Aleš Rozehnal: V prezidentské kampani novináři nebyli nestranní. A je to tak v pořádku
KOMENTÁŘ. Všechny tři dosavadní předvolební prezidentské kampaně měly jeden společný rys: sympatie většiny novinářů byly na straně jednoho kandidáta. V prvních dvou přímých volbách vyhrál kandidát, který nebyl novináři preferován. A poslední kampaň přinesla stížnosti Andreje Babiše a jeho podporovatelů, že jeho prohra byla způsobena právě i tím, že média před ním upřednostňovala Petra Pavla.
Žádné tvrdé studie k tomu k dispozici nejsou, i když alespoň pocitově se dá souhlasit s tím, že novináři spíše sympatizovali s Petrem Pavlem. Vede to přirozeně k otázce, zda novináři v této kampani neselhali. Jak to tedy je s objektivitou, nestranností a vyjadřováním názorů?
Objektivita není bez názoru
Objektivitou novináře je neutralita ve vztahu k předmětu zpravodajství, nestrannost, pravdivost a relevance. Vyváženost je pak možno charakterizovat jako rovnovážnou proporčnost předávané zprávy nebo údajů.
Objektivita a vyváženost však rozhodně neznamená beznázorovost. Objektivita a vyváženost médií a jejich novinářů nemůže spočívat pouze v tom, že budou prezentovat různé protichůdné názory, protože takový přístup by ve skutečnosti vedl k nevyváženosti.
To by museli existovat pouze novináři a editoři, kteří by nebyli vůbec ovlivněni jakýmikoli hodnotami. Muselo by se jednat o osoby, které by neměly žádný vztah ke světu, o němž přinášejí zprávy.
Jako rovnocenné by pak totiž byly prezentovány postoje například toho, kdo právo porušil, i oběti takového porušení. Nebo toho, kdo je příznivcem svobody a demokracie a toho, kdo chce svobodu a demokracii zničit.
Takový závěr je zcela nepřijatelný, protože by vedl k pošlapání hodnot, na nichž stojí naše společnost.
Je tedy celkem pochopitelné, že pokud novináři referovali o kandidátovi, který je notorickým lhářem, a využívá v kampani ty nejhorší triky, srovnatelné s prodejci zaručených léků proti rakovině, a naproti tomu o kandidátovi, který má sice problematickou minulost, ale jinak s ním podobně negativní zkušenost není, bylo obtížně očekávat, že by si zrovna Andrej Babiš mohl získat jejich oblibu.
I při respektování zásad nestrannosti, vyváženosti a objektivity není možné požadovat, aby média a jejich zaměstnanci neměli, respektive nevyjadřovali žádný názor.
Takový stav by byl možný pouze za situace, kdy by existovali pouze novináři a editoři, kteří by nebyli vůbec ovlivněni jakýmikoli hodnotami. Muselo by se jednat o osoby, které by neměly žádný vztah ke světu, o němž přinášejí zprávy.
Informace přesné a pravdivé
Média a novináři nejsou ze své podstaty pouze zprostředkovateli informací mezi světem politiky a veřejností, ale také interpretují a hodnotí události a šíří svoje názory a tím ovlivňují politickou agendu, jakož i veřejné mínění.
Objektivita novináře by měla být založena na pravdivosti a odstupu. Pravdivost spočívá v povinnosti informovat pouze o přesných a pravdivých informacích, aniž by byla zkreslována fakta nebo detaily za účelem zlepšení příběhu nebo lepšího přizpůsobení se určitému tématu. Novináři mají poskytnout relevantní fakta a informace o všem a o všech.
Záporem objektivity, neutrality a nezaujatosti je to, že prokazuje veřejnosti špatnou službu, protože se nesnaží najít pravdu.
V neposlední řadě by měli novináři přistupovat k referovaným skutečnostem bez emocí, racionálně a klidně, což umožní publiku udělat si vlastní názor.
Zajímavé je, že požadavek novinářské objektivity nevznikl jako morální standard, ale byl výrazem potřeby dosahovat v novinách zisku a přilákat inzerenty.
Vydavatelé nechtěli urazit žádného potenciálního reklamního klienta, a proto se snažili prezentovat různé strany pohledu. Bylo tedy nutné zajistit produkci obsahu, který bylo možno prodávat napříč politickým a ideologickým spektrem.
