Aleš Rozehnal: Ostnaté dráty? Maďarsko má povinnost bránit schengenské hranice
Maďarsko brání silou svoje hranice a sklízí za to mezinárodní nevoli. Bezpečnostní expert Tomáš Pojar v rozhovoru pro DVTV označil tuto kritiku za skandální. I on byl na sociálních sítích následně částí diskutérů ostře kritizován. Jak je to tedy se Schengenskou dohodou a ochranou vnějších hranic Evropy? Odpovědi nabízí analýza právníka Aleše Rozehnala napsaná pro HlídacíPes.org.
Italský premiér Matteo Renzi prohlásil v projevu v newyorském sídle nadace bývalého amerického prezidenta Billa Clintona, že největší problém pro Evropskou unii nyní nepředstavuje Rusko, ale Maďarsko, které „postavilo novou zeď“. Renzi tak narážel na plot proti imigrantům, který Maďarsko buduje na své jižní hranici.
Co říká Úmluva
Tento výrok je překvapující, neboť je v rozporu s Úmluvou k provedení schengenské dohody. Ta ve svém článku 3, odst. 2 zavazuje členské státy zavést sankce proti nepovolenému překračování vnějších hranic mimo hraniční přechody a mimo stanovenou provozní dobu.
Schengenská úmluva zajištuje občanům členských států zrušení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru, ale zároveň posiluje kontrolu společných vnějších hranic. Tato úmluva byla vystavěna na tzv. konceptu „pevnost Evropa“, k jehož provedení byl zaveden zásadní rozdíl mezi právy občanů EU a cizinců z třetích zemí. Schengenská úmluva umožňuje volně se pohybovat bez kontrol na vnitřních hranicích, ale na vnějších hranicích měla kontroly posílit a omezit tak migraci do EU.
Zrušení kontrol na vnitřních hranicích mělo být tedy vlastně nahrazeno posílením kontrol a zavedením jiných forem dozoru na hranicích vnějších. Ochrana vnějších hranic byla všemi členskými státy považována za základní předpoklad zrušení vnitřních hranic a umožnění volného pohybu. Z tohoto důvodu byl zřízen Fond pro vnější hranice, jehož cílem má být pomoc současným a budoucím státům schengenského prostoru zajistit účinné a efektivní kontroly na jejich společných vnějších hranicích.
Pevnost Evropa
Stejně tak byla zřízena Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex), která má mimo jiné bojovat proti nelegálnímu přistěhovalectví. Obavy o nedostatečnosti kontroly vnější hranice také vedly k zablokování přístupu Bulharsku a Rumunsku k Schengenské dohodě.
V roce 2011 musel řešit Berlusconi a Sarkozy zvýšení počtu migrantů z Tuniska do Itálie. (Jednalo se o cca 400 migrantů.) Toto řešení vyvolalo reakci vlád členských států Schengenské dohody, které požadovaly na summitu v červnu 2011 posílení kontrol na společných hranicích a možnost vyloučit země, které nejsou schopné řádně hlídat své hranice.
Princip ochrany vnějších hranic států Schengenské dohody tedy není v rozporu s dohodou, ale naopak v jejím souladu. Forma této ochrany je ponechána na členských státech s tím, že pokud je tato ochrana nad síly hraničního státu, má jí být nápomocná agentura Frontex, popř. jiné agentury k tomu zřízené. To má mimo jiné zajistit i společnou azylovou a migrační politiku členských zemí.
Stavba plotu na hranicích je zcela jistě extrémním krokem, který nemůže těšit ani občany žijící v relativním bezpečí pevnosti Evropa. Je to nicméně krok legální a jsoucí v souladu s literou a duchem Schengenské dohody. Navíc se nejedná o nic zcela nového.
Co skrývá kritika Maďarů
Na začátku roku 2012 přišlo Řecko s iniciativou postavit na řecko-tureckých hranicích plot. Evropská komise se sice odmítla podílet na financování stavby, ale nikoli z důvodu, že by toto řešení bylo v rozporu s právem, ale proto, že se podle ní jednalo o nedostatečné řešení problému. Výstavbu naopak podpořila Francie a Turecko.
