Němečtí politici neměli klidný konec roku. Po pádu vlády čekají zemi v únoru předčasné volby do spolkového sněmu a strany proto nyní urychleně svolávají sjezdy, aby nominovaly své kandidáty. Alternativa pro Německo (AfD), kterou úřady označily jako podezřelou z pravicového extremismu, se má sejít v saském městečku Riesa, známém jako bašta neonacistů. Proč právě tam?

Riesa je krajské město v Sasku, čtyřicet kilometrů od Drážďan a zhruba sto kilometrů od českých hranic. Žije tu necelých 30 tisíc obyvatel, podobně jako během druhé světové války.

Boom město zažilo v 80. letech, kdy zde sídlil největší hutní podnik v NDR, VEB Rohrkombinat Riesa (ROK) s šesti závody a více než 13 tisíci zaměstnanci. Počet obyvatel tehdy stoupl na více než 50 tisíc.

Ocelárnu se podařilo ve městě zachovat i po privatizaci v 90. letech, dnes ji provozuje italská skupina Feralpi a podnik patří údajně mezi nejmodernější ocelárny a válcovny v Evropě.

Zaměstnává zde ale již jen něco přes 700 lidí. V Riese je i proto nyní největší nezaměstnanost v rámci zemského okresu, dosahuje 7,8 procenta.

Na přelomu tisíciletí se Riesa stala městem sportu. Tehdy byl starostou křesťanský demokrat Wolfram Köhler, autor songů, velký fanoušek boxu a člověk megalomanských vizí. Mimo jiné chtěl usilovat o to, aby se v Riese v roce 2012 konaly olympijské hry.

To se nepodařilo, ale starosta zde nechal postavit alespoň největší víceúčelovou halu ve Středním Sasku. Ta dnes nese název Sachsen Arena a má kapacitu deset tisíc lidí.

Vystoupili zde AC/DC či Elton John, konalo se zde mistrovství Evropy i světa v sumo, mistrovství světa ve stepu, ve vzpírání, v short tracku a sportovní akrobacii. A právě tuto halu si oblíbila i AfD pro své celostátní sněmy, chystá se sem nyní již potřetí.

Manifest s Vandasem

Proč se právě tady krajní pravice cítí dobře, vysvětluje další událost, k níž došlo v Riese rovněž na přelomu tisíciletí.

Průmyslové městečko si za své sídlo vybrala skupina pravicově extremistických funkcionářů Národní demokratické strany Německa (NPD). Ve čtvrti Merzdorf koupili původně klempířskou halu, do níž nastěhovali vydavatelství stranického magazínu „Deutsche Stimme“.

Objekt dnes slouží zároveň jako školicí středisko, zásilková firma i obchod, který nabízí mimo jiné repliky leteckých hodinek z doby nacismu.

AfD znamená rasismus, antisemitismus a diskriminaci. Poprvé ve své historii chce AfD nominovat kandidáta na kancléře. Jen několik dní před 80. výročím osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim.

Přestěhovali se sem rovněž významní politici NPD jako bývalý lídr strany Holger Apfel či Jürgen Gansel, mluvčí strany a redaktor stranického časopisu, známý svými silně antisemitskými postoji.

Oba byli až do roku 2014 poslanci saského parlamentu za NPD a do Riesy si přesunuli i své kanceláře. V Riese se podle slov Gansela cítili jako ryba vodě.

V dubnu 2011 zde NPD a česká neonacistická strana DSSS vedená Tomášem Vandasem podepsaly „Manifest z Riesy“ – v dokumentu deklarovaly ochotu k přeshraniční spolupráci.

NPD ale postupně od roku 2014 ztrácela členy i voliče i v Riese a v minulém roce se přejmenovala na Heimat (Vlast). Zatímco Holger Apfel po roce 2014 z politiky odešel a odstěhoval se z Německa na Mallorcu, Jürgen Gansel zůstal a dnes sedí v městské radě Riesy za novou pravicově extrémistickou stranu Freie Sachsen, která vznikla v roce 2021.

Podobně jako na většině území Saska i zde naopak posiluje AfD. V posledních zemských volbách zde získala již 38 procent hlasů. V městské radě v Riese má nyní osm křesel z 26.

Starostou je sice stále, nepřetržitě od roku 2014, křesťanský demokrat Marco Müller, jeho strana má ale po letošních komunálních volbách už jen čtyři radní, což je polovina oproti minulému období, kdy byla ještě stále nejsilnější stranou na radnici.

Zájezd na demonstraci pořádají i odbory

V lednu 2019 AfD v Riese uspořádala svou druhou evropskou konferenci, v červnu 2022 se zde konala 13. celostátní konference strany. Obě akce se konaly v Sachsen Aréně, kterou nyní spravuje dceřiná společnost města. A právě tam se má konat i sněm, který AfD údajně plánuje na 11.–12. ledna.

Po celém Německu se již před Vánoci začaly připravovat zájezdy do Riesy. Organizují je spolky, které se vymezují proti pravicovému extremismu a nacionalismu, ale také například Křesťané pro budoucnost, kteří podporují ekologické hnutí.

A přidaly se i odbory, včetně největší Německé odborové konfederace (DGB), která zastupuje 5,7 milionu členů z osmi odborových svazů.

