Aleš Rozehnal: Zeman vykládá ústavu jako technickou normu pro použití asfaltových pásů
Prezident Miloš Zeman prohlásil, že vláda bez důvěry je podle ústavy plnohodnotná a může dělat jakékoliv kroky. Tento výrok učinil v souvislosti se jmenováním vlády Andreje Babiše, u níž není jisté, zda získá důvěru Poslanecké sněmovny.
Prezident tak opět potvrdil, že vykládá ústavu tak trochu podobně jako například technickou normu pro použití asfaltových pásů. Ani zavedení přímé volby prezidenta totiž nic nezměnilo na charakteru České republiky jakožto parlamentní demokracie.
Vláda bez důvěry není legitimní
Součástí ústavy jsou totiž také často nepsané zásady zakotvující podstatné náležitosti demokratického právního státu, bez kterých by se již o takový stát nejednalo. Tyto hodnoty a principy jsou na formulaci ústavy v podstatě nezávislé.
To je také vyjádřeno v preambulích Listiny základních práv a svobod a ústavy, které zakotvují bezvýhradnou vázanost hodnotami, na nichž stojí náš konstitucionalismus, ale i například to, že před vládou práva se musí sklonit i demokratická většina.
Ústava zbavená svého – byť nepsaného – jádra by byla normou, která demokracii a vládu práva nemusí zabezpečit a která může být pouze zdánlivě demokratickou fasádou autokratického režimu.
Podstata českého parlamentarismu spočívá v tom, že se vláda opírá o důvěru Poslanecké sněmovny. Vláda bez důvěry je tedy sice legálně jmenována, ale schází jí legitimita.
Samotná legalita však nestačí, protože vláda bez legitimity postrádá respekt autority a to, že ji občané uznávají jako oprávněnou.
Legitimita označuje všestrannou oprávněnost a ospravedlnitelnost, kdežto legalita pouze stav odpovídající zákonu. Legitimita vlády znamená oprávněnost vlády vystupovat jako politická síla.
Jde tedy o to, aby vládu za legitimní, tedy oprávněnou, považovala většina občanů. I diktatura může být ustavena zcela legálně, avšak za legitimní ji bude považovat pouze velmi úzká skupina osob.
Zmatek přímé volby
Pro pořádek ještě jednou: legitimita představuje odůvodněnost, oprávněnost existence vlády, respektive její oprávnění vystupovat coby vládnoucí politická síla.
Vláda, která legitimitu nemá, postrádá oprávněnost, opodstatněnost a ospravedlnitelnost své existence.
Legalita vzniku vlády je tak pouze předpokladem, aby byla vláda také legitimní.
Zavedením přímé volby prezidenta se stalo otázkou, jak budou nově definovány základní vlastnosti České republiky. V prezidentském systému existuje vlastní legitimita exekutivy a legislativy. V parlamentní demokracii naproti tomu dochází ke vzájemné integraci obou mocí.
Vláda je v prezidentských systémech závislá na prezidentovi, protože je mu plně odpovědná. Vláda tedy působí jako sbor pověřenců prezidenta a její legitimita je odvozena od osoby prezidenta.
Podstatným prvkem prezidentských systémů je přímá volba prezidenta lidem, přesněji řečeno vlastní politická legitimita prezidenta, která je nezávislá na legitimitě parlamentu.
Domněnky prezidenta Zemana
Český parlamentarismus byl zavedením přímé volby prezidenta podstatně narušen. Prezident Zeman se domnívá, že legitimita vlády se odvozuje od jeho osoby, a zastánci parlamentní demokracie trvají na odvozenosti legitimity vlády od zástupců občanů, tedy Poslanecké sněmovny.
Přímá volba prezidenta tak zasela od ústavního systému zdroj permanentního konfliktu.
