Agrofert si kvůli cizím 1700 hektarům zadal právní analýzu. Hodlá na nich dál hospodařit
Podstata příběhu, na který vloni v listopadu upozornil Český rozhlas, se nemění. Společnost Agrofert (podobně jako řada dalších zemědělských podniků) nadále hospodaří i na pozemcích, které jí nepatří, a pobírá na ně dotace.
V případě Agrofertu jde celkem o 1700 hektarů půdy s neznámým vlastníkem. Informaci přinesl jako první na konci loňského listopadu investigativní reportér Radiožurnálu Janek Kroupa.
Související články
Přečtěte si tři analýzy, které si ke „kauze Kroupa a Agrofert“ objednal ředitel rozhlasu Zavoral
Zpracování tématu, „propagandistickou předpojatost“ i termín vysílání v den, kdy Andrej Babiš představoval prezidentu Zemanovi své návrhy na členy vlády, pak veřejně kritizoval generální ředitel rozhlasu René Zavoral. Téma dvakrát probírala i Rada Českého rozhlasu, naposledy letos na konci ledna.
Ředitel Zavoral se poté dostal do ostrého sporu s částí zaměstnanců; zhruba dvě stě z nich podepsalo otevřený dopis, kde Zavoralův postoj kritizovali.
HlídacíPes.org se i v souvislosti se spory v Českém rozhlase zajímal o to, zda se v případě hospodaření na cizích pozemcích od loňského listopadu ze strany Agrofertu cokoli změnilo.
Emigranti, zemřelí, nejasní
Holding podle svého mluvčího Karla Hanzelky předmětné pozemky nadále užívá, hodlá na ně dále pobírat dotace a je přesvědčen, že vše je v souladu s právem.
„Zadali jsme si v této záležitosti právní analýzu a čekáme na její výsledky. Opakujeme, že stejná praxe se dotýká bez přehánění stovek zemědělců v České republice. Je naprosto účelové vztahovat zmiňovanou kauzu pouze na Agrofert a jeho dceřiné firmy,“ říká Hanzelka.
Faktem je, že podle Agrární komory i ministerstva zemědělství jde o v Česku o rozšířenou praxi, která se týká tří až pěti procent všech zemědělských pozemků.
Jde obvykle o půdu, která mohla patřit lidem, kteří již zemřeli, emigrovali nebo o vlastnictví půdy ani nevědí. V řadě případů jde i o úzké pásy pozemků.
Rozhlas ve své listopadové reportáži citoval i dva právníky, podle nichž však může jít v takových případech o neoprávněné užívání a o trestný čin.
„O žádném trestním oznámení či vyšetřování nám není nic známo. O jakékoli trestné činnosti nemůže být řeč, protože zákon ukládá povinnost se o pozemky starat. Rovněž dotace se vztahují na obdělávaný pozemek, nikoli na jeho vlastnictví,“ konstatuje Karel Hanzelka.
Evropská pravidla pro plošné dotace skutečně počítají nikoli s vlastníky, ale s těmi, kdo na daném pozemku hospodaří.
Do roku 2023
Otázku HlídacíPes.org, zda se Agrofertu některé majitele již podařilo vypátrat, a zda (a případně kolik) si v účetnictví odkládá na doplatek nájemného, nechala firma bez komentáře.
„Omlouvám se, víc to v tuto chvíli nebudeme komentovat. Ale samozřejmě se tématu věnujeme,“ říká mluvčí Hanzelka.
Podle dat z Katastru nemovitostí bylo v České republice ke konci loňského roku bez majitele, respektive s „neznámým, či nedostatečně identifikovaným“ majitelem přesně 203 302 pozemků a 6 496 staveb.
„Naprostá většina jsou pozemky malých výměr, třetinu tvoří orná půda, pětinu ostatní plocha, pak trvalé travní pozemky, lesy a nejméně je vinic, ovocných sadů a chmelnic. Ze staveb jsou to byty, chaty a garáže, dokonce tam najdeme i jez nebo hráz,“ řekla vloni v říjnu v rozhovoru pro HlídacíPes.org ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu.
Nejvíce takového majetku je na Břeclavsku, Hodonínsku a v okolí České Lípy. Seznam všech nemovitosti je k dispozici ve formátu excel, ale i interaktivně.
Důležitým mezníkem je konec roku 2023. Pokud nebude do té doby v katastru zapsán skutečný vlastník, přejdou nemovitosti do vlastnictví státu.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Elektromobil není žádné zlo. Ale když je tlačíte na sílu, přicházejí protitlaky
Životní prostředí v Česku: dýchá se nám lépe, i když se občas dusíme
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Pokud Agrofert a další stovky firem nebo živnostníků hospodaří na pozemcích nebo jejich částech, o které pravděpodobně nikdo zájem nemá, tak bychom měli být skoro rádi, že dokud je stát „nevyvlastní“, alespoň nebudou ladem a někdo je udržuje. Nebo by měl snad stát hospodáře pokutovat? A vlastníka také, protože se o svůj majetek řádně nestará? Možná by na to mohl vzniknout nový úřad…
Něco jiného je na takových pozemcích hospodařit, I když I to není právnê v pořádku a chceme snad přece býti právní stát a ne džungle bez pravidel a nêco jiného je pobírání dotací na plochu na půdu bez doložení vlastnictví, či pronájmu. To je vrchol drzosti a ukázka toho, že pravidla jsou pro někoho jen prázdný pojem.
