Anulovat výsledky voleb? I to by šlo, připouští 58 % Čechů v případě „neetické kampaně“
Jak neukrást volby zněl podtitul konference o férovosti a pravidlech politické komunikace zejména v předvolebním čase. Češi etiku po politicích a politických stranách požadují a celkem 58 % z nich by dokonce „v případě porušení etiky“ bylo ochotno nechat volby anulovat. Co přesně si ale představují pod pojmem etické–neetické?
SMR mobil článek Mobile (207411)„Ideálem Čechů jsou eticky vedené předvolební kampaně. Napříč společností si to přeje 90 % lidí,“ říká politická analytička Tereza Fridrichová z agentury NMS Research.
Průzkum vnímání úrovně politické komunikace v ČR pro Asociaci public relations (APRA) ale zároveň dokládá jistý rozpor: 63 % Čechů a Češek si „umí představit“, že budou volit politika, který se nechová eticky.
Z průzkumu plyne, že nadpoloviční většina (55 %) přitom věří, že v politice je možné uspět a dodržovat zároveň etické zásady. Ale 81 % Čechů má pocit, že aktuálně politické kampaně v Česku eticky vedeny nejsou. Dvě třetiny (67 %) navíc vnímají, že se situace v posledních letech zhoršila a 41 % očekává, že se bude dále zhoršovat.
Češi prý dokážou dobře identifikovat, které chování ve volebních kampaních je už za hranou. Etiku v politice si obvykle představují jednoduše tak, že lhát se nemá. Vadí i falešné chování, manipulace například v podobě placených diskutérů na sociálních sítích či šíření falešných videí a falešných výroků připisovaných politickým oponentům.
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
Zdroj: průzkum NMS Research
Přibližně polovina Čechů odmítá používání botů a placených komentátorů (56 %) k ovlivňování veřejného mínění na sociálních sítích či sdílení nepodložených spekulací (61 %) o politicích nebo stranách (tzv. přišlo WhatsAppem).
„Spadá sem i kupování hlasů, vytváření falešných účtů na sociálních sítích nebo šíření vykonstruovaných audio či videozáznamů,“ doplňuje Fridrichová.
Češi se dle svých postojů k důležitosti dodržování etických zásad v politice dělí na pět skupin.
- Moralisté tvoří 28 % populace. Etické chování v předvolebních kampaních je pro ně extrémně důležité. Moralisté uvádí, že by za žádných okolností nevolili politika, který se nechová eticky.
- Idealisté tvoří 26 % populace. Ideál etického chování v předvolebních kampaních je pro ně stejně důležitý, jako pro Moralisty. V praxi již připouští, že by volili politika, který se ne vždy chová úplně eticky – zejména pokud by tím reagoval na neetické chování oponenta.
- Realisté (24 %) jsou zdrženlivější ohledně důležitosti etického chování v politice. Zatímco pro první dvě skupiny je etické chování zcela zásadní (81 % považuje za velmi důležité), pro Realisty je spíše již jen jedním z důležitých prvků politiky.
- Reformátoři tvoří 15 % populace. Etické chování v politice je pro ně méně důležité. Obecně si nejsou jisti, zda se dá s etickým přístupem v politice uspět a nevnímají konkrétní etické prohřešky tak silně.
- Poslední skupinou jsou politicky Nezapojení (7 % populace), kteří nemají výrazné názory na politiku ani etiku v politice. Do politického života se příliš nezapojují.
ZDROJ: průzkum NMS Research
Nadávky i výhrůžky smrtí
O etice v politice promluvil na středeční konferenci Jak neukrást volby: Etika a pravidla v politické komunikaci i prezident ČR Petr Pavel.
„Nepočítal jsem s tím, že jdu do slušného, férového prostředí. Bral jsem to jako něco, s čím jsem dopředu počítal jako s nutným zlem. Byť jsem se občas pozastavil nad tím, čeho jsou někteří lidé schopni. Ale máme se snažit posouvat měřítka,“ řekl v úvodní debatě s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.
