Aleš Rozehnal: Vojáci mají právo vyjadřovat své názory a ostatní zase mají právo je slyšet
KOMENTÁŘ. Generál Petr Pavel se při odchodu do civilu zastal generála Karla Řehky. Ten nedávno emotivně kritizoval poslance Lubomíra Zaorálka, který po útoku na české vojáky navrhl ukončení mise v Afghánistánu. „Vojáci mají právo vyjadřovat své politické názory, pokud tím neohrozí efektivitu armády,“ píše k tomu pro HlídacíPes.org advokát Aleš Rozehnal.
Armáda s Řehkou zahájila a mezitím i ukončila kázeňské řízení, jehož výsledek nezveřejnila. Celá událost vyvolala širší debatu o tom, do jaké míry mohou vojáci kritizovat politiky.
Jak uvedl při interpelaci ministra obrany komunistický poslanec Leo Luzar, „pan generál Řehka trošku přestřelil, trošku moc přestřelil a měl by si jasně ujasnit dle ústavy, kde je pozice poslance, zákonodárce a kde je pozice vojáka, který má bránit českou zemi“.
Je zřejmé, že svoboda projevu není bezbřehá, ale že ji lze omezit, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
Do strany ne, ale diskutovat ano
Jedním z opatření v demokratické společnosti nezbytných pro ochranu práv a svobod druhých je civilní kontrola armády.
Civilní kontrola armády znamená, že odpovědnost za strategická rozhodnutí země, mezi která patří i rozhodnutí účastnit se ozbrojených konfliktů, musí spočívat v rukou politických vůdců a nikoli v rukou představitelů armády.
Pokud stát nedokáže tento model zabezpečit, nemůže se jednat o stabilní liberálně demokratickou entitu. Je zřejmé, že politická činnost vojáků je značně omezena. Vojáci například nemohou být členy politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace.
Otázkou ale zůstává, zda se představitelé armády mohou účastnit politického života třeba formou diskuze o politických záležitostech.
Být vojákem neznamená omezení práv
Příslušnost k armádě vyžaduje disciplínu, poslušnost, subordinaci osobních zájmů cílům armády a kombinování osobní a veřejné sféry jejích členů.
Armáda má také přirozenou nedůvěru k nedostatku uniformity názorů svých příslušníků. Jejím hlavním úkolem je zajištění národní bezpečnosti, což vyžaduje, aby její členové byli podřízeni přísnějším pravidlům než civilní obyvatelstvo.
Omezit základní lidská práva, mezi která patří i svoboda projevu, je však krajním prostředkem, ke kterému je možno sáhnout pouze v případě, že zamýšleného cíle není možno dosáhnout jinak.
Pouhá příslušnost k armádě není důvodem k omezení svobody projevu členů armády pro ochranu práv a svobod druhých. Samotná kritika vojáka adresovaná členovi Poslanecké sněmovny nemůže ohrozit princip civilní kontroly armády.
Slyšet názory vojáků
I příslušníkům armády musí být zachována možnost komentovat věci veřejného zájmu. Civilní kontrola armády totiž neznamená, že je možno vojáky redukovat na pouhé voliče a že je možno odříznout je od všech politických procesů, a zbavit ostatní občany práva slyšet jejich politické názory.
Vojáci mají právo vyjadřovat své politické názory, pokud tím neohrozí efektivitu armády, resp. pokud tím neohrozí svoji způsobilost vykonávat přidělené úkoly.
Politická práva tedy nejsou absolutními právy a mohou být omezena v případě, že by jejich výkon ohrozil národní bezpečnost, vojenskou disciplínu nebo efektivitu vojenských složek.
Kritika výroků poslance Zaorálka nic z výše uvedeného neohrozila. Zaorálkovy výroky byly naopak v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky. Pokud by byl tedy brigádní generál Karel Řehka za svůj komentář potrestán, zcela jistě by se jednalo o zásah do jeho ústavních práv a svobod.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
15 komentářů
1) Docela by me zajimal vysledek toho kazenskeho rizeni. 2) Asi neni nahoda, ze hlavnimi aktery cele tehle kauzy jsou: a) socialisticky oportunista Zaoralek, clovek bez nazoru, byvaly ministr, ktery nemel k zahranicnim misim zadne pripominky, b) bolsevicky policajt Metnar, toho casu Babsova stafaz ve funkci ministra obrany, c) bolsevicky poslanec Luzar, ktery zvani o ustavnich pravech, aniz by si Ustavu CR precetl.
Ziji mezi nami lide kteri si mysli ze zijeme v raji jako pan zaoralek.
