Zemanův čínský poradce: „Když půjde Česko proti Číně, přehodnotíme naši strategii“
KOMENTÁŘ Vyjádření, s nímž po oficiální schůzce ministra Daniela Hermana s dalajlámou přispěchali společně český prezident, premiér i šéfové obou parlamentních komor, mnoho lidí pobouřilo. Přesto má svoji neúprosnou vnitřní logiku.
Dokonale totiž zapadá do obrázku podřízené role, již ve vztahu k Číně v posledních několika letech čeští politici předvádějí.
Stáhneme své investice…
A stejně dokonale to odpovídá čínským představám o tom, jak by se k nim měli chovat ti, kdo usilují o čínskou ekonomickou přízeň. Tedy ne jako slovenský prezident Andrej Kiska, který se s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou sešel v bratislavské restauraci a Čína za to pohrozila – nijak nespecifikovanými – odvetnými opatřeními.
Ať už by to znamenalo cokoli (například prohloubení gigantického obchodního deficitu v česko-čínském zahraničním obchodě?) něco takového rozhodně čeští ústavní činitelé nechtějí připustit.
Čtěte též:
Kolik stojí setkání s dalajlámou
Nejde ani tak o obsah textu, který v podstatě jen kopíruje i ve světě běžné stanovisko k územní celistvosti Číny. Až kontext a načasování dělají z vyjádření českých pomazaných hlav poníženou supliku o přízeň čínského obra.
Vždyť česko-čínským vztahům se v posledních několika letech tak dobře daří. Alespoň měřeno množstvím mezistátních návštěv, investicemi čínské společnosti CEFC v Česku, počtem gólů, jež vstřelila Slávie, novými leteckými spojeními či rekordy v počtu letů Jaroslava Tvrdíka do Číny a zpět. Nenecháme si to nikým kazit!
Poměrně jasný vhled do toho, jak sami představitelé komunistické Číny vnímají svou rostoucí a stále viditelnější přítomnost v České republice dává rozhovor, který americkému časopisu Fortune nedávno poskytl šéf CEFC Jie Ťien-Ming. V Česku jeho slova trestuhodně zapadla. Připomeňme si je.
Podle Jie Ťien-Minga má čínská CEFC v Česku velké investiční plány. Ale mohlo by se to za určitých okolností změnit. Čtěte – pokud na nás Češi nebudou hodní: “Musíme přihlížet ke geopolitice. Pokud by jednoho dne šla Česká republika proti Číně, musíme stáhnout zpět naše investice a přehodnotit naši strategii v této zemi.”
Do Číny rychle a spolehlivě
Jie Ťien-Ming působí jako zvláštní poradce prezidenta Zemana a nepříliš přesvědčivě vyvracel podezření, že jeho minulost je spjatá s Čínskou lidovou armádou a její vlivovou a propagandistickou složkou – Čínskou asociací pro přátelské styky se zahraničím (CAIFC). Oddělení této asociace se angažují v „politickém boji”, včetně šíření propagandy a verbování potenciálních zpravodajských zdrojů.
Informaci, že Jie Ťien-Ming v CAIFC působil objevil HlídacíPes.org hned v několika zdrojích. Nyní má pro to šéf CEFC nové vysvětlení. Podle něj se snaží „menší partneři CEFC v Číně“ nafouknout jeho roli a spojení s vládou ve svůj vlastní prospěch; právě proto se prý jeho jméno objevuje ve starých životopisech ve spojení s CAIFC.
Americký časopis Fortune upozorňuje i na to, jak se CEFC, jež si Prahu zvolila jako svou evropskou základnu, podobá typickým čínským státním společnostem i navenek:
- Společnost má stranický výbor a výbor Komsomolu, což jsou typické známky státních podniků. Uděluje svým zaměstnancům tituly jako “vzorný pracovník”, “vynikající člen strany” či “pingpongový přeborník”.
- Podniková kultura CEFC zdůrazňuje přísná pravidla ve vojenském stylu. V minulosti zaměstnávala jako konzultanty a manažery bývalé vojenské důstojníky.
- Najímání bývalých vojenských důstojníků a vliv komunistické strany se dají podle Fortune interpretovat různými způsoby. CEFC může být de facto nástrojem státu na provádění transakcí různě po světě, což by z ní činilo jednu z mnoha čínských soukromých firem, které expandují v zahraničí za pomoci nejasného propojení se státem.
