Aleš Rozehnal: Trumpův prezidentský odkaz není tak tragický, jak to z médií vypadá
Už při nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta mnohá média předpokládala, že jeho vládnutí bude katastrofou pro USA a celý svět. Ke konci jeho funkčního období se toto hodnocení příliš nemění. Jaký odkaz ale po sobě Donald Trump – vedle negativního otisku svého nezměrného ega – zanechává?
V oblasti mezinárodní politiky je zřejmě jeho nejvýznamnějším krokem to, že odstoupil od mnoha mezinárodních smluv, které považoval za nevýhodné pro Spojené státy americké. Zejména se jednalo o jadernou dohodu s Íránem a Pařížskou dohodu o klimatu.
Dlužno říct, že jaderná dohoda s Íránem nebyla nevýhodná jen pro USA, ale pro celý svět. Írán na základě ní získal vše, co žádal, a to výměnou za pouhé zpomalení programu výroby jaderných zbraní v příštím desetiletí.
Dohoda? Spíše kapitulace
Ačkoli Írán zatím nebyl schopen vyrobit použitelnou jadernou bombu, podržel si zařízení, které mu umožní v tomto vývoji pokračovat. Jakmile ve vývoji pokročí, bude mu stačit přibližně jeden rok, aby znovu obohatil uran na potřebnou míru, jež umožňuje jeho vojenské využití
Jaderná dohoda ve skutečnosti znamenala uznání Íránu jako hegemona Středního východu, a to zejména Perského zálivu, a jaderné mocnosti. Jaderný Írán by v budoucnu vyvolal závody v jaderném zbrojení na Středním východě, což by vedlo ke katastrofálním výsledkům.
Dohoda také radikalizovala šíitské minority v ostatních zemích a je potenciální hrozbou pro sunnitské Araby.
Spíše než dohodu tak připomínal Společný komplexní akční plán, jak se dohoda oficiálně jmenuje, kapitulaci. Díky zrušení sankcí bylo navíc Íránu uvolněno 150 miliard dolarů, za které nakoupil od Ruska protiraketové střely, dodává zbraně teroristům a poskytuje jim další materiální podporu.
Jaderná dohoda s Íránem neznamenala, že se Írán přestane snažit vyrábět jaderné zbraně, přestane používat nestátní entity k destabilizaci svých sousedů a začne respektovat suverenitu jiných zemí.
Dlouhodobého míru zkrátka není možno dosáhnout politikou appeasementu.
Proč nelitovat „Paříže“
Ani odstoupení od Pařížské klimatické dohody není třeba litovat. Bez ohledu na přesvědčení, zda je globální oteplování způsobeno lidskou aktivitou nebo zda se jedná o přirozený teplotní cyklus, je nutno konstatovat, že dohoda byla mimořádně špatná, problém skleníkových plynů neřešila, a byla spíše vítězstvím politiky nad odborným postojem k problémům.
Pařížská dohoda totiž oproti všeobecnému přesvědčení ke snižování emisí skleníkových plynů nezavazuje. Text používá termíny jako „doporučuje“, „povzbuzuje“, „naléhá“ nebo „vítá“, ale neobsahuje žádný závazek ke snížení emisí.
Nejostřeji formulovaným závazkem je závazek států předložit cíle, které chce příslušný stát dosáhnout. Pokud budou tyto cíle pravidelně aktualizovány a pokud budou vlády „jednat tak, aby směřovaly k cíli“, nedojde k porušení dohody, i kdyby se emise nesnížily ani o gram.
Rozvinuté země si tak prostřednictvím dohody koupily souhlas rozvojových zemí s jejím obsahem, který ale téměř k ničemu nezavazuje. Země, které označujeme jako rozvojové, přitom produkují čtyři pětiny všech emisí oxidu uhličitého.
Z těchto zemí jsou největšími znečišťovateli ovzduší Čína a Indie. Čína je dokonce odpovědná za jednu třetinu emisí celého světa.
Čínské emise vrcholí
Čína se v rámci Pařížské dohody zavázala, že vrcholu produkce emisí oxidu uhličitého dosáhne kolem roku 2030 a k tomuto datu zároveň sníží emise na jednotku HDP o 60 až 65 procent oproti úrovni roku 2005. I před přijetím tohoto závazku k provedení klimatického plánu však byly prognózy takové, že čínské emise budou vrcholit kolem roku 2030.
Tento závazek tedy ve skutečnosti není ekologickým závazkem, ale pouze konstatováním reality, k jejímuž dosažení není zapotřebí žádného zvláštního úsilí. Snížení emisí na jednotku HDP o 60 až 65 procent oproti úrovni roku 2005 je navíc dokonce ještě menším snížením, než kterého by Čína dosáhla, kdyby pokračovala ve stávající politice týkající se fosilních zdrojů.
Indie se zavázala, že do roku 2030 sníží emise na jednotku HDP o 35 %. Vzhledem ke zlepšování energetické účinnosti zdrojů Indie je to však ještě menší snížení, než kterého dosáhla v posledních letech před podpisem Pařížské dohody. Zároveň ovšem Indie odhaduje, že na realizaci svého plánu bude potřebovat 2,5 bilionu dolarů, které jí mají poskytnout rozvinuté země.
Rozvojové země by měly na základě dohody dostávat od rozvinutých zemí ročně 100 miliard dolarů, a to výměnou za dobrovolné a nevynutitelné sliby cílů, které by s největší pravděpodobností rozvojové země dosáhly i bez klimatického plánu. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že i závazek této platby je formulován pouze v preambuli, aniž by byl právně závazný.
Nová americká administrativa se však ke klimatické dohodě zřejmě znovu velmi rychle připojí.
Úspěchy na Blízkém východě
Donald Trump také rozhodnul o vystoupení z několika světových organizací, jako byla Světová zdravotnická organizace nebo Rada OSN pro lidská práva. Do této Rady jsou zvoleny státy jako Čínská lidová republika, Saúdská Arábie nebo Kuba, které patří ke státům, které lidská práva porušují ve vrchovaté míře. Rada navíc funguje jako prominentní protiizraelské fórum.
Dalším důležitým důsledkem Trumpova prezidenství je rapidní zhoršení americko-čínských vztahů, sebevědomý přístup k Pekingu ale USA dlouho chyběl.
Velmi úspěšný byl Donald Trump na Blízkém východě. Zcela zásadně napomohl historickým dohodám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Súdánem, které normalizovaly vztahy mezi těmito státy. Jednoznačně se také postavil na stranu Izraele, když přislíbil přesunout americkou ambasádu do Jeruzaléma.
Méně úspěšná byla jeho politika vůči Íránu. Přes veškerý tlak, který vyvinul, nedokázal přimět íránský režim ke změně politiky nebo k nové nukleární dohodě. Místo toho napětí mezi oběma státy vzrostlo.
Stejně tak jeho historické úsilí při jednání se Severní Koreou nevedlo k žádnému výsledku. Naopak se díky Trumpovi dostalo Kim Čong-unovi mezinárodního uznání na nejvyšší úrovni, kterého nedosáhl ani jeho děd, ani otec. Zbavil se také otravující kritiky kvůli nedodržování lidských práv a dal příklad dalším diktátorům. Pokud se ocitnou v mezinárodní izolaci, je potřeba si pořídit jaderné zbraně, a dříve nebo později dostanou pozvánku do Bílého domu.
Trumpova ekonomika
Důležitým bodem Trumpovy politiky byla otázka imigrace. Trump přiškrtil hranice, omezil přistěhovalectví a přístup k azylu. Vyvíjel mimořádný tlak na Mexiko a země Střední Ameriky, aby bránily svými občanům stěhovat se do Spojených států.
Trump vynaložil miliardy dolarů na stavbu zdi na jižní hranici země, jejíž výstavbu mělo podle něj dosti nelogicky platit Mexiko. Ke konci jeho funkčního období je zeď nedokončená a Mexiko její stavbu určitě platit nebude. Počátky této tvrdé politiky provázely navíc excesy v podobě oddělování dětských imigrantů od jejich rodičů.
