Analýza: Pravdu mají Rusové, sestřelením jejich letounu Turecko porušilo mezinárodní právo
Turecká armáda sestřelila poblíž hranic se Sýrií ruské vojenské letadlo, které narušilo turecký vzdušný prostor a ignorovalo prý řadu varování. Turecká i ruská strana se obviňují z porušení mezinárodního práva. To dává za pravdu spíše Rusům, vyplývá z analýzy právníka Aleše Rozehnala pro HlídacíPes.org.
V první řadě je nutno konstatovat, že mezinárodní úmluvy nestanovují žádná pravidla ani postupy pro případ nedovoleného narušení vzdušného prostoru cizím letadlem. Přesto se však již v minulosti odehrály podobné incidenty, které umožňují tento případ z hlediska mezinárodního práva posoudit.
U-2, příběh z roku 1960
Samotné Turecko ztratilo před několika lety v syrském konfliktu stroj, který narušil syrský vzdušný prostor. Byl však sestřelen až po opuštění tohoto prostoru nad mezinárodními vodami a z tohoto důvodu se jednalo o jednoznačné porušení mezinárodního práva syrskou stranou.
Sestřelení ruského letadla tureckou armádou je nicméně obdobné sestřelení amerického špionážního letounu nad územím Sovětského svazu v roce 1960. Rada bezpečnosti v uvedeném případě konstatovala, že se jedná o porušení územní suverenity, ale nejedná se ze strany Spojených států o akt agrese.
Tak tomu je zřejmě i v případě sestřeleného ruského letadla. Charta OSN obsahuje povinnost všech členů OSN vystříhat se ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli OSN.
To, zda došlo k ohrožení míru, porušení míru nebo útočnému činu, určuje Rada bezpečnosti OSN, která následně doporučí nebo rozhodne, jaká opatření budou učiněna, aby byl udržen nebo obnoven mezinárodní mír a bezpečnost.
Agrese a sebeobrana? Ani náhodou!
Akt agrese nastává v případě přímého použití ozbrojené síly nebo její hrozby. Ani samotné Turecko netvrdí, že by ruský letoun použil proti tureckým cílům sílu nebo jí hrozil. Ačkoli tedy přelet ruského letadla nad tureckým územím porušil mezinárodní právo tím, že narušil svrchovaný vzdušný prostor Turecka, nenaplnil skutkovou podstatu aktu agrese.
Podle obyčejového mezinárodního práva je agresí invaze, vojenská okupace, anexe, bombardování, blokáda přístavů, posílání ozbrojených povstalců/rebelů/žoldáků na území jiného státu atd. Nic takového však ruská strana ve vztahu k Turecku nepodnikla. Charakter, závažnost a rozsah porušení mezinárodního práva pouhým přeletem nad cizím územím nejsou natolik závažné, aby odůvodnily označení tohoto porušení za agresi.
Mezinárodní právo omezuje prostředky, které mohou státy užít při své sebeobraně. Charta OSN zakazuje užití síly v mezinárodních vztazích, kromě přirozeného práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu v případě ozbrojeného útoku na některého člena OSN. Jednání v sebeobraně je ospravedlnitelné pouze v případě, kdy nutnost jednat je okamžitá, naprostá a nenechává žádnou jinou možnost volby prostředků. Sestřelení ruského letadla není tedy možno ani označit za sebeobranu Turecka.
Turecko by mělo vyjádřit lítost a nabídnout kompenzace
Je zřejmé, že Turecko nebylo vystaveno ozbrojenému útoku Ruska a že sílu v mezinárodních vztazích je možné užít v případě aktuálního a probíhajícího útoku nebo v případě bezprostředně hrozící agrese, kdy se jedná o anticipovanou či v předstihu uplatněnou sebeobranu, jejíž použití je z hlediska mezinárodního práva přijatelné. V případě sestřelení ruského letadla se však nejedná ani o anticipovanou sebeobranu, neboť Rusko bezprostředně použitím síly proti Turecku nehrozilo.
Dá se uzavřít, že Turecko nejspíše porušilo mezinárodní právo. Mělo by vyjádřit lítost a poskytnout ruské straně kompenzaci a vyvarovat se podobných činů v budoucnu.
