KOMENTÁŘ. Česká televize se rozhodla zrušit vysílání publicistického pořadu 168 hodin. Formáty pořadů se zpravidla ruší z důvodů nízké sledovanosti či vysokých výrobních nákladů. Byl tomu tak i tentokrát, nebo je důvodem konce něco jiného?

V roce 2023 měl pořad 168 hodin průměrnou sledovanost 533 tisíc diváků a díval se na něj zhruba každý šestý Čech se zapnutou televizí. Jedná se tedy o přibližně stejnou sledovanost, jako má jiný publicistický pořad České televize, a to Reportéři ČT.

Z tohoto pohledu se dá konstatovat, že se jednalo o pořad divácky úspěšný. Nízká sledovanost tedy za zrušením zřejmě nebude. Stejně tak zřejmě nebudou za koncem pořadu stát ani vysoké výrobní náklady, protože byl vyráběn relativně malým počtem lidí.

Pravé důvody tedy budou zřejmě spočívat v okolnostech spočívajících v organizačních záležitostech televizní stanice.

Pomluvy sexuálního loudila

Nutno říci, že příliš jasno nevnesla do důvodů zrušení pořadu ani tisková zpráva České televize. Tvrzení generálního ředitele, že „k finálnímu rozhodnutí ukončit výrobu pořadu 168 hodin přispělo i dění z posledních dnů, které se pořadu bohužel také týká, a které nepoškozuje jen pořad samotný, ale nestaví do dobrého světla ani Českou televizi“, nepůsobí příliš věrohodně.

Těžko se dá totiž uvěřit, že by pomluvy na adresu představitelky pořadu ze strany bývalého zaměstnance ČT (který byl mnohými spolupracovnicemi označen za sexuálního loudila a jehož důvěryhodnost se i v důsledku manipulace s jeho oplzlými zprávami limitně blíží nule) a jejich uvedení na pravou míru, mohly způsobit něco tak důležitého jako je zrušení formátu pořadu.

Postih za oznámení sexuálního obtěžování většinou spočívá v ostrakizaci a oznamovatel je většinou donucen své zaměstnání ukončit.

Ani další důvod, který Česká televize uvedla, a to že „přípravu pořadu 168 hodin provázely i stále častější vnitroredakční spory o obsah a zpracování reportáží“, není zcela uvěřitelný, protože takové spory jsou běžné na každém pracovišti a je věcí manažerů tyto spory vyřešit, urovnat, obrousit či využít ku prospěchu všech.

Snaha o marginalizaci

O důvodech zrušení pořadu tak můžeme pouze spekulovat. Zbývá doufat, že pravý důvod není pouze v tom, že Česká televize se informace o poměrech v redakci, které šéfoval Marek Wollner, snaží zamést pod koberec, s čímž by souvisela i snaha eliminovat jednu z těch, které na ně upozornily.

Snaha o marginalizaci problému ostatně vyplývá i ze závěrů komise, jež posuzovala chování Marka Wollnera, která nutnost jeho odchodu spatřovala pouze v potřebě zabránění vzniku újmy na pověsti České televize, další medializaci celého případu a nutnosti čelit antidiskriminační žalobě.

V této logice by pak odstranění oznamovatelky sexuálního obtěžování bylo zcela zákonité. Postih za oznámení sexuálního obtěžování totiž většinou spočívá v ostrakizaci a oznamovatel je většinou donucen své zaměstnání ukončit, což odrazuje další oběti od oznámení podobných aktivit a vytváří pro útočníka konformnější prostředí.

Hlavní problém vnímání sexuálního obtěžování je, že u nás nepodléhá širokému celospolečenskému odsudku. Přitom jedinou účinnou zbraní proti němu je podpora ochoty obětí sexuální obtěžování nahlásit, ochota svědků podpořit oběť, silný společenský odsudek takového chování a účinný systém jeho trestání.

Jednání České televize v tomto ohledu příliš přesvědčivě nevyznívá.