Aleš Rozehnal: Řeči o studené válce jsou pouze znakem krátké historické paměti
Mnoho světových politiků mluví o tom, že současné vztahy mezi Západem a Ruskem jsou novou studenou válkou. Tyto řeči však znamenají pouze to, že tito lidé mají velmi krátkou historickou paměť.
Je pravdou, že vztahy nejsou dobré, ale analogie se studenou válkou je analogií falešnou, protože současné napětí je pouze velmi nezřetelným stínem studené války.
Válka dvou ideologií
Studená válka byla bipolárním konfliktem mezi USA a Sovětským svazem, což byly dva nejsilnější státy světa.
Tyto dvě supervelmoci byly přibližně stejně silné, i když Spojené státy byly v lepší pozici, protože ekonomicky byly přibližně dvakrát silnější než Sovětský svaz a měly na své straně silné státy jako Spolkovou republiku Německo, Velkou Británii nebo Japonsko.
Sovětský svaz podporovaly pouze slabé státy soustředěné do Varšavské smlouvy a Kuba a kolabující státy jako Angola, Nikaragua nebo Jižní Jemen.
USA měly převahu v námořnictvu a letectvu, měly lepší technologii a armádní výcvik, ale Sovětský svaz měl jaderné zbraně a velkou a dobře vyzbrojenou armádu, která se nacházela na hranicích Západu a nebyla daleko ani od Perského zálivu.
Spojené státy tedy nad Sovětským svazem nevítězily natolik, aby mohly se SSSR přestat soupeřit.
Studená válka byla také válkou mezi dvěma univerzálními politickými ideologiemi, a to liberální demokracií a komunismem, které vylučovaly jedna druhou a vylučovaly i pokojnou koexistenci, právě kvůli svému univerzalismu.
Studená válka se s výjimkou Austrálie odehrávala na všech kontinentech světa. Přinesla několik závažných atomových krizí, závody ve zbrojení a stínové války, které si vyžádaly miliony mrtvých.
Vztahy mezi Západem a Ruskem jsou však v dnešní době zcela jiné.
Ruské karty na betla
V první řadě už neexistuje bipolarita. I když jsou USA stále nejsilnější zemí světa, svět začíná být spíše multipolární.
V době studené války panovala přibližná rovnováha sil. V současnosti jsou Spojené státy zhruba desetkrát ekonomicky silnější než Rusko, mají technologicky vyspělou, sofistikovanou a inovativní ekonomiku; Rusko stojí na vývozu surovin, jejichž hodnota klesá tak, jak se lidstvo odklání od spotřeby fosilních paliv.
Američané jsou mladí a vzdělaní, zatímco ruská populace stárne a potýká se se závažnými problémy. Nebude dlouho trvat a síla Ruska bude menší než síla Indie.
Rusko může sehrát určitou úlohu v ozbrojených konfliktech ve velmi slabých zemích jako je Ukrajina nebo Sýrie. V současné době by ale nebylo schopno podniknout takovou akci, jako byla válka Spojených států amerických a jeho spojenců proti Iráku.
Neexistuje ani žádná závažná ideologická rivalita. Vliv ruské omezené demokracie s autoritativními rysy mimo Rusko prakticky není.
Konflikty mezi Západem a Ruskem se v současnosti odehrávají blízko ruských hranic a v malé části Středního východu. Rusko v těchto konfliktech není tahounem, ale spíše se pouze snaží vyvážit vliv Západu.
Rusko bude brát vždy Západ jako hrozbu. Nicméně zatímco v době studené války sahalo území kontrolované Sovětským svazem až do srdce střední Evropy, v současné době je hranice mezi Západem a Ruskem posunuta hodně v neprospěch Ruska.
V jedné věci však Rusko nad Západem vyniká. Umí se tvářit, že drží esa, i když má karty maximálně na betla.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Pan Rozehnal má možná pravdu ale já to vidím po svém. Předně Rusko má lepší špionáž a ideologické zakotvení. Možná má horší ekonomiku než západ ale nemá tak ideologicky rozdvojené obyvatelstvo a armádu. Například naši důstojníci si po okupaci Sovětským svazem rvali výložky ale za chvíli mašírovali pod vlivem Sovětského svazu. A dnes tito důstojníci tvoří jádro voličů stran zaměřených proti NATO. Američani jsou sice mladí a vzdělaní ale nevědí , že existuje Česká republika. A těžko by byli ochotni bojovat za kolaborantský stát, který jsou schopni během chvilky obsadit obyčejní ruští motorkáři. Na pozvání dnešních politiků deroucích se do vlády s trestně stíhaným člověkem a pomateným prezidentem. Nebo se pletu ?
Odkud tyhle informace mate? Z ruskych filmu? Nebo ze zdroju jako Rossija segodnja, Aeronet, Sputnik?
Ono je to o něco jednodušší. Mladí Američané skutečně asi neví kde je ČR, ale ani neví že tu máme nějaké kolaboranty, Zemana, Babiše.
