Americká pomoc Ukrajině: návrat Donalda Trumpa by mohl být skutečný problém
Po volbách do amerického Kongresu, v nichž získali republikáni většinu ve Sněmovně reprezentantů, sílí obavy, zejména v Evropě, že by republikáni mohli začít blokovat dosavadní silnou materiální a vojenskou podporu prezidenta Joea Bidena pro Ukrajinu ve válce s Ruskem. Další obavy vzbuzuje možnost, že by v prezidentských volbách v roce 2024 zvítězil znovu Donald Trump nebo jeho prozatím hlavní vyzyvatel v řadách Republikánské strany, floridský guvernér Ron DeSantis.
Zatímco Trump je k podpoře Ukrajiny kritický dlouhodobě, DeSantis nedávno změnil svoji pozici, když prohlásil, že americké angažmá na Ukrajině není strategickou prioritou USA, protože výsledek války USA nijak neohrožuje.
Text, jehož autorem je politolog Jiří Pehe, je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost
(titulek je redakční)
Ve skutečnosti jsou obavy z omezení americké podpory pro Ukrajinu přehnané, zejména v příštích dvou letech, kdy bude prezidentem ještě stále Biden.
Existuje pro to několik důvodů: rozštěpená Republikánská strana, rozdíly mezi republikány ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu, a debata, která se ohledně této otázky povede v republikánských primárkách.
Republikánská schizofrenie v Kongresu
Obavy, že by republikáni mohli začít omezovat podporu Bidena pro Ukrajinu v Kongresu, jsou přehnané z několika důvodů. Tak především samotná republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů je v této otázce nejednotná.
Krajně pravicoví, izolacionističtí republikáni i jednoznační podporovatelé Trumpa ve Sněmovně reprezentantů sice pomoc Ukrajině kritizují jako přehnanou, ale hlavní proud republikánské většiny, včetně předsedy dolní sněmovny Kevina McCarthy, je k těmto výzvám spíše zdrženlivý.
Kdyby se o omezení podpory mělo hlasovat, řada republikánů ve Sněmovně reprezentantů by byla v této otázce spíše na straně demokratů, kteří Bidena většinově podporují.
V Senátu, kde jsou republikáni v menšině, existuje naopak hlasitá skupina tradičních republikánů, kteří volají po tom, aby Biden svoji pomoc Ukrajině výrazně posílil. Podle nich by USA měly dodat Ukrajině nejen stíhačky F-16, ale i munici s delším doletem pro systémy Himars a tanky Sherman. Biden je v otázce dodávek těchto zbraní zatím zdrženlivý kvůli obavám z eskalace konfliktu na Ukrajině.
Aby mohli republikáni účinně blokovat Bidenovu politiku vůči Ukrajině, museli by být mnohem jednotnější. Biden tak bude mít až do prezidentských voleb v roce 2024 v podstatě volné ruce, i když se nedá vyloučit, že se radikální izolacionistická menšina pokusí využít k prosazení některých svých požadavků jednání o rozpočtu.
Prezidentské volby
Obavy podporovatelů Ukrajiny vzbuzuje ale také možnost, že by příští prezidentské volby vyhrál Trump nebo DeSantis. Trump je skeptický nejen ve vztahu k podpoře Ukrajiny, ale i k americkému angažmá v Severoatlantické alianci.
Jeho bývalý poradce John Bolton prohlásil, že Trump vážně uvažoval, že by se USA v případě jeho znovuzvolení stáhly z NATO. A Trump ve svých občasných komentářích k válce na Ukrajině naznačuje, že by se asi nebránil „mírovému řešení“ na úkor Ukrajiny.
DeSantis nedávno změnil svůj dosavadní postoj, v němž pomoc Ukrajině přinejmenším nekritizoval, když už ji aktivně nepodporoval. Prohlásil, že americké angažmá na Ukrajině není mezi americkými strategickými prioritami, výsledek války prý USA neohrozí. Jde prý o regionální konflikt.
Jenže jeho prohlášení okamžitě vyprovokovalo řadu silných reakcí v Republikánské straně. Kriticky se k němu postavili jak prezidentská kandidátka Nikky Haleyová, bývalá velvyslankyně USA v Organizaci spojených národů, tak bývalý viceprezident Mike Pence, který svoji kandidaturu zvažuje. Ale také řada vlivných republikánských senátorů.