Na počátku 20. století se žurnalistika začala definovat jako profesionální povolání a právě profesionalizace normalizovala režim objektivity jako základ dobré žurnalistiky.
Záporem objektivity, neutrality a nezaujatosti je to, že prokazuje veřejnosti špatnou službu, protože se nesnaží najít pravdu. Navíc je tento požadavek trochu pokrytecký. Novináři z povahy věci straní konfliktům, protože jsou zajímavější než události bez konfliktů. Stejně tak novináři straní existujícím interpretacím, protože je to bezpečné a snadné.
Z pohledu nikoho
Beznázorové pojetí objektivity z nás dělá pasivní příjemce zpráv namísto jejich analytiků a kritiků. Objektivita je tak vlastně pojímána jako „pohled odnikud“ a novináři jako by informovali „z pohledu nikoho“. Namísto tohoto pojetí objektivity by měla objektivita spočívat ve spravedlnosti a přesnosti.
Mediální svět prochází proměnou. Mnozí blogeři jsou hrdí na to, že mohou říkat své názory a nemusí informovat nestranně a objektivně. Mnozí online novináři se považují za aktivisty a odmítají myšlenku objektivní nebo neutrální analýzy.
Do jisté míry jsme svědky oživení nebo návratu názorové, respektive stranické žurnalistiky, která byla populární před nástupem zpravodajství snažícího se o objektivitu na počátku 20. století.
Z ekonomického hlediska jsou hlavní zpravodajské redakce, které dodržují tradiční zásady, jako je nestrannost, stále více nuceny přecházet k názorově vyhraněnějšímu nebo stranickému přístupu ke zpravodajství a komentářům. Být nestranný je totiž pro příjemce mediálního obsahu nudné; lidi přitahují silné názory a názorové střety.
Úkolem médií tedy není zajistit zpravodajství, které by bylo prosto jakéhokoli názoru, ale zajistit, aby tyto názory byly co možná nejpestřejší; za předpokladu, že se pohybují na poli hodnot, na nichž stojí politické, právní a společenské struktury demokratických společností. Tedy respektu k lidským právům, kultuře a politické pluralitě.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Aleš Rozehnal: Charta pracovníka ČT, kterou navrhuje Jan Souček, je protiústavní
Jak vydělat na ekonomice pravdy, porazit shitstorm a žít s umělou inteligencí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
Problém vidím v tom, že názor novináře jistě může být vyjádřen v novinářských žánrech, které jsou k tomu určeny, jako jsou komentáře, fejetony apod., nicméně v současné době se „názor“ novináře promítá do zpravodajství a dalších novinářských žánrů, které by měly být opravdu co nejbližší objektivní realitě, jak je to v daném čase a místě technicky možné.
Nemám problém s tím, pokud novinář sepíše komentář o tom, že se nechá očkovat proti covid. Mám ale problém s tím, když do zpravodajství pustí lživé informace o tomto očkování (např. že „jedna dávka vyřeší celý problém“), která už v době, kdy se to pasírovalo našimi sdělovacími prostředky, byla vědomou lží, protože byly k dispozici statistiky s narůstajícími trendy onemocnění u očkovaných. A další příklady by se, jenom v souvislostí s epidemií covid, našlo mnoho.
Novináři např. zatloukli, že původní „ikona anticovid vakcinace“, jakási zdravotní sestra, která se nechala píchnout před fotoaparáty a kamerami, dostala do týdne těžkou reakci a podle některých informací po linii zdravotnictví na ni následně i zemřela.
Jediné, k čemu to povede, je to, že stále větší počet lidí nebude novinářům nic věřit, a to oprávněně. Opětovné získání důvěryhodnosti je přitom práce na celé generace.