Prostě, bud je bude americký vládní managament propagandisticky přesvědčovat že jedou vojensky bránit západní demokracii a svobody – kdekoliv na světě – nebo je nepřesvědčí. Na názvu toho státu ani jeho ideologii tak moc nezáleží. Když si tak spočítám, že u nás nemáme naftu, ani jiné hodnotné zdroje, tak zase tak velký zájem o naše osvobozování nebude
Mimochodem, ono jde taky o to, že pokud se hovoří o satelitech SSSR ve střední Evropě, tak jejich dobytí formou bolševického převzetí moci po 2.světové válce bylo již první a pro Rusko zcela vítěznou fází studené války – a tím už stál na hranicích Západu. Podobně – a s pomocí podobných revolučních převratů se podařilo ovládnout řadu zemí v jižní Ásii, že přes maličkou Kubu inicializovat revoluční převraty v Jižní Americe..
Tudíž – a to je bohužel nutné poučení, Rusku se podařilo absorbovat ohromné okupační zisky po celém světě – aniž by vůbec došlo k přímému válečnému střetu se Západem…
A je samozřejmě nutná otázka dneška, zda k podobné situace nedojde už dnes. Co je víceméně jasné, že Ukrajině Západ vojensky nepomůže, je sporné, zda by poskytl dostatečne vojenské síly pro znovuosvobození baltských států – protože Rusko je může obsadit během pár hodin bez většího odporu. A může jít dál,,je otázka co Slovensko, východní oblasti Polska, ČR
Popřípadě – ve spojení s Ruskem, taková nikoliv nepodstatná otázka, na čí straně stojí Turecko….
Dnes není válka studená, ale dost teplá neválka. V minulém století bylo v různých bojích za studené války zabito možná několik desítek až stovek tisíc lidí většinou v bývalých koloniích, v dnešní teplé neválce bylo už zabito několik milionů lidí, většinou v zemích kde se jinak příliš neválčilo, ale kde byly a jsou významné zdroje surovin (Afganistan, Irak, Syrie, Libye, ale i Falklandy a třeba Ukrajina. A už se to chystá ve Venezuele a jinde po světě, a to dokonce v Evropě, formu obsazení bez boje).
Pravdu má dr.Rozehnal v tom, že kvalifikovat současné (politické) pohyby ve světě ze strany USA versus Rusko na nějakou verzi studené války je nesmysl. Kdyby už, tak generátorem studených válek byly většinově USA a je to pochopitelné, když chce být někdo hegemonem světové politiky, tak si musí svoje smetiště hlídat a nesmí tam trpět jiné kohouty. USA přicmrndovala vždy Velká Británie (asi vzpomínky na svou koloniální velikost a zadlužení vůči USA dělají svoje), ostatní tzv. spojenci, kromě Francie (ta se snaží přihřívat svoji polívku), se nestyděli za svoji vlažnost k chápání dobývání demokracie jinde, než doma. Rusko vzhledem k ekonomické síle se soustředilo na obrannou doktrínu svého konání a takový Krym, nebo angažování v Sýrii mají jen strategický podtext k uhájení svého státu. Takových „hříchů“- obklíčení světa svými vojenskými základnami mají USA dostatek a tím jistotu svého vlivu a zájmu udržet případné konflikty mimo území USA je nasnadě. Že doktrína USA (vojenská a státní) je směrem k zbytku světa útočná snad může pochybovat jen nevšímavý jedinec. Z toho vyplývá, že pokud by vypukla nějaká „studená“ válka, tak bez “ příkazu“ USA by ani silácká gesta EU nic neznamenala. Ti, kdo z různých důvodů porovnávají dobu a nebezpečí (určení nepřítele) – někdejší tzv. sovětský blok a dnešní Rusko a nenachází rozdíly, jsou velice mimo rozumné uvažování.
„Neexistuje ani žádná závažná ideologická rivalita. Vliv ruské omezené demokracie s autoritativními rysy mimo Rusko prakticky není.“
Tohle je rozhodně nesmysl, Rusko svou ideologii má, i když je třeba ve skutečnosti jenom negací západní liberální občanské a lidskoprávní demokracie.
Není třeba si nalhávat, že takový systém není přitažlivý pro obrovské množství různých diktátorů a diktátorků po celém světě, včetně mas politických šíbrů a karieristů dokonce i na Západě. A od toho a od ruských aktivních opatření a toho co se označuje jako hybridní válka se to všechno odvíjí a vůbec to není sranda.
Pan Rozehnal mne rozesmál. Píše „Američané jsou mladí a vzdělaní, zatímco ruská populace stárne“ … Asi v Americe nikdy nebyl. Američané a ještě více Američanky jsou v první řadě neuvěřitelně tlustí, vyžraní a pohodlní. A to vzdělání. Každý, kdo přijde na příklad na americké univerzity tam najde spoustu lidí se jmény čínskými, japonskými, arabskými, velmi mnoho jmen je ruských nebo ukrajinských. Anglosasové nic moc. To mluvím o přírodních vědách a vědách o zemi. A to ještě v USA stoupá rychle podíl Hispánců. Skutečný svět se od světa podle Rozehnala liší. A hodně.
