Andrej Babiš a novináři. Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Babiš mladší, Janek Kroupa a mediální lynč. I česká média si musí vyjasnit etické mantinely

Napsal/a Lucie Sýkorová 2. září 2021
FacebookXPocketE-mail

Když před pár týdny oznámil guvernér New Yorku Andrew Cuomo rezignaci kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování, vyvolalo to také vlnu diskuzí o novinářské etice. Guvernérův bratr Chris, dlouholetý moderátor CNN, totiž Cuomovi pomáhal s komunikací o jeho skandálu. Navíc bratra přivítal jako moderátor i ve vlastní televizní show. Česko sice podobnou kauzu zatím nezažilo, to ale neznamená, že tuzemským médiím nechybí diskuse o vlastních etických pravidlech.

Nejdříve stručně připomeňme zmíněnou americkou kauzu: Během minulého roku se oba bratři opakovaně potkali v analyticko-zpravodajském pořadu Cuomo prime time – Chris v roli moderátora, Andrew, guvernér, jako host.

„Cuomo zahodil svou novinářskou nezávislost zapojením se do záchrany politické kariéry svého bratra. Ale zároveň vložil zbraň do rukou lidem, kteří novináře nazývají ‚nepřáteli lidu‘,“ komentovala celou věc Kathleen Bartzen Culver, ředitelka Centra pro žurnalistickou etiku a profesorka na Wisconsinské univerzitě pro web USA Today.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Pokud jde o důvěryhodnost a důvěru, lidé nevidí jednotlivé reportéry nebo zpravodajské weby. Vidí ‚média‘. Takže když jeden novinář nebo médium učiní diskutabilní rozhodnutí, pošpiní tím i ostatní,“ podotkla.

Kritika se ozývala i z řad Cuomových kolegů. „Jsou to média, kterým je svěřena role činit mocné odpovědnými. Moderní americká žurnalistika však může tuto funkci plnit pouze tehdy, pokud voliči obecně důvěřují mainstreamovým zprávám. To není možné, pokud překračujeme jasně dané hranice a prezentujeme případy, jako je ten bratří Cuomových, coby zpravodajství,“ napsal například sloupkař Elzie Lee Granderson v komentáři pro Seattle Times.

„Demokracie závisí na odpovědné a dobré vládě, ale stejně tak nebude vzkvétat bez důvěryhodných médií. Když ale průmysl záměrně spojí zpravodajství se zábavou kvůli hodnocení a kliknutí, riskujeme ztrátu důvěry veřejnosti,“ varoval.

„Sestra Smrt“ a mediální lynč

Česká mediální scéna zatím svého Chrise Cuoma neobjevila. To ale neznamená, že by se zde novináři neměli nad čím zamýšlet. Etických přešlapů, které mají dopad na důvěru veřejnosti v média jako celek a potažmo na stav demokracie, se bohužel i u nás najde celá řada.

Jeden z největších za poslední roky se vrátil na světlo v červnu, kdy soud vydal rozhodnutí o odškodném pro Věru Marešovou. Zdravotní sestra, která byla zproštěna obžaloby z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici, zažila v roce 2014 typický mediální lynč a nyní se soudí hned s několika mediálními domy.

„Mediální lynč představuje jeden z největších prohřešků proti novinářské etice, protože média si osobují právo trestat člověka, o jehož vině nemohou z principu rozhodovat,“ připomíná Jan Motal z Centra pro mediální etiku a dialog Masarykovy univerzity v Brně.

„Jakákoliv emocionální negativní označení jako ‚sestra Smrt‘ apod. je třeba označit za nevkusná a porušující profesní etiku nejen proto, že nectí presumpci neviny, ale protože živého člověka redukují na stigmatizující nálepku. Nelze označit za vraha člověka, který je teprve vyšetřován či souzen. Do vynesení rozsudku musí mít média neustále na paměti, že může být osvobozen,“ dodává.

Pouze v případě jasné nespravedlnosti, selhání státu a justice lze podle něj spekulovat o tom, že by média mohla vést viníka ke svědomí či společnost upozornit na to, že viník unikl trestu. „Zde by ale tématem mělo být spíše selhání veřejné moci,“ podotýká Jan Motal. „Aby novinářská práce měla smysl, musí vést k tomu, že pochopíme lépe svět, v němž žijeme, že poznáme lépe lidi, o nichž novináři píšou, že budeme lépe rozumět souvislostem. Nic z toho se neděje tehdy, pokud je komplexní skutečnost redukována do nicneříkajícího, ale šokujícího hesla,“ upozorňuje.

Kauza Vrbětice? Přání otcem myšlenky

Z hlediska mediální etiky šlápl podle Jana Motala vedle i investigativní reportér Seznamu Janek Kroupa v případě článku o údajné snaze ministra vnitra Jana Hamáčka „handlovat“ s vrbětickou kauzou v Moskvě.

