V Bělorusku proběhnou o víkendu prezidentské volby. Analytici i politici mluví o falešném procesu, který má být jen potvrzením Alexandra Lukašenka v pozici vládce země. Europoslanci vyzývají Evropu i mezinárodní společenství, aby legitimitu voleb neuznávaly. Běloruský diktátor, který údajně stojí o zlepšení vztahů se Západem, se stále více přiklání nejen k Rusku, ale i k Číně.

Diktátor Lukašenko, který loni oslavil 70. narozeniny a zároveň 30 let v pozici prezidenta Běloruska, zahájí po víkendu sedmé období vlády nad svou zemí.

Tentokrát nic nepodcenil, soupeře v podstatě nemá. Během posledních pěti let utáhl okovy režimu natolik, že v zemi dnes neexistuje opozice ani žádná kritika jeho režimu.

Po násilném potlačení protestů kolem posledních voleb v roce 2020 opustilo Bělorusko podle odhadů až tři sta tisíc lidí, ve vězení zůstává 1200 politických vězňů, nezávislá média byla zrušena a prohlášena za teroristické organizace.

„Lukašenkovi hlavní političtí odpůrci skončili buď ve vězení, nebo v exilu. Míra strachu ve společnosti je vysoká. Z hlediska politických svobod zůstává situace ponurá a beznadějná. Masové protesty, jaké se konaly v roce 2020, jsou nyní nemožné. Bělorusové, kteří chtějí změnu, jsou nuceni držet jazyk za zuby. Existuje riziko zatčení i za lajkování obsahu, který úřady prohlásily za extremistický,“ popisuje současnou situaci pro HlídacíPes.org Aliaksandr Klaskouski, bývalý vedoucí politický analytik tiskové agentury BelaPAN.

Ta byla v roce 2021 Lukašenkovým režimem zrušena a její novináři prohlášeni za teroristy. Klaskouski nyní žije v zahraničí a je politickým analytikem exilového mediálního projektu Pozirk.

„V těchto volbách nejsou žádní opoziční kandidáti. Po roce 2020, kdy Svjatlana Cichanouská de facto porazila Lukašenka, ale výsledky hlasování byly zfalšovány, Lukašenko už nechce experimentovat. Vedle něj jsou zaregistrováni další čtyři kandidáti. Tři z nich jsou vůdci provládních stran (ostatní strany úřady zlikvidovaly). Soutěží pouze ve chvále vládce,“ podotýká Klaskouski.

„Poněkud vyčnívá postava Anny Kanopatské, bývalé opozičnice, které bylo dovoleno trochu ,volnomyšlenkářství‘ k oživení kampaně. Úřady jí dají pár procent hlasů a pak řeknou: vidíte, naše opozice je zcela marginální. Zbývá jen jedna otázka – s jakým výsledkem bude vyhlášeno Lukašenkovo​​ další vítězství: 80 procent? Nebo 90?“

Dokud bude vládnout Lukašenko…

Lukašenko může podle Klaskouského po volbách represe trochu zmírnit. Rád by totiž zlepšil vztahy se Západem, dosáhl zmírnění sankcí a účasti na očekávaných jednáních o Ukrajině. Jako projev dobré vůle začal už po malých dávkách propouštět politické vězně.

Od června 2024 bylo podle údajů běloruské lidskoprávní organizace Viasna propuštěno 227 politických vězňů, z nichž většina byla uvězněna po protestech v roce 2020.

Hlavní tváře opozice a protestů proti Lukašenkovu režimu, jako Sergej Tichanovský, Viktar Babaryka, nositel Nobelovy ceny míru Ales Bialiatski a další, zůstávají ale za mřížemi.

Od roku 2020 bylo v Bělorusku zatčeno téměř 65 tisíc lidí, mnozí z nich byli podle jejich výpovědí ve vazbě biti nebo mučeni. Aktivisté tvrdí, že za mřížemi zemřelo nejméně sedm lidí.

