Babiš, nebo Bureš? Proč slovenský Ústav paměti národa neuspěl u Nejvyššího soudu ve sporu s Babišem
UVNITŘ DOKUMENT. HlídacíPes.org zveřejňuje písemné znění usnesení slovenského Nejvyššího soudu ve sporu na ochranu osobnosti mezi Andrejem Babišem a slovenským Ústavem paměti národa.
Ústav paměti národa (ÚPN), který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB, podal dovolání k Nejvyššímu soudu poté, co i odvolací soud rozhodl, že český politik a druhý nejbohatší muž Česka Andrej Babiš je neoprávněně evidován jako agent ve svazcích někdejší československé tajné policie StB.
S dovoláním ale ÚPN neuspěl, nyní ve věci podal ústavní stížnost.
Slovenský Nejvyšší soud svůj verdikt vydal na konci ledna, písemné vyhotovení rozsudku ale k účastníkům řízení doputoval až počátkem března.
ZDE je usnesení Nejvyššího soudu ke stažení v kompletním znění.
Z usnesení vyplývá, že se slovenský Nejvyšší soud nijak nezabýval otázkou, zda byl Babiš oprávněně či neoprávněně evidován ve svazcích StB jako agent.
Na úvodních osmi stranách pouze shrnul verdikty a argumentaci obvodního a krajského odvolacího soudu.
Estébáci jako svědci
V usnesení shrnuje i důvody dovolání ÚPN, podle nějž:
- odvolací soud ve věci nenařídil projednávání a odmítl tak možnost zopakovat dokazování, nezohlednil námitky a důkazy navzdory tomu, že jde o téma důležitého veřejného zájmu
- rozhodnutí odvolacího soudu je nedostatečně odůvodněné a tak i nepřezkoumatelné
- bývalí příslušníci StB jsou vázáni mlčenlivostí a bez dalšího o své práci u StB nemohou vypovídat, soud první instance ministerstvo vnitra o zrušení mlčenlivosti nepožádal a dopustil se tak zásadního procesního pochybení
- ÚPN není právním nástupcem StB a zveřejněním registračních protokolů na svých internetových stránkách pouze splnil svou zákonnou povinnost
Na zbylých 14 stranách textu se Nejvyšší soud s důvody vypořádává.
Dovolání je nepřípustné
V usnesení (bod 8) píše i to, že samotný Nejvyšší soud požádal zpětně slovenské ministerstvo vnitra o dodatečné zbavení mlčenlivosti svědků, někdejších příslušníků StB Júlia Šumana, Františka Hakáče a Andreje Kuľhu.
Ministr vnitra 2. ledna 2017 žádosti vyhověl. (Detailněji k výslechu svědků a využití jejich výpovědí v důkazním řízení v bodech 50 – 60 usnesení).
Nejvyšší soud konstatoval, že:
- odvolací soud se náležitě zaobíral argumentací žalovaného (ÚPN) a má právo rozhodnout ve zkráceném řízení
- odvolací soud se plně ztotožnil s právními závěry soudu první instance a mohl tak vypracovat zkrácené odůvodnění rozsudku (bod 29)
- odvolací soud dospěl k závěru, že není nutné nové dokazování a že nařízení projednání nevyžadoval ani důležitý veřejný zájem (bod 34)
- námitky žalovaného, že jde o otázku celospolečenského zájmu a „že jde o bezpochyby nejsledovanější proces svého druhu od pádu bývalého režimu“ (bod 35) nemění nic na podstatě projednávané věci, tedy, že jde o typický spor dvou stran soukromoprávní povahy (bod 37)
- postup soudu, který v průběhu jednání neprojednal všechny stranou sporu navrhované důkazy, nezakládá přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (bod 44)
- pokud soud nesprávně vyhodnotil některý z důkazů, mohlo být jeho rozhodnutí z toho důvodu nesprávné, tato skutečnost ale sama o sobě nezakládá přípustnost dovolání (bod 45)
Cesta k Ústavnímu soudu
Ústav paměti národa s rozhodnutím Nejvyššího soudu nesouhlasí a zažádá o přezkum u Ústavního soudu. Právě i kvůli uznání – jak je ÚPN přesvědčen – nezákonných důkazů.
V rozhovoru pro časopis Týden ředitel ÚPN Ondrej Krajňák řekl, že má dost důkazů, které Babiše usvědčují.
Z archivních dokumentů podle ÚPN vyplývá, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později podepsal spolupráci s tajnou policií jako agent s krycím jménem Bureš.
Někdejší nadporučík StB Július Šuman, který měl Babiše ke spolupráci naverbovat, však u bratislavského okresního soudu v červnu 2014 prohlásil, že Babiš k StB naverbován nebyl.
