Bezpečnostní agenturu může v Česku provozovat skoro každý. Je jich tu téměř sedm tisíc
Čeští poslanci mají na stole návrh Ministerstva vnitra na nový zákon o nakládání se zbraněmi. Jeden z paragrafů řeší i existenci ozbrojených domobran – navrhuje postavit je mimo zákon. Podle bezpečnostních expertů i samotného Ministerstva vnitra by ale novou úpravu potřebovaly i soukromé bezpečnostní agentury. Česká republika zaspala evropský vývoj v této oblasti o celá desetiletí.
Česká republika drží v Evropské unii ohledně bezpečnostních agentur jasné prvenství. V žádné jiné členské zemi nelze provozovat soukromou bezpečnostní firmu za tak jednoduchých podmínek.
I to je důvod, proč má Česko více bezpečnostních firem než Velká Británie, Francie nebo třeba Německo. Podle údajů Konfederace evropských bezpečnostních agentur z roku 2015 fungovalo v ČR 6 777 bezpečnostních firem. Například Norsko jich mělo pouze 150, podobně jako Belgie.
Český statistický úřad v roce 2017 uvedl prakticky shodná čísla: 6 815 bezpečnostních agentur, které zaměstnávají bezmála 45 000 lidí a generují zisk kolem 20 miliard korun ročně. Ovšem bez jakékoliv zvláštní kontroly ze strany státu.
Stát se brání?
Riziko neprofesionality či najímání zcela nekvalifikovaných osob je tedy značné. Důsledkem jsou i excesy, jakým byl ten, kdy ochranka supermarketu Billa v Praze-Libni koncem září surově zbila přistiženého zloděje. Billa chování členů ochranky odsoudila a firmě dala výpověď. Nejde však o ojedinělý případ.
V oboru se také etablovala řada firem s majiteli z Ruska a ne vždy je jasné, jakému účelu vlastně bezpečnostní agentura v Česku slouží.
„V minulosti zde vládlo přesvědčení, že neviditelná ruka trhu zreguluje všechno a pokud neexistuje specifická potřeba něco zregulovat, regulovat se to nebude. K tomu došlo nejenom v oblasti privatizace bezpečnosti a osobně to vnímám jako velké selhání. Trh s bezpečností není pekárna, existuje tu potenciální nebezpečí pro občany, jejich zdraví a majetek,” říká bezpečnostní analytik Ladislav Bureš z Metropolitní univerzity v Praze.
Ministerstvo vnitra chce regulaci agentur řešit novým zákonem o soukromé bezpečnostní činnosti. Parlamentu ho mělo předložit do konce září. Jenže se tak nestalo. Existuje zatím jen návrh.
Líbí se vám naše texty? Dejte nám hlas v anketě Křišťálová lupa 2019 – klikněte na obrázek níže.
Děkujeme za podporu. Redakce HlídacíPes.org
„V minulosti zde byly už alespoň tři návrhy zákona upravující fungování soukromých bezpečnostních firem, ale žádný nikdy neprošel. Aktuální návrh zákona se zdá být nejkomplexnějším a s největší dosavadní šancí na schválení,” komentuje snahu MV o prosazení nového zákona bezpečnostní expert z Metropolitní univerzity v Praze Ladislav Bureš.
Podle něj většina předchozích pokusů selhala z politických důvodů, a to přesto, že většina bezpečnostních firem by prý regulaci uvítala.
Potvrzuje to prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník, který za zákonnou normu bojuje podle svých slov už téměř dvě desetiletí.
„Zákon stále není, protože ho nechce stát. Bez něj je totiž daleko jednodušší udržovat korupční síť,” říká bez bližšího upřesnění Kameník. K novému návrhu Ministerstva vnitra dodává: „Není ideální, ale všechno je lepší než současný stav a my jsme připraveni dělat kompromisy.”
Ať dohlíží vnitro
K získání licence na založení soukromé bezpečnostní agentury stačí v Česku být svéprávným občanem s čistým trestním rejstříkem.
Licence na bezpečnostní agenturu přitom majiteli umožňuje střežit majetek, budovy nebo soukromé osoby nebo vykonávat činnost soukromého detektiva. Stát ale nemá nad podobnou činností žádný dohled. A to by chtěl změnit.
