Aleš Rozehnal: Svobodné volby ještě neznamenají demokracii
V letošních parlamentních volbách uspěly i ty politické strany a hnutí, které odmítají polistopadový politický vývoj a režim a chtějí tento režim změnit, respektive – v jejich terminologii – zlomit.
Někteří političtí komentátoři i přes to dovozují, že demokratické uspořádání státu není ohroženo, protože jsou zaručeny demokratické volby, které by případné excesy napravily.
Stejný názor vyjádřil i současný prezident republiky Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Jenže tak jasné to není.
Pro punc legitimity
Je pravda, že jednou z velkých výhod liberální demokracie je její schopnost autokorekce. Pokud ve volbách zvítězí nedemokratické strany, existuje po uplynutí volebního období možnost lepší volby, přičemž v mezidobí ústavní mechanismy brání v zneužití moci.
Nicméně není možno ztotožňovat demokracii a svobodné volby, protože svobodné volby jsou pouze nutným, ale nedostatečným předpokladem demokracie.
I autoritářské režimy často využívají volby k získání punce legitimity a díky volbám se dostávají a udržují u moci.
Demokracie totiž vyžaduje i další liberální instituce, a to zejména nezávislá média, nezávislý systém justice a státní správy a občanskou společnost.
Tyto instituce jsou pak klíčové v případě vítězství nedemokratických sil ve svobodných volbách pro to, aby minimalizovaly škody, které tyto síly mohou způsobit.
Systém omezení a rovnováh, který je obsažen v demokratických ústavách, tak někdy může působit paradoxně proti momentální vůli většiny voličů, protože musí snižovat nebezpečí jejich volby dříve, než způsobí nezvratné systémové poškození demokratického systému.
Systém omezení a rovnováh omezuje demokraticky zvolené nedemokratické vůdce, ale společnost musí tento systém účinně využívat.
Nejdůležitější je pak samozřejmě činnost soudů a dalších státních institucí nezávislých na výkonné a zákonodárné moci. Nejen, že mohou odmítnout plnit nelegitimní a nedemokratická rozhodnutí vlády či parlamentu, ale mohou také podnítit odpor proti autokracii.
Mediální divize holdingu
Problém České republiky je ten, že velká část médií je pod vlivem Andreje Babiše; politika, který vybudoval své politické hnutí na stejném principu, na kterém fungují korporace s jediným akcionářem.
Média pod jeho vlivem jsou spíše pouze mediální divizí jeho chemicko-potravinářského a politického holdingu Agrofert.
I u dalších velkých médií se zdá, že spíše než demokracii budou bránit byznysové aktivity svých majitelů. Mezi to lze samozřejmě počítat i obranu vlastního podnikání před stále agresivnějšími zásahy státní moci a z toho plynoucí udržování přátelských vztahů s novými hegemony české politiky.
Jednou z posledních bašt demokracie tak zůstane justice, na kterou z tohoto důvodu bude vyvíjen mimořádný tlak.
Bude mít podobu kárných řízení a mediálních denunciací soudců nerozhodujících v souladu se zájmy nositelů výkonné, ekonomické a mediální moci.
Pokud se nedemokratickým stranám a hnutím podaří ovládnout většinu složek společenského života, stane se z voleb pouze určitá forma rituálu bez reálného demokratického obsahu.
Český politický systém by tak sice byl postaven na principu svobodných voleb, ale se skutečnou demokracií by mnoho společného neměl.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
22 komentářů
Ano, diky svobodnym volbam se dostal k moci treba Hitler. Problem CR (a mozna nejen ji) je v tom, ze volby nejsou svobodnou soutezi ideji/programu/stran, ale soutezi o nejpromyslenejsi/nejjednodussi hesla. Takze je jasne, ze dnes je to spis soutez PR/marketingovych agentur. Pak dochazi k tomu, ze vyhravaji strany, jejichz jedinym programem je nemit zadny program. Ridi se pak okamzitou naladou ve spolecnosti, kterou zaroven vytvareji. Kdo za to muze? Liny volic. Dokud se lide nenauci mit/tribit si nazor a budou se jen slepe priklanet k vetsinovemu, nic se nezmeni.
Vyměníme voliče? Ale za co?
Aleš Rozehnal: „Svobodné volby ještě neznamenají demokracii“. V českém podání spíše naopak.
Hitler se nedostal k ,, moci,, díky volbám ale díky tomu , že mu poslanci ostatních stran po požáru Říšského sněmu odhlasovali ,,zmocňovací zákon,,. Teprve pak měl neomezenou moc , kterou použil k tomu, aby ty samé poslance zlikvidoval i s jejich stranami – Takže ten Německý problém nebyl ani tak ve volbách ( NDSAP dostalo ve volbách v německu maximálně 32 % – tedy méně naž naši Komunisti v roce 1946) ale v tom jak v poslanecké sněmovně chovali ostatní politici -( a není bez zajímavosti, že i Gotwalldovova vláda dostala v Březnu vroce 48 v PSP důvěru .)
