Dobře dostupné pozemky v pražské Ruzyni mají značnou hodnotu. V rukou developerů by se mohly proměnit doslova v poklad. Patří však stále Výzkumnému ústavu rostlinné výroby, v němž se pod dohledem ministerstva zemědělství odehrává boj o to, kdo instituci povede. Zatím ji řídí bývalý poslanec ČSSD František Brožík.

Za sedmdesát let, co hlavní sídlo Výzkumného ústavu rostlinné výroby funguje v pražské Ruzyni, se Praha rozrostla, proměnila a z někdejší periferie jsou dnes lukrativní parcely. Nedaleko Ústavu je Letiště Václava Havla, napojení na dálnici, železniční zastávka i rezidenční čtvrť. Nepřekvapí, že zájem developerů o tyto pozemky je dlouhodobý.

„Poprvé se kolem ústavu začali motat už někdy v devadesátých letech. Snahy něco z našich pozemků získat tu jsou dlouhodobě,“ říká vědecký pracovník ústavu obeznámený se situací. S ohledem na své působení ve výzkumné instituci ale nechce hovořit na jméno.

„Když vloni v listopadu premiér Babiš a ministryně Schillerová veřejně prezentovali vizi rozšiřování letiště Praha, z nákresů bylo patrné, že na našich pozemcích by měly v takovém případě být různé budovy a stavby, které zde nyní nejsou, a nikdo se nás na nic neptal,“ dodává.

Že se v blízkém okolí s výstavbou do budoucna počítá, skutečně potvrzuje listopadová prezentace Letiště Praha (oblast, kde sídlí VÚRV, ve žlutém ovále, pozn. red.).

Otevřeně pak dlouhodobé zájmy developerů o pozemky potvrzuje současný pověřený ředitel VÚRV František Brožík. „Za těch dvanáct let, co tu jsem, bylo těch snah různých developerů skutečně mnoho, ale pokaždé jsme se snažili, abychom se tomu ubránili. V době, kdy jsem byl na Pozemkovém fondu, jsem ústavu zachránil asi 40 hektarů. Nemám v tom vůbec žádný osobní zájem,“ ujišťuje.

VÚRV by měl rozhodně co nabídnout. Pohled do katastru nemovitostí ukazuje, že jen v pražské Ruzyni má ve svém vlastnictví asi 130 parcelních čísel zahrnujících deset hektarů zemědělského půdního fondu, ostatní plochu, ornou půdu, zahrady a zastavěnou plochu a nádvoří. Další pokusné stanice a pozemky má po celé republice, mezi nimi například i vinice u hradu Karlštejn.

Přibližná poloha pozemků VÚRV v Praze – Ruzyni

©Mapy.cz

Podivné odvolání ředitele

„Byla by obrovská škoda ten výzkum jakkoli zmenšovat, osekat. Dělají tam pro nás užitečné dlouhodobé pokusy, výzkum. Nicméně chápu, že o ty pozemky může mít někdo zájem,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

Ten je i členem Vědecké rady ústavu a velmi se počátkem letošního roku podivoval tomu, že k poslednímu lednu musel náhle skončit původní ředitel Jiban Kumar. Toho ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) ke konci ledna letošního roku odvolal; rozhodnutí předcházela kontrola vyslaná zřizovatelem, právě rezortem zemědělství.

„Odvolán byl krátce po Vědecké radě, na níž ředitel Kumar prezentoval výborné výsledky ústavu – ekonomické i expertní. Byla tam i oponentura a ta potvrdila, že výsledky jsou skvělé. Týden pak přišel ministr s tím, že ho odvolává. Chtěli jsme vysvětlení; a že se tam prý našly finanční nesrovnalosti. Nevím, co se tam děje, ale působí to zvláštně,“ říká Jaroslav Šebek.

Odvolání bylo na doporučení dozorčí rady VÚRV, pět ze sedmi členů tvoří zástupci ministerstva zemědělství, předsedou je politický náměstek ministra Tomana Pavel Veselý (ČSSD).

Vysvětlení, proč ředitel skončil, se domáhal i bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který Kumara v roce 2017 do funkce ředitele jmenoval; i on je členem Vědecké rady ústavu.

Dozvěděl se, že „šlo o závažné informace poskytnuté od zaměstnanců VÚRV“. „Nedozvěděl jsem se ale, jaká ta pochybení měla být, jak byla vážná a jak se řeší,“ říká Jurečka. Připouští, že místo, kde ústav sídlí, je lukrativní a pozemky rozsáhlé. „Nemělo by ale dojít k žádnému prodeji bez souhlasu zřizovatele,“ podotýká.

Zřizovatelem VÚRV je ministerstvo zemědělství. Podle poslední výroční zprávy činil za rok 2019 rozpočet VÚRV 293,8 milionů korun, z toho 175 milionů jako neinvestiční dotaci poslalo ministerstvo zemědělství. VÚRV vloni vykázal zisk před zdaněním 7,46 milionu korun.