Součástí návrhu je dostat kontrolu nad soukromými bezpečnostními agenturami do gesce Ministerstva vnitra.
„Samotné přípravě zákona byla věnována velká pozornost a při jeho přípravě bylo využito zkušeností z aplikace řady zahraničních modelů, a poznatků z praxe,” uvádí na svých stránkách Ministerstvo vnitra.
Nový zákon navrhuje vyjmout bezpečnostní společnosti z běžného živnostenského zákona a k získání licence požaduje nově i odborné znalosti.
Platnost licence také omezuje na deset let a stanovuje povinné pravidelné kontroly těchto firem ze strany Ministerstva vnitra.
Argumentuje mimo jiné bojem proti šedé ekonomice, zaměstnávání nekvalifikovaných pracovních sil nebo zneužívání například hendikepovaných občanů některými bezpečnostními firmami.
Dvacet let zpoždění
„Bezpečnostní firmy v České republice stagnují. Státní firmy a instituce tlačí na snižování cen, bohužel ale v situaci, kdy se vše zdražuje. Horší a hůře kvalifikované firmy tak získávají tyto kontrakty,” dodává prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník.
Privatizace bezpečnostních služeb je světovým trendem již mnoho let. Právě proto jsou ale podle bezpečnostních expertů nutné jasné zákonné rámce.
Podle Ladislava Bureše ve většině zemí, které mají významné anebo početné bezpečnostní soukromé firmy, reagovaly vlády na jejich fungování přijetím příslušných zákonů už před více než dvaceti lety. Česká republika se na takový krok stále teprve chystá.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Agrofert je opět oficiálně Babišův. Svěřenský fond AB private trust I skončil
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Bezpečnostní firmy v České republice stagnují. Státní firmy a instituce tlačí na snižování cen.Potud citace z výše uvedeného článku.Musím se smát,a to z plna hrdla!
Pan Kameník jaksi nechce uvádět takové skutečnosti,jako jsou reálné fakturace zakázek a jejich následovné předávání dalším subdodavatelům,protože firmy díky svojí podivné politice jak platové,tak politice přístupu k zaměstnancům-ve velké většině na smlouvu DPP-,v chování manažerů a jejich ochotě zajistit v mnoha případech alespoň důstojné podmínky k výkonu práce a mnoha dalších věcí zaměstnají méně kvalifikovanou sílu které dají ponižující plat.O zneužívání hendikepovaných spoluobčanů ani nemluvě.K tomuto tématu-lze v této společenské atmosféře otevřít plnohodnotnou debatu o tom,co vlastně dělají hendikepovaní spoluobčané v oblasti bezpečnosti?Lze otevřít debatu o tom,aby tito lidé pobírali sjednanou mzdu a firma byla povinna vyplatit například 70-80% z přijaté výše podpory státu na hendikepovaného pracovníka k této mzdě?A to by u některých firem vypukla panika.Jsou totiž takové,které zdravého pracovníka nevezmou a se slovy „vy se nám nevyplatíte“ ho vyhodí z kanceláře.Mám takovou osobní zkušenost.A na co vlastně pan Kameník naříká? Na černé fondy,na podvody u zakázek,nebo má pocit,že mají bezpečnostní agentury ve svých kapsách málo a je třeba to nějak řešit? To zákon nevyřeší,to víme všichni.K tvorbě jakéhokoli zákona je třeba široce konzultovat velké penzum poznatků a reálných věcí aby tento zákon za něco stál,a to páni z kanceláří,kteří toto dílo tvoří nemohou.Zákonitě jsou odtrženi od reality.Oni totiž poslouchají zase další kancelářské myšky se stejným problémem.Jsou potřeba lidé,kteří specifika této práce zažívají každý den na vlastní kůži.Ale ti za prvé nemají čas a chuť-musí se uživit,proto takřka denně pracují,a co hlavně,nikdo a nikdy by je neposlouchal.Ale to není bohužel problém jen tohoto,zatím připravovaného zákona(paskvilu).Pro lidi,kteří musí odmakat 300 i více hodin měsíčně ve dvanáctihodinových směnách aby si alespoň trochu vydělali,pro ty,ze kterých si například ve spoustě obchodních jednotek udělali doplňovače zboží,pro ty,kteří nemají prakticky absolutně žádnou pravomoc směrem k honosnému názvu Bezpečnostní pracovník a ve většině případů jsou považováni za hadr na podlahu a jen v okamžiku,když je problém tak se na ně takzvaně hodí co se dá,tak pro ty tento pokus o nějaký relevantní zákon nebude mít absolutně žádný dopad.A pokud nějaký,tak negativní.