Nesouhlasím s oním, že se to volič musí naučit. Měl by být naučen. To je zodpovědnost demokratického státu. To je právě ten problém u nás.
Diktatura je přirozenější. Silný zmydlí slabšího a vládne. To chápe každý. Problém je, že autoritativní systémy fungují mizerně. Demokracie není přirozený systém. Proto je nutné tento systém naučit a pochopit. Funguje výrazně lépe. Také je dobré, aby lidé byli seznámeni s historií. Ta je plná příkladů, jaké hrůzy autokratické systémy vlády mohou způsobit.
Jenže obě tyto podmínky jsou v ČR nesplněné. Demokracii se musí každý naučit a pochopit sám. Školství toto vzdělání neposkytuje. Doteď. Stejně tak se pořád vyučuje historie podle původních komunistických norem s lehkou korekcí u těch nejkřiklavějších hrůz, co tam nacpali.
Jak může někdo očekávat, že demokracie u nás bude fungovat, když většina lidí neví, jak funguje, má pokroucené představy o historii, a navíc si myslí jak vzdělaní a na úrovni jsou, protože přeci za našich mladých let jsme měli nejlepší školství?
Názor autora článku je zrůdný a svědčí o tom, že naprosto nechápe podstatu demokracie. Lid rozhoduje o všem. Rozhoduje i o tom, jaká bude soudní a výkonná moc! Neexistuje žádný jiný rozhodčí pro posouzení toho, co je dobré a co je špatné. Dobré je ve zvoleném systému demokracie vždy to, co rozhodne většina (kvalifikovaná většina atp. podle toho, co si předtím lid sám určil). Pokud se většina rozhodne pro kolektivní sebevraždu, pak je to dobré rozhodnutí, protože se tak rozhodla. Nikdo nemá právo se pasovat do role pánaboha, který lidem říká, co je správné a co špatné.
Autor článku se tváří jako pražská kavárna, pro kterou je správné to, co si kavárna myslí a všichní ostatní se mýlí atd.. V demokracii musí být možné, aby si lidé sami demokracii hlasováním zrušili!
Nesmysl. Zásahu lidu do soudní moci se říká soudce Lynč. To nemá s demokracií nic společného. A mimo jiné – demokracie znamená i ochranu práv menšin. Přečtěte si ten článek ještě jednou a popřemýšlejte!
Je to trochu složitější. Především, lynchování, v to směru jak uvádíte u nás nehrozí. Co by se dít mohlo, pokud by soudce ustoupil hlasu lidu – a v rámci platných právních předpisů (a po prokázání viny) odsoudil obžalovaného k vyššímu trestu. I to se může zdát nelegitimní – než si uvědomíme, že v tomto státě vlastně žádná „spravedlivá, objektivně daná výše trestu“ neexistuje, vždycky je na částečně subjektivním rozhodnutí soudce, který ovšem současně bere do úvahy různé právní principy..- se kterými ovšem „lid nemusí souhlasit“. Ale nemusíme se bát, protože už z Ústavy privilegovaná vrstva soudců samozřejmě názory (s)prostého lidu v potaz nebere, a jestli něčí názory (potichu) přijímá, tak leda od sobě rovných :))
Btw, možná bych k pochopení znovu popsal publikovaný příběh onoho historického soudce Lynche. Který sice odsoudil viníky k naprosto spravedlivému trestu – ale zároveň byl nucen (z vnějších příčin) porušit několik formálních právních pravidel. I když se potom vzdal místa soudce , odsouzeným se osobně omluvil a ze svého !! jim vyplatil náhradu škody, dones mu Amerika tu strašlivou vinu neodpustila a stal se synonymem teroru…
Kolik lidí v průběhu dějin si myslelo to, že zrovna u nich lynč nehrozí. Řekl bych, že všichni, kteří byli zlynčováni.
Hrozí to všude. Pokud něco historie učí tak, že žádná společnost před tímto není imunní. Stejně tak to, že na civilizovanosti příliš nezáleží.
Ale jistě, v tomto smyslu je skutečně nutné se bát teroru ulice – a je tedy nutné odmítat akce typu Majdan a podobné.
Všechno pěkně demokratickou cestou. I když řada věcí se nezmění hned po dalších volbách – ale až mnohem později třeba po výměně generací). A do té doby loajálně poslouchat jak rozsudky soudců, tak i rozhodnutí zvolených politiků. Samozřejmě, pokud nepřekročí meze ústavnosti – ale to má posuzovat Ústavní soud, a nikoliv někým přes média rozeštvané davy na ulicích.
