeme v grafu zobrazit jako čáru, přičemž všechny strany, které odpověděli “ano”, leží na jedné straně této čáry, a všechny strany, jež odpověděly “ne”, leží na druhé straně. Tady jsou čáry odpovídající všem 24 otázkám:

Poznámka: Graf je interaktivní – po najetí myší na čáru se zobrazí název odpovídající otázky.

Pojďme se podívat na některé zajímavé otázky. Příkladem otázky, která odděluje krajně pravicovou stranu UKIP od všech ostatních stran je otázka na okamžité vystoupení z Evropské unie – UKIP je jedinou větší stranou, která ho požaduje. Všechny ostatní strany se vyjádřily proti. Jen tak pro zajímavost, v Česku jsou nyní pro vystoupení Svobodní či Dělnická strana sociální spravedlnosti.

Příkladem otázky, jež odděluje pravicové strany (tedy Conservative Party a UKIP) od ostatních stran je otázka týkající se požadavku na zpřísnění pravidel vyplácení sociálních dávek – to je pravicový evergreen i v České republice:

Poznámka: Světlým odstínem jsou označeny strany, které na danou otázku odpověděly “nevím” (v tomto případě tedy Labour Party).

Ještě kontroverznější je otázky na snížení školné na vysokých školách. Ta rozděluje politické spektrum skoro přesně uprostřed – proti jsou konzervativci, liberální demokraté a UKIP, ostatní stany jsou pro. Ve Velké Británii se na veřejných vysokých školách platí školné od roku 2012. Od té doby se spíše zvyšuje, což je terčem časté kritiky.

Zajímavým způsobem rozděluje politické spektrum otázka týkající se vyhlášení nezávislosti Skotska – pro je Skotská národní strana (samozřejmě) a ještě Strana zelených. Všechny ostatní strany se vyslovily proti. Ve Skotsku proběhlo v roce 2014 o této otázce referendum. Většina Skotů se přiklonila pro setrvání ve Velké Británii.

Existují i otázky, které oddělují strany vládní koalice (tedy konzervativce a liberální demokraty) od všech ostatních stran. Příkladem může být otázka týkající se zrušení tzv. “daně z ložnice”. Jde o lidový název pro systém pravidel, podle kterých se snižují sociální příspěvky na bydlení osobám, které bydlí v luxusních domácnostech – např. v takových, kde se nachází hned několik ložnic.

Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).