„Je politováníhodné, že příslušníci StB požívají větší důvěry slovenských soudů a jejich svědecké výpovědi mají větší váhu než důkazy, které jsou v archivech Ústavu paměti národa nebo stanoviska předních expertů,“ reagoval už po prvním verdiktu ÚPN.
Sám Babiš připouští, že sice jako zaměstnanec podniku zahraničního obchodu Petrimex do kontaktu s příslušníky StB přišel, vědomou spolupráci ale popírá.
„Vždy jsem prohlašoval, že jsem s StB nikdy vědomě nespolupracoval, proto jsem se soudil, dvakrát vyhrál a své jméno tak očistil,“ citoval Babiše internetový deník Aktuálně.cz. „Někdo se mě evidentně snaží znovu poškodit a obětuje tomu neuvěřitelnou energii a čas,“ dodal.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Když Krkonoše připomínaly polomrtvou ještěrku bez ocásku a přežily svou smrt
„Underground pro mě znamená žít mimo struktury,“ říká fotograf Jan Ságl
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Kdyby nespolupracoval,tak nejezdil na západ,ještě když jeho bratr žil ve Švýcarsku.Můj bratr emigroval a já jsem nesměl ani pracovat v hraničním pásmu(práce v lese).Nevěřím mu ani slovo.
Stejně tak Klaus, který jezdil na Západ a jeho sestra byla emigrantka ve Švýcarsku. A Klause taky národ miloval, jako teď miluje Babiše! Tady to prostě nemůže dopadnout dobře! Většina lidí nemyslí hlavou!
Jasně, toto není ani tak zdůvodnění -proč- , jako spíše informace -že-. Neboli, jestli snad kdysi komik Luděk Sobota vykoktal svou kouzelnou větu „A kromě toho, a kromě toho já jsem vedoucí“, tak tisíckrát totéž platí i z Ústavy pro každý soudce..
„A kromě toho, já jsem soudce, tady je rozsudek jménem republiky, a nějaké zdůvodnění už není nutné.“
Tedy – ono se tam „pro formu“ – a protože to předepisují předpisy, dopisuje, ale nemusí a taky obvykle nemá žádný relevantní logický závěr, ze kterého by šlo zdůvodnit že soudce musel právně postupovat tak a ne jinak.
Takže, s tím že “ že příslušníci StB požívají větší důvěry slovenských soudů a jejich svědecké výpovědi mají větší váhu než důkazy, které jsou v po nich v archivech“ se halt budou muset bratia SLováci nějak smířit. Ono to zase u nás nevypadá o mnoho jinak, a nejde jen o předsametovou STB..
Jenže Andrej Babiš, podezřelý ze spolupráce s STB a zločinným komunistickým předlistopadovým režimem (zákon o zločinosti komunistického režimu, tak nějak se to jmenuje) podniká na Slovensku jen omezeně (zřejmě pro jistotu) a hlavně není místopředsedou vlády a ministrem financí na Slovensku, ale v Česku. Kdo požívá jakou důvěru u slovenských soudů, je v tomto případě úplně jedno.
to je na tom to nejsmutnější, že jde čistě o formalitu, nějakej papír o to zda byl někdy před 30 lety něčím. Neříkám kdyby ho měli za něco dneska zavřít, tak at se nějakej soudce nechá i s těma estébákama podplatit a vynese osvobozující rozsudek.
Ale jen kvůli tomu lejstru slovenskej Nejvyšší soud dělá z celého národa idioty a směje se jim do ksichtu, tohle je ta skutečná démogracie, tak držte hubu slováčkové?
Nevím, proč by se měli Slováci bít o morální čistotu člověka, politika v českém prostředí (sic Slováka), který je pochopitelně škodnou také tam. To se přece může jen hodit! Jen se nesmí podlehnout iluzi o bratrské lásce. Jiná věc by byla, kdyby Andrej „tvořil“ na Slovensku, to by i pohled na to byl nepochybně jiný. Tvořivější a „spravedlivější“, stačí si uvědomit dnešní právní bitvu o anulaci amnestie vyprodukovanou V. Mečiarem kdysi na Slovensku. Takže některé případy „spolupráce“ mohou být státem účelově tolerovány bez ohledu na morálku.
O nás přece vůbec nejde. To že Babiš může u nás dělat ministra, i kdyby se ta spolupráce s STB soudně prokázala, to si s ním dohodl Sobotka a odhlasoval to novej parlament, jak součást služebního zákona.
Tady jde o přístup slovenského Nejvyššího soudu směrem ke slovenskému Ústavu paměti národa, a vůbec vůči voličům. Jestli takto Babiš, tak takto vlastně všichni spolupracovníci STB, celá STB a KSČ. Všichni si navzájem odsvědčí jaká byla tehdy úžasná demokracie a ty archivy o bolševickejch zločinech asi lžou..