Setkání politiků ČSSD

Ministr Toman od 1. února dočasně pověřil řízením VÚRV dlouholetého náměstka pro ekonomiku a provoz, výše zmíněného Františka Brožíka. Politicky je to známé jméno. Brožík je bývalý dlouholetý poslanec ČSSD a v minulosti i místopředseda Poslanecké sněmovny. V roce 2002 se měl stát viceprezidentem NKÚ, tehdejší prezident Václav Havel jej ale na konci volebního období sněmovny odmítl jmenovat s tím, že o takové pozici má rozhodnout nová politická reprezentace. Ve skutečnosti za tím stály spíše pochybnosti o původu Brožíkova majetku, jež odmítal vysvětlovat.

Brožík prošel řadou státních podniků, ještě jako poslanec seděl v dozorčí radě ČEZ, byl místopředsedou prezídia Fondu národního majetku, působil i v dozorčí radě Západočeské energetiky. Později byl rok místopředsedou výkonného výboru Pozemkového fondu, odvolán byl ale v souvislosti s případem, kdy fond přihrál v okolí Prahy lukrativní pozemky v hodnotě až 1,5 miliardy korun spekulantům.

Do ústavu Brožík přivedl po svém pověření i jiného dlouholetého člena ČSSD, někdejšího předsedu Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka. Ten je oficiálně zaměstnancem sekretariátu ředitele a garantem projektu „Posílení strategického řízení vědy a výzkumu“. Brožík odmítá, že by šlo o politickou trafiku pro bývalého kolegu. „Nejsou v tom stranické zájmy, vyčítají mi to teď kvůli Vlčkovi, ale jsem tu od roku 2008 a dělám svou práci, která s politikou nemá nic společného,“ říká.

Vlček prý prošel řádným výběrovým řízením (před odbornou komisí jmenovanou ředitelem ústavu), v letech 1996 až 2010 byl poslancem ČSSD, poslední čtyři roky dokonce předsedou Poslanecké sněmovny. Rezignoval poté, co se dostal pod tlak médií i spolustraníků v kauze, kdy lobboval za dotaci 25 milionů na stavbu neziskového sportovního centra v Harrachově pro spřáteleného podnikatele Petra Vrtala, toho času i Vlčkova poradce. Ten dotaci získal, postavil za ni ale luxusní ubytovací centrum.

Dočasný šéf Brožík se po svém jmenování pustil do personálních změn ve vedení. I když jak ukazuje zápis z únorového zasedání Rady instituce, odvolání, ale i nová jmenování a platové výměry rozdal Brožík už ke konci ledna, tedy dříve než začalo platit jeho pověření řízením.

Rada instituce, která má ze zákona pravomoc vybírat a navrhovat nového ředitele výzkumné instituce, následně vypsala výběrové řízení na nového řádného ředitele. V červnu vybrala dlouholetého vědeckého pracovníka Mikuláše Madarase, původně náměstka ředitele pro vědu a výzkum, jednoho z těch, kdo rezignovali těsně před tím, než je Brožík stihl oficiálně odvolat. Návrh na jeho jmenování však nakonec Rada na ministerstvo neposlala, k volbě prý byly formální výhrady, a tak se rozhodla vypsat nové výběrové řízení.

Žádný návrh k nám nedorazil

Způsob výběru František Brožík kritizuje: „Nesouhlasím se způsobem výběru ředitele, podle mne to byla od začátku do konce manipulace, aby tam byl dosazen člověk, co jim půjde na ruku,“ říká. V rámci VÚRV se má naopak za to, že favoritem pro Brožíka i pro ministerstvo zemědělství byl bývalý ředitel Pavel Čermák, jehož si Brožík po svém jmenování vytáhl na pozici náměstka pro vědu a výzkum.

Jenže v pondělí 21. září volba dopadla stejně jako původně v červnu – vybrán byl opět Mikuláš Madaras. Ten byl v rozhovoru pro HlídacíPes.org ve své reakci stručný. „První výběrové řízení Rada oficiálně zrušila. Nyní jsem kandidát navržený panu ministrovi,“ potvrdil pouze. Jenže ještě před pár dny ministerstvo tvrdilo, že mu žádný návrh na jmenování nepřišel.

„Ministr zemědělství Miroslav Toman zatím neobdržel žádný návrh rady instituce VÚRV. Po obdržení návrhu vybraného kandidáta ministr Toman zváží jmenování. Nelze tedy odhadovat, kdy a o kom bude rozhodnuto,“ odpověděl na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Předseda Rady instituce a člen volební komise Miloš Faltus ovšem ujišťuje, že návrh už počátkem minulého týdne na ministerstvo odešel. „Věřím tomu, že se zřizovatel zachová standardně a korektně. Zákon ale připouští i to, že ministr návrh odmítne,“ říká.

V propozicích výběrového řízení se s nástupem nového ředitele počítalo od 1. října. To je ale dosti nejisté. Proti vůli ministra, respektive bez podpisu zřizovatele, do funkce nový ředitel nastoupit nemůže. Na druhé straně je to jen Rada ústavu, kdo může vybrat a navrhnout kandidáta. Je proto možné, že patová situace udrží v křesle ředitele ještě poměrně dlouho Františka Brožíka.