Izraelský archeolog Assaf Avraham skládá dohromady podobu chrámové dlažby z Jeruzalémského chrámu z doby vlády krále Heroda. Na základě archeologických objevů sestavuje věrnou repliku původní podoby dlažby. I z textů Nového zákona plyne, že Ježíš chrám navštěvoval. „My se snažíme lidem přiblížit, jak to vypadalo před více než dvěma tisíci lety,“ říká archeolog.

Zpráva o vaší rekonstrukci chrámové podlahy v Jeruzalémě obletěla svět. Kde to začalo, na čem jste tu myšlenku založil?

Téma restaurování druhé chrámové podlahy souvisí s mým výzkumem z roku 2007, kdy jsem publikoval teorii, týkající se použití techniky barevných podlah za vlády Heroda Velikého v Jeruzalémě. Popis židovského historika Josepha Flavia, který žil v letech, kdy byl chrám zničen, říká, že podlaha na Chrámové hoře byla vyrobena z barevných dlaždic. Tyto dlaždice byly skutečně nalezeny v projektu Temple Mount Sifting, který probíhá od roku 2004.

Byl jsem první, kdo propojil tyto zbytky podlahy s Josephovými popisy a publikoval jsem o tom článek. Po několika letech provedl výzkumník Frankie Schneider studii rozměrů podlahy a navrhl řadu možností pro její obnovení. Nedávno jsme provedli rekonstrukci s velkorysou pomocí sbírky Moriah Collection, která ve prospěch tohoto úkolu sezvala odborníky na práci s kamenem a my jsme mohli obnovit podlahu přesně tak, jak by vypadala před 2000 lety.

Podoba někdejší chrámové dlažby. Foto: se svolením Assafa Avrahama

Jak na to reagují lidé, hlavně věřící?

Pro mnoho věřících po celém světě je archeologie důležitým nástrojem pro poznání obrazu minulosti. Samotné poznání reality ve starověku je příležitostí duchovně a emocionálně se spojit s osobnostmi, které v ní působily, z nichž některé jsou inspirativními postavami pro miliony věřících po celém světě. Proto je archeologie v tomto případě nástrojem, který spojuje mnoho lidí s jejich spiritualitou.

Jaká další tajemství byste si přál odhalit z „hlíny“?

V souvislosti s obrazem minulosti je třeba prozkoumat a zjistit mnohem více. Specializuji se na starodávné stavební metody, můj výzkum se snaží rekonstruovat starověké architektonické prvky a s nimi i příběhy, které všichni známe. Jak třeba vypadaly zdi v době krále Davida? Jak vypadal Šalomounův chrám? Tyhle a mnoho dalších otázek nám dnes moderní věda umožňuje zodpovídat a přibližuje „starodávno“ skutečnému obrazu minulosti.

Na čem se nyní chystáte pracovat?

V současné době pracuji na inovativních návrzích pro technický výzkum starověkých památek a toho, jak mohou tyto informace přispět k naší interpretaci minulosti. Jedním z mých velkých snů je obnovit celou vesnici z biblického období podle starodávných stavebních tradic. Návštěva takové vesnice může turistům z celého světa umožnit jedinečný, skvělý a významný duchovní zážitek.

Archeologie a věda obecně mohou podpořit důkazy mnoha popisů, které se objevují ve starověkých textech. Je dost lidí, kteří se snaží popřít existenci biblických příběhů a tvrdí, že se jedná o legendy, které se ve skutečnosti nestaly, jenže na scénu přichází věda a v mnoha případech tyto příběhy potvrzuje právě prostřednictvím archeologických nálezů.

Jaký příběh vy sám rád vyprávíte?

Jako vědec mám povinnost pochybovat, abych se dostal k pravdě, takže když narazím na nějaký starodávný text, prostuduji ho a pokusím se pochopit pozadí a okolnosti, za nichž vznikal. Zkoumání starověkých spisů je pro mne fascinující a velmi obohacující. V Bibli je mnoho veršů a rčení, které miluji a s nimiž se ztotožňuji. Volání po spravedlnosti, morálce, pravdě – to vše se tam objevuje a je to i důležitou součástí rozvoje západní kultury a demokracie. Náboženský výklad samozřejmě není vždy jednotný, ale morální základ původních textů, z nichž některé jsou staré 3000 let, nás může stále hodně naučit o lidském chování.

Myslíte si, že ztracené Pavlovy dopisy budou někdy objeveny a že by tak mohl být třeba i rozšířen Nový zákon?

Starověké texty lze určitě stále ještě objevit. Ostatně stalo se to relativně nedávno, v polovině minulého století, když se podařilo objevit svitky od Mrtvého moře a další různé texty. V Káhiře bylo nalezeno 300 000 fragmentů židovských manuskript v bývalém skladišti synagogy Ben Ezry. Jsou to vzácné případy, ale ukazuje se, že lze staré texty uchovat i po tisíce let.

Jaký archeologický nález vás osobně nadchl?

Naposledy mne velmi nadchl nález otisku pečeti krále Ezechiáše. Našla jej archeoložka Eilat Mazar, která nedávno zemřela. Toto zjištění je velmi důležité, protože je díky němu jasné, že biblický text týkající se historie izraelských králů je založen na skutečných událostech té doby. Zde najednou postava Ezechiáše vychází z textu do reality, ve které žijeme. To je velmi vzrušující.