Tady bude zase veselo 🙂
Zásadní problém tkví v tom, že většina lidí nechápe co tzv. „objektivita“ vůbec znamená…Většinou se tím myslí „minuta pro Hitlera, minuta pro Žida“, což je samozřejmě zásadní nepochopení. Novinář nemůže referovat stejně o kulatosti a placatosti země, i když se podle mínění značné části lidí jedná o 2 různé názory, na které mají všichni právo…a že by i tento alternativní názor měl být ve veřejné debatě slyšen. Povinností a objektivitou novináře také je, aby nezaplavoval média nesmysly a nepravdami, naopak musí preferovat (čili být nestranný) kulatost země před její placatostí. Novinář přece nemůže psát stejně o panu Frolíkovi a Františku Mrázkovi, byť to jsou/byli podnikatelé…
Ať se na mě všichni svérázní alternativci nezlobí, ale pozornost konzumentů médií, ani prostor v nich není nekonečný, profese novináře má také nějaké standardy, navíc média pracují s různými slohovými útvary a je třeba aby média podávala ucelený obrázek o světě kolem nás, nikoliv, aby byla nekonzistentním pytlem blech, anebo dortem Pejska a kočičky do kterého se nakydá všechno…holínky, hodinky, vsjó róvno. Jinými slovy, pro nesmysly v médiích není místo nikoliv z nějakých proradných spikleneckých důvodů NWO, Šoroše, apod. ale protože to jsou zkrátka nesmysly 😉 Nemůžu psát o Burešovi jako o neposkrvněné lilii, protože na rozdíl od Pavla má za sebou desetiletku ve vrcholných exekutivních funkcích, běhěm kterých se sám obnažil jako neschopný hochštapler, zloděj, lhář a podvodník. Pavel také koupil pěkný hnojomet, ale tak špatným kandidátem jako Bureš zkrátka nebyl a tato základní fakta musí každý novinář zohlednit ab byl pravdivý a objektivní.
Jenomže to byly zprávy typu Babiš je nomenklaturní komunista, Pavel naopak symbolizuje vyrovnání se s komunistickou minulostí. A to už není novinařina nebo názor ale pustá propaganda urážející inteligentní lidi
Mimochodem, ono stačî málo, aktualizovat si to heslo na modernějŠí „minuta Žid – minuta Palestinec“ vzít v úvahu média v evropskêm rozsahu a rázem tu máme vysvetleni proc ta metoda fungovat prestala, a proc je tedy nepouzitelná..Ona proste ta media objektivni byt nejenze neumi, ale dokonce ani nechteji..
RE: „To by museli existovat pouze novináři a editoři, kteří by nebyli vůbec ovlivněni jakýmikoli hodnotami. Muselo by se jednat o osoby, které by neměly žádný vztah ke světu, o němž přinášejí zprávy.“
Ne „neměli vztah“, ale „nebyli ovlivněny svým vztahem“. A ano, přesně takové, a jedině takové novináře chceme!
RE: „Takový závěr je zcela nepřijatelný, protože by vedl k pošlapání hodnot, na nichž stojí naše společnost.“
Na dogmatizmu stojí možná Vaše společnost a společnost Vašich čtenářů. Naše společnost naopak stojí na racionalitě, čili neustálém kritizování, zpochybňování a aktualizaci=zlepšování VŠEHO.
RE: „Zajímavé je, že požadavek novinářské objektivity nevznikl jako morální standard, ale byl výrazem potřeby dosahovat v novinách zisku a přilákat inzerenty.“
Na tom není nic zajímavého, ani překvapivého. Prostě existuje poptávka po objektivním zpravodajství (přirozeně), čili lidi jsou ochotní zaplatit za nestranné zpravodajství, protože jim přináší užitek. Naopak o dogmatické „zpravodajství“, které přinášíte Vy, společnost zájem nemá.
Cituji: „přesně takové, a jedině takové novináře chceme“. Ale vy osobně je nechcete, resp. fakt že se toho dovoláváte zde na názorovym médiu, tak asi ten požadavek nemůže bejt úplnej, protože co byste tady jinak dělal???
Tvrzení v tomto článku jsou nesmysl, který obhajuje stranění a lenost žurnalistů. To co píšete, jsou pravidla pro komentář. Názor se do zpravodajství nevnáší. Jedná se o hrubé podcenění čtenáře, který by si měl názor vytvořit na základě faktů sám. Problémem novinářů dnes je, že na získání faktů je potřeba fakta sehnat z více různých zdrojů. Což je mnohem více práce, než napsat „názor“ a poučit čtenářstvo.
Že bych připomenul, on i ten na začátku kritizovaný přístup „..rovnovážné proporčnosti předávané zprávy nebo údajů, ale bez názoru novináře se prosazoval dost dlouho v BBC, pod známým sloganem „pět minut fašista, pět minu žid“ . Takže by stálo za to ho zhodnotit, v čem se osvědčil, v čem ne, zda a proč byl opuštěn – což se obávám že platí i globálně – při současném tlaku aktivistických hnutí (zatím na Západě) se asi argumenty jejich oponentů příliš nepublikují
Nicméně, ten zásadní omyl při tomto „novém, novém přístupu angažovaného novináře, je ve větě v článku „..“..Novináři mají poskytnout relevantní fakta a informace o všem a o všech.“..
