Aleš Rozehnal: Vyjádření o Zemanově rakovině bylo nejen neetické, ale i protiprávní
Městský soud v Brně odročil jednání o žalobě na ochranu osobnosti prezidenta Miloše Zemana na bývalého radního městské části Brno-střed Svatopluka Bartíka, který před dvěma lety na Facebook napsal, že prezident Miloš Zeman má rakovinu a zbývá mu pár měsíců života.
Důvodem odročení je nutnost vypracování zdravotnického posudku. Soud hodlá jmenovat znalce z oboru onkologie, který by stanovil, zda Miloš Zeman skutečně trpěl či trpí rakovinou, či nikoliv.
Je nutno konstatovat, že postup soudu je přinejmenším zarážející. V daném případě je totiž otázka, zda Miloš Zeman skutečně trpěl či trpí rakovinou, zcela nepodstatná. Je totiž nesporné, že otázka zdraví je soukromou věcí člověka.
Zdraví je osobní záležitost
Pokud dojde zásahem do soukromí k újmě na osobnostních právech, není nutno prokazovat, zda k němu došlo informací pravdivou či nepravdivou. Takový zásah je totiž protiprávní vždy.
Je též nepodstatné, zda bylo úmyslem narušitele do cti a důstojnosti zasáhnout. Rozhodující je to, zda je příslušné jednání objektivně způsobilé snížit čest a lidskou důstojnost.
Komunistické i fašistické režimy omezovaly soukromí občanů ve prospěch státu, k čemuž jim sloužil aparát informátorů a policejních špionů a cenzorů. Úlohou demokratických právních států je toto soukromí chránit.
Demokratická společnost musí chránit soukromí všech svých členů a musí jim nabídnout právní zajištění toho, aby měli na výběr, jaké aspekty svého soukromého života chtějí sdílet s druhými. Tato svoboda vyvěrá ze stejného pramene jako svoboda projevu.
Je tedy nepochybné, že zdraví člověka je jeho navýsost osobní záležitostí. Informace, které tvoří soukromí člověka, v zásadě nemohou být v médiích zveřejňovány, protože soukromí člověka je z povahy věci vyloučeno z okruhu záležitostí veřejného zájmu.
Ochrana veřejného pořádku
Na druhé straně je zřejmé, že i informace o zdraví člověka je někdy do určité míry věcí veřejnou. Je tomu tak například u pilotů, kteří musí oznamovat zaměstnavateli výsledky svých zdravotních testů, nebo u osob, které jsou nakaženy přenosnými chorobami. Společným jmenovatelem těchto zásahů do soukromí jedince je ochrana veřejného pořádku.
Otázkou tedy je, zda by mohl onkologický nález prezidenta tento veřejný pořádek ohrozit. Zdraví člověka je delikátní záležitostí a existuje celá řada etických i právních norem, které ho činí pro ostatní nepřístupným.
Informace o nemoci člověka má velmi emotivní náboj, protože téměř každý se s nemocí u svých blízkých v minulosti setkal, nehledě na to, že taková informace vždy snižuje lidskou důstojnost dotčené osoby.
Zjevně zde však vzniká potřeba vybalancovat individuální právo na soukromí a touhu veřejnosti po veřejném blahu, jakož i vybalancovat právo na informace a právo jedince na čest a důstojnost. Informace o zdraví prezidenta by proto měly být rozděleny do dvou kategorií.
První z nich jsou nemoci, které nemohou ovlivnit výkon jeho veřejné funkce. Jedná se o širokou paletu nemocí, jako je například vysoká hladina cholesterolu nebo diabetické onemocnění. Tento okruh nemocí by měl zůstat vrcholně soukromou věcí každého člověka.
Další skupinu tvoří nemoci natolik závažné, že ovlivňují schopnost kandidáta vykonávat prezidentskou funkci, zejména pokud omezují jeho úsudek a snižují jeho mentální schopnosti.
Posouzení je věc odborníka
V takových případech totiž nemoc prezidenta může ovlivnit veřejný pořádek a může mít vliv na veřejné záležitosti. Informace o těchto typech nemocí by měl prezident zveřejnit, protože pokud se uchází o přízeň veřejnosti, měl by být k veřejnosti upřímný.
Stejně tak by měl zveřejnit informace o nemoci, která ohrožuje jeho život v krátkém časovém výhledu a může vyústit v to, že nebude schopen dokončit svůj mandát nebo ho nebude moci po delší dobu vykonávat.
Zdraví každého je unikátní a před zveřejněním informací o něm musí být zváženo mnoho faktorů, jako například možnosti léčby, stádium choroby atd. Takové posouzení může ale učinit pouze odborník, který je důkladně obeznámen se zdravotním stavem dotčené osoby.
Svatopluk Bártík takovým odborníkem zcela jistě není. Jeho vyjádření bylo nejen nevhodné, neetické, a politicky neprofesionální, ale – jak je autor tohoto textu přesvědčen – i protiprávní.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Mlaceni prazdne slamy. Jaky by melo smysl volit cloveka za presidenta, ktery ma pred sebou par mesicu zivota? Pokud Bartik nemel tu informaci overenou od cloveka seznameneho se zdravotnim stavem Emana, nemel ji zverejnit.
Vážná choroba se špatnou prognózou nepochybně může znamenat zásadní překážku ve výkonu funkce, na kterou dotyčný kandiduje. Pokud se p. Bartík setkal s informací o takovéto chorobě prezidentského kandidáta z hodnověrného zdroje a zároveň shledal, že ani kandidát sám, ani osoby pečující o jeho zdraví, tuto informací voličům neposkytli, pak jejím zveřejněním pouze zasuploval to, co měli udělat oni. Pokud byla tato informace pravdivá, tak je problémem spíše její nezveřejnění, které by v takovém případě mohlo uvést voliče v omyl stran schopnosti kandidáta funkci vykonávat, a nikoliv její zveřejnění. Proto je zcela srozumitelné, že se soud snaží ověřit pravdivost té informace.
Vzhledem k tomu, že „pár měsíců“ už patrně uplynulo a Zemana nevozí po akcích jako Španělé balzamovanou mrtvolu El Cida do bitvy, tak je pravdivost či nepravdivost Bartíkovy informace vcelku jasná. Z tohoto pohledu nějaké posudky onkologů nemají žádnou cenu ani význam.
Pokud Zeman původně léčbu odmítal, jak tvrdil p. Bartík, a později se jí podrobil (čemuž by mohly nasvědčovat výrazné změny jeho vizáže v té době), tak skutečnost, že prezident dosud není nabalzamován, sama o sobě neříká nic o pravdivosti Bartíkova sdělení.
Pokud by měl „pokročilou“ rakovinu a měl před sebou „pár měsíců života“, tak by vypadal zatraceně jinak, pokud by vůbec byl. Rakovina se politikům nevyhýbá a pokud ji mají, tak zpravidla nekončí o mnoho později než normální smrtelník. A pokud by byla kvůli politice zanedbaná, tak o to hůř by to následně probíhalo.