„AfD znamená rasismus, antisemitismus a diskriminaci. Poprvé ve své historii chce AfD nominovat kandidáta na kancléře. Jen několik dní před 80. výročím osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim. Tehdejší poučení znělo: „Nikdy více fašismus!“. Pro nás odboráře to stále platí a je to povinnost!“ burcuje odborová organizace na svém webu.

„Únorové volby do Bundestagu budou záviset na nás všech. Jedno je jasné: rasisté a pravicoví populisté nezastupují zájmy zaměstnanců. Vedeme kampaň za dobré mzdy, bezpečnou práci, práva zaměstnanců, dostupné bydlení, dobré vzdělání a zabezpečení ve stáří – nic z toho nemohou zaměstnanci od AfD očekávat.“

V Essenu protestovaly desetitisíce

Zatím poslední stranický sjezd uspořádala AfD letos na konci června v Essenu. Tam podle německých médií dorazilo kolem 50 tisíc demonstrantů.

Protesty provázely i obě předchozí akce AfD v Riese, podle organizátorů se jednalo o jednotky tisíc osob. Pokud budou odbory a další desítky organizací tak úspěšné jako v Essenu, mohla by být v lednu 30tisícová Riesa zcela zaplněna demonstranty.

Ani v samotné Riese nemá extrémní pravice jednoznačnou podporu, odpor ale není nijak výrazný. Od roku 2018 zde existuje neoficiální občanská iniciativa „AfD adé“, která spoluorganizovala protesty proti stranickému sjezdu AfD ve městě již v letech 2019 i 2022.

Zakladatelé platformy a členové strany Levice Manuel Matzke a Erik Richter řekli v roce 2022 webu TAZ.de, že by si přáli, aby starosta města zaujal vůči AfD jasný postoj, což se ale nestalo, protože CDU se údajně s AfD druží a v reálné politice spoléhá na její hlasy.

Město Riesa tehdy na dotaz TAZ uvedlo, že AfD je registrovanou stranou, je zastoupena i ve spolkovém sněmu a starosta zastává princip politické neutrality při správě města.

Podle Erika Richtera se již v roce 2022 některé místní organizace a iniciativy neodvážily oficiálně podporovat protestní kampaně jako je „AfD adé“ z obavy, že v budoucnu dostanou od města méně finančních prostředků.

Spory o vojenskou službu i potraty

O záměru AfD uspořádat stranický sněm v Riese informoval web RedaktionsNetzwerk Deutschland (RND).

Podle něj se zřejmě sněm neobejde bez vnitrostranických konfliktů.

„AfD ve svém volebním programu udělala dva kroky zpět: šéf strany Tino Chrupalla a spolková programová komise odstranili z volebního manifestu klasický požadavek AfD na obnovení povinné vojenské služby. Špička kandidátky a lídryně strany Alice Weidelová to vidí jinak – a podle průzkumu zřejmě i většina základny AfD. V důsledku toho nyní Spolková programová komise požádala, aby byla povinná vojenská služba do volebního manifestu přece jen zařazena,“ uvádí RND.

Dalším jablkem sváru by se mohla podle RND stát definice rodiny. Dva návrhy pro stranickou konferenci údajně požadují, aby rodinu podle programu AfD tvořili „otec, matka a děti“.

Oproti tomu stojí návrh, aby rodina obecně znamenala „bezpečí, důvěru, vzájemnou péči, ochranu a podporu“. Do takové definice by se vešel i model rodiny vedoucí kandidátky AfD Alice Weidelové, která žije s partnerkou a dětmi.

Sporným bodem jsou také potraty.

„V návrhu programu měli navrch radikální odpůrci ve straně. Interrupce musí zůstat naprostou výjimkou, například v případě kriminologických nebo lékařských indikací, píše se nyní. Několik návrhů to chce ale konkretizovat a zmírnit. Jako jeden z důvodů se uvádí, že Donald Trump dosáhl v poslední prezidentské volební kampani velkého politického úspěchu také tím, že svůj negativní postoj k potratům nezatížil zbytečně ostrou rétorikou, ale formuloval jej chytře a zdrženlivě,“ cituje RND z návrhů, které měla k dispozici.

Největší spor se očekává o budoucnost mládežnické organizace AfD. Spolkový výkonný výbor chce dosavadní Mladou alternativu (JA) nahradit novou organizací, která by byla těsněji spjata se stranou.

Název této nové mládežnické organizace AfD by byl „Vlastenecká mládež“. Proti tomu údajně stojí návrh předložený celostátním výkonným výborem dosavadní Junge Alternative (JA), který podporuje bavorská AfD a jednotliví poslanci Spolkového sněmu a zemského parlamentu.

Ten požaduje další existenci JA. Ta ovšem byla Úřadem na ochranu ústavy klasifikována jako „rozhodně pravicově extremistická“.

AfD jako strana je Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy klasifikována jako podezřelá z pravicového extremismu. V březnu 2022 rozhodl správní soud v Kolíně nad Rýnem ve prospěch Spolkového úřadu na ochranu ústavy v žalobě AfD proti tomuto zařazení.

Strana podala odvolání. Zemská sdružení AfD jsou příslušnými zemskými úřady posuzována odlišně. Například durynská AfD je sledována jako potvrzená pravicově extremistická organizace.