Banky ve světě mají problém, mohly by se chtít hojit na klientech, říká ekonomka Zamrazilová
Evropské banky potřebují nutně vyřešit problémy, jež mají kvůli špatným úvěrům a v některých případech i kvůli nevhodným modelům podnikání, varoval ve své nedávné zprávě o finanční stabilitě Mezinárodní měnový fond.
Bankám tradiční podnikání komplikují i nízké někdy dokonce i záporné úrokové sazby. Tradiční zdroje bankovních příjmů v takové situaci podle MMF přestávají fungovat a banky jsou nuceny hledat nové způsoby, jak na trhu obstát.
Co na to klienti
„Obávám se, že těmi nevhodnými obchodními modely je míněno to, že klasický bankovní systém je založen na vkladech střadatelů, krátkých penězích, z nichž banky vytvářejí dlouhodobé úvěry. Vzhledem k tomu, že v současné době máme úrokové míry ve vyspělém světě prakticky na nule a v některých zemích jsou dokonce negativní, tak banky nejsou de facto schopny generovat zisk,“ říká hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová v rozhovoru pro ČRo Plus a HlídacíPes.org.
I když podle ní „bankovnictví není sociální služba, ale normální podnikání, kde je přiměřený zisk oprávněný“, novými obchodními modely by nemělo být to, že se banky začnou hojit na svých klientech.
„Řada mezinárodních představitelů naznačuje, že by banky, pokud nemohou získat úrokové čisté výnosy, měly účtovat vyšší poplatky klientům. S tím už jsme se před několika lety setkali, ta věc je snad vyřešena, pro domácího spotřebitele to není moc akceptovatelné a nesouhlasím s tím, že by se měly ty modely posunovat tímto směrem,“ říká Zamrazilová.
Její bývalý kolega z bankovní rady české národní banky, viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, však situaci nijak dramaticky pro běžného střadatele nevidí.
Lék jako jed
„Rozhoduje trh, Není to tak, že si jako nabídková strana můžete dělat, co chcete. Vždycky je tam poptávka, vždycky je tam konkurence. V tom je kouzlo svobodného trhu. Dokud to kouzlo bude fungovat, nemám rozhodně strach z toho, že by si jedna strana mohla dělat cokoli,“ říká Hampl.
Souhlasí však s tím, že banky musejí hledat nové modely podnikání a přizpůsobovat se změnám: „Absolutně nepochybuji o tom, že bude platit to, co vždy v dějinách podnikání. Ti, kdo budou jako první vidět, jaké trendy jsou nejpravděpodobnější a nejrychleji se budou schopni přizpůsobit poptávce klientů, tak budou vítězové. Ale není to tak, že teď nastává nějaký jiný svět. I finanční instituce zažívají tlak na inovace bude to tak dál.“
Nulové a v některých zemích záporné sazby i Hampl považuje za významný faktor, s nímž se musí ve vyspělém světě finanční sektor vypořádávat. „Ale myslím, že je to pořád ještě období dočasné, že je to lék, který má přenést reálnou ekonomiku přenést z horších do lepších časů. I když se z léku může stát jed, pokud je aplikován dlouho a v nadměrných dávkách,“ podotýká Hampl.
Rozhovor s Evou Zamrazilovou byl součástí pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus:
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
Ale to je podstatný omyl, jehož vysvětlení bohužel značně koriguje onu představu na čem je závislý onen bankovní model.
Protože – nulové, nebo dnes i záporné úroky dává v prvé řadě centrální banka komerčním bankám za uložení jejich peněz u ní. Ale naopak, to jaké si nastaví svojí finanční politiku ta komerční banka je ryze na ní. Tedy kolik dává úrok střadatelům při přijetí jejich peněz – a jaký požáduje úrok od dlužníků při poskytnutí půjček. tak aby zisk ve formě rozdílu mezi těmito sazbami (i objemově) byl pro ní (i po odečtení rizik) dostatečný a výhodný…Jestli toho není schopná, a nečiní tak, tak to je nejen její chyba. To potom nefunguje bankovní model, jak by fungovat měl, a celá ekonomika postavená kolem ní jde do kopru.