Paradoxem českého společenského prostředí je i to, že i nelegitimní vláda může být pozitivně vnímána, pokud vykazuje nedostatek ideologického zakotvení, který bývá vydáván za neutralitu a profesionalitu.
Tento paradox je zřejmě dán českou oblibou nepolitické politiky, která způsobila, že pro občany není demokracie nutně spojena se stranickou politikou.
Pokud se tedy někdo domníval, že přímá volba prezidenta zvýší míru demokratičnosti české společnosti, mýlil se. Přispěla naopak k odklonu české společnosti od liberálně demokratického režimu nastoleného po roce 1989.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
Tady jde bohužel o něco naprosto jiného. Existuje zcela zřetelný logický rozpor ve výkladu principů demokracie u nás.
Jsou totiž dvě možnosti. Bud budeme předpokládat jak uvedeno v článku že platí ..legitimita vlády od zástupců občanů, tedy Poslanecké sněmovny. Čímže se tedy myslí koaliční vláda lídrů stran opírající se o svou společnou dohodnutou většinu stranických poslanců v parlamentu. Dejme tomu. Jenže v tom případě parlament ztrácí naprosto svou kontrolní úlohu vůči vládě, a vláda mu není v ničem zodpovědna, protože tito koaliční poslanci hlasují pro všechny kroky vlády automaticky – dle pokynů svých stranických vůdců v téže vládě (jak je i uvedeno v koaliční smlouvě).
A nebo tedy budeme požadovat aby vláda skutečně parlamentu zodpovědna byla – jak při hodnocení jejich kroků, tak i přijímání jejích navržených zakonů. Ale v tom případě je naprosto nepřípustné aby byla vláda složena z lídrů parlamentních stran, kteří politicky ovládají většinu v parlamentu.
Zkrátka – musíme si vybrat a přestat si politicky a mediálně lhát o tom jak tady byla skvjelá demogracie, než přišel ten ošklivý pan Babiš (a Zeman)
Je to špatně rozdělená dělba moci, kdy splývá výkonná a zákonodárná moc v jedno.
Podle Ústavy a v ní uvedeného Slibu poslance a senátora, čl. 23, odst.(3), vykonává poslanec svůj mandát, mimo jiné : „v zájmu všeho lidu a podle svého nellepšího vědomí a svědomí“.
O hlasování „automaticky – dle pokynů svých stranických vůdců v téže vládě (jak je i uvedeno v koaliční smlouvě)“ tam není ani slovo. Soudím, že takto formulovaná koaliční smlouva, by byla opozicí s úspěchem napadena jako neústavní.
Že to ve skutečnosti někdy vypadá tak, jako by skutečně existovala takto napsaná smlouva, je jiná záležitost.
Víte bohužel ono toho v té Ústavě chybí víc. Třeba tam vůbec chybí pojem vládní koalice, nebo role a pravomoce politických stran v parlamentu. Většina těhle věcí se dohadovala mezi partajemi až potom a platí jako ústavní zvyklosti, které ale uznává (ve smyslu principu Iura novit curia) i Ústavní soud.
Takže bohužel jak píšete „..Že to ve skutečnosti někdy vypadá tak, jako by skutečně existovala takto napsaná smlouva, je jiná záležitost.“-jenže právě ta jiná záležitost je ta skutečná demokracie která u nás funguje
„jenže právě ta jiná záležitost je ta skutečná demokracie která u nás funguje“ – jste si jist, že jde o demokracii?
Stát, kde se nedodržuje ústava je banánová republika, neboli bezprávní. Každý zloděj, každý dacan se může vymlouvat na prezidenta Zemana , že oni si mohou také dělat co chtějí. Blbá logika ale dacani mají svoji logiku, slušným nepochopitelnou.
