13 komentářů

1. ex-nemo napsal:

   21.10.2017 (20:34)

   Řeči o „estebácích a „udavačích“..at.d. budu brát od představitelů pražské kavárny vážně, až bude zveřejněn tak zvaný „Fond Z“ obsahující ty udavače mezi prominenty sametu. Dokumentaci, kterou počátkem roku 1990 vzal z archivu ministerstva vnitra Ladislav Lis a někde schoval, a která není přístupná veřejnosti dodnes.
   Systém Bartončík, kdy jsou odhaleni jenom ti nepohodlní, zatím co ti „vybraní“ si hrají na antikomunisty vesele dál, zpochybňuje celou tuhle „revoluci naprosto.

   • Tondach napsal:

     22.10.2017 (5:06)

     To vyjádření o představitelích „pražské kavárny“ vysvětluje i to ostatní plácání …lidi se nedělí na kavárnu, vítače, havloidy a tak podobně, ale na hlupáky a normální! Těch prvních je už až moc….

     • Weber napsal:

       22.10.2017 (8:31)

       Myslím, že vzdělanců v potřebném oboru je v této zemi dostatek, tedy místo „osvíceného“ plácání bych přivítal, kdyby se vědátoři chopili nesnadného úkolu (politicky) a zveřejnili definici k tomu, který občan je v tuto chvíli (oblíbený termín) normální a kdo je již vychýlený a bylo by rozumné jej zbavit svéprávnosti. Sic by mohli tímto rezultátem vyjít naproti vítězi voleb a ten by se nemusel zdržovat ve svém úsilí dát co nejrychleji tento stát do pořádku, neboť má na to čas jen čtyři roky, jak sám prohlásil, že jen na čtyři roky se obětuje, coby premiér.

   • Josef napsal:

     22.10.2017 (10:08)

     Velice správná reakce na článek p. Rozehnala (právník Novy za Železného ?). To co bylo provedeno p. Bartončíkovi těsně před volbami r.1990 byla neskutečná lumpárna tehdy do televize nastrčeným Rumlem (přitom sám Bartončík ještě jako poslanec FS ČSSR jako jediný hlasoval proti přijetí tzv. pendrekového zákona, který připravil tehdejší ministr bez portfeje Marian Čalfa – následná opora Václava Havla v jeho neslavné prezidentské éře pro většinu občanů zde žijících..). Proto lamentovat nad výsledky voleb jen pouze proto, že nevyšly tak jak jsem si představoval, je arogantní.j

2. Tondach napsal:

   22.10.2017 (5:13)

   Ano, lidi zapomínají …. slovní projevy Okamury a Babiše už přesahují i úroveň projevu Jakeše z Červeného Hrádku! První vřeští proti uprchlíkům, kteří tady nejsou a nebudou a druhý, kromě tvrzení, že všeci kradnů přidal „je to kampaň, je to spiknutí ….“ a lidi to oběma baští víc a víc….

3. Tomáš napsal:

   22.10.2017 (8:21)

   Až hrůzostrašně pravdivé. Ale přesné pane Rozehnale.

4. Josef původní napsal:

   22.10.2017 (9:41)

   Pane Rozehnale, nadpis, že Volby 2017 jsou vítězstvím kontrarevoluce, je nepřesný. Přesnější by byl nadpis, že Volby 2017 jsou vítězstvím Putina a jeho FSB.

5. ČERT napsal:

   22.10.2017 (14:00)

   To srovnání francouzského vývoje v l. 1789-1815 a československého/českého vývoje l. 1989-2017 vypadá zajímavě, ale myslím si, že je takové dost předčasné, resp. že se teprve ukáže, jaký ty naše předvčerejší a včerejší volby budou mít dále reálný dopad.
   Jinak, k tomu srovnání J. Bartončíka v r. 1990 a A. Babiše v současnosti, pokud jde o jejich spolupráci s StB – tak je fakt, že po r. 1989 byla naše společnost jaksi „emočně nastavená“ někde jinde než dnes. Jinak ale, mohli bychom připomenout, že i ve volbách v r. 1990 skončila KSČ v čele s Ladislavem Adamcem (tedy bývalým premiérem ještě z husákovsko-jakešovské éry) jako druhá nejúspěšnější síla, po OF.
   Ale k tomu, když se zde píše o liberální revoluci a liberální demokracii… Byl to (a asi mimo jiné) Václav Klaus mladší, kdo nedávno kritizoval, že se dnes u nás prosazuje termín „liberální demokracie“, jako cosi podezřelého a třeba až fakticky nedemokratického, a poukazoval na 90.léta, kdy se u nás prosazoval trend „demokracie bez přívlastků“ – také s odkazem na naši historickou zkušenost, kdy jsme zde v letech 1945-48 měli tzv. lidovou demokracii (a měli jsme ji i poté, od Února 1948 až do Novotného ústavy z r. 1960). Zkrátka podle takového pojetí – žádná „lidová demokracie“ ani „liberální demokracie“, ale prostě „demokracie“…