Je to opravdu šílené. Už že ten návrh zákona neřeší ty zmíněné bezpečnostní agentury, je špatně (jak se v závěru píše, máme v tom zpoždění za opravdovým Západem 20 let).
Horší jsou formulace v tom návrhu zákona, kde se píše „..)
Skupina uvedená v odstavci 1 se považuje za ozbrojenou, pokud s cílem působit jako ozbrojená skupina )
(což je tedy definice v kruhu),
->c) organizuje osoby, které jsou jinak oprávněny se zbraněmi nakládat.
Což tedy, formálně právně lze jistě vykládat tak, že stačí aby někdo měl legálně drženou zbraň, a všechny organizace, spolky, církve, kterých je členem, mohou být takto označené jako ozbrojené skupiny.. No bravo,, vracíme se do 50.let a státní zástupci budou mít žně,.
Ještě na vysvětlenou k mému příspěvku a k té stati,kde jsem položil otázku jak je možné,že hendikepovaní občané pracují v oboru bezpečnosti.Dosti mně na tom zlobí totiž to,jak si z jejich zaměstnávání některé firmy udělaly výnosný byznys a ještě to,že tyto firmy jsou nestydatě zvýhodňovány na trhu.Pro příklad-moje známá provozuje menší bezpečnostní agenturu,ostraha fotbalu,kulturní akce apodobně.Prováděla i ostrahu některých finančních úřadů.Při dalším výběrovém řízení ovšem prohrála s agenturou,která zaměstnává ZTP pracovníka a do tohoto výběrového řízení šla s takovou fakturační cenou,která byla vyloženě směšná.Jiná agentura by z této fakturace ani snad nezaplatila pracovníky.Takže paradoxní situlace je na světě.Finanční úřady jakoby ušetřily,jiné úřady v rámci podpory zaměstnávání ZTP doplatí pěkný peníz.Státní úřady si jen vlastně maličko prohodily to,kdo té agentuře ty peníze vyplatí.Ale stát je spokojen.Otázka-jak může být spokojen,když sám nastolil nerovné postavení firem na trhu?Jedna oproti druhé je nestydatě zvýhodněna a to za dohledu státu.Proto jsem napsal,a zároveň se podivil nad tím,že žádnou chytrou hlavu nenapadlo vytvořit ustanovení zákona v tom slova smyslu,že 70-80% tohoto příspěvku je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na kterého tento příspěvek pobírá.Samozřejmě k běžnému platu.To už je pro tyto naše spoluobčany opravdová pomoc a taky se tímto z velké části odstraní problém nerovného postavení firem na trhu. Ještě si dovolím malý rýpaneček-lékařské prohlídky u bezpečnostních agentur.Za 500kč vyplacených v hotovosti v ordinaci vám téměř každý lékař zajisté změří tlak a zeptá se na to,zda máte nějaké potíže.Maximálně ještě šampuska a lakmusový papírek do moči.Ala pokud nad tím relevantně přemýšlím,proč vlastně Z logiky věci vyplívá,že ZTP občani mají být považováni za nemocné.Ať již částečně,nebo plně.Tak naco prohlídky?
Moč už se nezkoumá lakmusovým papírkem, pokud se to vůbec kdy dělalo. Pište jen o tom, očem víte aspoň něco málo.
Děkuji za upozornění,ale pokud jste si všiml,píši svoje komentáře s určitou dávkou nadhledu a s určitou dávkou sarkasmu. Opravdu záleží na názvosloví? Přímo v ordinaci kteréhokoli obvodního lékaře se prvotní vyšetření provádí indikátorovými papírky.