To si s ním nedohodl Sobotka, ale voliči, kterým to prostě nemyslí …. vždyť málem vyhrál volby a ty další už bohužel vyhraje!
I kdyby byl nakrásně uznán jako neoprávněně vedený ve svazcích STB co by agent, nevyviňuje ho to ze spolupráce STB, jíž se stal 2 roky předtím zápisem do svazků jakožto důvěrník.
Místo agenta státní policie by tak z něj byl obyčejný práskač.
Je zbytečné se trýznit dokazováním neestébáka nebureše z obou stran. Prostě mu to spočtěme i s jeho primitivními kobliháři při volbách. Před ním tu byl podobný exot Vít Bárta-kde je kašparovi dnes konec?
Hrajete si na demokracii ale pravoplatné rozhodnutí soudu zřejmě nemíníte respektovat ! ! !
Každý kdo za socialistického režimu vycestoval na „Západ“,musel po návratu vyplnit hlášení o průběhu výjezdu,s kým se dotyčný setkal,o čem s ním jednal,zda nebyl kontaktován československým emigrantem,zda na něm nebyla vyžadována služba nebo doprava zprávy do ČSSR,atd.Toto hlášení dostávala samozřejmě StB.Jinak by příště nevycestoval a tudíž nemohl vykonávat dosavadní práci.Od tohoto hlášení k jejímu přesmyknutí do spolupráce je krátká přesmyčka.U tuctového občana přesmyčky netřeba.Proč taky.Ale u Babiše,to je jiná.To je argument o jeho zločinném počínání.Že,pane Břešťane?Věřím,že slovenské soudy rozhodly právem a že si Babiše pro světlou budoucnost ČR můžeme zachovat.Miluji jeho tezi,že stát je možno řídit jako podnik.Ne jako OKD,ale třeba jako Baťův obuvnický koncern.Včetně jeho starostlivosti o zdraví,sociální poměry zaměstnanců,vzdělávání i ekologii.
Proto si myslím,že Babiš nebyl udavač a že jen dodával požadované informační penzum.Aby se vlk nažral a nechal ho žít.
Jezdil jsem do zahraničí na západ (co by překladatel a odborný poradce papalášů), ale nic takového jak popisujete po mně nikdo nikdy nechtěl. Jediné co se chtělo byl t.zv. Záznam o jednání s cizincem, ten se odevzával na Zvláštní oddělení podniku, ale tam otázky, které uvádíte nebyly položeny. Byla tam ale, mimo jiné, otázka : Nabídl cizinec věcný nebo peněžitý dar? Jednou jsem opověděl – bohužel nikoliv a šéf zvláštního oddělení byl seřván kontrolním orgánem STB a já vedoucím ZO; musel jsem to pak přepsat s původním datem (antidatovat). Bylo mi pak po nějaké době naznačeno, že by bylo vhodné, kdybych třeba spolupracoval s oním kontrolním orgánem a když jsem odmítl, tak jsem na služební cestu na západ vyjel až po 3 letech; po listopadu 1989.
Ano pane, určitě budeme věřit eSTéBákům. Dyť on tam jenom pracoval. To, že většina lidí ze zahraničního obchodu po revoluci zbohatla je taky určitě náhoda, a ne zneužití informací. Samozřejmě, že je to krásná myšlenka. Řídit stát jako firmu. Bohužel firma a stát jsou dost rozdílné útvary, a také každému jde trochu o něco jiného. Firmě o zisk, neboli sedřít lidi z kůže. Státu by mělo jít o toho člověka. Pokud vzpomínáte pana Baťu. To je sice hezké, ale on byl dost dobře výjimkou až si toho všimli ve světě. S Burešovým řízením státu nebo firmy má asi stejně společných znaků, jako můj pes a ještěrka. Však ono se postupně i na Slovensku odkryje levota, kterou tam Bureš splácal. Nebude to trvat dlouho. Už se pomalu rozkrývá i zdejší špína. Potom si můžete zavzpomínat na pravomocný rozsudek. Nakonec jen poznámku, právo na odvolání se pokud cítíte být rozsudkem poškozen má snad každý. Nechcete ho snad úřadu odejmout, že ne?
Básník a ambasador Grůša popsal ve své knize Rakušan Beneš informaci o spolupráci E.Beneše s c.a k. policií.Nenarukoval za války a přeběhl do Švýcarska,kde se připojil k Masarykovi.Ing Babiš je velký podnikatel a současní politici jen závistivě vypouští pomluvy.Jeho hnutí vyhraje volby a může ustavit pravděpodobně ijednobarevnou vládu.Lidovci a STAN v koalici podle předpokladu získají jen 9.95% smolných hlasů a podle Dontova volebního systému se přerozdělování příklání k vítězi voleb a to při zisku přesahujících 40 % bude stačit na jednobarevnou vládu. I takový může být výsledek podzimních voleb u nás.