   • petrph napsal:

     24.10.2017 (19:44)

     Možná k tomu závěru. Jistěže tady žádná liberální demokracie není a dlouho nebude. Čistě relativně vůči předešlé totalitnímu režimu, kdy vše patřilo státu a stát o všem rozhodoval sám, to samozřejmě ohromný posun je – ale právě jen k běžnému kapitalistickému státu, který umožnuje a uznává soukromé vlastnictví a soukromé podnikání.
     Zatímco, pod pojmem liberální stát si člověk představí něco jiného. Nepamatuju v téhle zemi vládu (třeba mne někdo opraví), která by dokázala říct lidem (všem lidem, tedy nejen šíbrům v podnikání), dělejte si co chcete a dohodněte si co chcete. Naopak všechny vlády chrlily stovky a tisíce právních předpisů, kterými lidem zakazovaly něco dělat, nebo jim o sice (až po úředním povolení) dovolovaly něco dělat, ale současně jim přikázaly jak přesně (a ne jinak) to mají dělat..Což se nějak s liberalismem neslučuje.
     Navíc, je to možná můj názor, ale liberalismus je možný pouze ve skutečně právním státě, jehož justice dokáže legitimně rychle a předpokládaným způsobem zasáhnout, když nějaké „až příliš liberální “ jednání překročí hranice zákona. Ve všech případech (když to jde), a padni komu padni. A k tomu máme taky sakra daleko..

     • ČERT napsal:

       25.10.2017 (6:10)

       K tomu, co píšete, tak asi vycházíte z té asi úplně nejsprávnější definice pojmu „liberalismus“. Ano, jenže víme, že se s tímhle termínem taky dost hýbá, že se to může měnit v průběhu času, jakož i prostoru (v jedné zemi jinak než jiné), že je to zkrátka jako s termíny „konzervativismus, socialismus“, nebo obdobné jako třeba s tzv. pravicí a levicí…
       Třeba zatímco v 19.století se pod pojmem liberálové v Evropě i jinde často vnímala taková více či méně pokroková buržoazie, pod pojmem konzervativci mohli být rozuměni i aristokratičtí klerikálové, třeba až absolutisté… V posledních desetiletích, kdy jsme se celkově zase posunuli jinam, se jako konzervativci u nás či v dalších postkomunistických zemích mohli označovat takoví ti klasičtí komunisté. V obou případech má to slovo „konzervativci“ svou logiku, protože v obou případech mohlo jít víceméně o stoupence nějakých starých politicko-společenských pořádků.
       Takže i s těmi „liberály“ to může být chápáno různěji… Když jsem tu připomínal např. toho V. Klause ml., tak mám pocit, že pod tím termínem „liberální“ zde byly míněny i takové „pokrokářské“ trendy jako třeba nějaké tzv.
       evropské hodnoty, úplná rovnoprávnost homosexuálních svazků s manželstvím a tradiční rodinou (vždyť třeba zase jiným výplodem liberalismu v náboženské oblasti je fakt, že v evropských, tj. tradičně křesťanských zemích má např. islám úplně stejné postavení jako křesťanství, a že by to třeba mohlo dojít až k tomu, že třeba ramadán by v tradičně křesťanských zemích mohl mít společensky úplně stejnou společenskou váhu jako Vánoce či Velikonoce apod.), multikulturalismus, atd. atd.