Na konferenci o etice politických kampaní promluvil i prezident ČR Petr Pavel a bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Foto: Robert Břešťan / HlídacíPes.org
„V přírodě funguje princip rovnováhy. Extrémy vyvolávají snahy hledat rovnovážný stav. Bohužel to platí i naopak a lidstvo má tendenci nezůstávat v klidu příliš dlouho. Pak voliči poptávají a politici nabízejí alternativu… Když pak přijde někdo s brutálním macho egoistickým stylem, vypadá náhle jako lákavá alternativa, i když za jiných okolností by to nefungovalo,“ dodal prezident s tím, že emoce sice fungují lépe než fakta, „ale rolí politiků je říkat lidem i nepříjemné pravdy, byť to není to, co chtějí slyšet“.
Zuzana Čaputová připomněla, že na Slovensku byla v roli prezidentky „terčem číslo jedna u opozice i dezinformační scény“, vedle vulgárních nadávek šlo i o výhrůžky násilím a smrtí, jak vůči ní, tak jejím dětem.
„To, jaké emoce dokáže politika vzbuzovat, je za hranicí přijatelného. Nenávist je ale krátkodobá strategie. Funguje při snaze uchopit moc, ale lidé jsou z konfliktu unaveni. Nikdo nechce žít pořád v bodu varu. Mnohé průzkumy dokazují, že lidé touží po pořádku, bezpečnosti a klidu,“ řekla Čaputová.
Zrušit volby? I to by prý šlo…
Etika v politice a politických kampaních je obecně důležitější pro starší a vzdělanější Čechy. Vůči neetickému chování jsou ale podle aktuálního průzkumu NMS Market Research benevolentnější mladí lidé do 24 let: častěji říkají, že zvažují volbu politika, který se ne vždy chová eticky (83 %).
Zdůvodňují to tak, že volí menší zlo či politika, který je schopen efektivně prosadit změnu, někdy i na úkor etických zásad. „Může to být i tím, že oni, na rozdíl od starších generací, již vyrůstali ve světě sociálních sítí. Ty jsou také většinově hlavním zdrojem jejich informací o politice,“ říká Fridrichová.
Třetina mladých se v politice orientuje dle toho, co si myslí jejich rodiče, známí nebo přátelé.
Fridrichová zdůrazňuje, že dezinformace a lži mají potenciál negativně ovlivnit ochotu účastnit se voleb. Celkově to říká až 46 % lidí, především ze skupin ženy, nevoliči a právě mladí.
„Volební kampaně v několika zemích byly zásadně ovlivněny neetickými praktikami, což prohlubuje nedůvěru občanů ve stát a demokratické uspořádání,“ vysvětluje i předseda APRA Radek Maršík.
S ohledem na fakt, že drtivá většina lidí v tuzemsku si myslí, že v Česku politické kampaně eticky vedeny nejsou, vyznívá zásadně především toto zjištění průzkumu: „Celkem 58 % lidí připouští možnost anulování voleb v případě porušení etických standardů, a platí to napříč politickým spektrem,“ upozorňuje Fridrichová.
Jaká by ale byla reálná ochota Čechů přistoupit na možnost, že by se volby skutečně s ohledem například na masové šíření dezinformací skutečně mohly anulovat, je s velkým otazníkem. „Je skutečně zásadní otázka, na čem by v Česku reálně panovala shoda, že je to důvod, proč volby zrušit,“ říká ředitel Transparency International David Kotora. Na konkrétní okolnosti možného anulování voleb dle mínění Čechů a Češek průzkum neodpovídá.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
15 komentářů
Ano, 58 procent členů nevládních organizací apod. by anulovalo volby, pokud by hrozilo vítězství stran, které jim uříznou penězovody jako Trump.
.