- CEFC provozuje i think tank zvaný China Energy Fund Committee. Jedním z jeho analytiků byl Taj Sü, bývalý plukovník čínského letectva. Pod pseudonymem Lung Tao obhajoval v roce 2011 použití síly v Jihočínském moři.
Vyjádření českých ústavních činitelů zkrátka a dobře jistě doputovalo na ta správná místa. Rychle a spolehlivě.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
Čínské vyhrůžky v této souvislosti svědčí o tom že Zemanův čínský poradce má naprosto ujetou představu o rovnoprávné spolupráci dvou suverenních států.
Zeman odmítl přijímat amerického velvyslance za údajné vměšování při pouhém vyjádření jeho názoru.
A teď mlčí když nám Číňan vyhrožuje???
Jak to že ho nevyhodí? Je to snad čínský pacholek? Hájí Zeman ještě vůbec české nebo čí zájmy?
Slovní kouzelník pan Kmoníček by svým čínským komunistům měl vysvětlit, že pan Herman je ministr KULTURY a co to slovo KULTURA znamená. Prezidentu Zemanovi by měl zase vysvětlit, čí je prezident.
Čínský poradce by nám měl specifikovat co to je a čeho přesně se týká jejich strategie.Protože jde li jenom o pány Zemana, Tvrdíka,Kellnera a jejich partnery z ČSSD,soudím, že větší část národa jejich soukromé obchody nechávají v klidu.
Proč by nám měl čínský poradce něco vysvětlovat? K čemu by nám bylo, kdybychom věděli, čeho přesně se týká čínská strategie? Měli by ne-Zemanovci důvod k větší nenávisti vůči prezidentovi a jeho příznívci důvod, aby se ho více zastávali?
Citovaná slova zjevně odráží, jak je ostatně naznačeno i ve článku, pocit určité velmocenské nadřazenosti a sebevědomí. Ona by taková slova nepřekvapila ani z úst představitele kterékoliv jiné velmoci, ale… V případě Číny je něco trochu pikantního. Její pozice na skutečně globálním poli vyplývá z její ekonomické síly. Ještě poměrně nedávno se hovořilo o tom, jaké komplexy trápí čínské vlastenecké intelektuály ze zaostalosti jejich obrovské země vůči Západu (nebo můžeme ukázat na japonské skoro-sousedy). Tedy ve středověku, kdy úroveň vzájemných kontaktů zcela pochopitelně nedosahovala ani zdaleka úrovně srovnatelné s dnešní, Čína technologicky i jinak v mnohém převyšovala Evropu (o lecčems může vypovídat i slavný cestopis Benátčana Marka Pola, druhá pol. 13.stol.) – jenže o to intenzivnější byl ten komplex ze zaostalosti v 19., 20.stol. – – – Alespoň pokud jde o celkový objem její hospodářské produkce, teď se Čína zase dostala na světovou špičku. Ale jaký vpravdě závratný vzestup zaznamenala za historicky tak krátkou dobu; její rychlý boom v posledních desetiletích je obecně známá věc a stačilo by jen pátrat po některých číslech, naznačujících její ekonomický potenciál, z doby před dvaceti lety a srovnat je s dnešními. Můžeme vzpomenout, že když v r. 1997 Velká Británie vracela Číně Hongkong, uvádělo se, že tato ne tak velká britská kolonie, souměstí o několika milionech obyvatel, vytvářela cca čtvrtinu HDP celé té obrovité Číny s miliardou a dalšími 200 miliony obyvatel. A už jenom tohle dost vypovídá o tehdejší pozici země, která je dnes označována za druhou nejsilnější ekonomiku světa.
Jsme suverení stát Čechů? Jsme-li, tak by nám neměl nikdo říkat co máme a co nemáme. Ovšem v tomto případě, se čínská velvyslankyně „jen“ ptala (de jure), zda se změnilo něco ve vztahu ČR k Číně a to vzhledem k tomu, že ministr vlády ČR se v sídle ministerstva setkal na jednání s osobou, která je Čínou vnímána jako ne-přítel. Možná se měla ještě zeptat, jestli šlo o pracovní, či soukromé setkání. Je ale zcela pochopitelné (a vyplývá to z logiky věci), že v případě, že by se česká vláda přiklonila k ne-příteli Číny (a jednal s ním na vládní úrovni), že by čínská vláda volila v přístupu k ČR jinou strategii, než v případě opačném. Na tom není nic divného.
Zeměkoule je opravdu kulatá. V roce 1989 jsme vyhnali diktaturu na východ a vrátily se ze západu.