6. Arbitr napsal:

   23.10.2017 (8:50)

   Revoluce 1989 byla liberální revolucí a nabízela práva a uznání lidem, kteří je před rokem 1989 neměli. Tak tady je základ neporozumění a snad i rozčarování: Revoluce 1989 byla liberální revolucí a nabízela práva a uznání VŠEM lidem, bez ohledu na víru, politické přesvědčení či rasu. Tak jako před- vládly „elity“, tak i po- se vytvořily samozvané „elity“ nové, které opět dělily na „nás, co vše víme nejlépe“ a ostaní – „estébáky, komouše a bolševické slouhy“ – také bez ohledu na skutečnost, zaměření ap.- stačí, když mají jiný názor. A proto nyní sklízíme podivné výsledky svobodných voleb, kdy jde spíše o vyjádření nedůvěry k „tradičním demokratickým stranám“ – protože jsou sice trdiční, ale nic víc. Jaké to bude mít následky, ví jen Búh!

7. petrph napsal:

   23.10.2017 (16:38)

   Já bych možná uvedl několik faktických oprav. Po listopadu 1989 to nebylo vítězství liberální revoluce, ale pouze parlamentní stranické demokracie. Neboli, jsme se zbavili jsme se totalitní a permanentní vlády jedné strany a bylo dáno občanům možnost si pokaždé na další 4 roky volit jiné vládnoucí strany. K dalším aspektům skutečné demokracie – jako například zcela nezávislá justice, nebo zcela nezávislá státní správa jsme se moc nepřiblížili.
   Ale toto vůbec nemá nic společného s liberalismem. Tedy byl u nás zaveden (díky tatíčku Klausovi) v oblasti ekonomiky pod známým heslem neviditelné ruky trhu. Nic víc..Bylo by dost pokrytecké hledat a nacházet liberalismus v zemi kde neustále kvadratickým tempem rostou (a mění se) počty právních norem a omezení, kde obludným počtem rostou počty úředníků a kde dokonce vznikají stále nové úřady. A to prosím už před Babišem.. O dalších aspektech liberalismu ani nemluvě – ty byly odmítnuty ani ne tak „..vyděšenými a zklamanými lidmi,..“ jako spíše politiky kteří ty liberální mechanismy nedokázali do našeho právního řádu zakomponovat, tak aby byly skutečně liberální a pozitivní.. Stačí se podívat kam zašel liberalismus u soukromých exekutorů. nebo třeba arbitrážích (na těch prohrává miliardy i stát :)))
   Nicméně, možná k pochopení určité souvislosti….
   Jak možná (už dnes nemnozí) vědí, tak za totáče tady nebyl komunismus, ale rozvinutý socialismus (s řadou chyb) – a ideologové nám slibovali že ke komunismu dospějeme za další desítky let vývoje společnosti. Kdo ovšem dokázal už tehdy využívat pro sebe výhody komunismu, byli někteří elitní komunisté – protože si to pro sebe dokázali zařídit..(nepočítaje v tom řady šíbrů fungujících v nelegální šedé ekonomice)
   A nyní se situace opakuje. Jak jsem už psal, žijeme v posttotalitní parlamentní demokracii s řadou omezení a nevýhod centralistického státu a ohromným počtem právních norem i vše řídícíh politiků a úředníků…Ale kdo v tom dokáže liberálně koexistovat a liberálně si zařídit co potřebují, jsou právě lidé typu Babiše, kumulující dnes ekonomickou i politickou moc.

8. Olda napsal:

   25.10.2017 (15:16)

   Hlavní protagonista ANO není samozřejmě žádný sociální pracovník. Výsledky voleb ale dokazují, že jeho rázná, nerozvláčná politika má podporu mezi obyvatelstvem. A názory lidu nelze přehlédnout – všichni se na ně přeci odvolávají. A nářky pana Kalouska, který postavil svoji filosofii na nepřetržitém varování před Babišem, Ruskem atd..je úsměvná. Není schopen unést svoji prohru. Stejně jako filosofování předsedy ODS zda do vlády jít či nejít – chyba nevyužít šanci, kterou současný výsledek nabízí. Nemusí se již opakovat. Sociální demokracie nebyla na rozdíl od ODS schopna vyeliminovat ze svého středu specialisty typu pana Hulínského, Březiny a pod. a voliči to straně vrátili.
   Volbami svět nekončí, jistě dojde k rozumné dohodě. Možná za pár měsíců se v některých stranách odehraje proces, který militantní názory upraví. Určitě bych nedoporučoval těm, kteří se odmítají podílet na vládní zodpovědnosti, aby vše „hráli“ na předčasné volby. Asi by těm bojovníkům moc hlasů nezůstalo.