ROZHOVOR. Gruzií v posledních týdnech zmítají masové protesty, které se tamní vládní strana proruského oligarchy Ivanishviliho snaží potlačit. Spouštěčem protestů se stal zákon o cizích agentech, který by podle kritiků ochromil fungování občanské společnosti a médií. „Bojujeme za naši evropskou budoucnost. Podzimní volby budou referendem o dalším směřování naší země,“ řekl webu HlídacíPes.org Alex Petriashvili, bývalý gruzínský ministr pro evropskou a euroatlantickou integraci, který byl sám jakožto účastník protestů před dvěma týdny zatčen.

Zásahy proti demonstrantům sílí, zatím to ale vypadá, že Gruzínci, známí svým nadšením pro Evropu, se nenechají zastrašit. Letošní rok, ve kterém je čekají parlamentní volby, vnímají jako přelomový.

„Byl jsem zatčen během jedné z protestních akcí na konci dubna. Bylo to až symbolické – akce se účastnilo zhruba sto tisíc lidí a zatkli zrovna mě, bývalého ministra pro evropskou integraci. Stejně jako ostatní jsem přitom nedělal žádné výtržnosti, pouze jsem se snažil klidně vyjednávat s bezpečnostními složkami, aby situaci nevyhrocovaly. Existují videa, která to dokazují, stejně jako to, jak jsem byl následně zatčen,“ říká Petriashvili. 

Alex Petriashvili. Foto: se svolením Alexe Petriashviliho

Jaké bylo chování policie po vašem zatčení?

Vše probíhalo v souladu s běžnými postupy a s právem. Ale průběh trestního řízení, který následoval, byl velmi v „sovětském stylu“ – s dvěma falešnými svědky a předem daným rozhodnutím. Byl jsem odsouzen za neposlušnost vůči policii a musel jsem zaplatit pokutu ve výši dva tisíce laris (přibližně 17 tisíc korun, pozn. red.).

Od doby, kdy jste byl zadržen, začala se situace nějak měnit?

Dramaticky se zhoršuje. V těch posledních dvou týdnech bylo zatčeno asi kolem dvou stovek lidí a odhaduje se, že zhruba 40 procent účastníků protestních akcí bylo zbito. Zrovna včera byl jeden z demonstrantů napaden obzvlášť brutálně. Předevčírem byl přímo u svého bytu přepaden můj kolega, bývalý velvyslanec Gruzie. Byl zbit pěti muži s baseballovými pálkami. Je potřeba říct, že lidé nejsou biti jen oficiálními bezpečnostními složkami v uniformách, v ulicích se pohybují skupiny jakýchsi tajných jednotek v civilu. Ale strategie zastrašování nefunguje. Desetitisíce lidí vyšly dnes znovu do ulic a budou chodit dál, pokud vláda nestáhne svůj návrh zákona o cizích agentech.

Lidé budou protestovat až do říjnových voleb, které budou skutečným referendem o tom, zda Gruzie patří do EU, nebo k Rusku.

Věříte, že by vláda opravdu zákon o cizích agentech stáhla?

Ne, tomu nevěřím, podle mě je prakticky nulová šance. Jsme přesvědčeni, že kroky této vlády včetně zmíněného zákona jsou objednávkou Moskvy. Přijetí tohoto zákona je něco, co nám může zablokovat cestu do EU, to bylo evropskými politiky jasně řečeno. Jediný, kdo by z toho profitoval, je Rusko. Včera byl také v Gruzii náměstek ministra zahraničí USA pro evropské a euroasijské záležitosti Jim O’Brien. I on uvedl, že pokud bude zákon v této podobě přijat, Spojené státy pozastaví podporu Gruzie a zváží omezení přidělování víz pro některé úředníky.

Co se tedy podle vašeho očekávání stane v nejbližších týdnech?

Vláda podle mě zákon schválí i přes (již avizované) veto prezidentky. I přesto, že tím poruší Gruzínskou ústavu, konkrétně její článek 78, který říká, že političtí představitelé budou dělat vše pro to, aby přivedli Gruzii do EU a do NATO. Na konci května tedy bude podle všeho tento proces dokončen, ale porušením Ústavy ztratí vláda svoji legitimitu. Lidé budou protestovat až do říjnových voleb, které budou skutečným referendem o tom, zda Gruzie patří do EU, nebo k Rusku.

Věříte, že volby budou nezávislé?