V oblasti domácí politiky se Donald Trump snažil získat pro USA zpátky pracovní pozice, které se přesunuly do jiných částí světa, a snížit obchodní deficit s dalšími zeměmi, zejména pak s Čínou. Z tohoto důvodu zavedl nové dovozní daně a další překážky importu zboží. Vycouval i z Transpacifického partnerství, které spočívalo v obchodní dohodě s dvanácti asijskými zeměmi.
Ekonomicky se Spojeným státům v prvních dvou letech Trumpova prezidentství dařilo a mírné zpomalení přišlo až v roce 2019. Celní válka s Čínou výrazně zdražila čínský import, a čínská odvetná opatření omezila americký export do Číny, a to zejména export zemědělských komodit. Z toho důvodu musela americká vláda začít farmáře masivně finančně podporovat.
Ekonomický konflikt s Čínou zároveň zdražil spotřebitelské ceny a zdražení importu zlikvidovalo velké množství pracovních míst, i když jich toto zdražení také mnoho vytvořilo. Pracovnímu trhu se ale obecně v Trumpově volebním období dařilo. Reálné mzdy začaly stoupat, a to i mzdy nízkopříjmových skupin.
Odchod nesympatické osoby
Donald Trump provedl největší daňovou reformu od 80. let minulého století. Tato reforma znamenala masivní snížení daňové zátěže. Znamenala také obrovský příliv peněz amerických korporací ze zahraničí zpět do USA a oživení akciového trhu. Spojené státy se staly atraktivnější pro zahraniční investice. Snížení daní ale znamenalo zároveň zvýšení rozpočtového deficitu.
Nová americká administrativa daně zcela jistě opět zvýší. Zároveň se ale nedá očekávat, že by opustila Trumpovu politiku vysokého rozpočtového deficitu a ochrany amerického průmyslu a pracovních míst ohrožovaných zejména Čínou.
Donald Trump výrazně ovlivnil i podobu amerického soudnictví, a to na dlouhou dobu dopředu. Díky němu získali konzervativní soudci většinu ve složení Nejvyššího soudu a jmenoval mnoho konzervativních soudců i do dalších soudních instancí.
Otázka potratů, práv menšin, trestu smrti, regulace podnikání nebo ochrana životního prostředí bude tedy po dlouhou dobu ovládána při soudním rozhodování konzervativním pohledem na věc.
Jak je ale v součtu vidět, odkaz Trumpova prezidentství není nikterak tragický. Tragické je pouze to, že nedokázal udržet na uzdě své ego, cíleně štěpil americkou společnost a z politické scény odchází jako pro mnoho lidí velmi nesympatická osoba.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
79 komentářů
Ano, něco udělal dobře, něco méně dobře, něco špatně, ale po neúspěšné prezidentské volbě podělal všechno co šlo i to, co nešlo!
Po dlouhé době Trampík jako prezident, zástupce USA, nerozpoutal žádnou válku, agresi, nepletl se do jiných států, neposlouchal velmi bohaté zbrojaře- štváče jako ti před ním … Spíše dal dohromady stálé válečníky v jiných státech ! Proto musel být odejít a to i za nedemokratických podmínek, jenže to vy naslouchači neobjektivních medií, včetně ČT-24 nechcete vidět, slyšet !
Jistě. Trump ponechal Rusům volné pole působnosti, aby pokračovali ve válkách, které Rusové rozpoutali v době vlády Trumpových předchůdců. A to vás přímo naplňuje nadšením, pane Nový. Nejspíše jste potomkem jistého Viléma o stejném příjmení, jako je to vaše.
Nepravda, zbrojařům ve Státech zajistil největší zakázky za posledních 40? let. Pravda, nerozpoutal.
Trump uměl jednat odlišně od tzv. zvyklostí. Ale co je to zvyklost. Právně nezávazný postup, který vyhovuje většině politiků. Zvyklost jsou největší překážkou pokroku. Čas ukáže, že Trump Evropě možná pomohl. A USA též. Jeho neschopnost odejít žalostná.
Pokud chtěl Trump reformovat daně, tak měl reformovat především nepřímé daně. To, že daň z obratu (analogie k DPH) je v každém americkém státě jiná (nebo žádná) je jednou z příčin toho, proč má USA vysoký obchodní deficit. Mohl tak zabít dvě mouchy jednou ranou (tedy navíc zdražit import aniž musel sahat na cla a riskovat obchodní války). To, že jeden prezident daň z příjmů sníží a druhý zase zvýší a jiný pak zase sníží opravdu ale opravdu není žádná reforma. Sjednocení daně z obratu by byla skutečná reforma, jenže to by vyžadovala náročnou politickou práci a roky vyjednávání a nejen populistické výkřiky, které nic nestojí. Neúčast v TPP je taky vyložený nesmysl, založený jen na ničím nepodložených trumpových výkřicích o ochraně amerických pracovních míst.
Autor jaksi zapomněl na další trumpův „úspěch“ na blízkém východě, a to stažení vojáků ze Sýrie, a ponechání spojeneckých Kurdů na holičkách a napospas krvavému asadovi nebo turkům.
Odstoupení od obamovy nesmyslné dohody s Iránem byl ale určitě pozitivní krok. Zde nešlo jen o jaderné zbraně ale i o to, že tato dohoda nechávala iránu volné ruce ve vývoji balistických raket a podpoře šíitských teroristů a rozvracení zemí v okolí Iránu (viz např. Jemen a Irák). Také rozhodnutí o likvidaci toho iránského teroristického generála bylo pozitivní.
To s tou Sýrií jsem úplně zapomněl, máte pravdu. Bohužel sejde z očí, sejde z mysli ……. A chudáci Kurdové to odnesou. S jedním mocným prezidentem se dohodnou na podpoře a druhý je kvůli politickým bodů odstaví. Asi neznají české přísloví „Nechoď Vašku s pány na led …..“ 🙁
Kurdové si stěží mohli dovolit na ten „led nejít“, když byli sami v ohrožení a to jak od IS tak od masového vraha asada. Bez podpory USA (byť dočasné) by na tom byli hůř.
Asad pochopitelně není „masový vrah“. Asad jen provozuje režim, ve kterém mohou žít i jiní lidé než ortodoxní muslimové (sám mezi ně nepatří) bez neustálého šikanování a strachu o přežití ze dne na den. Což se, bohužel, bez prvků teroru vůči těm ortodoxům zajistit nedá. My bychom v souvislosti s islámskými teroristy potřebovali právě takového Asada, kterého by se muslimové báli natolik šíleně, že by si takové teroristické útoky, jaké v EU běžně provádějí, prostě nedovolili.
Asad pochopitelně masový vrah je. Ano, 300 000 zmasakrovaných lidí a miliony na pochodu do Evropy před strachem z téhož se jistě šikanou nazvat nedá. Za to se to dá nazvat genocidou. Pokud nechceme, aby se islámský terorismu ještě víc nerozšířil masového vraha Asada, který se paktuje s islámskými teroristy například z hizballáhu bychom opravdu ale opravdu nepotřebovali.
Stát má právo vynucovat si některé věci násilím. Tím spíš. když jsou to věci jako rovnost před zákonem, bez ohledu na vyznávané náboženství nebo pohlaví, na čemž stojí euroamerická civilizace, byť lze o některých starých zemích EU vyslovit pochybnosti, zda je toto pro jejich politické vedení pořád ještě prioritou, nebo již ne. Pro ty, co Asada nazývají masovým vrahem, tyto principy rozhodně prioritní nejsou. 🙂
K tomu „úspěchu“ na Blízkém východě bych se rád zeptal třeba na to kdo je „pozval“ do Sýrie? Kdo rozvrátil Irák více USA nebo Irán (jako přímý soused s převažující šíitskou většinou obyvatel v Iráku)? „Likvidace toho iránského teroristického generála“ bylo celkem zabití 8 lidí na pozvané státní návštěvě do Iráku a to včetně občanů Iráku, kteří zahynuli proč ?
Ano, je dobře, že se USA nepaktovaly s masovým vrahem asadem, který veškerou (i lidskou) legitimitu už dávno ztratil. Je evidentní, že Irák nejvíc rozvrátil saddám. Taky je evidentní, že za vznik IS v Iráku je zodpovědný právě Irán, dosazením militantního šíity málikího do premiérského křesla a následně aplikováním zločinné protisunitské politiky v Iráku. Pokud se chcete k tomotu tématu vyjadřovat, tak doporučuji si tuto problematiku nejdřív prostudovat.