Ústava státu to je velice složitá záležitost, respektivě její výklad každým z nás. Dokonce se setkáme s tím, že její tvůrci a také „vykladači “ jejího ducha se neshodnou. Pokud se týká veřejnosti, jedni by ji chtěli důkladně a do detailu zpracovanou (zřejmě nikomu nevěří, v lidech se často spálili), jiným zase stačí obecná pravidla ( věří ve slušnost a inteligenci druhých). Tedy volat po dodržování Ústavy je volání marné již z toho, co naznačuji. Pokud se někdo dostane do vedoucí funkce ve státě a má touhu (ješitnost) těm druhým něco dokázat (že je cool) a má potřebnou inteligenci, tak ke svým mentálním vlastnostem si nastuduje od známých velikánů historie, jak se ovládají masy (lid) a pokud štěstí přeje, tak má vyhráno, má našlápnuto stát se velikánem,Ústava sem, Ústava tam. Příznivci této technologie moci se najdou vždy.
Bohužel, jenomže jestli už je rozpor ve výkladu o tom kdo rozhoduje o jmenování vlády- zda prezident, nebo parlament, tak je to závažná chyba v textu Ústavy. A to už se nedá okecat tím, že prostě „Zeman a Babiš“ a někdo jiný by to řešil jinak.
Ještě jednou připomínám – že Ústava stanoví že parlament hlasuje o důvěře vládě až do měsíce potom co jí prezident jmenuje. Chtěl bych vidět právníka který by obhajoval povinnost provést nějaký určitý právní akt na základě anticipace jiného právního jednání, které (možná, nevíme jak) nastane až za měsíc.. :))
Ale prosím – pro upřesnění, připouštím že to tak u nás skutečně „běžně“ díky ústavním zvyklostem prochází, že takto prezident při jmenování vlády anticipuje budoucí hlasování parlamentu – pokud existuje dohodnutá většinová vládní koalice. Ale v případě opačném, tedy pokud nelze jmenovat vládu většinovou, ale menšinovou už se na to asi odvolávat nelze…Nebo – možná i na to existují jiné právní zvyklosti – ale k těm se asi dnes opozice hlásit nechce .. 🙂
Zaujímavé by bolo čo by sa dialo v médiách keby bola situácia obrátená na „dobrú“ či rovno „slniečkársku“ stranu – t.j. na hrade havlista a „dobrý“ víťaz volieb by nemal väčšinu lebo ostatní sú „temná strana“. To by bolo rečí o „štátnickom čine“ a „záchrane slobody“ keby „dobrý“ prezident vymenoval „dobrú“ vládu a ešte by ju povzbudzoval že má „všetky právomoci“. A tu niekde vidno že problém je hlbší, a bez poistiek typu nemecké riešenie (stará vláda vládne až kým nová nezíska dôveru) je systém prvoplánovo jednoducho zneužiteľný. A to nielen v CZ, tuná na SK raz reálne hrozilo že Mečiar vo funkcii zastupujúceho prezidenta má ako premiér podať demisiu sám sebe a nemusí ju prijať, môže naťahovať vypísanie volieb ap. Čo by sa teraz stalo keby Zeman abdikoval, bol by Babiš zastupujúcim prezidentom?
Vykládat si Ústavu způsobem, „co není vyloženě písemně zakázáno, je povoleno“, tak, jak to dělá Zeman (a jiní) je etickou korupcí a morálním úpadkem. Vypisovat v Ústavě všechny možné alternativy, jak zabránit lidské vynalézavosti si prosadit svou (subjektivní) pravdu, když se právě hodí, je nesmysl.
Existuje něco, jako zdravý rozum a svědomí.
Zeman ví velmi dobře jak by měl jednat v souladu s Ústavou, a to, že to nedělá je jeho osobním selháním, jako člověk, politik a ústavní činitel, a tudíž na post prezidenta n e v o l i t e l n ý.
Proboha .. a můžete prosím napsat jak má tedy Zeman v tomto případě jednat “ podle zdravého rozumu a svědomí??