„Podstata režimu se nezmění, dokud bude vládnout Lukašenko. Události roku 2020 ukázaly, že značná část Bělorusů si přeje změnu režimu. A jelikož vládce houževnatě lpí na moci, nezbývá mu než zastrašit neloajální část společnosti,“ konstatuje analytik Aliaksandr Klaskouski.

Mezi Lukašenkovy trumfy před volbami patří fakt, že navzdory sankcím vzrostla běloruská ekonomika v loňském roce o čtyři procenta.

„K tomu došlo především díky ruské podpoře a Lukašenkovi to umožňuje zvýšení platů a důchodů. Druhým trumfem je, že neposlal běloruskou armádu bojovat proti Ukrajině (i když Putinovi pomáhá dodávkami produktů pro potřeby ruského vojensko-průmyslového komplexu),“ vysvětluje Klaskouski.

Odmítněte tuto frašku

Analytik zároveň podotýká, že hra se Západem nemusí Lukašenkovi vyjít, jelikož západní politici mu nevěří a považují ho za Putinovu loutku.

To potvrzuje usnesení, které přijali tento týden ve Štrasburku europoslanci. V něm vyzývají EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby po těchto volbách nadále neuznávaly legitimitu Aleksandra Lukašenky jako prezidenta Běloruska.

Zároveň požadují rozšíření a zpřísnění sankcí vůči osobám a subjektům odpovědným za represe v Bělorusku a za účast Běloruska na ruské útočné válce proti Ukrajině. Usnesení bylo přijato 429 hlasy (205 bylo proti a 23 se zdrželo).

O podporu požádala mezinárodní společenství také exilová platforma Demokratické síly Běloruska, kterou vede opoziční kandidátka z minulých prezidentských voleb Svjatlana Cichanouská.

„Volby v Bělorusku v roce 2025 jsou předem připraveným divadlem, které Lukašenko zorganizoval, aby si udržel svou moc. Demokratické síly vyzývají mezinárodní společenství, aby tuto frašku odmítlo a pokračovalo v tlaku na skutečné demokratické změny. Režimu by nemělo být dovoleno ,obrátit list‘ bez odpovědnosti a za současného pokračování masivního porušování lidských práv, a je třeba koordinovaného úsilí, aby Bělorusko zůstalo na cestě ke skutečné demokracii,“ vyzývá platforma.

V Bělorusku sílí i čínský vliv

Přestože Lukašenko usiluje o zlepšení vztahů se Západem, v posledních měsících se ukazuje, že se obrací stále více nejen na Rusko, ale také na Čínu.

Loni v červenci proběhlo poblíž hranic s Polskem společné protiteroristické cvičení mezi běloruskými a čínskými silami. V srpnu podepsaly obě strany prohlášení o záměru posílit spolupráci v řadě odvětví včetně obchodu, bezpečnosti, energetiky a financí.

V listopadu se v Minsku otevřel mezinárodní standardní plavecký bazén, který byl postaven s čínskou podporou. V srpnu bylo při Národní knihovně Běloruska v Minsku založeno Centrum čínské knihy.

Při obou příležitostech řečnil čínský velvyslanec v Bělorusku o pevných základech bělorusko-čínské spolupráce a projekty vyzdvihla propagandistická čínská média. Podle informací HlídacíPes.org také běloruský trh s osobními automobily zaplavily čínské vozy.

Čínská zpravodajská agentura také v listopadu referovala o tom, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov se potkali v běloruském Brestu a dohodli se, že začnou využívat mezinárodní právo k prosazování spravedlnosti a boji proti západním sankcím.

Ministři měli na této schůzce formulovat i společný akční plán. Ryženkov poté údajně řekl novinářům státních médií, že „organizace jako Šanghajská společnost pro spolupráci a BRICS jsou základem pro vytvoření spravedlivého a udržitelného multipolárního světového řádu a Bělorusko je ochotno na těchto platformách aktivně pracovat.“