Administrativa nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa může českým politikům nepříjemně připomenout kauzu propuštění Libanonce Alího Fajáda, o jehož vydání z Česka Spojené státy marně žádaly.

Podle amerických úřadů je Fajád překupník zbraní a má vazby na militantní organizaci Hizballáh. Když byl Fajád v Česku už v roce 2014 zadržen, USA požádaly o jeho vydání.

Situace se však zkomplikovala po únosu pětice českých občanů v Libanonu. České úřady poté v zájmu jejich záchrany Fajáda vloni v únoru výměnou propustily.

Nevyřešený případ

Případ nyní v souvislosti s nástupem nové americké administrativy připomíná americký expertní web zaměřený na témata obrany, národní bezpečnosti a zahraničních vztahů RealClearDefence.com. 

Autor textu, bezpečnostní konzultant a bývalý voják James Durso, kauzu označuje za nevyřešený případ, k němuž by se měly Spojené státy vrátit.

Fajád je někdejší spolupracovník známého ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Bouta; USA jej spojují i s obchodem s drogami a praním špinavých peněz pro Hizballáh, ISIS i jihoamerické drogové kartely a marxistické rebely.

„Podílel se na přípravě atentátu na zástupce USA, jeho propuštění rozlítilo americké úřady a zatížilo americko-české vztahy,“ konstatuje James Durso.

Pražský městský soud rozhodl o okamžitém propuštění Libanonce Alího Fajáda z vazby 4. února 2016. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán tehdy nepovolil jeho vydání do USA.

Ministr obrany Martin Stropnický později připustil, že podmínkou, na niž Česko v zájmu propuštění pětice Čechů přistoupila, bylo i to, že se Fajád nedostane do rukou Američanů.

Sankce na české politiky

Republikánský kongresman za stát Utah Chris Stewart v reakci na to – bez větší pozornosti na české politické i mediální scéně – vyzval k cíleným sankcím na ty české představitele, kteří se na vydání Fajáda podíleli.

Ve své řeči na půdě amerického Kongresu z konce loňského března spojil propuštění Fajáda s vlivem ruského prezidenta Vladimira Putina v Česku.

Fajád má podle něj hluboké vazby na černý trh se zbraněmi v Rusku, byl poradcem bývalého ukrajinského prezidenta a také spojencem Vladimira Putina.

„Událost (propuštění Fajáda, pozn. red.) ilustruje narůstající vliv Vladimira Putina uvnitř členské země NATO; nejen v České republice. Více než cokoli jiného nyní potřebujeme, aby se prezident vzchopil a ukázal, že je připraven Putinovi čelit. Může začít třeba vážně míněným úsilím zjistit, kdo spolupracoval s Ruskem na propuštění Fajáda a pak na tyto představitele uvalit cílené sankce,“ řekl Stewart.

„Fajád bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat ve svých snahách poškodit USA a jeho propuštění není nic, co bychom mohli jednoduše přehlédnout a ignorovat,“ dodal.

Únos pětice Čechů, jehož důsledkem bylo nakonec pozdější Fajádovo propuštění, popisuje autor textu na RealClearDefence.com slovem bizarní: „Únos působil spíše jako fraška než jako příklad mezinárodního terorismu.“

Fajáda původně česká policie zatkla 5. dubna 2014 během schůzky v hotelu Sheraton v Praze. Američané žádali o jeho zadržení na základě informací o tom, že chce dodat zbraně teroristické skupině Revoluční ozbrojené síly Kolumbie.

Městský i vrchní soud později potvrdily, že Fajád a další dva spoluobvinění – Faouzi Jaber a Chálid Marabí – budou vydáni do USA. To se ale později pod vlivem nových okolností změnilo.

Spojení s hnutím ANO?

Podle Jamese Dursa je „každý aspekt tohoto případu spojen s politickou stranou ANO“. Konkrétně jmenuje ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, ministra obrany Martina Stropnického a také ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna a bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu.

„Jsem přesvědčen, že vše dirigovali vrcholní představitelé strany a zapojili šéfa Vojenského zpravodajství, aby vytvořili záminku pro nevydání Fajáda do USA. Zůstává otázka proč? Koho v českém establishmentu tím chránili? Fajád byl obchodník se zbraněmi, pracoval i pro nějakou společnost s historickými vazbami na bývalou StB? Nebyla to třeba firma, která pašovala zbraně ISIS v zásilce přes iráckou Sulejmáníji?“ ptá se Durso.

Kromě silného odsudku Fajádova propuštění Obamova administrativa podle něj ale neudělal nic, navzdory výzvám republikánských kongresmanů.

Češi zapletení do případu prý i díky tomu věří, že už je vše za nimi. Jenže tento pocit je prý může brzy opustit. Trump není Obama a slabý přístup k vymáhání amerického práva nelze čekat ani od poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna, ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse ani od ředitele CIA Mika Pompea.

Jistým paradoxem je, že právě známostí s novým šéfem CIA se na svém twitterovém účtu nedávno pochlubil český ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Toho přitom autor textu v RealClearDefence.com popisuje jako „hlavního aktéra dramatu“.

Po nástupu Trumpa

Rozhovory s lidmi z nastupující administrativy podle RealClearDefence.com naznačují podporu pro vyšetřování kauzy Fajád s využitím dostupných právních prostředků i nasazení tajných služeb.

„To by mohlo vést k identifikaci těch českých představitelů, kteří mají vinu na Fajádově propuštění, k jejich obvinění, tlaku na zbavení bezpečnostní prověrky NATO od ministerské po úřednickou úroveň,“ upozorňuje web.

Obamova neschopnost jednat je prý v příkrém kontrastu k energii, jíž se vyznačuje nově zvolený prezident Trump: „S ohledem na to, jakými lidmi se obklopil ve výboru pro zpravodajské služby, se dá čekat, že výzva kongresmana Stewarta k přijetí sankcí může být brzy vyslyšena.“

Follow @brestan