Ano, proč zahynuli tisíce nevinných lidí nejen v Iráku ale i dalších zemích blízkého východu díky teroristickým útokům Quds, kterým velel právě zlikvidovaný obrterorista sulejmání, proč zahynuli tisíce lidí (včetně žen a dětí) díky útokům hizballáhu a jemenských hútiů, jejichž podporu a spolupráci s nimi měl sulejmání rovněž na starosti? Jste na to schopen odpovědět?
Příčinou je islám, a ten je třeba vytlačit všemi prostředky do soukromé sféry, jak se to udělalo s křesťanstvím a judaismem. Tyhle víry jsou totiž naprosto stejné jako islám, jen jim bylo do značné míry znemožněno zločiny ve svém jménu páchat.
Řeč je o vzniku IS v Iráku. Chcete vytlačovat islám v Iráku? Tak co vám brání. Máte volnou cestu.
I v tom Iráku (a dalších muslimských státech bude nutné vytlačit islám do privátní sféry, jak se to v Evropě stalo křesťanství a judaismu. Pokud k tomu nedojde, hrozí zcela reálně náboženská válka muslimů proti „nevěřícím psům“. A pokud ji budeme chtít vyhrát, budeme muset nemilosrdně nasadit ABC zbraně, bez ohledu na následky.
Btw, ono je vůbec problematické najít nějakou cestou efektivní optimalizace daní. Správně by se mělo pracovat s hodnotou „celkové daňové zatížení“, včetně odvodů, i dalších plateb a výše cen. Dejme tomu, je docela poučné si srovnat ceny zdravotní péče u nás a v USA. Jak tedy cen pojištění (u nás povinné, v USA ne – leč stejně si ho, spousta zodpovědných lidí střední třídy, pokud může, platí), tak i takzvaných „doplatků“…
V tomto případě nejde o „celkové daňové zatížení“ ale o to, že USA jako jediná ekonomika celosvětového významu nemá DPH. Místo toho mají daň z obratu, která se navíc stát od státu liší. Zavedením DPH pro celé USA místo roztříštěné daně z obratu, což by mohlo být fiskálně neutrální, by řešilo především obchodní deficit. Zavedení celoplošné DPH by totiž prodražilo a omezilo import, aniž by se muselo hýbat se cly a riskovat obchodní války.
Je to sice zajímavý nápad, ovšem, pokud vím, tak ty místní daně z obratu (sales tax) jsou příjmem místních samospráv na jejich výdaje .
Zatímco, bych se obával, že případná „shora nařízená“ DPH pro celé území USA by asi byla příjmem federální vlády. Aby se pak nestalo, že překvapení občané američtí budou ty spotřební daně platit dvě, místní a federální :)))
DPH by samozřejmě musela nahradit daň z obratu, jak se to stalo v ostatních zemích. Následně by bylo nutno provést změnu v rozpočtovém určeních jiných daní. Případně část výnosu z DPH by musela směřovat do jednotlivých státních rozpočtů, jak je to obvyklé třeba v případě obcí v ČR. Právě proto výše píši, že toto by byla skutečná reforma, která by si vyžádala roky vyjednávání a obtížné politické a legislativní práce a žádný populistický výkřik jako x krát opakované zvyšování a následné snižování daně z příjmů.
Doufejme, že Trump neskončí jako Klaus, nebude muset chodit s krabičkou zadním vchodem restaurace pro jídlo.
Chodit při demonstraci s krabičkou pro jídlo zadním vchodem do zavřené restaurace a tam ještě ke všemu čekat na to jídlo hodinu a čtvrt. Ten tedy dopadl.
Jen takova technicka, obvinovat Cinu a Indii z vysokeho podilu emisi V ABSOLUTNICH CISLECH je trochu nefer, prece jen v techcle dvou zemich zije velmi vyznamna cast svetove populace. Doporucoval bych se mrknout na prepocet na hlavu: https://www.economicshelp.org/wp-content/uploads/2014/03/co2-emissions-per-capita.png
Ale jinak ano, Pariz je bezzuby dokument…
Další věcí je, že do těchto zemí (a dalších podobných) byly z EU a dalších „pařížských“ států přesunuty špinavé výroby. Takže jejich emise vzrostly zcela logicky o to, co signatáři Paříže touto cestou snížili.
Ve většině bodů je shrnutí vlády D. Trumpa panem Rozehnalem příjemně střízlivý a racionální komentář. Co de týká bodu ke klimatické dohodě, dovolil bych si jen několik drobných poznámek.
I když celkově pan Rozehnal vystihuje obsah pařížské smlouvy mnohem lépe a přesněji, než jak je minimálně v Evropě dlouhodobě prezentována, pořád bych viděl finanční podporu našeho vyspělého světa rozvojovým zemím k cestě ke snižování emisí jako podstatný prvek. Pokud by tato pomoc byla lépe spjatá s reálným snižováním emisí a byla by vázána na opravdové výsledky, pak přinese mnohem rychlejší zlepšení situace. Máme jen jednu planetu a ony vyspělé země jsou vyspělé proto, že při svém předchozím rozvoji také brutálně zatěžovaly životní prostředí. Bez toho jde každý rozvoj tohoto druhu obecně mnohem pomaleji. Není pak naším zájmem v situaci, kdy již jsme rozvinutí a díky tomu máme mnoho prostředků, pomoci zemím, které jsou na cestě k rozvoji za námi, aby tato jejich cesta byla šetrnější, než naše?
Navíc tím, že si stále více zemí světa bude ve svém rozvoji (a tím i v blahobytu) blíže a budou se tím stírat dnešní obrovské rozdíly v průmyslové a ekonomické úrovni, začne ubývat i třecích ploch tak typických pro střet chudých a bohatých. V historii jsme snad nezažili častější důvod pro konflikty všech druhů, včetně těch válečných, než právě tyto rozdíly. A je jedno, zda to byly konflikty vnitrostátní a nebo mezistátní. Uvědomme si, že v podstatě všechny vyspělé a bohaté říše či sociální vrstvy obyvatelstva nakonec zničily ony hordy chudých a vykořisťovaných.
A dnešní střet západního světa s hordami Afričanů, co nemají co ztratit a za každou cenu si chtějí také sáhnout na kousek blahobytu a nebo s diktátorskými či bolševickými režimy, které sice můžou navenek působit i bohatě (viz. Čína – bohatá země s více než miliardou naprosto chudých lidí, kteří jsou v podstatě již staletí indoktrinováni názory, že za jejich chudobu může okolní svět a ne císař/dnes komunistický předseda) je všem předchozím střetům blahobytu s chudobou až děsivě podobný.
Takže zjednodušeně řečeno, každý bohatý tlusťoch by se měl alespoň trošku podělit s chudým hubeňourem od vedle, ale současně by měl dohlédnout na to, aby onen hubeňour začal tloustnout vlastním přičiněním a svou pomoc by měl směřovat více k soběstačnosti těchto hubeňourů a rozvoji jejich blahobytu, než jí omezit na pouhé a kontraproduktivní „krmení.“
Jenomže, no právě – jak to ostatně sám píšete v závěru. Onen bohatý tlusťoch (Západ) se skutečně s tím chudým hubeňourem (státy třetího světa) už dávno dělí Vlastně už od doby, kdy skončila jeho koloniální správa, někdy před 3/4 století.. Ale – právě z toho důvodu mu tedy nemůže nařídit, ani efektivně dohlédnout, aby ty prostředky zcela racionálně využil pro svůj dlouhodobý rozvoj, a „neprojedl“ je. I když, i tento výraz je nutno chápat v přeneseném smyslu (jako u nás, korupce, rozhazování státu,.) zatímco masy lidí tam hladoví dál..
Je to tak a je to ošklivé, protože rekolonializace by mnoha těmto státům velmi výrazně prospěla.