Pokud jste si toho nevšiml, tak nežijeme v přímé demokracii, ale zástupné, parlamentní stranické demokracii,navíc s legitimitou koaličních vlád. Což tedy značí že lid nerozhoduje prakticky o ničem. Může si leda jednou za 4 roky zvolit z nabídek poslanců řady stran,…- ale nadále už nemá kontrolu nad ničím. A už vůbec ne, nad institucemi uvedenými v článku. Ty by – v ideálním případě měly existovat naprosto odděleně od státní moci – ale současně si i vytvářet vlastní kontrolní orgány, udržující v rámci nich nejen právo ale i etické principy. Žel, ani jedno nefunguje.. Funguje jen to, že na soudce ani policajta občan (a někdy ani politik) nemůže, i kdyby tředa kradol..
Další, co vlastně neví, co demokracie je.
Demokracie neznamená, že každý může rozhodovat o všem. Ani ta přímá.
Hlavní vlastnost demokracie je, že každý může vstoupit do politiky a není nijak znevýhodněn oproti ostatním.
Samotné volby jsou pouze mechanismus pro výměnu těch, co vládnou.
Víte, tragedie dnešní demokracie je že ani to co Vy požadujete už nefunguje. Dnes už ani to že „každý může vstoupit do politiky a není nijak znevýhodněn oproti ostatním neplatí“.. Politické strany jsou budovány seshora a bez pár desítek milionů vkladu jejich bossů už se k moci nevydrápou…
Typická revoluční a populistická demagogie. Kdo je to „ lid“, prosím? Všichni lidé, i děti ? Nebo ti, kdo přišli k volbám protože mohou ? To však není lid, to jsou voliči. Atd, atd. Demagogové, spojení v několika současných stranách a hnutích s podporou prezidenta a možná i za rublové honoráře mají nejspíše následující plán:
Zavést tzv. přímou demokracii, tedy každou chvíli nějaké volby, kvůli tomu změnit ústavu a hesly typu „pusťte nás na ně“ torpédovat parlamentní demokracii. Ovšem nikoli proto, aby se „lid“ mohl vyřádit zmanipulovanými referendy, ale jen proto, aby vznikl chaos. Zřejmě chtějí, aby pomalu sílila role Česka jako ruské páté kolony v EU.
Ta referenda již slíbili – vystoupit z EU, z NATO, zrušit sankce, dokonce odvolávat soudce !!! Tedy rozbít po staletí budovanou a jedinou fungující a ověřenou strukturu moci zákonodárné, výkonné parlamentem kontrolované, a moci soudní. Zrušit složitý systém pojistek (senát), brzd (termíny na uklidnění) a vzájemných kontrol. Kdykoli „Lid“ dostal byť dočasně přímou moc (počínaje nešťastnou Francouzskou revolucí na konci 18.století) vždy byla výsledkem revoluce, anarchie, potoky krve a na konec samozvaný monarcha a diktátor (Napoleon, Lenin, Stalin, Hitler, nebo třeba syfilitik Gottwald atd).
Na pomoc spěchají proruská media v čele s Parlamentními listy, masírují masy, aby zcela zblbly. I to přispělo k výsledku posledních voleb. Komunisti, SPD, ANO se spojili, aby změnili systém, Každý možná jinak motivován, ale výsledek lze očekávat strašlivý. Příslovečným jazýčkem na váhách mohou být dnes Piráti – počkejme, ke komu se přidruží toto anarchistické uskupení. Že to nejspíše nedopadne dobře, je jisté.
Ivan napsal: Pokud se většina rozhodne pro kolektivní sebevraždu, pak je to dobré rozhodnutí, protože se tak rozhodla. Aby se takováto blbost náhodou nestala, od toho je tu právě parlament a senát. Panu Ivanovi ještě sděluji, že je i individuální sebevražda, ke které stačí jen jeho vlastní rozhodnutí. Jako křesťan mu takové rozhodnutí rozmlouvám a modlím se za něj.
Mimochodem, zrovna v době internetu bych se referend o všem nebál, přímé hlasování o zákonech či i odvoláních státních činitelů a to pokaždé když potřeba by bylo poměrně jednoduché snadné a levné..Ale to podstatné v tomto státě – i vlastně po celém Západě chybí, TRANSPARENTNOST ZODPOVĚDNOST a DÚVĚRA.
Je zkrátka nutné aby občané dostali zcela vyčerpávajícím způsobem a objektivně všechny potřebné informace o řešeních ze kterých si vybírají, jak pozitivní i negativní (i pro které skupiny) i se širšími dopady. A pak taky to, že tak jak si to odhlasují, taky bude – bez dalších úprav příjato.
Potom by vlastně ani většina těch zmíněných pojistek nebyla potřeba.