To je ten náš pohled: Na amerických univerzitách je sice spousta lidí se jmény čínskými, japonskými, arabskými, velmi mnoho jmen je ruských nebo ukrajinských a jak zmíněno i hispánských. Ale většina z těch má zájem v Americe zůstat a žít tam jako Američan. Srdcem jsou už nyní Američané. A pokud tam zůstane tak bude stejným Američanem jako je dnes ten tlustý, vyžraný a pohodlný zmíněný „prototyp“ Američana.
To je ten rozdíl, americký způsob života je přitažlivý, kdežto kolik lidí ze jmenovaných národů se hrne studovat do Ruska a kolik by tam snad chtělo zůstat?
tak především je sporné, zda si přeje většina těch cizinců z amerických univerzit v USA zůstat. Protože, získané stipendium, někdo i vízum mají pouze na dobu studia, čili potom se pro ně situace zhorší. A navíc, díky tomuto studiu se jim může doma (v nějakém méně rozvinutém státu) získat mnohem vyšší, elitářské postavení, než v USA.
Druhá věc – v rámci této diskuze není ani tak podstatná otázka,zda se jim v USA líbí a cítí se Američany, ale zda budu taky tak ochotní za americkou demokracii taky cedit krev v nějaké zahraniční válce..
Díky pane Josi za vysvětlení. Pan Rozehnal ale nepsal nic o tlustých Američanech, ani o věčně ožralých rusech. Apropós, jaké vědy jste vystudoval Vy?
Že jste to vy: MFF UK v Praze, obor fyzikální elektronika a fyzika plazmatu. A postgraduálně Geofyzika.
Pan JUDr. Rozehnal má principiálně pravdu, pokud jde o tu rovnováhu sil atd. Ale já bych se přesto neostýchal nazvat současnou situaci novou studenou válkou nebo hledat nějaké analogie.
Pro nějaká srovnání – situace císařského Německa za první a hitlerovského Německa za druhé světové války byla přece vzájemně také dost odlišná, ale přesto někteří historici nadnáší teorii, že na obě světové války lze nahlížet jako vlastně na jeden obrovský konflikt, přerušený pouze příměřím let 1918-1938 (samozřejmě se o tom dá polemizovat, ale tak úplný nesmysl to také není). Nebo když půjdeme ještě hlouběji do minulosti, tak Francie na tom byla v průběhu času také všelijak různě, za bourbonských králů, za republikánských jakobínů nebo posléze za Napoleona, ale přesto v Británii existuje teorie o nové stoleté válce s Francií, tj. sérii britsko-francouzských konfliktů, které začaly ke sklonku 17.století a skončily až definitivní porážkou Napoleona I. u Waterloo v roce 1815.
Takže úplně přesně takhle bych to viděl se SSSR a dnešním Putinovským Ruskem… A právě proto, že ten nepoměr mezi USA a Ruskem je dnes mnohem větší než v době studené války, proto bych se i klonil k myšlence, že dnešní situace může být ještě horší než za studené války v tom smyslu, že je větší možnost, že napětí mezi USA a Ruskem může eskalovat ve skutečný konflikt. A dokonce mám podezření, zdůrazňuji, podezření, že jsou i tací, kteří by si takový omezenější konflikt, třeba jen v zájmu nějaké vojenské prestiže, přáli.
Ano, je jasné, že lidstvo, resp. hlavní velmoci disponují už cca od poloviny 20.století technologickými prostředky daleko překonávající možnosti z dob světových válek (samozřejmě, vůbec nemluvě o velkých konfliktech 17.-19.století) – tím jsou samozřejmě jaderné zbraně, které možná představují jeden z hlavních faktorů, který ovlivnil to, že v době studené války ke skutečné přímé konfrontaci mezi USA a SSSR nedošlo.
No jo, jenže kdyby došlo k nějaké omezenější rusko-americké vojenské konfrontaci třeba v Sýrii, muselo by to znamenat, že se hned sáhne k jaderným zbraním…(???) Jen bych připomněl, že když se v roce 1969 Číňané vrhli do ozbrojeného pohraničního konfliktu se SSSR, tak i oni už tehdy byli také jadernou mocností. A lze předpokládat, že Trump s Putinem by byli větší idioti než Brežněv a Mao…(?)
Skutečně, mám pocit, že hrozba nějakého omezenějšího vojenského konfliktu mezi USA a Ruskem je dnes větší než byla v době té (možná bychom mohli říkat první) studené války – nejsem takový pesimista, abych tvrdil, že hrozba nějaké velké války, ve které by šlo „o hodně“ (že by se třeba U.S. Army chtěla valit do Moskvy nebo naopak ruská armáda třeba jen do západní Evropy), protože to by mohlo skončit nebývalou katastrofou. A jak jsem uvedl, občas mám i podezření, že někteří by si nějaký takový konflikt, třeba jen čistě z prestižních důvodů, přáli.