Tak on ten pojem „kolonializace“ může být velice široký, ale často je spojován také s nějakým populačním, demografickým potenciálem té kolonizační země. Kolonializace v minulosti byla často spojována s kolonizací… Když si dneska vezmete např. konkrétně takovou Francii a velkou část Afriky (počínaje už Alžírskem nebo Marokem na severu), tak v Alžírsku nebo jinde v Africe už mnoho kolonistů francouzského původu nezbylo. Zato je tomu přesně naopak.
Že jsem si taky našel ten čas… Vy tady bazírujete na jisté teorii… Že by třeba většina hlavně mezistátních konfliktů v dějinách vycházela a priori a zcela prokazatelně z nějakého antagonismu mezi nějakým blahobytem a chudobou, to mi tedy přijde jako dost odvážné tvrzení.
Nebo „našeho vyspělého světa“… Tak jistě, že tohle je otázka dlouhodobého vývoje těch a těch zemí nebo celých částí světa, ale… Odkdy, historicky, jsme tedy třeba konkrétně my, jako dnešní ČR, součást nějakého vyspělého světa (a odkdy, proboha, si tady všichni žijeme v nějakém univerzálním blahobytu)…??? Od doby Karla IV.? Od Habsburků? Nebo teprve/už od průmyslových revolucí 19.století (že se tady taky zdůrazňuje ta průmyslová úroveň)? Nebo od I.Republiky? Nebo za to vděčíme komunistům? Nebo Listopadu 1989?
Víte, skoro se mi třeba až příčí tvrzení, že Čína, dnes 2. nejsilnější ekonomika světa, by byla pořád nějakou rozvojovou zemí, i když na druhou stranu plně chápu ten kontext, jak je to míněno v článku, a tady bych s tím souhlasil. Tak nakonec, i ten pojem „rozvojová země“ může mít dnes takovou různou konotaci. Na jednu stranu může jít o prudce se rozvíjející stát, který ještě není tedy tak úplně vyspělý, ale má perspektivy ty už plně vyspělé a relativně stagnující země dohnat a brzy i předehnat. Na druhou stranu se to může spojovat s beznadějnou mizérií, která je asociována s řadou zemí hlavně subsaharské Afriky…
Ale „více než miliarda naprosto chudých lidí“… Dnes je tady jistě poměrně velké množství Číňanů (a jistě nejde jen o nějaké komunistické funkcionáře), kteří jsou na tom materiálně lépe než celá řada Čechů. A jestliže tedy můžeme za nějakou rozvojovou zemi pořád považovat Čínu, tak určitě to neplatí o Japonsku a dnes už ani ne o Jižní Koreji (to abych i tu Čínu zařadil do nějakého širšího kulturního kontextu, když to zjevně aplikujete i na nás).
Pokud se Vy cítíte být součástí nějakého vyspělého světa (nebo dokonce, neříkám, že to tak formulujete, světa vyžírek či vykořisťovatelů), proti kterému stojí nějaký vykořisťovaný třetí svět, tak to já bych si tedy radši vyhrazoval, abych zaujal podobně provokativní postoj, identifikovat se s neutrálním „táborem míru“…
Jinak ještě, teď bych odhlédl od těch Afričanů, které zmiňujete (a ano, to třeba i ještě opravdu může být takový problém, že i Evropany ten „univerzální blahobyt“ přejde)… Snad nechcete (kromě těch Číňanů) pohlížet jako na nějaké 100 % -ní „chudáčky“ třeba na takové Indy. Když zmiňujete ty „tlusťochy“ a „hubeňoury“, tak bych si taky dovolil takovou metaforu. Když vezmete, že jde o jadernou mocnost, a jejich vojenský potenciál… „Přes držku by nám dali.“
Zdravím, co se týká obecně konfliktů, mám opravdu pocit, že většina z nich napříč staletími vycházela ze zištných důvodů. Obecně někdo buď „neměl co do huby“ a tak mu nezbylo nic jiného, než to jít sebrat sousedovi a nebo měl sice dost, ale bylo mu to málo a tak šel sebrat (třeba i těm chudým) něco, co oni měli, byť to třeba sami nedokázali využít. Ta druhá varianta je typická například pro onu kolonizaci. Máte pravdu, že jsem to velmi zjednodušil a tím se moje úvaha stala zavádějící. Moje chyba, česky sice mluvím od mládí, ale pořád v tom mám mezery 🙂
Samostatnou kapitolou by mohly být náboženské konflikty, kdyby však tak často nebylo náboženství pouhou zástěrkou oněch zištných expanzí.
Ohledně toho našeho vyspělého světa, do kterého bezesporu patříme, bych to nijak přesněji nedatoval. Myslím tím vaši otázku „od kdy do toho vyspělého světa patříme.“ Čechy je v tomto případě nutné brát jako součást většího celku a to Evropy. A z tohoto pohledu do vyspělého světa patříme již od dob pozdního středověku či koloniální éry, protože celkem pochopitelně nás bude zbytek světa brát jako geografickou část Evropy a tudíž na nás budou padat její hříchy i úspěchy. Vždyť my také ostatní národy většinou vnímáme jako součást nějakého většího celku (Asie, Jižní Amerika, Afrika, Indie atd.) a jen těžko jsme schopni je nějak blíže historicky definovat. No upřímně, často máme problém je definovat i geograficky.
Co se týká té miliardy chudých lidí, věřte, že i když je bezesporu v Číně násobně víc boháčů, než v Čechách a nejspíš i víc, než v celé Evropě, existuje tam obrovská spousta lidí (především v menších městech a na venkově), kteří žijí v podstatě stejně, jako žili ve středověku. Mnozí stále bez elektřiny a vlastně všichni Číňané bez sociálního a důchodového systému. Zdravotnictví pak také není zdaleka pro každého.
V tomto případě je pak samozřejmě Japonsko, Jižní Korea atd. prostě jiný svět, než Čína, to naprosto souhlasím.
A tak je to i s tou Indií. Samozřejmě, že by si nás namazali na chleba, kdyby z nějakého důvodu chtěli. Ale jestliže v Číně je mezi prostým lidem nějaká chudoba, tak v Indii bude zcela fatální. Osobně měřím vyspělost jednotlivých zemí více pohledem sociálním, než velikostí HDP. Mám prostě jako ukazatel vyspělosti mnohem raději pohled Bhútánu, kde se vláda řídí konceptem „Hrubého domácího štěstí“ a bere ho jako jeden ze zásadních ukazatelů vývoje země. Pokud by se tedy podmínky pro život všech lidí na světě co nejvíce přiblížily ve dvou zásadních ukazatelích (HDP coby ekonomický parametr a HDŠtěstí coby sociálně individuální parametr), pak by dle mého opravdu ubylo velké části konfliktů. Jednoduše když se cítím dobře, netrpím nedostatkem ani obavou z budoucnosti, tak se mi nijak zvlášť válčit nechce.
Každopádně díky za vaši reakci a omluvte můj zavádějící slohový styl, ale v podstatě si snad rozumíme.
Hezký den 🙂
Také zdravím.
Ano, já jsem v případě těch konfliktů narážel speciálně na ten „blahobyt“… Jinak to, že ty konflikty byly často vedeny z nějakých ekonomických (nebo taky ekonomických) důvodů, tak to je zase zcela nesporné.
Ale jenom k tomu, jak píšete, že tedy jsme geografickou součástí Evropy a budou na nás „padat její hříchy a úspěchy“… Tak ale zase by šlo přece jenom blížeji specifikovat, že jsme součástí té středovýchodní Evropy, jsme jazykově a kulturně poněkud specifičtí, atd. Teď to možná odvedu někam jinam od té nejpůvodnější myšlenky, ale třeba z takového historického pohledu by jistě bylo absurdní svádět na Čechy např. zločiny anglických, francouzských, španělských, portugalských či jiných kolonizátorů různě v zámoří v průběhu časů… Prostě podobně absurdní, jako kdybychom třeba na Vietnamce chtěli svádět např. Čingischánovu expanzi, japonské zločiny za druhé světové války, atd.
Ale to si snad taky rozumíme.
Tedy nechci Vám brát iluze, ale v tom nějakém univerzálním blahobytu (pro všechny) se začalo žít i na Západě mnohem, mnohem později. Kdybych si to tipnul, tak až někdy v 50-60.letech minulého století. A my jsme k tomuto Západu připojili po pádu komunismu v listopadu 1989. Předtím, i za tatíčka Masaryka mezi žebrákem a proletářem nebyl velký rozdíl.