Ano zde je přesně příklad toho, co jsem popsal výše. Člověk, jenž nemá zdání, jak demokracie funguje. Který si plete demokracii jako formu vlády a demokratickou volbu. Přesto je skálopevně přesvědčen, že jeho dojem/názor, co to vlastně je a jak by to mělo fungovat je pravdivý.
Jistě, tak jak pan Rozehnal v úvodu píše má ideálně fungovat demokracie. Ovšem v praxi a zejména tady u nás je to trochu složitější.
0. Především, je nutno zdůraznit že tyto instituce musí skutečně nezávislé, padni komu padni a nikoliv tedy jednostranně orientované, ani korumpovatelné..
1. Média. Babiš má určitě jistý finanční vliv v médiích, ovšem proti němu stojí veřejnoprávní média, silně fedrovaná skrze vynucené poplatky. Roční přínos z TV poplatků pro ČT je ca 6 miliard Tolik ani miliardář Babiš dávat nemůže. A pokud snad ČT preferuje jen určité názory, názory určitých skupin, třeba jen politicky korektní názory, máme problém…
2. Soudy a justice. Zopakujme slova paní Bradáčové “ v justici musí být kontinuita rozhodování a předvídatelnost rozhodování „- právě z hlediska shodně chápaných principů demokracie..Bez toho, odvolávat se, když se hodí ,na izolované a kontroverzní rozsudky jen určitých soudců, Králové nebo Zelenky, se kterými ani většina ostatní justice nesouhlasí.., se v krizi nemusí vyplatit.
3. Nezávislá státní správa by byl silný argument, pokud by právě teď příklad s Finanční správou neukázal že vůbec nezávislá není..
4. Rovněž občanská společnost by byl silný argument, pokud by takto přirozeně existovala.. Ovšem tu už se podařilo státu řadou zásahů proti střední třídě zlikvidovat. To co se dnes označuje jako občanská společnost jsou uměle zakládané právní subjekty s označením neziskové organizace, sledující jen partikulární zájmy a fedrované z veřejných peněz… Ani na ty se nedá příliš spoléhat..
Takže sorry, i já samozřejmě upozorňuji, že „demokracie nejsou jen volby“ jenže právě díky tomu, že se tu od začátku tvrdil opak a prosazoval opak, tak právě tyto nutné podpůrné sloupy demokracie u nás správně nevyrostly.
Bohužel u nás novináři nejsou hlídačem demokracie,ale rukojmím svých chlebodárců.Alespoň většina.Když ne Babiš,tak Bakala nebo Soros.
Teda nechtěl bych vidět ty personální náklady pana Sorose! (myslíte, že za novináře odvádí i sociální a zdravotní pojištění?)
On je Sörös obratný jedinec. A své personální náklady převede v klidu na nás. Jak třeba ukazuje zářný příklad pražské primátorky A.Krnáčové. Ta u Söröse sloužila už na začátku 90.let. Za tu se nám zaslouženě směje na Slovensku kde kdo.
Dr. Rozehnal si určitě mne ruce, jaké to výživné téma nastolil! Já zkoušel pročíst zdejší příspěvky pozorně abych se přiučil demokracii, ale bohužel aniž bych chtěl někoho urazit, tak mi z toho bezuzdného hýření myšlenek začala brnět makovice. Já myslím, že to téma demokracie je nebetyčně složitá věc a vzhledem k zhýralému chápání svobody člověkem nelze stanovit pravidla, která by vyhovovala aspoň těm 70 – 80% občanů. Dle mého názoru je utopií očekávat, že v ČR nějaká pravidla demokracie jsou přijatelná pro aspoň 50% občanů. Jsme totiž nadmíru svoji (prý), máme sice slabost pro sladké ( v současnosti koblihy), ale jinak pevní.
Už z diskuze výše je vidět, že máme problém s porozuměním co to je demokracie. Domnívám se, že by bylo užitečné pro naše lepší porozumění co je demokracie spíše používat sousloví „liberální demokracie“. Slovo „demokracie“ vyjadřuje způsob volby vlády zatímco slovo „liberální“ nebo také „ústavní liberalismus“ vyjadřuje cíle této vlády. Ústavní liberalismus zajišťuje svobody každého jednotlivce. Pravidla na ochranu demokracie jsou na první pohled na obtíž, případně proti vůli většiny. Ve skutečnosti ale zabraňují vzniku např. diktatury nebo neliberální demokracie. Taková totalitní demokracie vznikla po Francouzské revoluci, kdy tekly potoky krve. Srozumitelně o liberální demokracii píše Fareed Zakaria ve Vzestupu neliberální demokracie nebo v Budoucnosti svobody.
Ano,svobodné volby jsou podmínka nutná,ale nepostačující.Důkazem jsou naše volby v r.1946.Existovalo z toho pak východisko?Nerevoluční.?