Sice můžete napsat že nemá jmenovat menšinovou vládu Babiše. Jenomže jinou vládu která by získala většinovou důvěru parlamentu taky nelze složit…Že by tedy !podle zdravého rozumu a svědomí“? měl sám vybrat jinou vládu (třeba pod vedením Kalouska) a ta vládla rovněž bez důvěry parlamentu a nelegitimně?
Nebo že by snad nejmenoval žádnou vládu, byli jsme tady třeba půl roku úplně bez vlády?????
Nevím proč jdete do extrémů. Měl udělat to co měl dělat tz.: Jmenovat nejsilnějšího tedy AB premiérem a vyžadovat od něj vyslovení důvěry. Když by ji nedostal jmenovat někoho jiného a kdyby i on nedostal důvěru vyhlásit nové volby. Vše to měl dělat bez prodlevy a zbytečných průtahů. Co je na tom proboha tak složitého?
Co neměl dělat je dávat dvakrát šanci jednomu člověku a nevyžadovat od něj získání důvěry, tvrdit že vláda bez důvěry může vládnout.
A navíc to celé protahovat tak aby AB měl šanci ovládnout Policii, která ho oprávněně stíhá za podvod. Popravdě i ono jmenování AB premiérem je v situaci, kdy je stíhaný pro podvod je na pováženou a bylo by pochopitelné, kdyby ho z toho důvodu vynechal. Ale dobře fandí mu atd. pořád jsem to ochoten akceptovat jako jeho politickou taktiku.
Ten zbytek je, že si vytírá zadek s 70 % populace které jeho ani AB nevolili. Je to zrada jeho presidentské přísahy a celé jeho funkce. Popravdě má štěstí, že ti, co jsou proti němu uznávají nějaká pravidla. Já nevidím jediný důvod, proč uznávat jeho jako presidenta. Protože člověk, který zradí a poruší základní přísahu jíž je funkce podmíněná se sám vzdal tím činem té funkce. A jelikož ústava je porušena, a to jím není jediný důvod proč by měl být dále uznáván jako president.
To je největší problém na tom, když někdo porušuje ústavu. Obzvláště když je to člověk ve vysoké funkci jenž je dána ústavou. Protože tím, že jí porušuje oslabuje svou vlastní legitimitu i legalitu.
Proto neexistují žádné tresty za její porušení. K čemu když si ten člověk kope svůj vlastní hrob?
Víte, já pořád nechápu v čem měl Zeman tu Ústavu vlastně porušit. Protože, Ústava vůbec pojmy většinová ani menšinová vláda nezná. Takže tím že jmenoval Babiše Ústavu Zeman neporušil.
To jediné co Ústava požaduje je to že „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“ Tečka K tomu by se měli vyslovit znalci Ustavy a vysvětlit co to vlastně má za význam, proč až za měsíc a ne hned, podle jakých kritérií se mají poslanci rozhodovat. Protože lze samozřejmě souhlasit s tím že vláda bez důvěry by měla mít určité omezené pravomoci, ale to by zase mělo někde v Ústavě stát.. Zeman za to nemůže že to tam není
Zatím jsme někde v bodě 1 – čili Zeman jmenoval Babiše a jeho menšinovou vládu. Jestli ta vláda dostane nebo nedostane důvěru, to se dozvíme – i Zeman fakticky až v lednu až o tom bude hlasovat parlament. Pak se bude smlouvat další vláda – a zase nevíme zda bude menšinová nebo ne. A pak bude ještě třetí vláda, kterou bude navrhovat předseda parlamentu. A až potom by mohl prezident dle ústavy vyhlásit předčasné volby..Toto je přesně to co označujete pod pojmem „bez prodlevy a zbytečných průtahů.“ V demokracii to rychleji nejde..
„Existuje něco, jako zdravý rozum a svědomí“.
Myslím, že u většiny současných českých politiků to neplatí a že obojí je nahrazeno tím, čemu se obecně říká vyčuranost.