Budování maďarského plotu je navíc do značné míry způsobeno tím, že Řecko a Itálie nebyly schopny dodržet své závazky vyplývající ze Schengenské dohody a ochránit vnější hranice a zajistit migrantům spravedlivé a férové azylové řízení v souladu s Úmluvou k provedení Schengenské dohody. Kritika maďarského postupu tak zakrývá vlastní selhání a nerespektuje uzavřené smlouvy.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
SPD a kontakty s extremisty z AfD: Strana mlčí, vlivný člen hrozí „zúčtováním“
Hustý jogurt, sekaná s masem a čisté svědomí vězně jáchymovského pekla
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Pamatuji se, jakou hysterii vyvolala stavba plotu v prostoru Matiční ulice, v jistém českém městě. A to se jednalo o spíše jen symbolickou přepážku oddělující od sebe nájemníky domů s rozdílnými kulturními návyky, přepážka upozorňovala na selhání místně odpovědných institucí a organizací.
Nyní je v modě budování plotů typu hradeb, oddělujících od sebe svět prosperity a svět chudoby – v měřítcích států , národů a etnik. Což samozřejmě také vyvolává značné antipatie, ghetoizace prostoru zdála se být středověkým antiglobalizačním přežitkem.
Jenže , jak pan autor nesměle napovídá, ony stavby plotů nejsou také nic než reakcí, reakcí na selhání odpovědných národních a nadnárodních organizací (a tak samozřejmě i jednotlivců) . Kdo všecko je skutečně odpovědný a jak se umí své odpovědnosti vyhnout či ji přesměrovat jinam, to ať si o tom zauvažuje každý občan sám, já bych dal k lepšímu pouze jeden postřeh – a tím je fakt, že pokud je nějakému státu umožněno, aby jeho vojáci směli se svobodně pohybovat téměř všude po světě, je nasnadě, že zejména lidé, kteří jsou či cítí se být takovýmto pohybem dotčeni, osobují si přirozeně právo také se svobodně pohybovat po území jiných států. Neboli opět dochází k zpětnému dovozu vyvážené nespravedlnosti, zákon nezákon, úmluva neúmluva – lidé jsou především myslící a jednající bytosti, ne žrouti paragrafů. Ti dole pak uvažují a jednají v kategorii svých rodin, na geopolitiku kašlou…což jim opravdu, ale opravdu nelze mít za zlé – je to nejpřirozenější způsob obrany a reakce….na mnohdy opravdu ve svých průbězích i důsledcích dosti zvrhlé geopolitické akce těch nahoře.
Tohle je problém typický pro takovou konfederaci jakou dnes EU je. Sice se předem společně dohodla nějaká závazná pravidla, ale ty stejně nikdo nedodržuje, ale naopak se problémy aktualně řeší vždy dalším a dalším setkáváním premiérů, ministrů členských států, kde se vždy znovu znovu jedná podle aktuálních zájmů jednotlivých států a s pomocí současné vyjednávací síly jednotlivých států-a kdy si velmoci EU vždycky prosadí tu svou.
Což sice může nějaký čas fungovat-právě že za dodržení dalšího principu, že ani ti premiéři a ministři se dokonce ani nemusí zodpovídat svým občanům a státům (leda že prohrají další volby).
Ale je naprosto nemožné, aby taková konfederace legitimním způsobem přerostla ve skutečnou federaci. Právě že ti národní politici vůbec nebudou mít zájem a snahu tu svojí moc nějakému federálnímu orgánu předat..
Ergo, EU se zastavila v tom nejhorším možném mezistupni a za nejhorší možné situace kdy naopak vůči současným krizím potřebuje naprostou jednotu a naprosto správná fungující řešení..
Víceméně bych souhlasil, ale měl bych dvě poznámky.
Je jistě chyba, že se pravidla nedodržují (a v rozporu s tvrzením autora je nedodržuje hlavně Maďarsko), ale stávající pravidla jsou stejně v současné situaci nedostatečná a neodpovídající.