Patří k nim senátoři John Cornyn z Texasu, Thom Tillis ze Severní Karolíny, nebo Marco Rubio z Floridy. Odstup si v tomto bodě drží od DeSantise i šéf republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell.
Do DeSantise se pustil i vlivný senátor z Jižní Karolíny Lindsey Graham, který je přitom podporovatelem Trumpa. Jeho postoj jen ukazuje, jaká míra schizofrenie v Republikánské straně panuje.
Pomoc Ukrajině má tak šanci se stát nejen důležitým tématem republikánských primárek, ale i samotného prezidentského klání. Pokud bude znovu kandidovat za demokraty Biden, což se jeví jako stále více pravděpodobné, stojí v otázce podpory Ukrajině paradoxně více na straně většiny republikánských voličů on než dva hlavní kandidáti republikánů.
Další kurz USA
Podle rozsáhlého průzkumu agentury Pew Research ze začátku ledna si jen 40 procent republikánských voličů myslelo, že pomoc Bidenovy administrativy Ukrajině je příliš velká. A Bidena podporovala naprostá většina voličů demokratů. To Bidena staví do poměrně silné pozice, i když samozřejmě nelze vyloučit, že se veřejné mínění bude měnit.
Jisté je, že vzhledem k silným exekutivním pravomocím amerického prezidenta a současné roztříštěnosti názorů republikánů v Kongresu na otázku pomoci Ukrajině, budou USA pokračovat ve své silné podpoře Ukrajiny až do prezidentských voleb.
Pokud by v nich zvítězil opět Biden, jeho politika se v tomto směru příliš nezmění, i kdyby republikáni ovládli obě komory Kongresu. Ti se totiž na zablokování pomoci Ukrajině jen těžko shodnou.
Další kurz USA se může lišit i v závislosti na tom, zda by se stal příštím prezidentem USA DeSantis nebo Trump. Zatímco Trump je pro další pokračování americké podpory Ukrajině skutečným nebezpečím, DeSantis může své názory změnit.
Jeho současný postoj může být jen taktikou, s jejíž pomocí se snaží oslovit část Trumpových voličů. Ví, že v případě svého zvolení by se musel mnohem více spoléhat na tradiční republikány, kteří Ukrajinu podporují, než na Trumpovo křídlo, jemuž v případě potvrzení své kandidatury v podstatě vyhlásí válku.
Autorem textu je Jiří Pehe, politolog, spisovatel a politický komentátor
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Zátah ve třiceti tureckých provinciích. Zatčeni byli novináři, politici i aktivisté
Konec front u pokladen? Lidl a Kaufland na ně nasadí umělou inteligenci
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Jedná se o klasické trumpovské chvastounství. V nadcházející kampani se potřebuje zviditelnit a hledá si kontroverzní témata na kterých si bude budovat image rozhodného politika, který má koule, který bojuje proti establishmentu a který má USA na prvním místě…že jsou to nesmysly a ukázkový populismus pro politické negramoty je zřejmé. Nemyslím si, že by Trump tyto hovadiny vůbec zvažoval a pokud ano, poradci mu to velice rychle a snadno vysvětlí. Jsou to jen návnady pro ty největší vypatlance s vlajkami a bizoními rohy 🙂 🙂
Trump je v současnosti ten nejužitečnější Putinův idiot.
Americká pomoc skončí. Není potřeba, už američané dosáhli toho, co chtěli.
Celá EU se odstřihla od levných energií a bude kupovat drahý plyn z USA. Celá EU zvyšuje zbrojní výdaje ve prospěch zbrpojařů z USA. Celá EU ekonomicky krachuje a tím posiluje vazby s USA a ne ze zeměmi východu, což mění ekonomickou rovnováhu ve světě. Ukrajina posloužila účelu a tím to pro ni skončí. Na konfliktu vydělaly zbrojřské firmy USA, NATO tím, že získalo 2 nové členy a prodělala EU. Největším chudákem je Ukrajina, která skončí v propadlišti dějin jako užitečný idiot USA ve válce s Ruskem.
Ono je to pohádkově jednoduché. V r.2014 USA odvezly všechno zlato z UA a z něj čerpají na zaplacení pomoci. Je tedy jediný stát, který má pomoc placenou hned. A dokud zlato nedojde, bude pomáhat a vypadá, že už dochází.
To je jednoduché: Pokud Američané nechtějí proxyválku s Ruskem na Ukrajině, s rizikem přerostení na globální jaderný konflikt, budou volit Trumpa. Je to jejich právo.