Zásadní problém spočívá v tom, že etika je z definice soubor norem chování, které nejsou právně vymahatelné. Takže právní postih, a ještě na úrovni porušení ústavy, za porušování nějaké etiky je zcela nesmyslný.
Navíc autor v článku uvádí i některé činnosti (např. kupčení s hlasy), které jsou dnes protizákonné, takže žádné hrátky s etikou se kvůli nim konat nemusejí. Spíš by se mělo konat zamyšlení nad autorem, který tato fakta nezná, a přitom se o nich autoritativně vyjadřuje.
Spíše je to přípravná palba na zrušení voleb pokud nevyhraje SPOLU, jehož zástupcům hrozí za jejich současné aktivity policejní vyšetřování a soudní stíhání.
Volby anulovat považuji za možné výhradně v případě, že by došlo k hrubému porušení pravidel. Anulování kvůli tomu, že se někomu nelíbí vítěz, či volební agitace podobně jako v Rumunsku, či zneužití poklesku kandidáta považuji za devastaci demokracie.
Etická a neeticka kampaň je vždy záležitost úhlu pohledu. Anulovat výsledky voleb je urážka všech voličů, kteří byli u voleb. Elity se neumí smířit s výsledkem, ktery je jim nepříznivý. Vždy to je špatne pro další vývoj. Jsou nebezpečne i manipulace s volebním zakonem, jak bylo provedeno v minulosti. Prezident Pavel by mel vyhlásit brzo volby do PCR.
Copak? Připravujete lidi na rumunský scénář?
I prokristapána , jenom to ne. Celé je to postaveno na naprosto špatném předpokladu.
Přece – pokud těch zmíněných „..
1) Že si ti dotazovaní občané neuvědomují, že touto cestou jsou trestáni a to velice hrubě oni sami jako voliči. Protože to je jejich ústavní právo, volit své politiky, jaké chtějí – a ani Ústavní soud nemá být oprávněn jim ho anulovat.
2) K tomu si přidejme další – ale velice kritickou informaci, že totiž v případě anulace voleb musí rozhodnout soud MIMOŘADNĚ RYHLE – těch 15-20 dnů už je legitimní maximum.
Takže – z tohoto pohledu – kdyby ta otázka v anketě zněla fakticky správně , s doplňkem, – a toto rozhodnutí o anulaci voleb pro neetické jednání má být provedeno a ukončeno okamžitým pravomocným rozsudkem \v MIMOŘADNEM SOUDNIM PROCESU během této velice krátké lhůty 15-20 dnů, musela by být odpověď většiny občanů naprosto opačná, protože takové soudní řízení je v rozporu s jiným ústavním právem na spravedlivý proces.
Nicméně bych si dovolil určitý návrh, který by tu situaci řešl mnohem lépe a mnohem efektivněji, i se splněním těch ústavních práv a svobod.
1) S tím udáním /podáním žaloby by se nečekalo až podle toho jak dopadnou volby (což vždycky vypadá dost účelově)
2) Ale byla by ne možnost, ale přímo povinnost, je podávat ihned když k nim dojde a ihned jak se o nich někdo dozví. Řekněme – pro začátek, během předvolební kampaně.
3) A v těchto případech by pak ihned musel rozhodnout soud – podle stejně zjištěných důkazů – a ve stejné lhůtě – tedy do 15-20 dnů.
4) Potom by ale legitimně přijatelný trest by byl řádně odůvodněný výrok soudu, s velkou medializací v médiích – protože tím by voliči byli včas informováni že bylioklamáni nepravdivým, n
Jinak samozřejmě, že ta diskuze o omezení neetických projevů je ve společnosti potřeba – ovšem – řešení nesmí porušovat takto drasticky zase jiná ustavní práva a svobody.
Jestli bych si dovolil dát takový návrh na určitý právní experiment.