Nepochybným válečným zločinem podle Protokolu I, který mění Ženevskou konvenci z roku 1949, je střelba na pilota ruského letadla, který se po zásahu stroje katapultoval. Podle zmíněného protokolu je totiž v době, kdy se snáší kombatant k zemi na padáku, možná pouze střelba na členy výsadkové jednotky, byť by jejich stroj byl zasažen.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
14 komentářů
Independent v článku “ Russia accuses Turkey of ‚hypocrisy‘ after Erdogan admits airspace violation ‚does not justify attack“ cituje Erdogana – ve vztahu k sestřelu turecké F4 Phantom Syrií r. 2012 Erdogan prohlásil: „….“A short-term border violation can never be a pretext for an attack…“
Nikdy neříkejte nikdy, pane Erdogane, toť chyba ! Příště použijte kondicionál…a jste v poho. Kondicionál – anebo obrat “ v tuto chvíli“.
Pan Rozehnal má asi pravdu. Ale škoda, že to jeho právo neuplatňoval Hitler nebo Stalin, někdy možná Putin. . Pokud je pravda, že druhý pilot byl zastřelen ,tak je to důkaz jací blbečkové tam válčí a ti jistě nemají školy pana Rozehnala. Stát, nebo státy, které by dnes chtěly dodržovat mezinárodní právo jsou odsouzené k záhubě. V boji vítězí rychlejší a zákeřnější. Dnes můžeme být mrtví rychleji než toto dopíši. Tak vidím svět kolem sebe já.
Nezapomínejme prosím na let Korean Air 007, sestřelený Rusy nad Kamčatkou. To byli docela nevinní a nevarovaní civilisté. Takhle to prostě chodí, jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá, Rusové si o to koledovali.
Jaká je rychlost šíření zvuku ?
Nezdá se mi, že by ozvěna se šířila rychlostí několik set km za 32 let.
To by byla divná ozvěna.
Nezapomínáme, bdíme !!
„Podle obyčejového mezinárodního práva je agresí invaze, vojenská okupace, anexe, bombardování, blokáda přístavů, posílání ozbrojených povstalců/rebelů/žoldáků na území jiného státu atd.“
Ano, je pravda, že výše jmenované věci Rusko nepodniklo proti Turecku. Avšak poměrně přesně to popisuje činnost Ruska ve vztahu k Ukrajině a přitom se samo brání, že s konfliktem na východní Ukrajině nemá nic společného. Navíc nešlo o první narušení hranic, takže je jasné, že Turecko bylo mnohem více připraveno zasáhnout, než kdyby to bylo poprvé. Podobné létání „na hraně“ zkouší Rusko i okolo Švédska nebo Británie, takže je zřejmé, že je to součást jeho vojenské politiky.
To je zřejmé.
Na druhé straně zase například Syrii Rusko vojensky nenapadlo – tak jak to dělají jiní (kteří třeba napadají tu Vietnam, jindy Irák, posléze zase Afghanistan, Libyi atd…atd….).
To se také nedá popřít.
A tak to prostě berme tak, že Rusko je víceméně občas prostě jen takovým jakýmsi plagiátorem…. nic zvláštního prostě samo nevymyslelo, jen se prostě opičí.
Kdyby státy dodržovaly mezinárodní právo, tak by USA zbankrotovala, Izrael už neexistoval a Rusko obrovskou mírou přispělo k míru. Toto je blbostí , kterou prezentuje i náš prezident, který má 60 procentní podporu obyvatel, nemožné . Proto náš vzor musí být IZRAEL. Žádné průsečíky a spojenectví se zbabělci.
Kdyby byl vzorem Izrael, tak jsou například všici majdanisti, kteří po policajtech házeli Molotovovy koktejly či je bili ocelovými tyčemi, po smrti a neštěkně po nich ani pes, natož pes hlídací.
Ten, co najížděl do kordonu policajtů bagrem by koupil kulku mezi oči při prvním najetí – viz podobná situace , která se stala před lety v Izraeli ( teď už nevím jestli na jím okupovaném území, anebo vně něho).
To by nedělalo dobrotu, todleto.
Nuz … ak Izrael (s jeho holokaustom pachanym na Palestine) ma byt vzorom … tak uz nech to vsetko radsej skonci nejakou apokalypsou aby takyto idioti co maju izrael a usa a pod za vzor vykapali…a spolu s nimi aj kopec normalnych ludi …
Máme štěstí, že pan Rozehnal není velitelem protivzdušných sil. Než by vytáhl příručku o mezinárodním právu, tak bychom byli rozbombardování.
Sionismus neznám jen u Izraele obdivuji odvahu se bránit. Češi by neměli poslouchat poplašné zprávy prezidenta ale raději trénovat Krav Maga aby se nebáli řvoucích blbečků. Proti teroristům obrana není. Teroristi jsou produkt takových politiků jako je Zeman, kteří místo aby v nebezpečí národ spojovali, tak ho rozdělují a tím velmi oslabují.