Pergille,jaderná katastrofa je tady už 70 let.
A co se to podle vás stalo v tom roce 1953?
Měna.
A co se stalo v roce 1953,někdo rozpoutal jadernou válku?Nebo jste myslel případ podplukovníka Stanislava Petrova,ale ten se stal v roce 1983,nebo plán MacArtura v Korejské válce?Kubánská krize byla v roce 1962,tak co se stalo v roce 1953?Nebuďte jak tajemný hrad v Karpatech.A co se stalo v Černobylu?
Je obtížné odhadnout vítěze prezidentských voleb v USA. Větší realitou je vývoj na Ukrajine, situace se nevyvíjí příznivé pro režim prezidenta Zelenskeho.Jsou dve alternativy, mírový čínský plán, který zmenší nepříznive výsledky, proti převaze Ruska. Co by to znamenalo, odklon od Západu, tedy vstupu do NATO. Neodhadnutelne vztahy s Ruskem, podpora Číny s tím, že budou umožněny hospodářské vztahy s EU, samozřejmě obnova zničených oblasti Ukrajiny. Územní celistvost Ukrajiny bude předmětem dlouhodobých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou za dohledu Číny a s nějakým vlivem EU. Číně a Rusku nevyhovuje vliv USA na Ukrajině. Republikanska strana by neměla mít s touto alternativou problém. Vyvoj na Ukrajině nabral nebezpečný trend a je třeba tlumit a tím tlumičem je čínská mirova iniciativa. Bylo
již dodáno velké množství zbraní, vzn ikly obrovské lidské a materiální ztráty a je nutné nastavit jednani mezi Ruskem a Ukrajinou. Je nereálné mluvit o vítězství, příměří a vývoj obnovy znicene Ukrajiny za urcitych podmínek, které jsou neodhadnutelne s přesahem do budoucnosti. Spekulace s návratem exprezidenta TRUMPA jsou nevhodne a zavádějící a do určité míry i nereálné. Tady se p. Pehe jako politolog mýlí.
Jestli Respekt napsal o Trumpovi pravdu,tak to by byl největší majstrštyk KGB.Respekt–Otec Ivany Trumpové donášel na svého zetě StB.Nové dokumenty i nová svědectví potvrdily, že současného amerického prezidenta Donalda Trumpa měla v 80. letech v hledáčku československá StB. Spojkou nebyl nikdo jiný než rodina Trumpovy první ženy Ivany. Její otec Miloš Zelníček figuruje v dokumentech tajné policie jako konfident až do roku 1989. Informace přineslo společné pátrání týdeníku Respekt a britského deníku Guardian.
Špionáž byla vedena ze Zlína, kde Ivana Trumpová vyrostla a který se svým manželem a dětmi v 80. letech navštěvovala. Miloš Zelníček, jenž zemřel v roce 1990, předával informace o podnikání a politických známostech Donalda Trumpa místní StB. Ta poté získané informace postupovala dál.
Podle nových zjištění měla práce na sledování Donalda Trumpa zesílit kolem prezidentských voleb v roce 1988, které později vyhrál republikán George Bush. Informace o zákulisí prezidentského klání měla Ivana Trumpová svému otci předat při návštěvě Československa těsně před volbami.
Tajná služba se o tehdy dvaačtyřicetiletého Trumpa zajímala také z toho důvodu, že se už tenkrát současný prezident netajil svou touhou dostat se do Bílého domu. O úřadu prezidenta se poprvé zmínil v roce 1987 poté, co se svou ženou navštívil na pozvání sovětského velvyslance ve Washingtonu Moskvu a Petrohrad.
Ivana Trumpová byla důstojníky StB dlouhodobě považovaná za velmi dobrý zdroj informací. Nejen, že měla americké občanství a movitého manžela, zároveň se také pohybovala v nejvyšších politických kruzích.
Cílem StB bylo podle agenta Petera Surého získat detailní informace o americké zahraniční politice a ekonomice. Potvrdit, zda pražské ústředí StB předávalo získané poznatky KGB se bývalí konfidenti, které média oslovila, zdráhají.
Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 se spekulovalo o jmenování jeho bývalé manželky do funkce americké velvyslankyně v Česku. Kladně se k možnému jmenování vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. Trumpová však odmítla.Nezdá se mi,že kdyby to vše byla pravda,že by to prošlo bez většího zájmu veřejnosti a novinářů a CIA.
Když se k tomu se přidá co o Trumpově životě a podnikání píše Wikipedie.