Tím si samozřejmě nemůžeme být jistí. Centrální volební komise je složena z lidí, kteří jsou absolutně loajální s vládní stranou. Soudy jsou také plně kontrolovány Ivanishvilim. Ale přeci jen, pokud bude jejich prohra 70:30, bude pro ně i tak velmi těžké výsledky zfalšovat. Ale pokud by se tak stalo, půjdou lidi zase do ulic a vše by se vyvíjelo podle jiného scénáře.

Existuje reálná šance, že by po volbách utvořily vládu proevropské strany?

Ano, nejméně čtyři proevropské strany mají potenciál dostat se do parlamentu. Myslím si, že utvoří koalici ještě před volbami a že do nich půjdou společně.

Vy jste sám byl v minulosti součástí koalice s Ivanishviliho stranou Gruzínský sen. Kdy jste z ní odešel?

Byl jsem ve vedení Strany svobodných demokratů, která byla členem vládní koalice šesti stran vedené Bidzinou Ivanišvilim. Já jsem byl ministrem pro evropskou a euroatlantickou integraci od října 2012 do listopadu 2014. Naše strana koalici opustila na začátku listopadu 2014, po dvou letech působení v koalici. Byli jsme první, kdo tvrdil, že Gruzínský sen se odklání od evropského a euroatlantického integračního kurzu.

Zpět do současnosti – kdo nyní organizuje protestní akce?

Občanská společnost, převážně mladí lidé, tzv. generace Z a studenti. Organizují akce nejen v Tbilisi, ale i v menších městech jako Batumi, Kutaisi, Gori, Telavi a dalších. Včera začaly také stávkovat univerzity, studenti i učitelé. Protesty podporuje také absolutní většina umělců – zpěváci, herci, spisovatelé…

Umíte si nyní představit ještě větší intervenci Ruska v rámci současného dění v Gruzii?

Uvažuji o tom samozřejmě, včetně toho nejhoršího možného scénáře. Nesmíme zapomínat, že 40 kilometrů od Tbilisi je okupační pevnost Ruska na našem území. A Rusko má naopak ve své ústavě, že bude chránit všemi prostředky své občany kdekoliv na světě, přičemž v Gruzii máme nyní téměř 80 tisíc Rusů. Po invazi Ruska na Ukrainu to bylo dokonce 110 tisíc. Nikdy nevíme, jaká provokace může být zorganizována, jestli se v ulicích Tbilisi nedočkáme něčeho podobného, co se stalo v Kyjevě v roce 2014.

Když vidíte a slyšíte gruzínskou mládež, pochopíte, že je nic nezastraší a nic je nezastaví na jejich vysněné cestě k tomu, aby se stali evropskými občany.

Nehrozí Gruzii běloruský scénář?

S veškerým osobním respektem k běloruským lidem, Gruzie je jiný případ. Gruzínci jsou silně vázaní na svobodu a velmi ji milují. Jsem přesvědčen, že pokus o napodobení běloruského modelu by v Gruzii nefungoval. Především mladí lidé dali jasně najevo, že si nenechají od nikoho vzít svoji cestu do Evropy.

Jak vnímáte dopad dezinformací a roli médií v boji proti nim?

Dezinformace jsou velmi vážným nástrojem Ruska a pracují v gruzínském prostředí velmi agresivně. Nejčastějšími narativy jsou samozřejmě lži ohledně EU a evropské intergace, v otázkách tradičních hodnot, náboženství, sexuální orientace. Vidíme velmi intenzivní útoky především na sociálních sítích. Samozřejmě s tím bojujeme, ale je to opravdu těžká bitva. Úspěšní jsou v tomto směru mladí lidé. Co se týká médií, máme stále několik kritických nezávislých médií, která se snaží přežít, i když jsou častým terčem útoků. Ale televize, které patří k největším zdrojům dezinformací, jsou většinou velmi loajální k vládě. Především dvě soukromé stanice, IMEDI a POSTV, které jsou obě vlastněné byznysmeny s přímou vazbou na vládní stranu. Jsem přesvědčen, že na západě by byla média pokutována, pokud by vysílala takový obsah, jaký často vysílají tyto stanice.

Věříte i přes současný nepříznivý vývoj ve šťastný konec pro Gruzii?

Absolutně ano, jsem optimista. Když vidíte a slyšíte gruzínskou mládež, pochopíte, že je nic nezastraší a nic je nezastaví na jejich vysněné cestě k tomu, aby se stali evropskými občany. Nová generace není zatížená komplexy ze starých sovětských dob. Mladí lidé jinak myslí a jinak se chovají, jsou velmi kreativní, rozhodují se rychle… To mě naplňuje velkou nadějí a vírou, že náš boj o budoucnost v Evropě dopadne dobře.