Všichni denně užíváme chodníky, ulice, parky, silnice kde nejsou vypořádaní vlastníci. Jsou třeba neznámí, ale i známí a nic z toho nemají. Třeba člověk nebo firma vlastní kus pozemku pod silnicí. Možná, že váš dům nebo garáž stojí na cizím pozemku. Tj. k tomu užívání. Na druhou stranu dotace nejsou z důvodu vlastnictví (z důvodu že vlastníte pole vám žádná dotace nepřísluší) ale z důvodu obdělávání (údržby). Zkuste si to představit jako kdyby vám město platilo za úklid sněhu na veřejném prostranství. Tam by pak taky nezáleželo na tom že ta ulice není vaše.
Tedy znovu,pro ty co pomalu chápou a pro naše investigativní novináře. Dotace se neberou za vlastnictví pozemků. Byl by to do nebe volající nesmysl. Vlastnictví ještě neznamená hospodaření na pozemku, které mají dotace podporovat. Dotace tedy nechť bere ten. kdo na pozemku hospodaří. Ať na základě nájemní smlouvy nebo čehokoliv jiného. Druhá věc je tedy, co s pozemky bez majitele. Co navrhujete. Nechat je ladem, rozdat je potřebným, přepsat na stát? Je to problém. Právní, etický a morální, do kterého se desetiletí nikomu nechtělo. Až v poslední době byl zveřejněn soupis těchto pozemků a určena lhůta pro přihlášení k jejich vlastnictví. A najednou někteří chytráci, kteří dosud o tomto problému neměli ani zdání, i když to nikdy nebylo žádné tajemství, zvedají bojovou zástavu. Jde jim opravdu o věc, nebo jen hledají záminku do někoho si kopnout? A na těchto pozemcích nehospodaří ani zdaleka jen velké podniky. Nezlobte se, ale ve mě jejich počínání příliš důvěry nebudí.
Tak ono zase není vyloučeno že tuto právní analýzu Agrofertu nějaký soud i uzná. Ať už ve sporu o ty pozemky, o dotace za ně, nebo i jako pomluvu médií.
Pořád se točíme kolem problému naší justice, který správně pojmenovala paní Bradáčová, “ absence .. kontinuity rozhodování a předvídatelnosti rozhodování“.
Za stavu, kdy justice nemá jednotný výklad většiny právního jednání, ale každý činitel justice se snaží každý případ rozhodovat ad hoc, podle svého vlastního subjektivního názoru,..je samozřejmé že celá demokracie jde do kelu, protože každý trochu ambiciozní člověk se jí snaží ošulit ve svůj prospěch..
Zkusme primitivní příklad. Je trestné, když se poslanec nechá uplatit?
Normální člověk by řekl že ANO , stejný právní názor měla i policie i státní zástupce.
Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu NE, protože je to součástí jeho poslaneckého projevu.
Ústavní soud v jiném případě asi o rok později rozhodl že ANO.
V trestním zákoníku par § 334 jsou poslanci konkrétně uvedeni jako úřední osoby, které za přijetí úplatku mají být trestně stíháni.
Tak, co z toho je právní?
Rozumím tomu, že pole obdělávají, ale pořád mi není jasné, na základě čeho žádali o dotace. V žádosti se přece musí uvést nějaký právní dokument, který vám dává práva k tomu pozemku, např. pachtovní smlouva, výpis z katastru a tak. Co asi Andy předložil, svoji stranickou legitimaci? A to jeho úředníkům samozřejmě stačilo
Předložil rozhodnutí Ústavního soudu Slovenské republiky, který zrušil rozhodnutí Městského soudu v Bratislavě, že Andrej Babiš nebyl vědomým spolupracovníkem STB/ŠTB. To vytváří důvodný předpoklad, že byl vědomým spolupracovníkem; podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa byl placeným informátorem pod krycím jménem Bureš.
Tento předpoklad stačí úředníkům, za dnešní politické situace v ČR, k čemkoliv, co je ve prospěch jmenovaného!
Obdělávají pole?Ta fotografie nám dává odpověď jak obdělává pole Agrofert.
Žádá se na základě skutečného stavu. Tj. SZIF kontroluje podle leteckého snímkování jestli pozemek obděláváte. Zemědělec jen zakreslí pole, ale na něm můžou být třeba desítka nebo stovky jednotlivých parcel, které zase můžou mít hromadu spoluvlastníků. Tj. třeba napříč vašim polem někde vede 10m proužek který nemá vlastníka, ale není nikde fyzicky zaměřený ani zřejmý. Tj. stejně by jste nevěděl čemu se traktorem vyhnout. Zkrátka o ten pozemek pečujete. Za to dostáváte dotace. Ale když je tam třeba sloup el. vedení tak vám ten kousek z dotací vyhodí. Je jaksi nereálné přikládat k žádosti o dotaci tisíce kopií nájemních smluv. Navíc je tu i jakýsi institut nájmu ze zákona daný zákonem o půdě atd. Je to hodně složité a Kroupa si vybral mírně řečeno jen jeden pohled.
Kdysi dávno jsem po škole pracovala krátce na jedné zemědělské správě. Pozemků které „nikomu“ nepatřily byl značný počet. B..žel zjišťuji, že se situace ani po několika dekádách nezměnila. Kompetentní úřady, zejména Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Státní pozemkový fond by ohledně nevyjasněných nemovitostí měly konat. Ostatně český právní řád na takové případy pamatuje. Věc, která nemá vlastníka stává se vlastnictvím státu.
čr není právní stát, neexiustuje hmotná odpovědnost soudců a tak vás mohou zničit na věčné časy, jak tomu bylo dříve mannová