Kdo ví jestli by měl právo na názor, kdyby chtěl abychom vystoupili z NATO, případně bojovali se Srbskem proti Kosovským Albáncům? Připadá mně, že se může hlásat pouze oficielní dobro.
Je naprosto nepřípustné, aby se voják, nebo policista míchal do politiky.
To snad nemyslite vazne.
Občané také mají právo vyjádřit své názory, nehodící se současnému režimu jsou však cenzurou smazány.
Vojáci mají právo držet hubu a krok.
armáda je apolitická…..zákon 221/99sb. o vojácíchz povolání
Souhlasím s Dr. Rozehnalem, že vojáci mají právo vyjadřovat svoje (politické) názory, ale já mám názor, že vojáci v činné službě jen doma (v domácnosti), na veřejnosti, třeba v hospodě jen s příslušnou opatrností. Nepochybuji, že občané obecně k této záležitosti přistupují různě dle vlastní mentality a inteligence. Doporučuji těm, kteří mají v té věci nejasno, aby se zajímali, jak takovou tu politickou angažovanost vojáků v činné službě řeší ve funkčních armádách ( těch, které dokáží ochránit vlastní stát a jsou nezávislé), za ty by se daly pokládat armády USA, Ruska, Turecka, případně Číny. Jinak, pokud četli diskutéři dobře, tak se dočetli, že gen.Pavel podpořil gen. Řehku v jeho politické angažovanosti (kecech) v čase kdy on sám svlékl uniformu ve vedení NATO, nepochybuji, že jinak by si to nedovolil bez schválení (přání) rozhodujících politiků a generality v NATO. Myslím, že gen. Pavel pragmaticky míří do politiky a nic proti tomu. Závěrem bych celkově článek Dr. Rozehnala označil za zavádějící, vnášející chaos do myslí těch občanů, kteří jsou ochotni aspoň nad touto problematikou se zamyslet a nemají informace.
Nějak tak. Ono je totiž nutné si uvědomit jednu podstatnou věc. Že se zde řeší pouze – a pouze právo svobodného vyjádření vojáka. Nikoliv tedy samotné rozhodnutí o odchodu našich vojáků z Afghanistánu. Protože o tom budou rozhodovat pouze a pouze politici ve vládě a parlamentu. Tudíž, skutečně jediná legitimní cesta jak by to mohl gen Pavel ovlivnit je vstoupit do vysoké politiky..
To že iná cesta není – a že dosavadní vládu nelze „shodit“ na demonstracích máváním rozdanými kartami, to už snad její odpůrci zjistili..
Děkuji panu Rozehnalovi za jeho rozbor ústavních práv , leč takto jednoznačně bych to při stavu našeho právního státu neviděl, neb paragrafy jsou dost ohebný. Připomeňme si neblahý osud policejního ředitele Lessyho, kterého před pár lety (za vlády ODS) za něco podobného vyhodlili z funkce.
V tom má pan generál Řehka tu nepochybnou výhodu, že jeho případ bude řešit jako kázeňské řízení, armáda – a nikoliv, třeba naše slavná justice, natož nedejbože politická vláda či parlament..Takže mu vlastně nic nehrozí. Spíše je otázka na legitimitu jeho obrany od gen Pavla v době když už to kázenske řízení v armádě probíhalo – že v té době měl zachovat klid nevyjadřovat se a vyčkat rozhodnutí
1. Poslanec Zaorálek se vyjádřil k záležitosti týkající se armády ČR. Jeho vyjádření odpovídá jeho dlouhodobým postojům bolševického poskoka a čínského řiťolezce.
2. Gen. Řehka se nevyjádřil ke kauze „Čapí hnízdo“, nebo jiné politické věci. Reagoval na vyjádření poslance Zaorálka, týkajícího se armády ČR. To je nejen jeho svaté právo, ale i povinnost zodpovědného generála armády ČR i občana ČR.
3. Prohlášení gen. Pavla je v souladu s jeho dlouhodobě známými občanskými postoji a stavovskou kolegialitou.
4. Že se to nelíbí poslancům strany, která občany vlastní země terorizovala a vydala v plen cizí násilnické mocnosti a dalším politickým amébám, není nic překvapivého.
To právo mají ale v praxi mohou říkat jen určité názory. S nekorektními názory mohou narazit. A to nejen vojácí ale i civilní zaměstnanci, kteří své názory neodporující zákonům pronesou veřejně svým jménem. Ať tak či tak armáda je apolitická a pokud voják ze své pozice a zejména tak vysoké pozice šíří politickou propagandu, nemůže být o apolitičnosti vůbec řeč
exgenerál Pavel by už konečně měl zavřít hubu
blb už nemůže být něčím jiným