„Článek lze nejlépe posoudit podle toho, k čemu vedl. Prakticky k ničemu, protože ústřední spekulace, kterou Kroupův tým čtenářům představil, se nepotvrdila a ani potvrdit nemohla – ve své podstatě byla neověřitelná. Kroupa nepřinesl žádný nový důkaz, ani nedoložil svoje tvrzení o získané informaci například záznamem rozhovoru se zdrojem. Všichni zúčastnění aktéři se buď od takové interpretace distancovali anebo ji nepotvrdili,“ konstatuje Motal.

„Samotný článek byl napsaný mizerně, šlo spíše o spekulaci postavenou na několika fragmentech, která ale nebyla řádně zasazena do souvislostí, nerozkrývala vztahy mezi aktéry, nebyla uvěřitelná nad rámec předsudku, že ministr je prospěchářský politik. Ve výsledku šlo o projev mechanismu ‚přání otcem myšlenky‘, kterému novináři podléhat nesmí,“ zdůrazňuje.

Novináři se musí umět kritizovat

Jan Motal zároveň připouští, že investigativní žurnalistika nemusí vždy dodržovat všechna striktní etická kritéria, protože její případné nepoctivosti jsou vykoupeny nesporným veřejným zájmem.

„Nikdy ale nesmí být investigativa pouhým žurnalistickým komentářem reality na základě odtržených střípků. Dobrý investigativní článek ukazuje vnitřní nutnost jednání, uvěřitelně dokládá souvislosti s politickými boji a vztahy, dokládá na co nejrozmanitějším materiálu ústřední tezi,“ vysvětluje a zároveň nabízí srovnání, svůj pohled na kauzu „Dominik Feri“.

„Novináři v Alarmu a Deníku N oproti Kroupovi odvedli skvělou práci a předložili výborně zdokumentovaný a na mnoha rozličných, ale přitom vnitřně soudržných a uvěřitelných příbězích doložitelný případ nevhodného, či údajně dokonce i právně postižitelného jednání politika. I proto jejich investigativa byla v zásadě přijata většinou politické scény, dokonce i Feriho spolustraníky, a byly z toho vyvozeny důsledky.“

Ve srovnání s tím zmiňovaný článek Janka Kroupy o kauze Vrbětice podle Jana Motala připomínal spíš soukromou spekulativní úvahu na blogu.

„Kroupa se dlouhodobě těší velké úctě mezi svými kolegy, ale z hlediska mediální etiky i řemesla šlápl vedle a vlastně ani žádný soustředěný článek či argument nepředložil. Vzhledem k tomu, že investigativní práce Seznam Zprávy dlouhodobě dává přednost senzaci před poctivou prací, nejde bohužel příliš o překvapení,“ domnívá se Jan Motal.

Podle něj by se v takových případech měli kritizovat i novináři navzájem a v rámci novinářské obce by se měla vést o eticky sporných materiálech větší diskuze. „V tom spočívá princip samoregulace mediálního odvětví,“ podotýká Jan Motal.

Babiš mladší ve veřejném zájmu

Řadu otázek vzbuzuje v posledních týdnech minimálně u části veřejnosti také výrazné a náhlé zviditelnění Andreje Babiše mladšího a přístup médií k němu. V tomto případě je ale podle Jana Motala pozornost médií pochopitelná a ospravedlnitelná.

„Za prvé jde o osobu ve veřejném zájmu, protože měl být obětí únosu na Krym, a vzhledem k tomu, že jeho otcem je premiér České republiky, je to dost závažná kauza. Sám do veřejného prostoru aktivně vstupuje, působí například i na sociálních sítích a ostře se strefuje do svého otce, aktivně poskytuje rozhovory. Lze tedy říci, že jeho zvýšená přítomnost v mediálním prostoru může třeba být nevkusná, protože je pro novináře snadným lákadlem na čtenáře, ale není neetická,“ vysvětluje odborník na mediální etiku.

„Andrej Babiš mladší zároveň sám zpochybňuje svoji diagnózu, tvrdí, že mu schizofrenie byla diagnostikována chybně a tvrdí, že je zdravý. Ať už je skutečnost jakákoliv, tento aspekt je třeba brát v potaz, a proto nelze o Andreji Babišovi v médiích psát prostě jako o nemocném člověku,“ podotýká Motal.

„I kdyby nemocný byl, není důvod jeho jednání kauzálně spojovat s případným duševním onemocněním, anebo je proto zlehčovat,“ upozorňuje s tím, že média by obecně měla téma duševních nemocí pokrývat velmi citlivě.

„Z duševního onemocnění se lze zotavit, o duševních nemocech by se nemělo psát negativním či strach vzbuzujícím jazykem, člověk by neměl být ztotožňován se svojí chorobou, protože neexistuje kauzalita mezi jednáním a nemocí, každý člověk se chová jinak,“ vyjmenovává.

U Andreje Babiše mladšího však podle Jana Motala existuje ještě další důvod, proč se o něj média zajímají oprávněně: „Veřejnost navíc může spekulovat o tom, zda například Andrej Babiš mladší nehodlá nějak vstoupit do předvolebního boje, aby ho ovlivnil, a média by měla rozkrývat pozadí jeho jednání a vztahů s otcem či dalšími subjekty, aby mohla být veřejnost dostatečně informována o souvislostech jeho veřejného vystupování.“

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)