Široká koalice proti IS je zbabělost Francie si vyřešit domácí problém a strach Holanda před paní Le Pen. Rusko zase ví, že pokud na dálném východě zůstane samo, tak na to doplatí. Písek ať si hrdinně bombarduje kdo chce. Ale naši vojáci tam umírat nesmí. To si Muslimové musí vyřešit spolu. Omlouvám se.
Kdoví, co si Rusové těmi leteckými neagresivními provokacemi ověřovali. Všechno odhalí jejich další kroky, bez ohledu na názory renomovaných právníků zda došlo či nedošlo k agresi..
Mezinárodní právo Rusy zajímá jen když se jim hodí – na záruky územní celistvosti dané Ukrajině, když se vzdala jaderných zbraní se také vykašlali a vzali jí Krym. A chtějí víc – východní Ukrajinu a provokují Pobaltí a další státy. Mezinárodní právo je na Rusy krátké. Turkmeny v Sýrii bombardovali, to jsou etničtí Turci a na turecká varování taky kašlali. Prý bombardovali konvoje s ropou, dejme tomu, tak se tedy měli držet na správné straně hranice. Turci také vzhlížejí na bývalou velikost svého impéria stejně jako Rusové a také si potřebují stále něco dokazovat. Rusové to špatně odhadli. Putin je typický malý mužík postižený napoleonským komplexem.
Rusům nezbude brzo jediný přítel, poštvávají proti sobě postupně všechny své sousedy. Ještěže jim zbydou ti naši velikáni Klaus a Zeman.
Příspěvek, bohužel, přináší právní analýzu jednoho aktu a jedné chvíle, aniž by poskytl kontext, bez jehož znalosti nelze syrskou skutečnost vůbec chápat. Turecko od srpna mnohokrát upozorňovalo Rusko, že ochranu turkmenských území na severu Sýrie považuje za svůj národní zájem. Ruské bombardování těchto sídel se stovkami civilních obětí za tu dobu jenom vyostřilo situaci na severu Sýrie a stalo se pro Turecko závažným vnitropolitickým problémem. Stejně tak i pro vojenské operace proti Islámskému státu zcela zbytečné letecké kopírování turecké hranice, při které je ruskými letouny prováděn radiologický průzkum tureckého území. I to je, mimochodem, řadou odborníků považováno za akt agrese. Pro nálety proti Islámskému státu ruské letouny navíc vůbec nemusí letecký prostor u tureckých hranic využívat.
Mnohem závažnější otázky, jako je třeba údajné shromažďování ujgurských bojovníků (turkomanská národnost z Číny) pod tureckou ochranou v této oblasti, nebo absolutně nekritická ruská podpora etnickým čistkám, rozpoutaným nejprve alávistickým režimem Bašara Asada, stejně jako společný odpor Turecka a Ruska vůči kurdské emancipaci, jsou v článku zcela opomenuty. Hlídací pes má na víc.
Je zvláštní, že právní analytik, pan Rozehnal, použil ke komparaci případy nikterak se nepodobající sestřelu ruského bombardéru Turky na turecko-syrské státní hranici.
Přitom se nabízí kauza Rusy sestřeleného letadla ukrajinské armády, známé z rusko-ukrajinského konfliktu na východu Ukrajiny.
Dne 16. července 2014 byl během války na východě Ukrajiny nad Doněckou oblastí v lokalitě Amvrosijivka raketou vzduch-vzduch sestřelen bitevník Su-25M1 ukrajinské armády. Pilot se katapultoval a byl evakuován pátracím a záchranným týmem.
Dle Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny byl letoun sestřelen raketou odpálenou z letadla armády Ruské federace ve chvíli obratu směrem do vnitrozemí. Su-25M1 byl zasažen do zadní části trupu střelou odpálenou ze vzdušného prostoru Ruska.
/publicist in ua: В Міноборони заявили, що український штурмовик Су-25М1 був збитий російським військовим літаком/
Tedy: Letoun protivzdušné obrany armády Ruské federace bez jakéhokoli varování sestřelil bitevník ukrajinské armády, zasahující v zóně Antiteroristické operace proti nelegálním ozbrojeným formacím, bojujícím proti ukrajinské armádě a jednotkám Ministerstva vnitra na výsostném území Ukrajiny.
Tento zločin proti mezinárodnímu právu proběhl, aniž by někdo, krom samotných Ukrajinců, proti tomu protestoval.
Stejně tak si málokdo všímal ostřelování východní Ukrajiny z teritoria Ruské federace děly a raketomety ruské armády.