POZNÁMKA. Jeden z velkých českých vydavatelských domů se rozhodl vypovědět smlouvu s agenturou ČTK, upozornil na svém Twitteru předseda Rady ČTK David Soukup. Jak poté napsal web Info.cz, jde o vydavatelství Mafra z koncernu Agrofert premiéra Andreje Babiše. Mafra to sice, stejně jako agentura, oficiálně nepotvrdila, nicméně i tak jde o informaci hodnou pozornosti.

Na některých zpravodajských webech totiž představují informace přebírané z České tiskové kanceláře více než osmdesát procent obsahu. Mezi ně podle aktuálního ratingu Nadačního fondu na podporu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) – patří i Lidovky.cz s 83 %. Další web ze stáje Mafry, iDnes.cz, je na tom o něco lépe – jeho obsah zajišťuje agenturní zpravodajství z 45 %. Servis ČTK hojně využívají i další média ve vlastnictví Agrofertu: tištěné deníky Metro, Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, či týdeník 5plus2.

Pro srovnání: weby vydavatelství Economia (patřící Zdeňku Bakalovi) mají v případě Aktuálně.cz podíl zpráv z ČTK 62 % a server iHned.cz 52%, Seznam Zprávy (Iva Lukačoviče) vykazují podle NFNŽ podíl zpravodajství z ČTK ve výši 25 %, web E15.cz (z Křetínského a Tkáčova CNC) 64 %.

I když ČTK každý den vychrlí zhruba 200 zpráv všeobecného zpravodajství (a až 500 zpráv celkově), neznamená to, že by bez ní nešlo vydávat noviny či provozovat web. Takové Parlamentní listy (jakkoli o kvalitě jejich původních žurnalistických výstupů lze pochybovat) mají pouhá 4 % obsahu tvořená ČTK. Nula „agenturních procent“ pak v hodnocení vykazuje Deník N, byť informace z ČTK využívá na webu v rámci rubriky Minuta po minutě (tu ale metodika NFNZ nezkoumal).

Kolik obsahu mají zpravodajské weby z ČTK

(podíl vychází z analyzovaného vzorku z období od září 2019 do ledna 2020) 

ZDROJ: NFNŽ

Pokud jde o vydavatelství Mafra, výpadek zpráv z ČTK by čtenáři pocítili přinejmenším na množství a pestrosti zpráv. Výpověď smlouvy tak může být hlavně formou vyjednávací taktiky o ceně.

Nakonec ale vše může dospět do fáze, kdy Mafra výdaje na ČTK skutečně škrtne, s ohledem na snahu zamykat původní obsah za platební brány a při vědomí faktu, že má po republice dost vlastních zpravodajů v regionálních přílohách.

Připomeňme, že ČTK už kdysi o jednoho velkého klienta takto přišla. V roce 2007 se tehdejší vydavatel regionálních Deníků Vltava-Labe-Press rozhodl, že se bez agenturní podpory obejde a spolehl se na informace od armády svých regionálních zpravodajů ze sedmi desítek mutací svých novin a webů.

Dlouho mu to ale nevydrželo, vydavatelství se k plnému servisu od ledna 2010 vrátilo a i dnešní Vltava Labe Media (ve vlastnictví společnosti Penta) ČTK hojně využívá. Na webech Deníků tvoří 61 % obsahu.

„Dávný příklad VLP (dnešní VLM), tedy výpověď a návrat k ČTK, hovoří sám za sebe, i když ho nemůžeme s ohledem na smluvní podmínky konkrétně komentovat,“ říká mluvčí ČTK Martina Vašíčková.

Smažte to z webu

V akci „sbohem ČTK“ je totiž pro vydavatele další zádrhel. Ve chvíli, kdy dané médium přestane servis ČTK využívat a platit, ztrácí nárok i na použití archivních textů a fotografií.

Jak říká mluvčí Vašíčková: ČTK má s klienty sjednánu velmi konkrétní a přesně definovanou licenci k poskytovanému obsahu. Případné ukončení smlouvy s ČTK pak logicky znamená, že tato licence již odběrateli není k dispozici. Má tedy na výběr, zda materiály ČTK z webu smaže, nebo zda si dokoupí licenci, aby je po ukončení výpovědní lhůty mohl ponechat. Fotografie, stejně jako ostatní obsah ČTK, nemohou být opakovaně publikovány a nesmějí být uchovávány v interních archivech, takže jejich opětovné použití nepřipadá v úvahu.

Přeloženo: bez dodatečných plateb by vydavatel musel zpětně z webu stáhnout dříve publikované texty z ČTK i fotografie.

Opustit v rámci úsporných opatření nikterak levný placený servis tedy není jednoduché ani pro významné hráče. Jak to všechno skončí, naznačují slova mluvčí ČTK Martiny Vašíčkové: „Skutečné ukončení smlouvy je ojedinělé, výpověď bývá jednou z etap obchodního jednání, kdy nakonec s partnerem většinou nalezneme oboustranně přijatelnou dohodu.“