Černý rok letecké dopravy pokračuje i letos

Na jihu Francie se zřítilo letadlo společnosti Germanwings s bezmála 150 lidmi na palubě. Nehoda, při níž podle prvních informací zemřeli všichni lidé na palubě, tak jde krutě proti statistice. Ta říká, že „létáte –li jen nad Evropou, Severní Amerikou či Austrálií, nemusíte se prakticky strachovat o to, zda váš let neskončí tragicky“.

Pozůstalým po pasažérech letu z Barcelony do Düsseldorfu nijak neuklidní ani fakt, že statiticky výrazně nebezpečnější je cestování když letadlem cestujete nad rovníkovou Afrikou, Blízkým Východem, Malajsií, Indonésií a Ruskem. Největší vinu na tom zpravidla nesou menší přepravci na vnitrostátních linkách.

V souvislosti s aktuální nehodou dopravního letadla nad Francií se vracíme k našemu staršímu textu o bezpečnosti letecké dopravy.

Ještě v 70. a 80. letech byla přitom situace opačná. Nejvíce leteckých nehod se odehrávalo tam, kde byla letecká síť nejhustší – tedy v rozvinutých zemích Evropy a v Severní Americe. Nejnovější technologie a výcvik leteckého personálu v těchto částech zeměkoule však poměr obrátily. A přestože se zde nadále létá daleko více, data ukazují, že havárie prakticky nehrozí.

Datoví novináři ze serveru www.samizdat.cz si dali práci a porovnali údaje z veřejné databáze leteckých nehod aviation-safety.net za posledních několik let. Vyplývá z nich, kterým kontinentům se havárie až na malé výjimky vyhýbají a kde je naopak pravděpodobnost nehody vyšší.

Interaktivní mapa: Odkud startovaly lety, jež skončily havárií

„Nehody jsme neumísťovali na mapu podle toho, kde se staly, ale podle letiště odletu a plánovaného přistání. Každá nehoda tedy v mapě tvoří dva body. Pro názornost jsme brali pouze nehody za posledních deset let a jen při letech aerolinií. V mapě tedy nejsou zobrazeny armádní lety, přeprava nákladu, lety soukromými letouny a sanitní lety. Také jsme na mapu neumístili let MH17 sestřelený nad Ukrajinou, neboť sestřelení letounu vojenskou technikou se nedá považovat za nehodu civilního letectví,“ vysvětlují lidé ze serveru www.samizdat.cz .

Pozor na moskevské Domodědovo!

Spojů, které nedotěly do Evropy nebo naopak havarovaly cestou z evropského letiště, je méně než deset: Airbus A330 Air France z Rio de Janeira do Paříže (nezvládnuté selhání přístrojů nad Atlantikem), McDonell Douglas MD-82 Spanairu z Madridu (nesprávné nastavení vztlakových klapek pro vzlet), Boeing 737 Helios Airways z Larnaky do Atén (chyba posádky při nefunkčním přetlakování kabiny), ATR 72 Tuninter z italského Bari do tuniské Djerby (vyčerpání paliva kvůli nesprávné indikaci jeho množství). Zbývající menší nehody jdou obvykle malých aerolinií zajišťujících dopravu mezi ostrovy u Irska, Velké Británie a Norska.

Podobně je tomu i v Severní Americe a Austrálii – řada malých nehod mají na svědomí aerolinie specializujících se na lety v divočině, ale významné nehody větších letadel jsou zaznamenány pouze dvě – CRJ-100 Delta Connection z Lexingtonu do Atlanty (záměna vzletové dráhy za kratší), DHC-8 Colgan Airu z Newarku do Buffala (příliš nízká rychlost na přiblížení).

Naopak v zemích rovníkové Afriky (zejména v Nigérii, Kamerunu a Kongu), Blízkém a Středním východě (zejména v Íránu) a v oblasti Malajsie a Indonésie je situace opačná.

Nelichotivou bilanci vykazuje také Rusko. Například moskevské letiště Domodědovo se šesti nehodami letadel z něj startujících či na něj směřujících se dělí o první příčku s letištěm Tribhuvan v nepálském Káthmándú. Na počet obětí je pak Domodědovo druhé za nigerijským letištěm Nnamdi Azikiwe v Abuji.

2014 – černý rok desetiletí

Vůbec největší katastrofou v historii civilního letectví zůstává srážka dvou letadel na letiště Los Rodeos na Tenerife v březnu 1977, při níž se v mlze střetly Boeing 747-121 společnosti PanAm a Boeing 747-206B nizozemské společnosti KLM. Letouny do sebe narazily v třísetkilometrové rychlosti. Celkem přišlo o život 583 lidí (z amerického jumba přežilo 69 cestujících, kteří byli v zadní části trupu). Za neštěstí mohl podle vyšetřování kapitán. Za neštěstí mohl podle vyšetřování kapitán nizozemského stroje, který odstartoval bez povolení.

Loňský rok pro připomenutí přinesl dvě velké katastrofy společnosti Malaysia Airlines. V březnu se na trase mezi Kuala Lumpur a Pekingem ztratil Boeing 777-200ER s 238 pasažéry a členy posádky (a dodnes se neví, co se s ním stalo). V červenci dosud neznámí útočníci sestřelili v ukrajinském vzdušném prostoru boeing, v němž našlo smrt 298 lidí.

V prosinci se pak ze zatím nevysvětlitelných příčin zřítilo do moře kdesi u Bornea letadlo Airbus A320-216 společnosti Indonesia AirAsia se 162 osobami na palubě.

Loňský rok se tak v letecké historii zapsal mezi nejhorší za uplynulých deset let, kdy nehod postupně ubývalo.

V letadlech vloni zemřelo nejvíce lidí od roku 2005

Nejhorší letecká havárie na území České republiky nese datum 30. října 1975. Letadlo DC-9 jugoslávských aerolinií na lince Tivat se při přistávacím manévru zřítilo do zahrádkářské kolonie u pražského Suchdola. Zemřelo 71 cestujících a čtyři členové posádky, 45 jich přežilo. Letadlem cestovali převážně čeští turisté vracející se z dovolené na Jadranu.

Letecké nehody a vše, co s nimi souvisí, monitoruje například server letectví.cz

Zdroj: Projekt datové rubriky Českého rozhlasu. Uvolněno pod licencí CC BY-NC-SA 3.0 CZ