A z tohoto pohledu, se tedy těžko srovnávají historické podmínky rozvojových zemí, protože i tam existovaly různé společenské stupně, a spousta lidí dole bezprizorních. Zatímco dnes, se dá i formálně ten takzvaný „rozvojový stát“ rozeznat poměrně snadno, stači se podívat na seznam států už trvale finančně podporovaných západními rozvojovými bankami a fondy. třeba přes Evropský rozvojový fond (EDF)..
Vy tady zjevně reagujete na mě… Tak já jsem to tady tak s nadsázkou nadhodil, ona může být prvořadě zásadní otázka, co to vůbec je nějaký „univerzální blahobyt“ nebo i blahobyt vůbec, že… Je pravda, že třeba v západní Evropě se v tom období po druhé světové válce směřovalo k takové sociální a všeobecně blahobytné společnosti. Mělo to i svoje politické okolnosti (aktuálně reakce na sociální demagogii komunistů, teze o kapitalismu jako konfliktu bohatství a chudoby)… Víme zase taky, že třeba v našem případě, ČSSR, se k situaci cca 70., 80.let hovoří jako o tzv. socialistické konzumní společnosti…
Pokud jde o ty tzv. rozvojové země, tam potom bychom možná taky často mohli přemýšlet třeba nad tím, kde jsou problémy chudoby nějak provázány třeba s důsledky nějaké prosté zaostalosti. Atd. atd.
Tohle všechno by bylo na neskutečně dlouhé rozbory.
Mohu celkem porozumět tomu, že se Donald Trump rozhádal s Čínou a Íránem. Že však nebyl stejně přísný i směrem k Rusku, které patří do stejné kategorie zemí, jako Čína a Írán, mi už tolik pochopitelné není. A už vůbec nepochopitelné pro mě je, že se až do takové míry dokázal rozhádat s větší polovinou obyvatel své země. Čerpal snad Donald Trump vzor pro své chování ze stejného zdroje, jako Miloš Zeman?
Protože Rusko je (USA) momentálně nijak neohrožuje. Čína je ohrožuje ekonomicky a Írán ohrožuje zájmy USA na Blízkém Východě ( navíc je nenávidí a vyvíjí jaderné zbraně). S Ruskem máme nyní problém možná my a EU, ale to Trumpa moc netrápilo, protože…… USA first!
I vy mudrlante. Ono Rusko snad nemá atomové zbraně? Ono Rusko neštve proti USA celou silou své propagandy nejen u sebe doma, ale prostřednictvím svých trollů na internetu, prostřednictvím televize RT a prostřednictvím zkorumpovaných novinářů v zahraničních médiích po celém světě? Rusové nevkládají do zbrojení mnohonásobně větší procento svého HDP než USA a to za cenu nízké životní úrovně ruského obyvatelstva? Ono Rusko nevynakládá obrovské finanční částky na hybridní válku proti USA a spojencům USA? Ono Rusko neohrožuje hybridní válkou proti západu jak USA, tak i spojence USA? Ono Rusko se nesnaží pomocí této hybridní války ovlivňovat a destabilizovat dění jak v USA, tak v zemích spojenců USA? Jistě, vždyť pomocí ruských trollů Trump prezidentské volby v roce 2016 vyhrál, tak proč by mu působení těchto trollů mělo vadit, že.
Rusové nevyznávají ideologii, podle níž v případě vypaření se v jaderném výbuchu odletí do ráje odpaňovat hurisky. Naopak, ani za šílenců a zločinců typu Stalina nebo Brežněva, si větší a silnější SSSR nedovolil USA a jeho spojence napadnout. V případě, pokud by se k jaderné bombě dostal na základě sabotážních aktivit Obamy (a teď je aktuální duo Biden – Harrisová) Írán, tak jeho vůdcové půjdou do jaderného konfliktu přes mrtvoly, a to i ty vlastní. Z tohoto důvodu není Rusko tč. nepřítelem 1. kategorie, ani pro USA, ani pro nás.
Jaké ideologie Rusové vyznávali a vyznávají vím Pergille patrně lépe než vy. S mnoha Rusy jsem byl nucen se setkávat. Jejich ideologie byly stejně nebezpečné, jako ty ideologie, o kterých se zmiňujete vy.
Skeptiku,
já byl v Rusku na studijním pobytu (po smrti Brežněva). Tamní lidé nejsou o nic horší než třeba Američané (ono se právem říká, že „Američan je jen umytý a oholený Rus“). Mají jasně „velmocenský komplex“, kterým do určité míry trpí i naši severní sousedi a zcela jednoznačně sousedi západní. Nicméně rozhodně nevyznávají nějakou genocidní ideologii. Na rozdílů od těch muslimů.
Představte si Pergille, že jsem byl mnohokrát jak v Rusku, tak v Sovětském svazu. Oficiálně a ve střízlivém stavu se mi také žádný z Rusů k vyznávání nebezpečných ideologií nepřiznal. Ovšem neoficiálně a zvláště pak ve stavu méně nebo více podroušeném, to už bylo něco jiného. Také jsem navštívil řadu islámských zemí v severní Africe, v Sýrii nebo v Jordánsku. Tam alkohol nepijí, prorok Mohamed muslimům pití alkoholu zakázal a tak se mi ani jeden z místních muslimů k vyznávání nebezpečných ideologií nepřiznal, i když nepochybuji, že je mnozí z nich vyznávali.
Ještě jedna malá poznámka Pergille. Podle dokumentů nalezených začátkem devadesátých let v archivu UV KSČ plánoval Stalin rozpoutání války na rok 1955. Naštěstí se Stalin tohoto roku nedožil, a tak jeho nástupci rozpoutávali, financovali a vedli různé zástupné války v různých zemích po celém světě. Viz Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin – Mitrochinův archiv I a Mitrochinův archiv II.
Skeptiku,
je opravdu otázka, jestli by k tomu nakonec došlo. Faktem je, že koncem své vlády byl Stalin duševní troska (mj. těžká ateroskleróza), takže to by nějaké iracionální jednání mohlo vysvětlit podobně, jako ta náboženská víra, v podstatě taky porucha mozkové činnosti.
Můžete Pergille pouze spekulovat, zda by k rozpoutání války došlo nebo nedošlo. Stalin ji rozpoutat chtěl a že byl duševní troskou spíše napovídá, že by jí rozpoutal. A žádný z jeho nohsledů, ať už Chruščov, Molotov, Berija nebo někdo jiný by mu tehdy v rozpoutáním války nebyl schopen zabránit.
Skeptiku,
víme, že Berija převzal post po Stalinovi a následně byl smeten vnitrostranickým a vnitrostátním pučem. A nepomohlo mu ani to, že byl v čele KGB. Je docela možné, že by k něčemu podobnému došlo dřív, případně, o čemž se také spekuluje, že byl Stalin otráven právě proto, aby tu válku nerozpoutal. Faktem je, že KGB měla (už) v té době preparát, který dokázal navodit smrt nerozeznatelnou od „přirozené“ mozkové mrtvice, a to ani při pitvě.
Pergille, to vše jsou pouze a výhradně vaše spekulace. Vím, že Berija se sice tlačil na Stalinovo místo, stejně i jiní (Chruščov, Bulganin) ale nástupnictví po Stalinovi naštěstí nedosáhl. A velmi pochybuji, že by se Stalin o rozpoutání války radil právě s Berijou. Na to měl své vyvolené generály a Berija dostával pouze pokyny, které ochotně plnil. Berija byl šéfem NKVD a gaunerem, ale o vedení války nevěděl nic. Ze Stalinových nohsledů nebyl tehdy nikdo nejen schopen Stalinovi v rozpoutání války zabránit, ale ani ochoten! něco takového učinit. Stalin je měl všechny obtočené okolo prstu a bez jeho souhlasu nepodnikli nikdy nic. A co se týče vašeho tvrzení, že už v době Stalinovi smrti měli Rusové k dispozici jed, který nezanechával žádné stopy, ani při pitvě, tak ne tak dávno jsem dočetl knihu od Boryse Wolodarského – KGB’s poison factory. From Lenin to Litvinienko (Kágébácká továrna na jedy. Od Lenina po Litviněnka), vydané v roce 2009 vydavatelstvím Frontline books. Proč Rusové, pokud tedy takový zázračný jed měli, nepoužili tento jed například při likvidaci nelegála Nikolaje Chochlova v Německu v roce 1957? Proč nepoužili tento jed při likvidaci Bély Lapusnika ve Vídni v roce 1962? Proč jej nepoužili při vraždě Litviněnka? Proč jej nepoužili při dalších vraždách v knize popisovaných? Tak že jen další vaše spekulace Pergille.