1. Budou se sledovat a prošetřovat veškeré projevy všech politiků všech politických stran, padni komu padni.
2) Pokud se zjistí že takový projev obsahuje
lež, fake news, účelové obvinování a urážení, zmíněné neetické jednání, bude tento případ projednáván – bud soudem, nebo jiným stanoveným orgánem
3) Ovšem za stejných podmínek, jako v případě anulace těch voleb – že totiž soud, ten orgán by musel rozhodnout do zmíněných 15-20 dnů – ovšem rovněž k tomu vydat i zcela transparentní zdůvodnění.
4) U takových případů by nešlo o tvrdý trest – úplně by postačila nařízená omluva v médiích. Ovšem – viz bod 3)-určený orgán musí být schopen ten případ
Důležité také je, že žádná „etika“ jako taková neexistuje. Etika je výsledkem světonázoru a kolik je světonázorů (včetně náboženství), tolik může být i etik. A prosazovat etiku jednoho konkrétního světonázoru je hra se sirkami v přeplněné prachárně, protože lidé ostatních světonázorů budou proti. Za určitých okolností tohle může skončit stejně jako náboženské konflikty v 15. – 17. století.
Doporučuji přečíst a pochopit Čapkovu „Továrnu na absolutno“, která více-méně o něčem podobném je.
Nééééééééééééé, to by fialová vláda byla u moci nejmíň do konce roku 2026.
Podzimní volby by se anulovaly a než by byly další. Raději ne.
Pod mediálními pojmy morálka a etika lze skrýt sebevětší svinstvo. K dohledu na to, aby volební kampaň byla férové a podle zákona, máme dozorové instituce. Mají možnost zastavit takovou kampaň a udělovat pokuty. Ale musí zasáhnout v době kampaně. Rušit volby až po jejich výsledku je pošlapáním demokracie. Připravovat občany na to, že v případě „špatného“ výsledku je normální volby anulovat, je projevem totalitních tendencí.
Ostatně, současná vláda k totalitě také směřuje.
Kdo bude rozhodovat, co ještě je „etické“ a co už není?
Soud na to gebír nemá. Ten soudí „byl porušen zákon, – nebyl porušen zákon. Komise? Ha, ha, ha. Kdo jí jmenuje? Úúústřední výbor?
Připravujete s státní převrat ala „Rumunsko“???
Podle mého názoru byla prozatím největší prasečina, daleko za čarou etiky použití mentálně nedostatečného Babičova syna proti otci. Fuj, eklhaft.
Je to proti smyslu demokratických a svobodných voleb, které zaručuje ústava! V takovém případě mají občané právo na ozbrojený odpor! Já ho tedy využiji!
Etiku do voleb netahejte. Volby jsou o moci a o penězích.
Takže je dovoleno téměř vše. Komunisté museli plnit volební program a skládali veřejně účty, jak se jim to daří.
V kapitalismu věc nevídaná, tady se nemusí plnit vůbec nic. Stačí, když nás dav zvolí, pak si děláme to, co chceme. Bez odpovědnosti, bez skládání účtů.
Teď máme novinku. Když vyhraje soupeř který se nám nehodí, volby soudně anulujeme. Protože soudy pracují na politickou objednávku, tak to není problém.
Rumunsko je zářným příkladem liberalismu ve volbách.
Mimochodem, kde jste přišel na to že „..Komunisté museli plnit volební program a skládali veřejně účty, jak se jim to daří.“?
Copak jste nikdy neslyšel pojem jednotná kandidátka? Jinak řečeno, lidi volili pokaždé komunisty (a jejich spřežence) protože nikdo jiný na jiných kandidátkách ani kandidovat nemohl?
Opravdu komunističtí zastupitelé skládali na stranických orgánech účty a pak se to nějak „vylepšilo“ pro plebs. A komunistický zastupitel mohl být odvolán – byl to jeden z možných stranických trestů.
Podobné úvahy v podstatě představují útok na ústavní základy demokratického zřízení. Zrušení výsledků voleb z takto průhledné záminky by znamenalo jediné – vše už je dovoleno, nic neplatí, shodíme rukavice a jdeme si po krku…