EU se nezastavila, ale reaguje zoufale pomalu. Tak to ostatně bylo vždycky. Ano, je to dáno tou fází integrace. Kdyby si „velmoci“ opravdu vždycky prosadily tu svou, bylo by všechno mnohem rychlejší. Není snadné vymyslet nové dohody, které by byly účinné a přijatelné pro všechny. Ale časem se to povede. Snad se už brzy zbavíme Spojeného království…
Pan Rozehnal a čeští politici obecně vůbec nechápou, že EU bere utečence nikoli jsko nelegály, ale naopak jako oběti války. Z toho vyplyvají veletrapnosti kterých se Češi neustále tvrdošíjně dopouštějí. Češi nevidí 300 tisíc mrtvých ve válce a EU zas nevidí jak se do Evropy valí krvežízniví muslimští fanatici.
Dokud si obě strany neujasní o co tedy vlastně jde, budeme svědky trapných výlevů i nadále.
Hraniční plot je ta nejhumanističtější obrana proti šílenosti paní Merkelové. Nekonečné davy mladíků drze se domáhajících vstup na cizí území nemá s válečnými obětmi nic společného. Paní Merkelovou omlouvá to, že je žena ale její politiky nic. Je to šílenství Bruselu, jak by už teď neviděli špinavá předměstí svých velkoměst. Kde ani na hřištích si už nehrají bílé děti.
Když nepomůže hraniční plot, budou muset vojáci použít zbraň. Evropa je vinou Ruska ve válečném stavu a je jedno zda nás má někdo postřílet, ušlapat a nebo usouložit.
No, příspěvek obsahuje pár pravdivých výroků, ale jinak je to pěkná snůška nesprávných výkladů, nepravd a nesmyslů, přičemž řada relevantních informací byla „opomenuta“.
„Tato úmluva byla vystavěna na tzv. konceptu ‚pevnost Evropa‘, k jehož provedení byl zaveden zásadní rozdíl mezi právy občanů EU a cizinců z třetích zemí.“
To je právě pěkný nesmysl. Volný pohyb (nejen) osob byl zakotven ve Smlouvách dávno před Schengenem. „Schengen dva“ je jen dohoda a jako taková má nižší právní sílu než smlouva, což by právník měl vědět. Nikoli však JUDr. Rozehnal, který v posledním odstavci plete úmluvy, dohody a smlouvy dohromady…
To znamená, že všichni občané EU se můžou volně pohybovat po celém území EU (resp. EHP + Švýcarsko), což samozřejmě platí i pro občany Rumunska, Bulharska, Kypru, Chorvatska, Spojeného království nebo Irska. Na vnějších hranicích Schengenského prostoru jsou pak kontrolováni občané „schengenských“ států“ i ostatních států EU – úplně stejně jako kdokoli jiný. Volný pohyb uvnitř prostoru má potom zajištěn zase každý, nezávisle na tom, zda je občanem „schengenského“ státu, nebo třeba Thajska.
Smyslem kontrol na vnější hranici samozřejmě není „omezit migraci“, nýbrž zajistit dodržování pravidel. Autor zmiňuje „sankce proti nepovolenému překračování vnějších hranic mimo hraniční přechody…“, jenže maďarští „soudruzi“ nechtějí pouštět (resp. kontrolovat) nikoho ani na těch hraničních přechodech.
V rozporu s tvrzením autora Frontex nemůže „zajistit i společnou azylovou a migrační politiku členských zemí“, protože azylové řízení může vést jen konkrétní členský stát – nikoli Frontex.
Autor píše o jedné úmluvě, ale zamlčuje Dublinskou úmluvu. Povinností členských států tedy je žadatele o azyl registrovat a porovnat jejich otisky prstů s db EURODAC, což Maďarsko nedělalo ani před postavením plotu – tj. NEDODRŽUJE své povinnosti. Skutečnost, že je nedodržuje ani Řecko, nemůže být omluvou. Itálie, kterou autor kritizuje, své povinnosti plní.