Skeptiku,
Poněkud přehlížíte skutečnost, že NKVD byla důležitou součástí válečné mašinérie SSSR, včetně toho, že vojska NKVD stála v týlu útočících či bránících se rudoarmějců a střílela všechny, kdo vybočili z řady. Takže vedení NKVD by muselo nutně být zahrnuto do přípravy na válku.
Stalinovým generálům bylo více-méně jasné, že SSSR by jadernou válku prohrál, dokonce i při využití momentu překvapení, respektive že destrukce území SSSR by nabyla takového rozsahu, že by tam byl normální život vyloučen, bez ohledu na to, zda by se nějaké jednotky dostaly třeba až do Washingtonu DC.
Stalinova smrt byla v zájmu mnoha lidí i institucí v SSSR. Takže pokud byl opravdu odstraněn, je velmi těžké určit, kdo to provedl, protože „cui bono“ měl kde kdo a příležitost v podstatě taky. A možná ho jen nechali po mrtvičce chcípnout bez léčby, protože umíral bez pomoci několik dní (což si zcela jistě zasloužil). A je teoreticky možné, že by se byl dal zachránit.
O tom preparátu jsem četl z více zdrojů, protože podrobnosti nevím (snad by měla nějak zvyšovat srážení krve), nevím ani, jakou cestou a v jakém množství by bylo třeba ho podat. Nicméně se informace o něm objevily i v souvislosti s nějakými úmrtími disidentů v emigraci, takže se asi i takto použít dá nebo dal (v momentě, kdy o něm začaly vědět západní tajné služby, bylo jeho užívání jistě ztíženo).
A konkrétně u toho Litviněnka jistě šlo o jakousi teatrálnost jeho úmrtí, které by zesnutí na krevní sraženinu tam či onde nedosáhlo. To samé bych typoval i v souvislosti s tím novičokem.
Pergille, vaše příspěvky zde je možné shrnout do následující věty: kecy, spekulace, výmysly a absolutně ničím nepodložené a neozdrojované dohady typu jedna paní povídala. Přestaňte plácat a přineste ozdrojovaná fakta.
Skeptiku,
A vy jste nějaká ozdrojovaná fakta přinesl? Navíc mnohé z toho, co jsem uvedl, jsou v podstatě učebnicová fakta, která se běžně nezdrojují.
Prostě, komunistické režimy si totální válku, vedenou jadernými zbraněmi, rozpoutat netroufly. A taky ji nevyvolaly. Můj názor je ten, že jejich vůdcové nežili v představě, že po odpaření pod jaderným hřibem odlétnou do ráje, odpaňovat hurisky, a že toto byl jeden z podstatných motivačních faktorů, který k tomuto výsledku vedl. A že režimy, jejichž vůdcové tuto představu zastávají, jsou daleko nebezpečnější.
Pergille, své spekulace a sbírku bůhví kde posbíraných drbů nikde v žádných učebnicích nenajdete. Možná tak v učebnicích pro školu FSB. Čerpal jste snad odtamtud? Já jsem se odvolával na dokumenty objevené a publikované začátkem devadesátých let. Ani vy jste tyto dokumenty nezpochybnil a ani zpochybnit nemůžete. Dále jsem se opíral o knihu, kterou jsem pojmenoval a uvedl, kdo a kdy ji vydal. Vy jste nic takového neučinil. Také jsem kromě toho čerpal ze dvou dokumentů o Stalinovi. Jeden francouzský, druhý italský. Ty nevyšly knižně, ale na DVD. Tyto dokumenty byly dosažitelné i u nás. Vy jste zdroj neuvedl ani jeden. Máte pouze drby, kecy, spekulace a dohady ve stylu jedna paní povídala. Sám jste uvedl, že Stalin byl duševní troska. Tím spíše by však byl schopen válku vyvolat a ani jeden člověk z okruhu okolo něho, kde se jeden bál druhého a každý jeden z nich měl kromě toho ještě panickou hrůzu ze Stalina, nebyl schopen ani ochoten ve vyvolání války zabránit. Jediné co svět od války zachránilo, byla Stalinova smrt. Fantazii máte sice bujnou, ale to je vše, čím se můžete pochlubit.
Skeptiku,
vycházím z filmové rekonstrukce Stalinovy smrti, mám pocit, že to bylo předabováno z ruštiny. Je to na youtube (nebo bylo), ale odkaz vám nedám, protože ho poznačený nemám. Probíraly se tam velmi podrobne jednotliví lidé, co u toho byli a jejich motivace a možnosti. O tom prostředku, co způsobuje „mrtvici“ se psalo v nějakém článku o tajných službách. buď na valka.cz nebo palba.cz, opět nevím. Co není předmětem mé profesionální činnosti, to si prostě nepoznamenávám, protože bych jednak nedělal nic jiného, jednak bych se v těch poznámkách stejně ztratil.
Nicméně mám názor (a ten snad zdrojovat nemusím), že jakžtakž racionální světonázorová orientace komunistických vůdců sehrála roli v tom, že novou světovou válku nevyvolali, byť na ni byly armády připravovány (ČSLA plánovala dojít až do Paříže. Proč ne dál? Protože pak už by neměla žádné vojáky – to zase vím z odborného školení v rámci základní vojenské služby, protože se řešily tomu odpovídající zdravotnické ztráty.). Naopak, u zastánců iracionálních a náboženských světonázorů takovou zdrženlivost nepředpokládám a existuje mnoho příkladů, kdy nahrnutí se do předem prohrané války nebo bitvy motivovala představa, že „musíme vyhrát, protože na naší straně je Bůh“. I z našeho kulturního prostoru v dobách, kdy tu byl náboženský fanatismus rozšířenější než dnes. Pro nás asi nejtragičtější byl útok na tureckou přesilu bez čekání na posily, vedený Ludvíkem Jagelonským u Moháče. Faktem je, že později se takový útok povedl Evženovi Savojskému pod Petrovaradinem, ale to byla úplně jiná kvalita, jak samotného vojevůdce, tak i armády, které velel. Články o těchto bitvách najdete na valka.cz a existují i knižní zdroje.
Pergille, to jste měl uvést hned, že čerpáte z ruských zdrojů, pak by bylo vše vysvětleno. O smrti Stalina mám velmi zajímavý dokument na DVD vydaný britskou BBC v roce 2005 pod názvem Who Killed Stalin? Za účelem natočení tohoto dokumentu se vypravil do Moskvy Simon Sebag Montefiore, autor knihy The Court of Red Czar (dvůr rudého cara), aby zkoumal krátce před tím odtajněné dokumenty o smrti Stalina a aby vyzpovídal pamětníky. Simon Sebag Montefiore dospěl k závěru, že Stalina nikdo nezabil. Stalin se prostě stal obětí atmosféry, kterou v Kremlu sám nastolil a obětí své krutosti, kdy se nikdo z okolí prostě neodvážil vkročit do jeho pokoje, když se mu udělalo zle a byl v pokoji sám. Za mnohem menší prohřešky (prohřešky podle mínění Stalina) posílal Stalin lidi na smrt. Žádnými konspiracemi není třeba se zabývat. A co se onoho zázračného jedu týče, pak kniha KGB’s Poison Factory je určitě serióznějším a zasvěcenějším zdrojem, než údajný článek na severech válka.cz nebo palba.cz, který na obou těchto serverech není prostě k nalezení. Ona kniha KGB’s Poison Factory alespoň reálně existuje. Přeji vám Pergille ještě mnoho fantazie a příště prosím nevydávejte svůj názor za fakta. Na svůj názor máte samozřejmě právo, ale vydávat svůj názor za fakta, na to rozhodně žádné právo nemáte.