Což ale nelze – žádné médium nedokáže publikovat „.. všechna relevantní fakta a informace o všem a o všech.“. Vždycky nutně dochází k určité filtraci – čemu se bude věnovat podrobněji, čemu méně a čemu třeba vůbec. A i v tom se projevuje ona názorová orientace novináře, resp, média.
Takže i třeba v tomto. To že pan kandidát B. se dal mediálně označit kvůli některým výrokům za notorického lháře (ještě tak před dvěma měsíci se dal označit za bezcharakterního zločince – což už teď , po výroku soudu nelze), se jistě psalo často a hustě.
Ale o tom , zda není potenciální riziko mít prezidenta (bývalého) generála ze štábu NATO, a jaké jsou v tomto jeho blízké kontakty, už se tak hustě nepsalo. Ono lze totiž jistě naprosto souhlasit s tím, že pokud bude Ruskem napaden některý členský stát NATO, půjdou mu jednotky naší armády na pomoc. Ale pokud by byl zájem některých struktur NATO se aktivně zúčastnit přímo války na Ukrajině, tak v tom už jistě široká shoda není – a pak by i prosazovaný názor prezidenta mohl být rozhodující.. A lidé to měli vědět – ještě před těmi volbami..
Ovšem občany povinně placená média, takzvaná veřejnoprávní ČT, ČRo a ČTK by neměly stranit žádnému z kandidátů v prezidentské kampani ani by neměly si nechat zaplatit od některých kandidátů za jejich přednostní nebo výlučnou reklamní prezentaci na svém webu. Bohužel i u tzv veřejnoprávní ČT a ČRo, které občan nedobrovolně platí, se projevuje někdy silná, někdy slabší stranickost nebo předpojatost. Vedení debat, zpravodajství a publicistika jsou toho dokladem.
Bohužel, nic jiného než „pět minut pan Hitler a pět minut pan Žid“ prostě neexistuje. Pokud budeme pana Hitlera umlčovat, případně ho vůbec nepustíme ke slovu, spíš mu tím v očích mnoha lidí pomůžeme, protože se stáváme automaticky součástí onoho „světového židovského spiknutí“, o němž bájí.
To samé ona kulatost či placatost Země. Je třeba nechat zastánce té placatosti přiznat, že je to názor bezcenných starověkých primitivů s nulovými astronomickými znalostmi, a je vymalováno.
Jistě, metoda je správná, jenomže v tom uvedeném případu se odkazuje na spor který byl již i zpětně historicky prokázán. Neboli, my už dnes víme, že pan Hitler se neomezil jen na názorové rasistické projevy proti Židům, ale že tu nenávist dovedl politicky až ke světové válce a holokaustu – což už není ani mediálně obhajitelné.
Zatímco převést ho do současného sporu –
už třeba jen ohledně rozdělování státních peněz – komu ubrat, komu sebrat, komu přidat, komu dávat nově a poslouchat argumenty obou stran – ani pan nový prezident nebyl schopen se rozhodnout, a nechal to na ÚS. Tak jak by se v tom mohli vyznat novináři??
Nicméně, je totiž nutno vyřešit zcela zásadní podmínku. Nějakou nezávislou moderací musí být zajištěno aby byly ihned označeny, zablokovány či penalizovány fakticky nepravdivé argumenty. Protože a bez toho – ponechat v diskuzi protiargumenty typu „Vy lžete“, „Vy lžete“, taková diskuze nemá větší efekt, ani na posluchače, leda pro ty média aby z toho měla bulvár…
Čímže se tedy dostáváme k těm nesmyslům placatosti Země. Řešit to v té diskuzi citováním nějaké vědecké teorie nemá smysl, v tom se diváci nevyznají. Ale naprosto pádný důkaz (třeba fotografie z vesmíru, nebo jinak) – ale musí být verifikováno zda je pravdivý..To je alfa a omega..
Problém je, že v dnešní době lze zfalšovat naprosto vše. Takže je nutno dávat co nejširší informace s tím, že ty správnější budou logicky konzistentní.