Potom ani nemá cenu uvažovat o jakýchsi nových modelech podnikání, když banky nezvládají ani ty staré. Ony ty nové a nejisté modely jsou dost rizikové i jen v nákladech. A jestli do nich bany nasypou peníze svých klientů (což už mnohé dělají teď) a ty pen´íze se jim v tom podniku nevrátí, tak potom klienti příjdou víc než jen o poplatky, ale patrně o svoje peníze, až je budou chtít od banky zpátky…
Je to tak jak píšete. Až budete chtít od banky své peníze zpět, tak už budou dávno bůhví kde. Fint je nepřeberně, říká se tomu nové produkty. Na př.: Vložíte své peníze prostřednictvím banky (třeba bývalé Bayerische Volksbank) do investičního fondu v nějakém státě s jinou měnoutřeba USD. Banka počká až kurs USD klesne na dlouholeté minimum a pak od vás jakoby odkoupí vaše podíly v aktuálním nižším kursu (dostanete třeba jen polovinu původní investice), fond zruší, vaše peníze – polovinu toho, co jste tam vložil, vám převede na běžný účet a počká až kurs USD vzroste a podíly prodá za vyšší cenu než vyplatila vám. To vše se děje, aniž by vás banka informovala. Nemusí. Napsala si to všeobecných podmínek zvláště malým písmem.
V údobí růstu průmyslové výroby narostlo bank jak nass…. Vcelku poklidné a navýsost výnosné podnikání bez rizika jistě lákalo a nalákalo mnoho podnikavců.
No a přišlo to, co nakonec v uzavřené ekonomice jednou muselo přijít. NErůst s nímž se jisto jistě sveze i podstatná část bank, neb výnosné přesouvání peněz ztratilo význam a ekonomickou efektivitu. A začíná poslední fáze této chudnoucí taškařice. Banky hledají někoho, kdo by to měl i nadále platit a udržovat je ve finančním nebi hojnosti. Ne, né milé banky, není vás již třeba, připravte se na to, že vás minimálně polovina padne.
Na to, aby se banky nehojily na klientch, je jednoduchý recept: neukládat peníze do banky, ale nechat si je doma, třeba i koupit si proto trezor. Riziko bytové krádeže je podstatně menší, než riziko, že vám banka zvýší poplatky, nebo dokonce nasadí zápornou úrokovou sazbu.
Podstata křesťanství spočívá v tom, že dříve občany okrádala církev a dnes banky. Plus pan Babiš s EET. U pana Babiše bych slovo okrádala na hradil slovem obíral.
No, pokud jsem dobře pochopil zprávu IMF, tak jen konstatují, že banky už „nejsou takové terno“, jako dříve, protože se sešly minimálně tři trendy: snižující se úrokové marže snižují ziskovost, krize vyvolaly zvýšené požadavky na kvalitu a výši kapitálu (před tím byl trend opačný, za sice horší, ale pořád kapitál se prohlašovalo skoro kdeco) a roce bank v ekonomikách klesá s růstem kapitálového trhu a nebankovního financování.
Řešení není jednoznačné, ale opět to bude řada dílčích kroků: zvyšování ziskovosti přes poplatky, měnové konverze apod., postupné zvyšování kapitálu a snižování páky, zaměření na propojení bankovnictví a pojištění, fondů, poradenství atd.
Copak banky stojí na něčem jiném?
Nejodpornější na tom je, že systém bankovnictví okrádá nejvíce ty nejchudší. Má-li kdo minimální mzdu a zaměstnavatelem je nucen založit si účet, banka je prvním a nejsprostším zlodějem, který ihned z této minimální mzdy ukrádá (takzvané „vedení účtu“ a jiná drobná administrativa, z kterou mají bankovní úředníci v pracovní náplni a na rozdíl od státní administrativy jsou za ni velmi draze placeni, zde ještě podruhé účtují klientovi, který, kdyby se mohl z vlastní vůle rozhodnout, vůbec by o služby bankovních ústavů nestál). Zatímco movitým klientům nabízejí peněžní ústavy slevy téměř na všem, nemůže si vynucený klient s minimální mzdou dovolit ani důchodové spoření, internetové bankovnictví (prostě nemá na to, aby si domů vůbec počítač pořídil) či podobné věci, kterými peněžní ústavy své slevy či bonusy podmiňují. Zatímco podnikatelé s milionovými zisky nějaký ten poplatek měsíčně ani nepocítí, například pro důchodce s minimálním důchodem představuje měsíční poplatek do bankovnictví (např. proto, že je nucen platit nájemné z účtu a proto musí účet mít) týdenní existenční výdaje. A protože činnost bankovních ústavů je čistě jen sprostý byznys, nelze zde očekávat sociální přístup. Osobně rozhodně nemíním ponechávat bankovnictví víc, nežli musím.