Skeptiku u tebe staci zamenit slova Cina Rusko za USA a jsi na nerozeznani od dezinformacnich webu.
Ruské dezinformační weby neuvádějí své zdroje, aby nebylo možné si jejich bludy ověřit. Já vám své zdroje nicku VK uvedu: Luke Harding (bývalý pracovník britské tajné služby) – Collusion. How Russia Helped Trump Win the White House. Vyšlo také v češtině v roce 2018 ve vydavatelství Prostor pod názvem Tajná dohoda. Jak Rusko pomohlo Trumpovi získat Bílý dům. Nebo také mohu doporučit: Michael Isikoff, David Corn – Russian Roulette. The Inside Story of Putin’s war on America and the Election of Donald Trump. V roce 2018 vydalo Hachette Book Group. Pokud vím, v češtině doposud nevyšlo. Máte vy nicku VK nějaké důvěryhodné zdroje pro svá hloupá a ničím nepodložená obvinění?
Možná ještě pan Rozehnal zapomněl připojit, že se Trump zasloužil o peníze na výzkum vakcíny . Na mne ale působil jako arogantní hovado, schopné rozpoutat v USA občanskou válku. Mohl bych ho přirovnat k některým našim politikům. Možná nás to také čeká. A co uděl Kurdům bylo byl také hnus a pro NATO ostuda. Nebezpečný klaun v politice.
Jenže před Trumpem se úplně stejně, pokud ne hůř. zachovali ke Kurdům mnozí další, v moderní historii už nejméně+ od konce 1. světové války, kdy jim bylo zabráněno vytvořit samostatný stát na úkor poraženého Turecka (a Turkům byla tolerována i několikamilionová genocida Arménů, kterou překonaly až státem řízené hladomory v SSSR a posléze holokaust).
V tomto případě Kurdům v ničem „zabráněno“ nebylo. Dohodovým mocnostem by vyhovovalo další rozklad Turecka na prvočinitele včetně kurdského samostatného státu nebo autonomie. Bohužel nedokázaly poválečný chaos v Turecku obsáhnout. To zvládal Mustafa Kemal rozkladu Turecku na poslední chvíli zabránil. Kurdy dokonce přesvědčil, aby ho v uhájení zbytkového Turecka podpořili. Ovšem po pár letech otočil a začal s pokusy o asimilaci Kurdů. Takže za jejich současnou tragickou situaci může jejich vlastní hloupé rozhodnutí.
dobrý den,
přestože se názorový článek tváří jako „shrnutí o Trumpovi“, je nanejvýš pozoruhodné, jaké hodnotící kategorie si autor pro svoji analýzu vybral.
Jistě, proti výběru tvrdých disciplín typu ekonomika a zahraniční politika nelze nic namítat, opomenout však současně např. Trumpovo znásilňování demokratických pravidel a zvyklostí mi připadá pro celkové vyznění článku čistě účelové.
Označit Čínu jako rozvojovou zem je myslím velmi odvážné tvrzení. Dále, je sice pravda, že produkuje cca 30% všech emisí co2, nicméně 4,5-krát méně lidnaté USA jich vyprodukují 15%…(to se ovšem do odstavce který má z globálního oteplování očerňovat „rozvojové“ státy jaksi nevešlo)
a tak by se dalo pokračovat.
Osobně jsou pro mne zatím články pana Rozehnala na tomto servru velkým zklamáním. S fakty zachází, jak se mu to zrovna hodí, některá zdůrazní, jiná-co se nehodí- pomine.
Jaké „znásilňování demokratických pravidel“? Trumpovi protivníci dokázali svými dobře doloženými aktivitami, že významná část populace USA výsledku posledních voleb nevěří. Ony ty 4,5 milionu hlasů navíc oproti počtu registrovaných voličů, což je neoddiskutovatelný fakt, v situaci, kdy nikdo jiný než registrovaný volič nemůže odevzdat platný hlas, prostě hovoří naprosto jednoznačně. Přičemž je, pochopitelně prakticky nulová pravděpodobnost, že všichni registrovaní voliči šli skutečně volit.
Článek je užitečný jako základ pro diskusi s teenagerkou, -em o stranickosti versus vyváženosti.
Írán koncem Trumpovy prezidentury obohacuje nad energetickou úroveň ostošest a svět má problém, způsobený diletantským rozhodnutím. Snížení daní George W. Bushe bylo razatnější, byť dočasné. „Tragické je pouze to, že nedokázal udržet na uzdě své ego, cíleně štěpil americkou společnost …“ … pouze? … pane Rozehnale, slyšel jste něco o obléhání, rabování, a pokusu o zabití Mika Pence a oponentů v Kongresu 6.1. 2021, čtete anglicky? S pozdravem
Dovolte mi ještě zmínit výjimečně vysoký počet nejbližších spolupracovníků prezidenta Trumpa, kteří byli odsouzeni za to, co provedli pro jeho kampaň a pod jeho vedením. Nebo odsouzeni a odseděli si trest vězení. Ruka spravedlnosti na něho samého dosáhne až po 20.1. 2021 a je jisté, že se po něm natáhne. A nyní můžete, pane Rozehnale, začít psát článek o tom, kteří bývalí američtí prezidenti byli obžalováni (to je jisté, že se stane jemu). Podle tónu tohoto Vašeho článku si dovolím pochybovat, že máte tyto informace. Pokud ano, je solidní je zamlčet?
Je otázka, nakolik jsou tyhle obžaloby čistě zmanipulované a účelové. Konec konců, SSSR 30. léta, my 50. léta (a dalo by se pokračovat). Sociálfašista zůstane sociálfašistou, i když si bude říkat třeba „demokrat“.
Jestli bych si dovolil jen stručně ta odpověd je poměrně jednoduchá a dá se nalézt.
„.Three United States presidents have been impeached, although none were convicted:“.
Jinak řečeno, i ten nyní připravovaný impeachment je vlastně soud.-ovšem s omezeným rozsudkem. Jestli se podaří prosadit, to aby mohl pokračovat i po Trumpově odstoupení, tak by to mohlo stačit. Po tom už určitě žádny soud nebude. do politických mrtvol, se v demokracii obvykle nekope , to se děje právě a jen v těch totalitních..
To, že řada lidí v Čechách o 1. soudních přích, ve kterých je Trump obžalovaný, 2. jeho zvláštních obchodech s podnikateli z post sovětského prostoru (kterým se podnikatelé ze západní Evropy a severní Ameriky proto, že řádně provádějí due dilligence jak mají narozdíl od Trump organization, vyhne), 3. tom, že Trump vykázal nejvyšší podnikatelskou ztrátu během jednoho roku v dějinách IRS (obdoba finančního úřadu), neví, neznamená, že neproběhly a neprobíhají a neproběhnou. (Podobně by se dalo říci, že kdo se zajímá a čte, ví, jaký podnikatel je Babiš a těžko by jej napadlo dát hlas jeho subjektu ve volbách.)
Ke zpochybňování rozsudků – na planetě Zemi my lidé nemáme spolehlivější podobu spravedlnosti než platné rozsudky v dem. zemích.
Impeachment není rozsudek. Samozřejmě legislativní větev vlády (jedna ze tří) je nejvíce politická, chcete-li nejvíce zpolitizovaná, demokratická instituce. Soudnictí je fakt jiná. Ta třetí větev vládnutí. A snaha je, aby byla tou ne-politickou.
Vláda se je tvořená 1. Administrativou neboli (v ČR) vládou, 2. kongresem neboli parlamentem se senátem, 3. soudnictvím. Do demokratického vládnutí nepatří, nicméně důležité jsou oblastni občanská společnost, podníkání, média, a další. To abych zmírnil kaši pojmů, která se v diskusích často tvoří.
Protože ta kaše má tendenci bránit jasnějšímu myšlení.
Bidenův syn a jeho značně pochybné obchody na Ukrajině … Aktivity Clintonových. Albrightová a albánští islámští extrémisté v Kosovu …
Pergille, uveďte konkrétně, jaké údajně pochybné obchodní aktivity na Ukrajině Bidenova syna máte na mysli? Pokud opravdu něco konkrétního a pravdivými argumenty podloženého máte, tak sem s tím! A také uveďte, jak to souvisí s jeho otcem. On se na těchto obchodech svého syna nějakým způsobem podílel??? A proč vám vadí jakési aktivity Clintonových? Je na nich něco špatného? Nějaké aktivity koná přece drtivá většina lidí. Proč by tedy nemohli být aktivní Clintonovi? A co se týče Albrightové, ani Madeleine Albrightová, ani prezident Clinton nechovali k albánské UCK vůbec žádné sympatie a kdyby Slobodan Miloševič bojoval s UCK, tak by mu to prošlo. Jenže pokud vůbec jednotky Slobodana Miloševiče s UCK bojovali, pak jaksi bokem. Hlavními cíli jejich útoků se nestala UCK, ale bezbranní civilisté, na kterých vykonávali stejné masakry, jako před tím na civilistech v Bosně. To se samozřejmě nelíbilo ani Madeleine Albrightové, ani prezidentu Clintonovi, ani představitelům ostatních západních zemí, včetně České republiky a tehdejšího premiéra Miloše Zemana. Bližší informace se dozvíte v pamětech Madeleine Albrightové pod názvem Madeleine. Vyšlo i v češtině. Příště bych vás prosil, abyste uváděl konkrétní podložená fakta a ne jakési své domněnky a výmysly.
Skeptiku,
Před volbami v USA se proflákly mohutné úplatky a další pochybné aktivity v nichž mladý Biden figuroval. Informovaly o tom i naše zpravodajské servery. Biden ho minimálně kryl a podporoval a jako president bude mít možnost zlikvidovat veškeré vyšetřování těchto aktivit.
A, mimochodem, za podobné činy, ale daleko menšího rozsahu byl v USA odsouzen Kožený.
Nevím Pergille, na jaké zpravodajské servery se konkrétně spoléháte. Konkrétně neuvádíte ani jeden. Přestaňte plácat a uveďte ozdrojovaná! fakta, která je možné si ověřit. Pokud mezi vaše zdroje patří zdroje typu jako například Aeronet, Sputnik, První zprávy a podobné zdroje, pak už je ani uvádět nemusíte. Na takových zdrojích si nic ověřovat určitě nebudu.
Skeptiku,
Bylo to i na Novinkách a Seznamu.
Pergille, na Seznam si občas zajdu, novinky důvěryhodné příliš nejsou, a tak na ně nechodím. Na seznamu referovali pouze v tom smyslu, že se něco takového proslýchá, ale žádná konkrétní fakta také neuvedli, ani se pak již touto záležitostí nezabývali. Patrně proto, že o věci věděli asi tolik, jako vy.
Skeptiku, ona byla snaha to cenzurovat, jak podobné průsery za komunistů. Dneska, bohužel, podobné weby, jaké jste jmenoval, sehrávají asi stejnou úlohu, jako za mých mladých let Svobodná Evropa. Bohužel proto, že když jsou pak naše „seriózní“ informační zdroje konfrontovány s realitou, tak tyhle weby nad nimi vítězí. Což zcela jistě z dlouhodobého hlediska není dobře, ale to by bylo na samostatné povídání nebo článek. Ale ve stručnosti tyhle prostředky se za cenu několikadenního krytí nějaké špinavosti diskreditují, což z hlediska dlouhodobého je dost průšvih.
Aha, tak že podle vás cenzura Pergille? On někdo cenzuruje například Hlídacího psa? Ani na hlídacím psu se nic nepsalo o nějakých pochybných obchodech Bidenova syna na Ukrajině. K té cenzuře by snad bylo dobré, kdyby se vyslovil pan Berger nebo pan Rozehnal. Já vůbec netuším, v čem ty údajné pochybné obchody, pokud se vůbec konaly, měly být pochybné. Nikdo mi to doposud neřekl ani nepopsal. Ani vy, Pergille. A máte tendenci srovnávat Svobodnou Evropu a konspirační weby nebo tyto subjekty dokonce řadit na stejnou úroveň? To je asi jako srovnávat nebo řadit na stejnou úroveň studnu s pitnou vodou a žumpu. Konspirační weby dnes vítězí u hlupáků. Za vlády komunistů hlupáci věřili oficiálním sdělovacím prostředkům.
Je to tak. Nicméně, je nutné vidět taky že Trump od začátku vyhlásil doktrínu America first. Tedy směrem k interním potřebám a zájmům USA, a odklon od řešení globálních problémů a konfliktů, které zase pro USA nemusí být podstatné.
A k tomu dalšímu, ono je asi zřejmé , že jakýkoliv výsledek se nemohl projevit hned, během jednoho volebního období. Navíc tedy za naprostého odporu médií.
Takže pan prezident Trump si bude muset na své historické zhodnocení počkat.
Leč možná, při bližším srovnání se osud Trumpa blíží osudu Nixona. A z toho už by šlo vymodelovat, zda po jeho odchodu byly USA i globální svět, lepší nebo horší..
A při dobré paměti (a ne že by to byl důkaz), zrovna my jsme tenkrát (po krátké naději Pražského jara a bez pomoci Západu) zamrzli na dalších 20 let v komunistické totalitě..
Odpor médií možná, možná, ale opravdu jen možná. Mohl vyjadřovat názor většiny: Prezident Trump vyhrál prezidenturu tak, že dostal o necelé 2 miliony méně hlasů než oponentka. Ve své druhé volbě dostal o více než sedm milionů hlasů méně než oponent. Tímto bych di sovolil své příspěvky do diskuse pod tímto výjimečně slabým článkem ukončit.
Opravuji: „neinformovaným“ namísto „slabým“
Opravuji „nejspíše neinformovaným, možná záměrně tendenčním“ namísto „salbým“
Prezident Trump provedl několik věcí správných. Chybějící výčet těch nesprávných anebo ještě horších mě ale nadzvedl.
Prozatím je velký rozdíl v počtu zabitých lidí. Trumpisté mají na rukou krev. Islámský stát má na rukou krev. „Hang Mike Pence, pověste Mika Pence“, naštěstí 6.1. skandovali ale nestihli dokonat.
Je pochopitelné, že se trumpistům 20.1. 2021 houpe svět, hledají něco pevného.
Zpátky k radikalizmu. To nebo ono nebo další radikální myšlení je ve spojení s násilím nebezpečné smrtelně. Hitlerovi se také nepovedl (první puč) Beer Putsch, jako se nepovedlo ukončení demokracie 6.1. v Kapitolu (ministr obrany jim poskytl okno 49 minut dlouhé okno, možná se díval co blonďák s patkou, pak přeci jen konal tak jak měl povinnost konat [nechci si představovat, jak by dem. instituce oslabily a jak by situace vypadala po osmi letech prezidentury odcházejícího nebezpečného šílence]). Je rolí policií, bezpečnostního aparátu, a soudů nebezpečná jednání trestat. A rolí nás rodičů a škol objasňovat (na pomoc je možné si vzít co zavádějící článek glorifikuje a co zakrývá). U nás i tam.
Na druhou stranu. Ohledně kremelského a dalšího dezinfa jsme se (zejména Američané se) poučili. Prezidenti se ve Státech po tvrdé kampani střídají 232 let. Osobně věřím, že s tím dezinfo nehne.
Ten článek se snaží o dopad do Čech. Nadpis slibující „objektivní shrnutí o Trumpovi“, viz Tomass, je v rozporu se stranickým stranícím obsahem.
Jenom, že jsem se ještě vrátil k tomuto článku… Možná by se dalo upřesnit, že z těch 12-ti zemí TPP (v němž teď fakticky hlavní roli hraje Japonsko) se nejedná jen o asijské země. Je tam i Kanada, některé latinskoamerické státy (Mexiko, Peru, Chile) a Austrálie s Novým Zélandem… Ale to je jen takový drobný dodatek.
A kromě toho, Trump také dosáhl zásadní reorganizace té americko-kanadsko-mexické NAFTA (North America Free Trade Agreement)… To samozřejmě taky souviselo s vizí ekonomických výhod pro USA…